3 C 83/2025

Plný text

Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Točíkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Anonymizováno bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované o určení promlčení práva

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že věcné břemeno (právo z věcného břemene) zřizování a provozování vedení zařízení přenosové soustavy zřízené ve prospěch žalované smlouvou uzavřenou dne 25. 10. 2013 k pozemkům parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, zapsané v listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, , je promlčeno. V žalobě tvrdila, že je vlastníkem označených pozemků, k nimž smlouvou uzavřenou dne 8. 10. 2013 mezi žalovanou a tehdejšími spoluvlastníky bylo zřízeno věcné břemeno zřizování a provozování vedení zařízení přenosové soustavy, které vzniklo vkladem do katastru nemovitostí s právními účinky ke dni 15. 10. 2013. Žalovaná v průběhu desetileté promlčecí doby, která počala běžet dnem následujícím po dni provedení vkladu věcného břemene do katastru nemovitostí, ani jedenkrát nepřistoupila ke zřízení přenosové soustavy nebo její části, aniž by jí v tom bránili tehdejší spoluvlastníci, žalobkyně nebo jakákoli objektivní překážka. Svá tvrzení doplnila při jednání před soudem tak, že nelze vyloučit právo geodetů vstoupit na pozemky žalobkyně i z jiných právních předpisů, například zákona o zeměměřičství či energetického zákona. Poukázala na dobu trvání řízení o umístění stavby, kdy žádost žalované trpěla nedostatky, které se opakovaně nedařilo odstranit. Zaviněným nevykonáváním materiálního obsahu práva z věcného břemene po dobu promlčecí lhůty tak došlo k promlčení věcného břemene, a to uplynutím dne 16. 10. 2023. Konečně svůj nárok opírala i o tvrzení, že žalovaná je obchodní korporací založenou k podnikatelský účelům, jejíž zisk za období let 2019 až 2024 činil 4,896 miliard Kč. Věcné břemeno je předmětem zápisu do katastru nemovitostí, je tedy dán naléhavý právní zájem na podání této určovací žaloby. Žalovaná nepřistoupila na návrhy žalobkyně vedoucí buď k výmazu věcného břemene z katastru nemovitostí, nebo k uzavření nové smlouvy.

