3 C 36/2026
č. j. 3 C 36/2026-22
V PLATNOSTICitované zákony (7)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142 § 160
- České národní rady o soudních poplatcích, 549/1991 Sb. — § 10
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 2395
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
- o spotřebitelském úvěru, 257/2016 Sb. — § 104
- o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, 297/2016 Sb. — § 7
Plný text
Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Točíkem ve věci žalobkyně: Credivo Jméno žalobkyně . Anonymizováno Anonymizováno , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o 97 335,16 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 46 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ročně ve výši 11,5 % od 6. 2. 2026 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Žaloba v té její části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení další částky 51 335,16 Kč se zákonným úrokem z prodlení ročně ve výši 11,5 % z částky 47 109,25 Kč od 9. 10. 2025 do 5. 2. 2026 a z částky 1 109,25 Kč od 6. 2. 2026 do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyni se vrací část soudního poplatku zaplaceného na bankovní účet soudu ve výši 1 447 Kč.
1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky 97 335,16 Kč s příslušenstvím. V žalobě tvrdila, že mezi žalobkyní (tehdy vystupující pod obchodní firmou , právnická osoba, .) jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným byla uzavřena distančním způsobem dne 9. 6. 2025 smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. 25318229, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 80 000 Kč s možností postupného čerpání a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit společně s příslušenstvím v pravidelných denních splátkách. Dále žalobkyně tvrdila, že smlouva o spotřebitelském úvěru byla se žalovaným uzavřena elektronicky prostřednictvím klientského profilu, do kterého se žalovaný přihlásil pomocí dvou faktorových ověření, kdy návrh smlouvy žalovaný odsouhlasil kliknutím na opt-in volbu „Podepisuji“. Žalovanému byla následně na jím uvedenou emailovou adresu zaslána jak smlouva o spotřebitelském úvěru, tak formulář předsmluvní informace o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně v žalobě též popsala, jaký způsobem ověřila úvěru schopnost žalovaného. Na základě uzavřené smlouvy byla žalovanému na bankovní účet č. , č. účtu, vyplacena dne 9. 6. 2025 částka 46 000 Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek, žalobkyně smlouvu ke dni 8. 10. 2025 vypověděla. Žalovaný tak žalobkyni dluží jistinu 46 000 Kč, poplatek za vyplacení tranší úvěru 915,40 Kč, smluvní úrok 48 403,27 Kč, poplatek za službu „Presto“ 165 Kč, poplatek za službu „Informační SMS servis“ 28,85 Kč a smluvní pokutu 1 822,64 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Na základě provedených důkazů soud zjistil:- ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru „, Anonymizováno, “ č. 25318229, že žalobkyně se zavázala na základě této smlouvy poskytnout žalovanému úvěr jiný než na bydlení až do výše 80 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky úvěru spolu s příslušenstvím vrátit nejpozději ke smluvenému datu splatnosti a dále se zavázal zaplatit cenu za jím zvolené volitelné služby. Smlouva byla za žalobkyni podepsána elektronicky dne 9. 6. 2025 (podpis nečitelný) u žalovaného je uvedeno toto: „Tímto podepisuji dne 2025-06-09. Klient“,- z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, že dne 9. 6. 2025 byla na protiúčet č. , č. účtu, vyplacena bezhotovostním převodem částka úvěru 46 000 Kč,- z autorizace ověření totožnosti, že majitelem účtu č. , č. účtu, byl v době vyplacení úvěru žalovaný.
4. Soud neprovedl dokazování dalšími navrženými důkazy, neboť se tyto vzhledem ke zjištěnému skutkovému stavu a níže uvedenému právnímu posouzení ukázaly být nadbytečnými.
5. Na základě takto zjištěného skutkového stavu věci učinil soud níže uvedený právní závěr.
6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 104 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu.
8. Podle § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnosti elektronicky podepsat.
9. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle odst. 2 věta první tohoto ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám.
10. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5.
11. Podle článku 3 odst. 10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (dále jen „Nařízení“) "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena a která podepisující osoba používá k podepsání.
12. Podle článku 25 odst. 2 Nařízení kvalifikovaný elektronický podpis má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.
13. Podle § 582 odst. 1 věta první o. z. není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí.
14. Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
15. Předložená smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru neobsahuje žádný podpis žalovaného (vlastnoruční, jeho náhradu mechanickými prostředky, ani zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu); ve smlouvě uvedeno pouze „Tímto podepisuji dne 2025-06-09. Klient“. Tomuto však nelze přiznat účinky podpisu žalovaného, neboť nejde ani o jeho podpis (vlastnoruční, jeho náhradu mechanickými prostředky, ani zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu) ani nelze z tohoto jednoznačně identifikovat, že to byl opravdu žalovaný, kdo svým podpisem stvrdil právní jednání, které je obsahem předmětné smlouvy. Smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru tak pro absenci podpisu jedné ze smluvních stran odporuje zákonu, a soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlédl i bez návrhu.
16. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
17. Jelikož soud shledal neplatnost předmětné úvěrové smlouvy, žalobkyni náleží pouze nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 o. z. ve výši poskytnuté a nesplacené jistiny úvěru, tj. ve výši 46 000 Kč. Jelikož žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého dluhu, soud žalobkyni zároveň přiznal i nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Podle potvrzení o odeslání poštovní zásilky žalovanému byla předžalobní výzva (výzva k plnění) žalovanému odeslána dne 30. 1. 2026. Za použití § 573 o. z. byla tato výzva žalovanému doručena třetí pracovní den, tj. 4. 2. 2026, žalovaný mohl dluh zaplatit 5. 2. 2026, tudíž od 6. 2. 2026 je v prodlení. Ve zbývající části pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
18. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. Žalobkyně měla ve věci úspěch v rozsahu 47,5 %, žalovaný měl ve věci úspěch v rozsahu 52,5 %. Čistý úspěch žalovaného představuje rozdíl, tj. 5 %. Jelikož však žalovanému podle obsahu spisu dosud žádné náklady nevznikly, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.
19. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v obvyklé délce 3 dnů.
20. Tato věc byla projednána bez nařízení jednání (§ 115a o. s. ř.).
21. O vrácení části soudního poplatku bylo rozhodnuto podle § 10 odst. 1 věta druhá zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek ve výši 3 894 Kč, poplatková povinnost však činila 2 447 Kč, kdy základ poplatku činila částka 48 940 Kč, tj. součet jistiny, poplatků a smluvní pokuty zaokrouhlený na celé desítky nahoru (§ 6 odst. 1, 7 poplatkového zákona) a výše poplatku činila 5 % ze základu poplatku (položka 1 bod 1. písm. b/, položka 2 bod 2. Sazebníku soudních poplatků). Žalobkyni tak bude vrácen rozdíl, tj. 1 447 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.