3 C 60/2025

Plný text

Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Točíkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o 225 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 142 484 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ročně ve výši 6,25 % od 17. 5. 2025 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba v té části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení další částky 82 516 Kč se zákonným úrokem z prodlení ročně ve výši 6,25 % z částky 225 000 Kč od 22. 1. 2024 do 16. 5. 2025 a z částky 82 516 Kč od 17. 5. 2025 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 44 190 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám její zástupkyně , Jméno advokátky, .

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Havlíčkově Brodě na bankovní účet č. 19-1725521/0710 variabilní symbol 0311006025 náhradu nákladů řízení ve výši 9 672,46 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném vydání bezdůvodného obohacení ve výši 225 000 Kč s příslušenstvím. V žalobě tvrdila, že je na základě rozsudku Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 28. 4. 2023 ve věci vedené sp. zn. 11 C 195/2018 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. 10. 2023 vydaného ve věci sp. zn. 25 Co 211/2023, které nabylo právní moci dne 22. 1. 2024, výlučným vlastníkem nemovitých věcí, a to pozemku č. parc. st. , Anonymizováno, zapsaných v katastru nemovitostí u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , na listu vlastnictví č. , hodnota, pro obec , adresa, a katastrální území , adresa, (dále jen „nemovitosti“). Žalovaný přes výše citované pravomocné soudní rozhodnutí, kterým ztratil právní titul k užívání nemovitostí, tyto nemovitosti proti vůli žalobkyně bezúplatně i nadále užíval. Žalobkyni nezbylo než se dožadovat vyklizení nemovitostí, o čemž rozhodl Okresní soud v Havlíčkově Brodě svým rozhodnutím vydaným ve věci vedené pod sp. zn. 18 C 37/2024. Ani poté žalovaný nemovitosti nevyklidil a bylo nutno přistoupit k výkonu soudního rozhodnutí. Pověřeným soudním exekutorem byly předmětné nemovitosti vyklizeny dne 23. 4. 2025. Žalovaný tedy po dobu 15 měsíců, tj. od 23. 1. 2024 do 23. 4. 2025 užíval nemovitosti bez právního důvodu. Žalobkyni tak svědčí vůči žalovanému nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši obvyklého nájemného v daném místě a čase. Toto obvyklé nájemné bylo stanoveno odborným vyjádřením realitní kanceláře ve výši 15 000 Kč. Za výše uvedenou dobu užívání nemovitostí žalovaným bez právního důvodu se tedy jedná o částku 225 000 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu, na kterou nijak nereagoval a dosud ničeho nezaplatil.

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil. Tvrdil, že v předmětné době dům užíval i syn, který dokončoval základní školu a připravoval se na přijímací zkoušky na střední školu, proto potřeboval známé a klidné prostředí ke studiu. V tomto období, kdy byl syn v jeho péči, bylo nutné vytvořit co nejlepší podmínky pro studium. Během tohoto období došlo k výraznému zhoršení zdravotního stavu žalovaného (postupné oslepnutí) a nebylo ani možné v domě bydlet. V uvedené době dům neobýval z důvodů pobytu v nemocnici a rekonvalescence po operacích očí. Vzhledem k omezení nebylo možné daný dům trvale obývat, pouze se synem zajištovali temperaci domu proti zamrznutí. V daném období byl následně i odpojen elektroměr. Není mu jasné, kým byla stanovena částka nájemného bez znalosti domu a jeho stavu. Požadovaná výše nájemného neodpovídá skutečnosti, odborný odhad byl bez znalosti stavu domu určen realitním odborníkem zřejmě pohledem z okna.

3. Z provedených listinných důkazů soud zjistil:- z rozsudku Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 28. 4. 2023 č. j. 11 C 195/2018-555 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. 10. 2023 č. j. 25 Co 211/2023-588, který nabyl právní moci dne 22. 1. 2024, že tímto rozsudkem došlo k vypořádání společného jmění účastníků, podle něhož nemovitosti byly přikázány do výlučného vlastnictví žalobkyně,- z rozsudku Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 13. 6. 2024 č. j. 18 C 37/2024-40, který nabyl právní moci dne 14. 8. 2024, že žalovanému byla uložena povinnost vyklidit a odevzdat žalobkyni nemovitosti do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku,- z emailové zprávy ze dne 26. 2. 2024, že žalobkyně vyzvala žalovaného k předání klíčů, na kterou žalovaný téhož dne odpověděl, že: „V domě bydlíme s , jméno FO, . Nemovitost neopustíme a nevyklidim.“,- z protokolu o úkonu soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, , Exekutorský úřad , adresa, , č. j. , Anonymizováno, , že nemovitosti byly exekučně vyklizeny dne 23. 4. 2025,- z odhadu tržní nájemní ceny nemovitostí vyhotoveného realitním poradcem , jméno FO, , že výše tržního nájemného byla odhadnuta na částku 15 000 Kč měsíčně plus poplatek za služby.

