3 C 42/2025

Plný text

Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Točíkem ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 61 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 61 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ročně ve výši 12 % od 16. 3. 2025 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 3 650 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí Podanou žalobou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 61 000 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že dne 1. 5. 2024 uzavřel se žalovanou smlouvu o půjčce na částku 61 000 Kč, v níž se dohodli, že žalovaná mu peníze vrátí do 15. 3. 2025. Dále tvrdil, že se žalovanou sepsal listinu o uznání dluhu. Žalovaná však dosud žalobci ničeho nevrátila.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.Provedeným dokazováním bylo zjištěno:- z listiny o uznání dluhu sepsané dne 15. 3. 2025, že žalovaná uznala vůči žalobci dluh ve výši 61 000 Kč z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi nimi dne 1. 5. 2024, kdy byla žalované žalobcem zapůjčena uvedená částka v hotovosti, a zavázala dlužnou částku žalobci vrátit do 15. 3. 2025,- z výzvy, že žalobce vyzval žalovanou dopisem ze dne 20. 3. 2025 k zaplacení dlužné částky.Na základě takto zjištěného skutkového stavu věci učinil soud níže uvedený právní závěr.Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.Žalovaná svůj dluh vůči žalobci uznala co do důvodu a výše. Jde o platné uznání, neboť bylo učiněno v písemné formě, je v něm uveden důvod dluhu a jeho výše, jakož i příslib jeho zaplacení. Uznání dluhu založilo vyvratitelnou právní domněnku, že dluh existoval v době, kdy k uznání došlo. Po procesní stránce uznání dluhu pak znamenalo, že žalobce nemusel prokazovat vznik dluhu a jeho výši. Naopak, pokud by se žalovaná bránila zaplacení dluhu, byla by to ona, kdo by musel tvrdit a prokázat, že dluh nevznikl, že byl splněn nebo že jinak zanikl. Žalovaná však zůstala ve sporu zcela pasivní a žalobě se nijak nebránila. Soud proto žalobě zcela vyhověl včetně úroku z prodlení (§ 1970 o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobce byl ve věci zcela úspěšný, má proto právo na plnou náhradu nákladů řízení. Ty představují zaplacený soudní poplatek 3 050 Kč a paušální náhradu za návrh ve věci samé a za výzvu k plnění po 300 Kč (§ 1 odst. 3 písm. a/, § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu).Lhůty k plnění byly stanoveny podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v obvyklé délce 3 dnů.Tato věc byla podle § 115a o. s. ř. projednána a rozhodnuta bez nařízení jednání.