4 C 12/2023

Plný text

Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Lebedou, Ph.D., ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalobce a žalované 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované obě zastoupeny advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa pro určení dědického práva

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá určení, že žalobce není vyloučen z dědického práva, a že mu náleží dědické právo jako dědici ze zákonné dědické posloupnosti po zůstaviteli [jméno] [příjmení], [datum narození], zemř. [datum], naposledy bytem [adresa žalobce a žalované], se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným náhradu nákladů řízení ve výši 10 842 Kč žalované [číslo] 10 842 Kč žalované [číslo] to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalovaných.

1. Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že není vyloučen z dědického práva, a že mu náleží dědické právo jako dědici ze zákonné dědické posloupnosti, a to proti žalovaným, tj. proti všem v úvahu přicházejícím dědicům po zůstaviteli [jméno] [příjmení], [rodné číslo], zemřelém dne [datum], určeným dědicům v jeho závěti vyhotovené dne 6. 12. 2018 ve formě notářského zápisu [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notáře v [obec] pod číslem [anonymizována dvě slova] [rok], [spisová značka] a [spisová značka]. Žalobce je synem zůstavitele [jméno] [příjmení], který žalobce vydědil závětí a listinou o vydědění, sepsanými notářským zápisem notářem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] 6. 12. 2018, [spisová značka], [anonymizováno] 687/ 2018, [spisová značka]. Jako důvod vydědění v uvedené listině uvedl, že žalobce o něj trvale (více jak dvacet pět let) neprojevoval opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl, neposkytoval mu pomoc v nouzi (stáří a nemoci) a trvale vedl nezřízený život. Dle listiny o vydědění a závěti byli dědici veškerého majetku zůstavitele [jméno] [příjmení] povoláni žalované, tj. zůstavitelova bývalá manželka [celé jméno žalované] a dcera [celé jméno žalované]. Žalobce neuznává důvody svého vydědění, uvedené ve výše uvedené listině o vydědění. K důvodu tvrzenému v listině o vydědění a závěti, že žalobce zůstaviteli neposkytl potřebnou pomoc v nouzi, uvádí žalobce následující. Zůstavitel vůbec nespecifikoval, jakou konkrétní potřebnou moc v nouzi mu žalobce měl nebo mohl poskytnout. Ani nespecifikoval, o jakou nouzi se mělo jednat, když v závorce pouze obecně uvádí stáří a nemoci. Není tedy zřejmé, jaké problémy měl zůstavitel v souvislosti se stářím a nemocemi a jaké pomoci se mu nedostávalo a jak by mu žalobce mohl být a nebyl nápomocen. K důvodu tvrzenému v listině o vydědění a závěti, že žalobce o zůstavitele neprojevoval opravdový zájem, jaký by projevovat měl, uvádí, že kontakt mezi otcem a synem nebyl dán ze strany zůstavitele. V listině o vydědění není výslovně uveden jako důvod vydědění, že by byl žalobce odsouzen pro trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze, žalobce tedy přísně vzato z tohoto důvodu nebyl vyděděn. Nicméně zůstavitel v listině o vydědění zmínil, že žalobce byl v roce 2006 za různé přestupky odsouzen na dva roky do vězení. Toto tvrzení je nepřesné, jelikož žalobce byl odsouzen za trestný čin za maření výkonu úředního rozhodnutí, konkrétně za porušení zákazu řízení. Žalobce má za to, že v daném případě by tedy nebyl dán důvod vydědění, neboť výše popsaný skutek, z jehož spáchání byl žalobce uznán vinný, nesvědčí o jeho zvrhlé povaze. K důvodu tvrzenému v listině o vydědění a závěti, že žalobce trvale vede nezřízený život, tak žalobce popírá, že by trvale vedl nezřízený život.

