3 C 30/2022

Plný text

Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Točíkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného toho času neznámého pobytu zastoupený opatrovníkem pro řízení advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 83 776,59 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 83.276,59 Kč s úrokem z této částky ročně ve výši 22,56 % od 18. 2. 2021 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z této částky ročně ve výši 9,75 % od 19. 9. 2019 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Řízení se ohledně kapitalizovaného úroku od 28. 5. 2019 do 18. 9. 2019 ve výši 7.887,61 Kč, poplatku ve výši 500 Kč a úroku ročně ve výši 22,56 % z částky 83.276,59 Kč od 19. 9. 2019 do 17. 2. 2021 zastavuje.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 37 471,58 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám její zástupkyně [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 83 776,59 Kč s příslušenstvím. V žalobě tvrdila, že její právní předchůdkyně [právnická osoba], (dále jen„ banka“) uzavřela se žalovaným dne 15. 9. 2016 smlouvu o vydání kreditní karty č. 2233457, která je smlouvou o úvěru, a jejíž součástí byly též Obchodní podmínky pro vydávání a používání kreditních karet, Všeobecné obchodní podmínky banky a Ceník produktů a služeb pro soukromé osoby. Předmětem této smlouvy byl závazek banky poskytnut žalovanému úvěrový rámec až do výše 84 000 Kč, který mohl žalovaný čerpat prostřednictvím kreditní karty, s úrokovou sazbou ve výši 22,56 % ročně. Žalovaný se zavázal splácet úvěr povinnou minimální splátkou ve výši 3,5 % měsíčně z čerpaných prostředků a současně byl povinen hradit bance poplatky a náklady spojené s vydáním a užíváním kreditní karty dle ceníku, přičemž úroky, poplatky a náklady byly splatné pravidelně měsíčně vždy k datu splatnosti povinné minimální splátky. Zatímco banka své smluvní povinnosti splnila, žalovaný svou povinnost splácet čerpaný úvěr neplnil, čímž došlo k porušení smluvních povinností, a banka byla oprávněna prohlásit veškeré pohledávky za držitelem karty za okamžitě splatné, k čemuž došlo dopisem ze dne 27. 5. 2019. Žalovaná částka se tak sestává z nesplacené jistiny 83 276,59 Kč, z kapitalizovaných úroků ve výši 7 887,61 Kč a poplatků ve výši 500,00 Kč, dále smluvního úroku z úvěru ročně ve výši 22,56 % a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny. Svoji aktivní legitimaci žalobkyně dovozovala na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 30. 9. 2019 mezi [právnická osoba] a.s., jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, přičemž na [právnická osoba] a.s., byla předtím postoupena pohledávka za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 3. 10. 2019 uzavřenou mezi bankou jako postupitelem a touto společností jako postupníkem. Podáním ze dne 2. 8. 2022 vzala žalobkyně z důvodu další částečné úhrady žalovaným žalobu částečně zpět v rozsahu uvedeném ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

2. Jelikož se žalovaný dlouhodobě zdržuje na blíže neznámém místě ve Spojených arabských emirátech, soud mu postupem podle § 29 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) ustanovil pro toto řízení opatrovníka z řad advokátů, když rodiče žalovaného tuto funkci odmítli a jiný vhodnější opatrovník, například z okruhu blízkých osob žalovaného, který by byl ochoten a schopen tuto funkci vykonávat, nebyl soudu znám.