4. Ze znaleckého posudku znalecké kanceláře , právnická osoba, , č. , č. účtu, , že výše obvyklého nájemného za nemovitosti činila v období od 23. 1. 2024 do 23. 4. 2025 9 463 Kč měsíčně. Pro určení obvyklého nájemného byla použita porovnávací metoda s obdobnými k datu ocenění volně pronajímanými objekty, přičemž patřičné údaje byly zjištěny na stránkách realitních kanceláří a na placených stránkách firmy VALUO. Zpracovatel znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, při jednání před soudem uvedl, že v nemovitosti byl celkem třikrát, nyní v souvislosti s vypracováním tohoto znaleckého posudku byla nemovitost zamčená, tak ji prošli vizuálně se žalovaným. Dospěl k závěru, že nemovitost je ve stejném stavu, jako byla v době, kdy ji oceňoval dříve. Nemovitost dobře zná, byl v ní několikrát, dělal pasport nemovitosti a poznal by, kdyby v ní proběhly nějaké významné konstrukční či dispoziční změny. Vysvětlil, že vzhledem k tomu, že neexistuje veřejně dostupný registr nájemných smluv soukromých subjektů, určil výši obvyklého nájemné z údajů, které zjistil na stránkách realitních kanceláří a na placených stránkách firmy VALUO, což je servisní organizace, která získává údaje z katastru nemovitostí a z realitních kanceláří a vytváří podklady pro realitní kanceláře. Z těchto údajů vytvořil profil srovnatelných nemovitostí v blízkosti větších měst v této lokalitě, pak ještě zejména podle stavebně technického stavu, velikosti, a dispozičního řešení upravil koeficienty výsledek srovnání. Tato nemovitost byla specifická tím, že její stav nebyl dobrý, byla tam jedna místnost k užívání, dále koupelna, předsíň, technická místnost, záchod a ložnice vytápěná lokálně kamny. Komfort užívání byl v rámci běžné údržby spíše zanedbaný. Přihlížel k tomu, že poslední 3 měsíce byla odpojena elektřina a nebyl funkční přívod vody, zvláště teplé. Přihlížel nejen k vlastní obytné části a jejímu zhoršenému stavu, ale i k tomu, že k ní náleží stodola, a přihlédl také k pozemkům náležejícím k obytné části, které mají také svůj potenciál, ale jsou zpustlé a neudržované. Srovnatelné pozemky, které jsou pronajímány jako pastviny, louky nebo k zahrádkářské činnosti jsou pronajímány za 1 Kč za m2 za rok, vyskytl se i pozemek, který byl pronajímán za 2 Kč za m2 za rok, ale jeho stav byl jiný. Tuto zjištěnou cenu upravil vzhledem k tomu, že pozemky jsou zpustlé a neudržované. Také přihlédl k tomu, že se jednalo o nabídkové ceny, ze které jsou sráženy provize. Pokud se týká stavu nemovitostí, vycházel z toho, že nemovitosti byly v rozhodném období užívány žalovaným stejným způsobem ve stejném stavu jako tomu bylo v roce 2022. Teprve po vyklizení žalovaného došlo k úpravám nemovitosti do současného stavu, který je nyní jiný, než byl v rozhodném období. Na výši obvyklého nájemného má vliv, že neteče voda a je odpojena elektřina, což je v posudku ohodnoceno koeficienty, kterými snižoval výši obvyklého nájemného proti stavu nemovitostí, které jsou běžně pronajímatelné. Stanovená výše obvyklého nájemného je nižší než výše stanovená realitním makléřem kvůli stavebnětechnickému stavu, odpojení elektřiny, nefunkčnímu rozvodu vody a nedokončeným stavebním pracím.