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila. Ve svém vyjádření tvrdila, že především činí nesporným, že žalobkyně je vlastníkem výše uvedených pozemků a že mezi žalovanou a dřívějším vlastníkem pozemků byla dne 8. 10. 2013 uzavřena smlouva o zřízení věcného břemene za účelem zřizování a provozování zařízení přenosové soustavy, kdy toto věcné břemeno bylo zapsáno do katastru nemovitostí s právními účinky vkladu ke dni 15. 10. 2023. Dále učinila nesporným, že desetiletá promlčecí lhůta počala běžet dnem 16. 10. 2013. Sporovala však tvrzení žalobkyně, že žalovaná v průběhu promlčecí lhůty vůbec nepřistoupila ke zřízení přenosové soustavy nebo její části, aniž by jí v tom bránili tehdejší vlastníci pozemků, nebo jakákoli objektivní překážka, tedy že zaviněným nevykonáváním materiálního obsahu práva z věcného břemene po dobu promlčecí lhůty tak došlo k promlčení věcného břemene, a to uplynutím dne 16. 10. 2023. Na svoji obranu žalovaná tvrdila, že v rámci zřizování vedení přenosové soustavy (dále jen „vedení PS“) je vždy nutné na pozemcích dotčených jeho výstavbou provést průzkumné a přípravné činnosti, jejichž provedení opravňují žalovanou k přístupu a využití pozemků. Již tyto činnosti představují výkon věcného břemene a je jimi realizováno právo zřizování vedení PS, neboť bez jejich provedení by nebylo možné vedení PS veřejnoprávně povolit ani fyzicky realizovat. Odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 1. 2025 sp. zn. 22 Cdo 1476/2024, který judikoval, že přípravné práce lze považovat za výkon práva věcného břemene. Na pozemcích žalobkyně došlo k provedení přípravných prací, a to konkrétně geodetického zaměření výškového profilu terénu a objektů v trase vedení, provedeného dodavatelskou společností , právnická osoba, ., resp. prostřednictvím jejího subdodavatele společností , právnická osoba, . Činnosti byly původnímu vlastníkovi pozemků , jméno FO, písemně oznámeny dopisem dne 26. 10. 2022 a následně byly dne 23. 11. 2022 práce provedeny. Z charakteristiky těchto prací logicky vyplývá, že jejich provedení nezanechá na pozemcích žádné znatelné terénní úpravy, a ani subdodavatel pro účely geodetických prací nevyužíval těžké techniky. Smysl promlčování věcných břemen je nutno hledat především tam, kde oprávněný z věcného břemene nejeví o výkon práva zájem po zákonem stanovenou dobu. To však neznamená, že jsou-li k pozdějšímu skutečnému „fyzickému“ výkonu věcného břemene zapotřebí předchozí přípravné práce, nejsou takové práce relevantní pro pozdější výkon práva věcného břemene. To platí o to více, spočívá-li věcné břemeno v samotném právu umístění vedení PS, tj. činností, které ze své povahy pro realizaci věcného břemene přípravné práce nezbytně vyžadují a bez nichž není ani následný „fyzický“ výkon věcného břemene možný. Již tyto práce se opírají o existující oprávnění plynoucí z věcného břemene a mají-li zřejmou věcnou (obsahovou), časovou a místní souvislost s takovým právem a projevují se ve vztahu ke služebné věci jako je tomu v tomto případě, je možné je považovat za výkon práva věcného břemene. Žalovaná zřídila věcné břemeno na pozemcích v souvislosti s přípravou realizace stavby vedení PS s označením „V406/407 Kočín – Mírovka, nové vedení 400 kV“. Jde o složitou investiční akci, kdy bude budováno zcela nové vedení tzv. „na zelené louce“, kdy předpokládané zahájení samotné stavební části realizace akce je plánováno na rok 2026. Veřejnoprávní řízení o povolení stavby probíhalo 8 let od podání žádosti o územní rozhodnutí ze dne 22. ledna 2016. Následně dne 16. 11. 2017 proběhlo veřejné ústní projednání s vlastníky dotčených pozemků. Územní rozhodnutí bylo vydáno dne 20. 2. 2024 a nabylo právní moci dne 19. 9. 2024. podle názoru žalované oprávnění z věcného břemene byla vykonávána, není možné, aby bylo věcné břemeno promlčeno. K doplněnému tvrzení žalobkyně se vyjádřila tak, že průměrná délka řízení je 8 až 12 let, dokumentace k řízení je komplexní a složitá a v průběhu řízení byla postupně doplňována. Ohradila se proti argumentaci žalobkyně ziskem žalované, která na druhé straně hodlá investovat do přenosové soustavy řádově desítky miliard Kč. Jelikož podle jejího názoru přípravná činnost v podobě geodetického zaměření je nepochybně součástí procesu zřízení přenosové soustavy a naplňuje výkon práva věcného břemene, navrhla, aby byla žaloba zamítnuta.

3. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti:- z výpisu z katastru nemovitostí, že žalobkyně je vlastníkem pozemků č. parc. , Anonymizováno, a č. parc. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , a že k těmto pozemků je ve prospěch žalované zapsáno věcné břemeno zřizování a provozování vedení zařízení přenosové soustavy, včetně práva přetínat pozemek vodiči a umisťovat v nich vedení a modernizovat a zlepšovat výkonnost, a to v rozsahu geometrického plánu č. 700-3886/2013, zřízené na základě úplatné smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 8. 10. 2013 s právními účinky vkladu práva ke dni 15. 10. 2013,- ze smlouvy o zřízení věcného břemene, že dne 8. 10. 2013 byla mezi žalovanou jako oprávněnou a , jméno FO, jako povinnou uzavřena smlouva č. , Anonymizováno, , podle níž povinná zřídila na pozemcích č. parc. , Anonymizováno, a č. parc. , Anonymizováno, zapsaných na listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, , jejichž byla tehdy vlastníkem, ve prospěch oprávněné věcné břemeno spočívající v právu oprávněné zřizovat a provozovat zařízení přenosové soustavy, včetně práva přetínat pozemek vodiči a umisťovat v nich vedení a modernizovat a zlepšovat výkonnost přenosové soustavy v rozsahu stanoveném geometrickým plánem č. , hodnota, -, Anonymizováno, , který je nedílnou součástí smlouvy, a to na dobu neurčitou za jednorázovou náhradu ve výši 31 970 Kč,- z dopisu vyhotoveného dne 26. 10. 2022 společností , právnická osoba, ., adresovaného , jméno FO, a podle poštovního podacího archu odeslaného adresátce, že tato společnost v zastoupení žalované oznámila adresátce, že v rámci přípravy vedení PS označeného „V406/407 Kočín – Mírovka, nové vedení 400 kV“ je nezbytné na pozemcích adresátky provést geodetické zaměření, k čemuž je žalovaná oprávněna z titulu věcného břemene zatěžující pozemky adresátky. Dále v dopisu uvedla, že žalovaná společnost pověřila na základě plné moci k provedení geodetického zaměření, přičemž do zemědělských kultur nebudou zajíždět žádné mechanismy,- z protokolu o provedení terénních měřících prací a z technické zprávy vyhotovených společností , právnická osoba, ., že dne 23. 11. 2022 byly na základě objednávky společností ELEKTROTRANS, a.s., a žalované provedeny na předmětných pozemcích dotčených trasou stavby terénní měřičské práce za účelem aktualizace podélných profilů v rámci nového vedení V406/407 Kočín – Mírovka,- z územního rozhodnutí Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 20. 2. 2024 č. j. MMR-11516/2024-83, že ministerstvo k žádosti podané žalovanou dne 22. 1. 2016 vydalo územní rozhodnutí o umístění stavby označené jako „V406/407 Kočín – Mírovka, nové vedení 400 kV“, kromě jiných i na pozemcích parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, .

4. K dalším provedeným důkazům, a to fotografiím, výpisu z obchodního rejstříku a výroční zprávě žalované soud nepřihlížel, neboť se nakonec ukázaly být nepotřebnými pro konečné posouzení a rozhodnutí věci.

5. Ze všech provedených důkazů, které soud hodnotil každý jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti, učinil soud tento skutkový závěr. Žalobkyně je vlastníkem pozemků parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , které jsou zatíženy věcným břemenem ve prospěch žalované spočívajícím v zřizování a provozování vedení zařízení přenosové soustavy, včetně práva přetínat pozemek vodiči a umisťovat v nich vedení a modernizovat a zlepšovat výkonnost, a to v rozsahu geometrického plánu č. 700-3886/2013, zřízeném na základě úplatné smlouvy o zřízení věcného břemene uzavřené dne 8. 10. 2013 mezi žalovanou jako oprávněnou a právní předchůdkyní žalobkyně , jméno FO, jako povinnou s právními účinky vkladu práva ke dni 15. 10. 2013. Dne 23. 11. 2022 byly na základě objednávky společnosti ELEKTROTRANS, a.s., zmocněné žalovanou provedeny subdodavatelskou společností HRDLIČKA, spol. s r.o., na předmětných pozemcích dotčených trasou stavby vedení PS terénní měřičské práce za účelem aktualizace podélných profilů v rámci nového vedení V406/407 Kočín Mírovka. Nebylo tvrzeno a v průběhu řízení nevyšlo najevo, že by se vstupu na pozemky a provedení těchto prací tehdejší vlastnice pozemků bránila.