3. Opatrovník žalovaného se žalobou nesouhlasil a namítal, že z obsahu předložených listin nevyplývá, že by žalovaný předmětnou smlouvu ze dne 15. 9. 2016 osobně podepsal a tedy platně uzavřel, ačkoliv jsou v záhlaví návrhu na uzavření smlouvy zřejmě uvedeny jeho osobní údaje. Žalobkyně v žalobě odkazuje na smlouvu se žalovaným, která měla být uzavřena dne 15. 9. 2016, text takové smlouvy z tohoto dne s podpisem žalovaného se však ve spisu nenachází, je zde založena pouze kopie listiny o převzetí kreditní karty, která je však datována až dnem 24. 9. 2016. Žalobkyně svoji aktivní legitimaci dovozuje ze smlouvy o postoupení pohledávek, kterou uzavřela se [právnická osoba], a.s. dne 30. 9. 2019. Z textu žaloby však vyplývá, že [právnická osoba], a.s. ke dni 30. 9. 2019 věřitelem žalovaného z předmětné pohledávky ještě nebyla, neboť tuto pohledávku měla dle textu žaloby nabýt od banky jako původního věřitele žalovaného na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené až dne 3. 10. 2019. Pokud jsou tedy tvrzení uvedená v žalobě správná, ke dni 30. 9. 2019 tedy předmětná pohledávka [právnická osoba], a.s. ještě nenáležela a tato společnost ji tedy nemohla smlouvou uzavřenou v tento den dále platně postoupit žalobkyni. Ve spisu také není žádný doklad o tom, že oznámení banky a oznámení [právnická osoba], a.s., o postoupení pohledávky bylo odesláno a doručeno žalovanému. Opatrovník žalovaného má tak za to, že nebylo prokázáno, že by předmětná pohledávka byla platně postoupena žalobkyni, která tak v tomto sporu postrádá aktivní legitimaci. Obdobně toto platí i ohledně prohlášení o okamžité splatnosti dluhu ze dne 27. 5. 2019. Opatrovník žalovaného dále namítl, že nebylo prokázáno, jakým způsobem a v jakém rozsahu byla před uzavřením smlouvy bankou zkoumána schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, a to jak z hlediska jeho příjmové, tak i výdajové stránky. Opatrovník žalovaného tak má za to, že i kdyby smlouva ze dne 15. 9. 2016 byla oběma stranami skutečně podepsána, pak by měla být posouzena jako neplatná vzhledem k neprokázanému posouzení úvěruschopnosti žalovaného.

4. V replice na vyjádření opatrovníka žalovaného žalobkyně uvedla, že k podpisu smlouvy žalovaným došlo prostřednictvím jedinečného certifikačního kódu a klientského čísla přiděleného žalovanému. Žalovaný dále dne 24. 9. 2016 vlastnoručně podepsal dokument s názvem Převzetí karty, čímž stvrdil faktické převzetí kreditní karty, kterou následně využíval. Smlouva o postoupení pohledávek, kterou byla na žalobkyni postoupena předmětná pohledávka za žalovaným, byla mezi ním a [právnická osoba] a.s. uzavřena dne 8. 10. 2019, v žalobním návrhu je tak uvedeno nesprávné datum. Veškeré písemnosti byly žalovanému zasílány na adresu, kterou uvedl ve smlouvě jako adresu svého trvalého pobytu a adresu pro doručování a jejíž změnu žalobkyni ani jejím právním předchůdcům nenahlásil. Pokud bylo žalovanému doručováno na adresu trvalého pobytu a na doručovací adresu lze z toho usuzovat, že se s předmětnými dokumenty mohl seznámit. Pokud se týká posuzování úvěruschopnosti žalovaného, banka vycházela z údajů poskytnutých klientem, kdy tyto byly hodnoceny individuálně, v souladu s platnými schvalovacími strategiemi banky a s principy obezřetného úvěrování. V rámci posouzení úvěruschopnosti klienta byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze Ministerstva vnitra České republiky. Při hodnocení úvěruschopnosti klienta banka porovnávala jeho příjem a jeho výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Výpočtem banka získala částku disponibilních zdrojů klienta. Zkoumáním úvěruschopnosti nebyla bankou zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí úvěru bránila.

