3 C 82/2023

Plný text

Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Točíkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zvýšení výživného

I. Výživné stanovené naposledy rozsudkem Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 21. 9. 2018 č. j. 0 Nc 89/2018-21 pro žalobkyni ve výši 1 500 Kč měsíčně se s účinností od 7. 6. 2023 zvyšuje na částku 2 500 Kč měsíčně splatnou vždy nejpozději do každého 15. dne v měsíci předem k rukám žalobkyně.

II. Dlužné výživné za dobu 7. 6. 2023 do 31. 8. 2023 ve výši 1 383 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do 1 měsíce od právní moci tohoto rozhodnutí.

III. Žaloba v té části, kterou se žalobkyně domáhala zvýšení výživného od 7. 6. 2023 o další částku 1 000 Kč měsíčně, se zamítá.

IV. Tímto rozhodnutím se ohledně výše výživného pro žalobkyni mění rozsudek Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 21. 9. 2018 č. j. 0 Nc 89/2018-21.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zvýšení výživného s účinností od 7. 6. 2023 na částku 3 500 Kč měsíčně. Žalobu odůvodnila tím, že naposledy bylo o výživném rozhodováno rozsudkem Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 21. 9. 2018 č. j. 0 Nc 89/2018-21, kterým bylo otci určeno přispívat na její výživu měsíčně částkou 1 500 Kč. Žalobkyně nyní studuje 1. ročník [anonymizováno] – [ulice] [anonymizováno 8 slov] ve [obec], obor [anonymizováno]. Od poslední úpravy výživného uplynulo již 5 let, má za to, že se změnily její odůvodněné potřeby. Její výdaje zejména tvoří náklady na dopravu ve výši cca 672 Kč měsíčně, školní pomůcky, stravování, oblékání ve výši cca 19 717 Kč ročně, pořizování kosmetiky a hygienických potřeb ve výši cca 840 Kč měsíčně, zahraniční dovolené a přiměřené náklady na kulturu a zábavu.

2. Žalovaný se žalobou souhlasil jen částečně a nabídl zvýšení výživného na částku 2 000 Kč měsíčně, kterou již dobrovolně žalobkyni platí od března letošního roku. Ve stejné výši platí výživné i synovi [jméno] [celé jméno žalovaného]. Je si vědom nárůstu cen i nákladů žalobkyně vlivem dalšího studia. Vzhledem k tomu, že se jeho majetkové poměry nezměnily, není schopen ji žalovanou částku poskytnout. Je poživatelem invalidního důchodu 3. stupně ve výši 17 291 Kč, není zaměstnán ani nevykonává žádnou výdělečnou činnost. Žije v bytě se svojí matkou, která pobírá starobní důchod. Jeho měsíční náklady tvoří výdaje na vedení domácnosti ve výši 5 300 Kč, a to náklady spojené s užíváním bytu ve výši 2 500 Kč, strava ve výši 3 000 Kč a léky a zdravotní pomůcky spojené s jeho zdravotním stavem ve výši 300 Kč. Má další 1 vyživovací povinnost k synovi [jméno], ročník 2008. Když se s ním dcera stýkala, dával jí nad rámec výživného k různým příležitostem finanční hotovost. Do března letošního roku jí také platil neomezená data XL od společnosti T-M ve výši 632 Kč. Podle jeho názoru jsou náklady dcery na ošacení poměrně vysoké a není ochoten akceptovat její náklady na dovolené, protože ani sám na dovolené nejezdí, neboť mu to jeho finanční situace nedovoluje. Žalobkyně s ním již přibližně rok a půl nekomunikuje a přestala ho navštěvovat. Rád by byl informován o jejím studiu.

3. Žalobkyně ve své výpovědi uvedla, že před 2 lety chodila na brigádu, ale letos jí to nevyšlo. Kromě výživného nemá žádný pravidelný příjem. Cena obědů byla naposledy 40 Kč, občas si kupuje svačiny, dále si kupuje drogistické zboží, hygienické potřeby a oblečení. Ke studiu potřebovala nový mobilní telefon. Nemá žádné koníčky než cestování, snaží se poznávat svět a kupuje zlevněné zájezdy. Od září chce chodit na kroužek angličtiny. Do školy dojíždí z [obec], jedna cesta stojí cca 12 Kč. Se zdravotním stavem nemá žádné výdaje. Pokud se týká studia, platí si jízdné, drobné pomůcky, kupovala i nějaké učebnice a potřebovala kalkulačku, která stála asi 500 Kč. S otcem se nestýká, otec nejeví o ni zájem, nad rámec výživného jí nic nedává. Platí dobrovolně výživné ve výši 2 000 Kč, neví odkdy, ale dluh na výživném nemá.