6. Na základě takto zjištěného skutkového stavu věci učinil soud níže uvedený právní závěr.

7. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

8. Žaloba na určení promlčení práva věcného břemene, které je zapsáno v katastru nemovitostí, plní v době rozhodování soudu preventivní funkci. Rozhodnutí o této žalobě, která vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu, je objektivně způsobilé odstranit v současnosti nejisté postavení žalobkyně a žalované a předejít tak případným budoucím sporům vzniklým v souvislosti s vlastní realizací stavby vedení PS a s tím spojených již rušivých zásahů do pozemků žalobkyně. Proto soud v tomto konkrétním případě dovodil naléhavý právní zájem žalobkyně na požadovaném určení, byť k dosažení změny zápisu v katastru nemovitostí by spíše vyhovoval žalobní petit, a pokud by mu bylo vyhověno, výrok soudu, na určení, že předmětné věcné břemeno neexistuje nebo že zaniklo.

9. Podle § 3036 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) podle dosavadních právních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

10. Jelikož v této věci běh promlčení doby počal běžet před 1. 1. 2014, tj. před účinností o. z., soud proto tuto věc posuzoval podle dosavadního občanského zákoníku, tj. podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník účinného do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.), což vyplývá i z judikatury (viz například rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 7. 2016 sp. zn. 25 Cdo 1119/2016, toto a další citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR dostupná na www.nsoud.cz).

11. Podle § 151n odst. 1 obč. zák. věcná břemena omezují vlastníka nemovité věci ve prospěch někoho jiného tak, že je povinen něco trpět, něčeho se zdržet, nebo něco konat. Práva odpovídající věcným břemenům jsou spojena buď s vlastnictvím určité nemovitosti, nebo patří určité osobě.

12. Podle § 100 odst. 1 obč. zák. právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat.

13. Podle § 109 obč. zák. právo odpovídající věcnému břemenu se promlčí, není-li po dobu deseti let vykonáváno.

14. Mezi účastníky je nesporné, že zákonná desetiletá promlčecí doba počala běžet dnem následujícím po dni 15. 10. 2013, kdy nabyl právní účinky vklad práva z věcného břemene do katastru nemovitostí, tj. dnem 16. 10. 2013, a končila dnem 16. 10. 2023. Soud tedy byl postaven před otázku, zda žalovaná v promlčecí době vykonávala či nevykonávala právo odpovídající věcnému břemenu.