5. Na základě provedených důkazů soud zjistil: - ze zprávy banky, že žalovanému byla kreditní karta poskytnuta na základě předschválené nabídky, přičemž na nabídku se klient kvalifikoval na základě ohodnocení využívání produktů (kreditních i neúvěrových) v bance v předchozích obdobích. Finální schválení proběhlo automatickým procesem obvyklým pro schvalování předschválených nabídek, tj. automatickou kontrolou negativních informací v interních i externích databázích. Z interních/externích zdrojů zjistili, že klient měl v době podání žádosti další závazky, ale že kapacita splácet byla pořád dostatečná. Při hodnocení úvěruschopnosti klienta porovnávali jeho příjem a jeho výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Po provedeném individuálním hodnocení klienta jeho žádosti vyhověli, - z návrhu na uzavření smlouvy o vydání kreditní karty, že žalovaný, který je v žádosti identifikován jménem, příjmením, rodným číslem, datem narození, bydlištěm a doručovací adresou [adresa žalovaného], a kontaktními údaji číslem mobilního telefonu a emailovou adresou, požádal o vydání kreditní karty Style s úvěrovým limitem 84 000 Kč s dohodnutou úrokovou sazbou 22,56 %, přičemž se zavázal úvěr splácet inkasem z jeho účtu vedeného bankou č. [bankovní účet] ve výši splátky minimálně 3,5 % (minimálně 300 Kč), přičemž žádost je datována dnem 15. 9. 2016 a žalovaným podepsána uvedeným certifikačním kódem, když žalovaný je v této části žádosti identifikován jménem, příjmením a přiděleným klientským číslem, - z potvrzení banky o převzetí kreditní karty podepsaného žalovaným, že žalovaný dne 24. 9. 2016 převzal kreditní kartu [číslo], - ze souhrnného výpisu u účtu kreditní karty, že žalovaný kreditní kartu využíval počínaje dnem 24. 9. 2016 do 16. 1. 2019 k platebním transakcím a že ke dni 21. 5. 2019 činil zůstatek na účtu kreditní karty mínus 91 664,20 Kč, - z oznámení o okamžité splatnosti kreditní karty adresovaném žalovanému a z přehledu banky o odeslaných oznámeních o okamžité splatnosti kreditní karty, že žalovanému bylo odesláno oznámení o tom, že banka prohlásila všechny závazky ze smlouvy o vydání kreditní karty [číslo] za okamžitě splatné ke dni 25. 5. 2019 z důvodu nezaplacení finančních závazků žalovaného řádně a včas, - ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 3. 10. 2019 mezi bankou jako postupitelem a [právnická osoba], a.s., jako postupníkem, z výňatku ze seznamu postoupených pohledávek, z oznámení postupitele o postoupení pohledávky ze dne 18. 10. 2019 adresovaného žalovanému, že pohledávka za žalovaným v celkové výši 91 664,20 Kč byla postoupena na [právnická osoba], a.s., - ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 8. 10. 2019 (nikoliv dne 30. 9. 2019 jak je chybně uvedeno v žalobě) mezi [právnická osoba], a.s., jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, z výňatku ze seznamu postoupených pohledávek, z oznámení postupitele o postoupení pohledávky ze dne 27. 11. 2019 adresovaného žalovanému, se seznamu odeslaných oznámení o postoupení pohledávky, že pohledávka za žalovaným v celkové výši 91 664,20 Kč byla postoupena na žalobkyni a že žalovanému bylo odesláno oznámení o postoupení pohledávky na jeho trvalou a zároveň doručovací adresu, - z předžalobní výzvy ze dne 5. 12. 2019 a seznamu odeslaných předžalobních výzev, že žalovanému byla ještě před podáním žaloby odeslána výzva k zaplacení dlužné částky.

6. Na základě takto provedených důkazů soud tedy zjistil, že žalovaný byl klientem banky a měl u ní otevřený účet č. [bankovní účet]. Žalovaný učinil vůči bance návrh na uzavření smlouvy o vydání kreditní karty, přičemž v návrhu je identifikován jménem, příjmením, datem narození a rodným číslem, bydlištěm a svým klientským číslem, svoji žádost podepsal jedinečným certifikačním kódem. Tento jedinečný certifikační kód lze vzhledem k výše uvedeným identifikačním údajům považovat za prostý elektronický podpis ve smyslu čl. 3 bod 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, podle něhož elektronickým podpisem se rozumí data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání. Jde tak o jiný typ elektronického podpisu uvedený v § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce.

7. Uzavření smlouvy o vydání kreditní karty dále prokazuje jednak vydání kreditní karty bankou a její převzetí žalovaným proti vlastnoručnímu podpisu a jednak poskytnutí kreditu bankou a jeho čerpání žalovaným prostřednictvím této kreditní karty a koneckonců i následné částečné splácení.