4. Žalovaný ve své výpovědi uvedl, že od března letošního roku platí žalobkyni i synovi 500 Kč navíc. Kolikrát jí napsal, jestli se nechce zastavit, na to mu odpověděla, že nemá gril a bazén, tak co by u něho dělala, anebo kolik peněz jí dá a podle toho, že by se u něho zastavila. Má příjem jen z invalidního důchodu. Žije s matkou, která pobírá starobní důchod, a přispívá jí na domácnost cca 5 000 Kč měsíčně. Střídají se v nákupech a peníze jí předává. Sám konkrétně výdaje na bydlení nehradí. V souvislosti se svým zdravotním stavem vynakládá asi 500 Kč měsíčně za prášky na tlak. Nemá žádné koníčky. Má celkem 2 vyživovací povinnosti, synovi platí také výživné 2 000 Kč měsíčně. Pokud si je vědom, dluh na výživném nemá. Rok a půl se s dcerou nestýkají, ona nemá zájem. Když za ním chodila, dával jí kapesné. Teď už jí nedává peníze ani za vysvědčení, protože mu ho neposlala. Jejich vztahy nejsou ideální.

5. Z provedených důkazů zjistil soud následující skutečnosti: - z rozsudku Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 21. 9. 2018 č. j. 0 Nc 89/2018-21, že soud schválil dohodu rodičů, podle níž byly tehdy nezletilé děti [celé jméno žalobkyně] a [jméno] [celé jméno žalovaného] svěřeny pro dobu po rozvodu manželství rodičů do péče matky a otec se zavázal počínaje dnem právní moci rozvodového rozsudku přispívat každému na jejich výživu částkami po 1 500 Kč měsíčně splatnými vždy nejpozději do každého 20. dne v měsíci předem k rukám jejich matky. Soud tehdy při rozhodování vyšel z toho, že obě děti jsou nezletilé a rodiče mají vyživovací povinnost jen k těmto dětem. Otec pobírá invalidní důchod 3. stupně ve výši 11 202 Kč a v roce 2017 ve výši 10 764 Kč, přičemž bydlí u své matky. Matce nezletilých dětí je vyplácen příspěvek na péči v souvislosti s péčí o syna a dále příspěvek na bydlení, na obě děti jsou vypláceny přídavky na děti. Tehdy nezletilá [jméno] chodila do 8. třídy základní školy, chodila na zdravotní kroužek a nosila brýle. Matka jezdila s oběma dětmi 2 x ročně do [obec] na oční. Otec hradil dceři obědy ve škole ve výši cca 500 Kč měsíčně, - mezi účastníky je nesporné, že žalovaný od března letošního roku platí žalobkyni výživné ve výši 2 000 Kč měsíčně, a že na výživném nemá žádný dluh, - z potvrzení o studiu, že žalobkyně je ve školním roce 2022 2023 žákyní 1. ročníku denního studia [anonymizována tři slova] a [anonymizováno] [obec] oboru [anonymizováno], - z potvrzení o zájezdu CK Fischer, že cena zájezdu do Hurghady (Egypt) v době od 16. 4. 2023 do 22. 4. 2023 činila pro žalobkyni 15 390 Kč, - z pokladního lístku dm drogerie ze dne 5. 4. 2023, že za nákup drogistického zboží bylo zaplaceno 855 Kč, - z faktury vystavené dne 2. 12. 2022 dodavatelem [jméno] [příjmení] pro odběratele [jméno] [celé jméno žalobkyně], že cena bot Jordan 1 Mid činila 5 717 Kč, - z pokladního lístku obchodu ID shop s.r.o., že za tvrzené sklo pro mobilní telefon a příslušenství byla zaplacena částka 1 498 Kč, - z informace o objednávce č. 2314135 e-shopu DIGIPARTNER.EU, vystavené na jméno [jméno] [příjmení], že cena Apple iPhone 14 činila 20 000 Kč, - z oznámení České správy sociálního zabezpečení Praha, že žalovaný pobírá invalidní důchod třetího stupně a od červnové splátky 2023 celkem ve výši 17 291 Kč.

6. K ostatním důkazům soud nepřihlížel, neboť se nakonec ukázaly být pro posouzení a rozhodnutí této věci irelevantní.

7. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

8. Podle § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

9. Podle § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

10. Podle § 915 odst. 1 o. z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

11. Podle § 921 o. z. výživné se plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu.

12. Podle § 922 odst. 1 o. z. výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.

13. Podle § 163 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů.

14. Mezi účastníky je nesporné, že žalobkyně je dcerou žalovaného, a provedeným dokazováním bylo prokázáno, že žalobkyně je studentkou denního studia na střední škole, není tedy dosud schopna sama se živit, tudíž vyživovací povinnost žalovaného k žalobkyni trvá i nadále.