15. Výkonem práva ve smyslu § 109 obč. zák. je takové chování, které realizuje obsah práva (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 4. 2014 sp. zn. 22 Cdo 1848/2013). V dalším rozhodnutí ze dne 29. 1. 2025 č. j. 22 Cdo 1476/2024-183 Nejvyšší soud ČR dospěl k následujícím závěrům. Právo odpovídající věcnému břemeni se nepromlčuje, pokud je vykonáváno (bod 20.). Přípravné práce z hlediska jejich obsahového výkonu mohly zakládat povinnost žalobkyně strpět výkon práva věcného břemene. Tak tomu může být např. v žalovanou tvrzeném pohybu geodetů po pozemku či jeho zaměřování. Oprávnění žalované nebo osob žalovanou pověřených na pozemek za účelem těchto přípravných prací vstoupit totiž plyne právě ze zřízeného věcného břemene. Docházelo-li totiž v průběhu plynutí promlčecí doby k provádění přípravných prací, které svým obsahem korespondovaly povinnosti žalobkyně trpět výkon práva věcného břemene, pak trpěla-li žalobkyně pohyb osob po služebném pozemku v souvislosti s přípravnými pracemi nezbytnými pro umístění inženýrských sítí na tomto pozemku, trpěla výkon práva právní předchůdkyní žalované, který se opíral o zapsané věcné břemeno (bod 23.). Smysl promlčování věcných břemen je nutno hledat především tam, kde oprávněný z věcného břemene nejeví o výkon (v tomto případě zapsaného) práva zájem po zákonem stanovenou dobu. Neznamená to však, že jsou-li k pozdějšímu skutečnému „fyzickému výkonu věcného břemene zapotřebí předchozí určité přípravné práce , nejsou takové práce relevantní pro pozdější výkon práva věcného břemene, pokud je oprávněný nestihne dokončit před uplynutím promlčecí doby. To platí v dané věci o to více, spočívá-li věcné břemeno… v samotném právu umístění vedení PS (poznámka soudu), …tj. činností, které ze své povahy pro realizaci věcného břemene přípravné práce nezbytně vyžadují a bez nichž není ani následný „fyzický“ výkon věcného břemene možný. Již tyto práce se budou opírat o existující oprávnění plynoucí z věcného břemene (např. vstup na pozemek), a budouli mít zřejmou věcnou (obsahovou), časovou a místní (ke služebné věci) souvislost s takovým právem a projevující se ve vztahu ke služebné věci, bude je možné považovat za výkon práva věcného břemene (bod 26.). V bodě 27. pak poukázal na paradoxní situaci, kdy by byl oprávněný z věcného břemene, který by na služebném pozemku prováděl (toliko) přípravné práce, chráněn ve výkonu takového práva vůči vlastníkovi služebného pozemku, avšak nešlo by o obsahový výkon práva věcného břemene bránící promlčování práva. Nicméně připustil, že v praxi mohou nastat situace, v nichž výkon přípravných prací nebude mít výše uvedenou souvislost s právem věcného břemene, resp. nebude korespondovat s jeho obsahem. V případě výkonu činností nemajících obsahovou, časovou či místní souvislost s právem věcného břemene, se vlastník služebné věci může proti takovému jednání bránit (bod 28.), stejně tak jako v případě, v němž přípravné práce budou prováděny takovým způsobem, který by měl za cíl například pouhé oddálení promlčení práva věcného břemene (bod 30.).

16. Ve světle výše uvedených judikaturních názorů Nejvyššího soudu ČR dospěl soud k závěru, že v projednávané věci žalovaná v zákonné desetileté promlčecí době vykonávala právo odpovídající věcnému břemenu. Přes předmětné pozemky má vést vedení PS označené „V406/407 Kočín – Mírovka, nové vedení 400 kV“. Žalovaná podala na Ministerstvo pro místní rozvoj žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby, které bylo vyhověno. Žalovaná evidentně činí příslušné kroky k realizaci stavby vedení PS. Provedené terénní měřičské práce na předmětných pozemcích mají jednoznačně a nezpochybnitelně obsahovou, časovou i místní souvislost s právem věcného břemene bez nichž se vlastní realizace stavby neobejde. Nebylo prokázáno ani v průběhu řízení nevyšlo najevo, že by tyto práce byly provedeny zbytečně, či účelově k oddálení promlčení věcného břemene, ani že by se vstupu na pozemky a provedení těchto prací tehdejší vlastnice pozemků bránila. Soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl.

17. Pro úplnost soud dodává následující. K fotografii předložené žalobkyní, že přípravné práce byly provedeny bez použití těžké mechanizace, tudíž nezanechaly po sobě viditelné stopy. Na posouzení a rozhodnutí věci také neměly žádný vliv průběh a délka řízení o umístění stavby a průběžné odstraňování nedostatků žádosti žalované, ani dosažená výše zisku žalované.

18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalované, která měla ve věci úspěch, přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Ty tvoří paušální náhrada za písemné podání ve věci samé (vyjádření k žalobě), příprava účasti na jednání a účast na jednání před soudem po 300 Kč (§ 1 odst. 1, 3 písm. a/, b/, c/, § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu). Případných dalších vzniklých nákladů se žalovaná výslovně vzdala. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v obvyklé délce 3 dnů.