2. Žalované se k věci vyjádřily tak, že důvody, které uvedl zůstavitel v závěti a v listině o vydědění plně odpovídající skutečnosti, i když skutečnost byla mnohem horší. Zůstavitel a žalovaná [číslo] se pod vlivem mnoholetých útoků na svoje osoby žalobce báli. Protože s ním nekomunikovali, tak se na něho nemohli obrátit s žádnou žádostí o pomoc. Žalobce se o rodiče nezajímal, nikdy jim žádnou pomoc nenabízel. Z tohoto důvodu uvedl zůstavitel v listině o vydědění větu, že mu žalobce neposkytuje potřebnou pomoc v nemoci a ve stáří. Zůstavitel ani 1. žalovaná nemohli požádat žalobce o pomoc, když se zůstavitel léčil postupně ze dvou druhů rakoviny. Ke konkrétním důvodům, které jsou uvedeny v listině o vydědění, uvádí, že jsou pravdivé. Dle uvádí, že žalobce styl svého chování nezměnil do smrti zůstavitele. Dne 9. 7. 2022 žalobce při rodinné oslavě napadal slovně všechny příbuzné, vyhrožoval zabitím, tím, že vše lehne popelem. Poškodil osobní automobil bratra žalované [číslo] [jméno] [příjmení]. Na přivolané policisty křičel, vyhrožoval jim, následně z domu přinesl mačetu v délce 71 cm, kterou na výzvy policie neodložil. Za své jednání byl odsouzen zdejším soudem trestním příkazem čj. [číslo jednací] ze dne 20. 12. 2022.

3. Z provedených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav:

4. Z notářského zápisu [spisová značka], [anonymizována dvě slova] [rok], [spisová značka] soud zjistil, že tento byl sepsán notářem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne 6. 12. 2018 pro zůstavitele [jméno] [příjmení], který uvedl, že pro případ úmrtí povolává za dědice bývalou manželku [celé jméno žalované] a dceru [celé jméno žalované]. Prohlašuje, že má ještě syna [jméno] [příjmení], kterého vyděďuje z důvodů, že o něj trvale (více jak dvacet pět let) neprojevuje opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl, neposkytuje mu pomoc v nouzi (stáří a nemoci) a trvale vede nezřízený život. Má se svým synem dlouhodobé problémy, je agresivní, soustavně ničí jeho majetek, jako výplně dveří (skla) či skla na oknech. V roce 1995 po hádce ho bodl dvakrát nožem do krku a do ruky. [příjmení] jiné mu nasypal do motoru u auta sůl. V roce 2006 byl jeho syn za různé přestupky odsouzen na dva roky do vězení a tak mohl chvíli žít bez strachu, co zase udělá. Několikrát mu uřízl několik ovocných stromů. Zablokoval mu vrata u garáže, takže musí parkovat s autem venku. Vyhrožoval zapálením baráku, když mu dá výpověď. Několikrát mu rozbil hlavu, svoji mámu napadl a udělal jí modřiny na těle a na oku. Vlastní sestře prořízl kolo u auta. Jednou asi tak v roce 1989 mu ukradl 4 000 Kč. Dále přikázal provést zápočet na jeho dědický podíl.

5. Z usnesení zdejšího soudu č.j. [číslo jednací], [spisová značka], vydané dne 29. 11. 2022 notářkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení], soud zjistil, že žalobci se ukládá, aby do dvou měsíců od právní moci tohoto usnesení podal u Okresního soudu v Havlíčkově Brodě žalobu na určení, že není vyloučen z dědického práva, a že mu náleží dědické právo jako dědici ze zákonné dědické posloupnosti, a to proti žalovaným.

6. Z trestního spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka], zejména pak z rozsudku na čl. 55 ze 23. ledna 2020, bylo prokázáno, že žalobce byl uznán vinným tím, že dne 8. 10. 2019 v 19:00 hodin, přes opakovaně vyslovený zákaz vstupu ze strany rodičů, neoprávněně vnikl do vnitřních obytných prostor domu [adresa] v obci [obec], který dlouhodobě užívají jeho rodiče, prošel nezajištěnou brankou na pozemek parcelní [číslo] dále nezajištěnými vchodovými dveřmi do vnitřních prostor domu, kde matku začal slovně urážet, že je černá huba a že jim ještě ukáže, následně se vrátil do předsíně domu, kde poškodil dveře na toaletu a dále již ve venkovním prostoru poškodil jednu vnější skleněnou výplň trojdílného okna, čímž poškozeným [jméno] [příjmení], [datum narození] a [celé jméno žalované], [datum narození], způsobil škodu poškozením ve výši 1367 Kč, tedy neoprávněně vnikl do obydlí jiného, neoprávněně tam setrval, čímž spáchal přečin porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1 tr. zákoníku. Za toto své jednání byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 5 (pět) měsíců. Podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku se výkon trestu odnětí svobody podmíněně odkládá, zkušební doba stanoví na 1 (jeden) rok. Podle § 228 odst. 1 tr. řádu je obžalovaný povinen nahradit jako způsobenou škodu [celé jméno žalované], narozené 3. 7. 1950 a [jméno] [příjmení], narozenému 29. 12. 1941, oba bytem [adresa žalobce a žalované] částku 817 Kč. Z usnesení na čl. 65 trestního spisu plyne, že se ve zkušební době osvědčil.