5. Ke znaleckému posudku je třeba uvést, že podle ustálené soudní praxe a judikatury (viz například rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 4. 2002 sp.zn. 25 Cdo 583/2001 či ze dne 6. 8. 2009 sp.zn. 30 Cdo 352/2008, tato a další níže citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR dostupná na www.nsoud.cz) soud hodnotí důkaz znaleckým posudkem stejně jako ostatní důkazy ve smyslu § 132 o. s. ř. s těmi rozdíly dané zvláštní povahou tohoto důkazu, že soud též zkoumá, zda znalecký posudek má všechny formální náležitosti, zda uvedené závěry jsou náležitě odůvodněny a zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda znalec vyčerpal zadaný úkol a zda přihlédl ke všem skutečnostem, zda jeho závěry jsou podloženy výsledky řízení a nejsou v rozporu s výsledky ostatních provedených důkazů a zda odůvodnění a závěry znaleckého posudku odpovídají pravidlům logického myšlení, přičemž však soud nemůže přezkoumávat věcnou správnost odborných závěrů znaleckého posudku. Především lze konstatovat, že znalecký posudek obsahuje náležitosti uvedené v § 28 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech a § 39 a násl. vyhlášky č. 503/2020 Sb., o výkonu znalecké činnosti. Soud se ztotožnil se závěry znaleckého posudku, o jehož správnosti nemá žádné pochybnosti, a který, na rozdíl od odhadu realitního poradce , jméno FO, postrádajícího uvedení jakýchkoli podkladů a odůvodnění závěru o výši obvyklého nájemného, při použití porovnávací metody vychází jednak z polohy, stavebně technického stavu, velikosti, a dispozičního řešení nemovitostí v rozhodném období a z reálných údajů o nájmech srovnatelných nemovitých věcí. Znalecký posudek vytváří logický a přesvědčivý základ a skutkovou oporu pro konečné rozhodnutí soudu, zpracovatel znaleckého posudku přesvědčivě a logicky vysvětlil, jak dospěl k uvedeným závěrům a následně věcně a přiléhavě odpověděl i na dotazy účastníků.

6. Soud neprovedl další důkazy, resp. k dalším provedeným důkazům nepřihlížel, protože byly pro posouzení a rozhodnutí věci irelevantní. K návrhu žalovaného na provedení důkazů výslechem realitního poradce soud uvádí, že při stanovení výše obvyklého nájemného a potažmo bezdůvodného obohacení soud vycházel ze závěrů znaleckého posudku, který je nakonec pro žalovaného příznivější, než odhad tržní nájemní ceny vyhotovený realitním poradcem. Návrh žalovaného na výslech svědka , jméno FO, se ve světle znaleckého posudku jevil soudu již nadbytečným. Žalobkyně žádný další důkazní návrh neučinila. Pokud jde o předložené fotografie a listiny dokládající její námitky proti znaleckému posudku, že od května 2025 byla v domě zapojena voda a elektřina, jsou tyto námitky a listiny z níže uvedených důvodů (viz bod 14. tohoto odůvodnění) nepřiléhavé.

7. Na základě provedených důkazů tedy soud po skutkové stránce uzavřel, že žalobkyně je výlučným vlastníkem nemovitostí, které žalovaný užíval v rozhodném období od 23. 1. 2024 do 23. 4. 2025 aniž by mu svědčil jakýkoli právní titul, který by ho k užívání nemovitosti opravňoval. Výše obvyklého nájemného v uvedeném období činila podle znaleckého posudku 9 463 Kč měsíčně.

8. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. Podle § 2999 odst. 1 věta první o. z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny.

10. Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí ze dne 24. 6. 2008 sp. zn. 33 Odo 882/2006 vyslovil závěr, že plnění bez právního důvodu je jednou ze skutkových podstat bezdůvodného obohacení spočívající v tom, že mezi zúčastněnými osobami chybí právní vztah, který by zakládal právní nárok na předmětné plnění; o obohacení jde tehdy, dostalo-li se takovým plněním majetkové hodnoty tomu, komu bylo plněno, takže v jeho majetku došlo buď ke zvýšení aktiv nebo ke snížení pasiv, případně se jeho majetkový stav nezmenšil, ač by se tak za běžných okolností stalo. Příkladem plnění bez právního důvodu je užívání cizí věci bez smlouvy o nájmu či jiného titulu opravňujícího užívat cizí věc. V tom případě vzniká prospěch tomu, kdo realizuje uživatelská oprávnění, aniž by se jeho majetkový stav zmenšil o prostředky vynaložené v souvislosti s právním vztahem, který zakládá právo věc užívat. Protože takový uživatel není schopen spotřebované plnění v podobě výkonu práva užívání cizí věci vrátit, je povinen nahradit bezdůvodné obohacení peněžitou formou.

11. Výši bezdůvodného obohacení spočívajícího v užívání nemovitosti bez právního důvodu lze určit peněžitou částkou, která odpovídá částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase na užívání obdobných nemovitostí, zpravidla formou nájmu (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 4. 3. 2008 sp. zn. 30 Cdo 823/2007 nebo ze dne 30. 5. 2006 sp. zn. 33 Odo 394/2004 nebo již výše citované rozhodnutí ze dne 24. 6. 2008 sp. zn. 33 Odo 882/2006).