15. Dále bylo prokázáno, že naposledy bylo o výživném rozhodováno před téměř 5 lety, kdy žalobkyně byla nezletilá a byla žákyní základní školy. Od posledního rozhodování o výživném tak došlo nepochybně ke změně jejích poměrů. Žalobkyně dospěla a stala se studentkou střední školy, do které denně dojíždí. Od posledního rozhodování o výživném tak vzrostly její potřeby a náklady na jejich uspokojování, a to jak základní potřeby, jako jsou stravování, ošacení, obutí, kosmetika a hygienické potřeby, tak i potřeby v souvislosti se studiem na střední škole, tj. zejména náklady na dopravu a učební pomůcky. Další výdaje vznikly v souvislosti s uspokojováním kulturních potřeb a v jejím případě i zájmu o cestování. Se svým zdravotním stavem nemá žádné výdaje. Se žalobcem se nestýká a nad rámec výživného, které žalovaný dobrovolně platí ve výši 2 000 Kč, od něho nic nedostává.

16. Ke změně poměrů došlo i na straně žalovaného, kdy došlo ke zvýšení vypláceného invalidního důchodu o 6 089 Kč. Nicméně žalovaný je stále invalidním důchodcem a invalidní důchod je jeho jediným příjmem. Kromě žalobkyně má stále ještě jednu vyživovací povinnost k synovi [jméno] (ročník [rok]). Ze svého příjmu přispívá své matce, u které bydlí, cca částkou 5 000 Kč měsíčně, platí výživné pro syna 2 000 Kč měsíčně a hradí léky ve výši cca 500 Kč měsíčně. Se žalobkyní se nestýká, protože o něho nejeví zájem.

17. Soud s ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro zvýšení výživného, když při zvažování nové výše výživného vycházel ze základních kritérií pro stanovení výše výživného, a to na jedné straně z oprávněných potřeb již zletilé žalobkyně, který je studentkou střední školy, tedy se stále připravuje na své budoucí povolání, a na druhé straně ze schopností, možností a majetkových poměrů výživou povinného žalovaného. Sporu o výživné by s velkou pravděpodobností šlo předejít, kdyby nebyly narušeny přirozené vztahy mezi rodičem a dítětem. Vycházeje z citované právní úpravy pak soud dospěl k závěru, že zákonným kritériím určujícím výši výživného odpovídá výživné ve výši 2 500 Kč měsíčně. Přiznaná výše výživného vyvažuje částečné pokrytí nákladů odůvodněných potřeb žalobkyně na straně jedné a schopnosti, možnosti a majetkové poměry žalovaného na straně druhé, kdy soud musel vzít v úvahu, že příjem žalovaného tvoří jen invalidní důchod a žalovaný má další jednu vyživovací povinnost. O tom, že se žalovaný nevyhýbá plnění své vyživovací povinnosti, svědčí i to, že žalobkyni již nyní platí dobrovolně výživné o 500 Kč vyšší, než se původně zavázal, a to i přesto, že se s ním žalobkyně nestýká. Soud proto výživné pro žalobkyni zvýšil od 7. 6. 2023 na částku 2 500 Kč měsíčně platnou podle § 160 odst. 1 o. s. ř. vždy nejpozději do každého 15. dne v měsíci předem k rukám žalobkyně. Při stanovení výše výživného soud vzal v úvahu i to, že vyživovací povinnost k žalobkyni má nejen žalovaný, ale rovněž její matka.

18. Jelikož bylo výživné zvýšeno se zpětnou účinností, vznikl žalovanému na výživném dluh, a to za dobu od 7. 6. 2023 do 31. 8. 2023 ve výši 1 383 Kč (poměrná část za měsíc červen 2023 ve výši 383 Kč a dva celé měsíce po 500 Kč), který soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. umožnil žalovanému zaplatit do 1 měsíce od právní moci tohoto rozhodnutí.

19. Jelikož soud žalobě vyhověl pouze částečně, ve zbývající části žalobu jako nedůvodnou zamítl.

20. Z důvodu nové úpravy výše výživného pro žalobkyni soud změnil původní rozsudek Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 21. 9. 2018 č. j. 0 Nc 89/2018-21, kterým bylo naposledy o výživném rozhodnuto.

21. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. i s přihlédnutím k tomu, že se účastníci svého práva na náhradu nákladů řízení výslovně vzdali.