8. Zprávou banky pak bylo prokázáno, že banka ještě před poskytnutím kreditu řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného, který byl navíc v před uzavřením smlouvy jejím klientem. Podle názoru soudu tak banka splnila svoji povinnost uvedenou v § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. [příjmení] splnila svůj závazek a poskytla žalovanému úvěrový rámec až do výše 84 000 Kč. Žalovaný poskytnuté finanční prostředky čerpal, avšak v rozporu se svojí povinností řádně a včas nevrátil a zůstal tak dlužen ke dni podání žaloby jistinu 83 276,59 Kč, kapitalizované úroky 7 887,61 Kč a poplatky 500,00 Kč celkem tedy částku 91 664,20 Kč.

11. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

12. Smlouvami o postoupení pohledávek, výňatky ze seznamů postoupených pohledávek, jakož i oznámeními o postoupených pohledávkách bylo prokázáno, že předmětná pohledávka byla postoupena na žalobkyni, čili, že žalobkyně ve sporu věcně aktivně legitimována. Bylo také prokázáno, že postupitel řádně oznámil žalovanému postoupení pohledávky, když oznámení o ostoupení pohledávky odeslal žalovanému na adresu jeho trvalého bydliště, která je zároveň ve smlouvě uvedena jako doručovací adresa, čímž se oznámení dostalo do dispoziční sféry adresáta, který se tak měl možnost s doručovanou písemností seznámit. I kdyby však tak neučinil, na platnost postoupení pohledávky by toto opomenutí nemělo žádný vliv, nastal by pouze účinek upravený v § 1882 odst. 1 o. z., podle něhož dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

13. Vzhledem k výše zjištěnému skutkového stavu věci a podle citovaných ustanovení právních předpisů proto soud shledal žalobu důvodnou a podanou po právu. Soud proto žalobě v rozsahu nároku uvedeném ve výroku I. vyhověl. Jelikož žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého dluhu, soud žalobkyni zároveň přiznal i úrok z prodlení (§ 1970 o. z., § 2 a § 19 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

14. Jelikož žalobkyně vzala po podání žaloby, ale ještě dříve než začalo jednání, žalobu částečně zpět, soud v rozsahu zpětvzetí žaloby řízení částečně zastavil (§ 96 odst. 2, 4 o. s. ř.).

15. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Ty tvoří zaplacený soudní poplatek 3 352 Kč a náklady zastoupení advokátkou podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tj. odměna za 5 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, replika k vyjádření opatrovníka žalovaného, částečné zpětvzetí žaloby, účast u jednání soudu) po 4 460 Kč (§ 7, § 11 odst. 1 písm. a/, d/, g/), odměna za 1 úkon právní služby (jednoduchá výzva k plnění) ve výši 2 230 Kč, 6 x paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 1, 4), náhrada za promeškaný čas 5 půlhodin po 100 Kč (§ 14 odst. 1, 3) a náhrada cestovních výdajů na cestě advokátky z [obec] do [obec] a zpět osobním automobilem tov. zn. Volkswagen Passat při ujeté celkové vzdálenosti 220 km, průměrné spotřebě 4,1 l [číslo] km přičemž podle vyhlášky č. 511/2021 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad v planém znění činí základní sazba 4,70 Kč/km (§ 1 písm. b/) a cena NM 47,10 Kč (§ 4 písm. c/), celkem cestovní výdaje v advokátkou účtované výši 1 368 Kč. Soud však advokátce nepřiznal odměnu a paušální náhradu hotových výdajů za písemné podání ze dne 17. 3. 2022, kterým reagovala na dotaz soudu, zda žalobkyně trvá na podané žalobě. Jde jednoduchý a stručný přípis, který neobsahuje žádnou skutkovou ani právní argumentaci týkající se věci samé. Advokátce dále náleží podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. 21 % DPH ve výši 5 921,58 Kč Náklady řízení je třeba zaplatit advokátce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

16. Lhůty k plnění byly stanoveny podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v obvyklé délce 3 dnů.