12. Z hlediska posouzení získání bezdůvodného obohacení užíváním prostor bez právního důvodu, případně na základě neplatné smlouvy není přitom významné, zda ten, komu bylo umožněno nebytové prostory užívat, toto oprávnění skutečně osobně realizoval, tedy zda a jakým způsobem užívání nebytových prostor konzumoval a zda držbu prostor majetkově zhodnocoval, čili, zda mu přinesla zisk (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 12. 2008 sp. zn. 33 Odo 1608/2006 nebo již výše citované rozhodnutí ze dne 24. 6. 2008 sp. zn. 33 Odo 882/2006).

13. V daném případě má proto žalobkyně právo na vydání bezdůvodného obohacení vzniklého žalovanému v období od 23. 1. 2024 do 23. 4. 2025, kdy nemovitosti užíval bez právního důvodu. Tato výše byla podle uvedených kritérií stanovena znaleckým posudkem v částce 9 463 Kč měsíčně, čemuž odpovídá celkové výše bezdůvodného obohacení za předmětné období po zaokrouhlení ve výši 142 484 Kč (poměrná část za 9 dnů měsíce ledna 2024 2 747,32 Kč + 14 celých měsíců po 9 463 Kč + poměrná část za 23 dnů měsíce dubna 2025 7 254,97 Kč). Jelikož žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého dluhu, soud žalobkyni zároveň přiznal i úrok z prodlení (§ 1970 o. z.). Podle dodejky byla předžalobní výzva (výzva k plnění) žalovanému doručena dne 15. 5. 2025, žalovaný mohl dluh zaplatit nejbližší následující pracovní den, tj. 16. 5. 2025, tudíž od 17. 5. 2025 je v prodlení. Výši úroku z prodlení stanoví § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. I když žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení ve výši nižší, než by jí náležel, soud nemohl její návrh překročit a přiznat zákonný úrok z prodlení vyšší (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 21. 11. 2013 sp. zn. II. ÚS 913/13). Soud proto žalobě částečně vyhověl a ve zbývající části žalobu jako nedůvodnou zamítl.

14. Pokud se týká námitky žalobkyně k výši obvyklého nájemného zjištěné znaleckým posudkem spočívající v tom, že v domě od května 2025 byl funkční rozvod vody a obnovena dodávka elektřiny, popř. provedeny další stavební úpravy, pak tato námitka není důvodná, neboť k těmto skutečnostem došlo až v květnu 2025, tedy až po uplynutí rozhodného období, které je předmětem tohoto řízení, čili tato skutečnost je pro posouzení věci irelevantní. Nutno též dodat, že byť žalovaný užíval nemovitosti bez právního důvodu, byla to žalobkyně, kdo nechal zastavit přívod vody a odpojit elektřinu.

15. K obraně žalovaného soud uvádí, že je nezpochybnitelným faktem, že žalovaný v rozhodném období užíval nemovitosti bez právního důvodu, přičemž je nerozhodné, v jakém rozsahu a jakým způsobem i zda mu užívání přineslo nějaký zisk (viz bod 12. tohoto odůvodnění).

16. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 3 o. s. ř. I když žalobkyně měla ve věci úspěch jen částečný, soud jí přiznal plnou náhradu nákladů řízení, neboť rozhodnutí o výši plnění záviselo na znaleckém posudku. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek 11 250 Kč a náklady zastoupení advokátkou podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tj. odměna vypočítaná z tarifní hodnoty 142 484 Kč za 4 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, účast na jednání před soudem konaných dne 17. 9. 2025 a dne 11. 2. 2025) po 6 820 Kč (§ 7, § 11 odst. 1 písm. a/, d/, g/), odměna za 1 úkon právní služby (jednoduchá výzva k plnění) ve výši 3 410 Kč (§ 7, § 11 odst. 2 písm. h/) a 5krát paušální náhrada hotových výdajů po 450 Kč (§ 13 odst. 1, 3). Jelikož advokátka v jí oznámené lhůtě 3 pracovních dnů od jednání soudu konaného dne 11. 2. 2026, ba ani dosud, náklady řízení nevyúčtovala, soud jí přiznal náhradu nákladů řízení jen za úkony zřejmé z obsahu spisu. Náklady řízení je třeba zaplatit advokátce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

17. V tomto řízení vznikly státu náklady řízení spočívající ve znalečném, které zaplatil z rozpočtových prostředků soudu, a které již nebyly kryty zálohou. S ohledem na výsledek řízení soud podle § 148 odst. 1 o. s. ř. uložil žalovanému povinnost státu tyto náklady nahradit.

18. Lhůty k plnění byly stanoveny podle § 160 odst. 1 o.s.ř. v obvyklé délce 3 dnů.