4 C 119/2024

Plný text

Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Lebedou, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , Anonymizováno IČO žalobkyně Anonymizováno Adresa žalobkyně Anonymizováno Anonymizováno Jméno advokátky Anonymizováno Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , Anonymizováno Datum narození žalovaného Anonymizováno Adresa žalovaného pro zaplacení 42 806,67 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 42 806,67 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 42 806,67 Kč od 11. 11. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 13 038,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 42 806,67 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný způsobil dne 5. 6. 2022 silniční dopravní nehodu tak, že řídil osobní vozidlo tov. zn. , jméno FO, , SPZ: , SPZ, , a narazil do motocyklu, SPZ: , SPZ, , ve vlastnictví pana , jméno FO, (dále jen „poškozený“). Šetřením bylo zjištěno, že vlastníkem a provozovatelem škodícího vozidla, byl k datu nehody žalovaný. Dále bylo zjištěno, že žalovaný neměl k tomuto vozidlu ke dni dopravní nehody sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaný porušil § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „Zákon“) tím, že provozoval vozidlo bez pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla podle tohoto zákona a ust. § 3 odst. 2 Zákona tím, že jako vlastník tuzemského vozidla neuzavřel pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti. Vzhledem k tomu, že žalovaný neměl k datu nehody uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vznikla žalobkyni povinnost podle ust. § 24 odst. 2 písm. b) Zákona poskytnout poškozenému plnění za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně pověřila vyřízením věci společnost , právnická osoba, . (dále jako „likvidátor“). Likvidátor stanovil věcné plnění ve výši 147 000 Kč jako náhradu za totální škodu na motocyklu. Žalobkyně následně vyplatila poškozenému na věcném plnění částku ve výši 147 000 Kč a likvidátorovi částku ve výši 2 420 Kč jako náhradu vynaložených nákladů při likvidaci předmětné škodní události. Vzhledem k tomu, že žalobkyně plnila z garančního fondu za žalovaného to, co měl plnit on, vznikl jí dle ust. § 24 odst. 9 Zákona nárok na regresní náhradu jedné třetiny, a tedy částky ve výši 49 806,67 Kč. Žalobkyně nejdříve vyzvala žalovaného uplatněním práva na náhradu plnění podle § 24 odst. 9 Zákona k úhradě částky a poskytla žalovanému lhůtu k plnění do dne 10. 11. 2022. Žalovaný svůj dluh uznal a zavázal se jej hradit měsíčními splátkami. Bylo uhrazeno celkem , hodnota, Kč. Dále již však nebylo uhrazeno ničeho, proto byla žalovanému zaslána předžalobní upomínka ze dne 18. 1. 2024.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav:

5. Žalovaný způsobil dne 5. 6. 2022 silniční dopravní nehodu tak, že řídil osobní vozidlo tov. zn. , jméno FO, , SPZ: , SPZ, , a narazil do motocyklu, SPZ: , SPZ, , ve vlastnictví pana , jméno FO, (důkaz: Záznam o dopravní nehodě). Šetřením bylo zjištěno, že vlastníkem a provozovatelem škodícího vozidla, byl k datu nehody žalovaný. Dále bylo zjištěno, že žalovaný neměl k tomuto vozidlu ke dni dopravní nehody sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (důkaz: Výpis pojistných smluv). Žalobkyně pověřila vyřízením věci společnost , právnická osoba, . Likvidátor stanovil věcné plnění ve výši 147 000 Kč jako náhradu za totální škodu na motocyklu. Žalobkyně následně vyplatila poškozenému na věcném plnění částku ve výši 147 000 Kč a likvidátorovi částku ve výši 2 420 Kč jako náhradu vynaložených nákladů při likvidaci předmětné škodní události (důkaz: Stanovení výše skutečné škody, Nabídkový list, Likvidační zpráva, Potvrzení o platbě). Vzhledem k tomu, že žalobkyně plnila z garančního fondu za žalovaného to, co měl plnit on, vznikl jí nárok na regresní náhradu jedné třetiny, a tedy částky ve výši 49 806,67 Kč. Žalobkyně nejdříve vyzvala žalovaného uplatněním práva na náhradu plnění a poskytla žalovanému lhůtu k plnění do dne 10. 11. 2022. Žalovaný svůj dluh uznal a zavázal se jej hradit měsíčními splátkami (důkaz: Uplatnění práva na náhradu plnění, Dohoda o úhradě pohledávky). Bylo uhrazeno celkem 7 000 Kč. Dále již však nebylo uhrazeno ničeho, proto byla žalovanému zaslána předžalobní upomínka ze dne 18. 1. 2024 (důkaz: upomínka).

6. Soud tuto věc posuzoval podle zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „zákon“), a to s ohledem na § 94 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, podle něhož práva a povinnosti vyplývající ze škodných událostí vzniklých provozem vozidla, které nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí zákonem č. 168/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a to i v případě, že ke vzniku práva nebo povinnosti došlo ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

7. Podle § 3 odst. 2 věta první zákona uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak.

8. Podle § 24 odst. 2 písm. b) zákona kancelář poskytuje z garančního fondu poškozenému plnění za újmu způsobenou provozem vozidla, kterou je povinna nahradit osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti podle tohoto zákona.

9. Podle § 24 odst. 9 věta první a druhá zákona výplatou plnění z garančního fondu vzniká Kanceláři nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. a), b) a g) včetně nákladů na jinou osobu pověřenou Kanceláří vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva, nejvýše však 300 000 Kč. Vůči pohledávce Kanceláře na náhradu podle věty prvé jsou solidárními dlužníky provozovatel a řidič vozidla, jehož provozem byla způsobena újma; řidič pouze tehdy, pokud má povinnost újmu nahradit.

10. Vzhledem k výše zjištěnému skutkovému stavu a podle uvedených ustanovení zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla soud žalobě, která byla podána důvodně a po právu, v plném rozsahu vyhověl, a to včetně úroku z prodlení (§ 1970 o.z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), když přihlédl i k tomu, že žalovaný zůstal v řízení zcela pasivní, důvod ani výši nároku nesporoval a ani jinak se žalobě nebránil.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 038,60 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 713 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 42 806,67 Kč sestávající z částky 2 820 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 360 Kč ve výši 1 965,60 Kč.