7. Z trestního spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka], zejména pak z trestního příkazu č.l. 132 ze dne 20. 12. 2022 bylo prokázáno, že žalobce je vinen, že dne 9. července 2022 v přesně nezjištěné době od 17,50 hodin do 18,00 hodin, na zahradě u domu [adresa] v obci [obec], okres [okres], v podnapilém stavu, do kterého se sám zaviněně přivedl, po slovní roztržce s příbuznými poškodil tam zaparkovaný [značka automobilu], rz [anonymizováno] [číslo], majitele [jméno] [příjmení], narozeného 8. 3. 1954, bytem [PSČ] [obec] - [část obce a číslo], tak, že údery kovovou tyčí na vozidle poškodil čelní sklo, pravý přední blatník a levé přední okno, čímž jmenovanému způsobil celkovou škodu ve výši 11.545 Kč, tedy poškodil cizí věc a způsobil tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou, II. dne 9. července 2022 v přesně nezjištěné době kolem 18,30 hodin před domem [adresa] v obci [obec], okres [okres], v podnapilém stavu, do kterého se sám zaviněně přivedl, poté, co byl policisty Policie ČR, [stát. instituce], Obvodní oddělení [okres], pprap. [jméno] [příjmení], EOČ: [číslo] a nstržm. [jméno] [jméno], EOČ: [číslo], řádně označenými a oblečenými do služebního stejnokroje, ústně vyzván, aby na místě podal vysvětlení k události, při které měl krátce předtím poškodit před domem [adresa], který užívá k bydlení, zaparkované osobní vozidlo [anonymizována dvě slova], rz [anonymizováno] [číslo], na tuto výzvu reagoval nejprve křikem, nadávkami a výhrůžkami policistům "rozbiju vám držky" a "máš nějaký problém, rozbiju ti palici", následně z domu přinesl mačetu o délce 71 cm, kterou na výzvy policistů neodložil, ale naopak za výhrůžného kývání mačetou před sebou a podél těla, při kterém zvedal špičku mačety cca do úrovně pasu, se přibližoval k policistům, přitom říkal, že mu je všechno jedno, že ho budou muset zastřelit, což zasahující policisté vnímali jako reálné nebezpečí vůči sobě, poté nereagoval ani na výzvu policistky s upozorněním, že proti němu bude použito donucovacích prostředků a k policistům se dále přibližoval, bylo mu v dalším protiprávním jednání zabráněno policistou použitím elektrického prostředku s dočasně zneschopňujícími účinky (taseru), po jehož účinku byl spoután a zajištěn; při události nedošlo ke zranění žádné osoby a nikomu nebyla způsobena hmotná škoda, tedy jinému vyhrožoval ublížením na zdraví v úmyslu působit na výkon pravomoci úřední osoby, uvedený čin spáchal se zbraní, čímž spáchal v bodě I. přečin poškození cizí věci dle § 228 odst. 1 trestního zákoníku, v bodě II. přečin vyhrožování s cílem působit na úřední osobu dle § 326 odst. 1 písm. a), odst. 2 trestního zákoníku a odsuzuje se: Podle § 326 odst. 2 tr. zákoníku s přihlédnutím k § 314e odst. 2 tr. řádu za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 11 (jedenáct) měsíců. Podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku výkon trestu odnětí svobody se podmíněně odkládá a zkušební doba se stanoví na 1,5 (jeden a půl) roku. Podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku ukládá soud obviněnému též trest propadnutí věci, a to: jednoho kusu kovové mačety s dřevěnou rukojetí, se známkami opotřebení, celkové délky 71 cm, délka čepele 56 cm, délka rukojeti 15 cm a jednoho kusu kovové tyče šedé barvy o celkové délce 57 cm, průměru 1,5 cm. Podle § 228 odst. 1 tr. řádu s přihlédnutím k § 314f odst. 1 písm. e) tr. řádu je obviněný povinen zaplatit poškozenému [jméno] [příjmení], narozenému 8. 3. 1954, bytem [obec] – [část obce a číslo] částku ve výši 11.545 Kč, jako náhradu škody.

8. Z trestního spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka], zejména pak z rozsudku na č.l. 113 ze dne 15. 11. 2004 bylo zjištěno, že žalobce byl zproštěn obžaloby pro pokus ublížení na zdraví zůstaviteli.

9. Z trestního spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka], zejména pak z rozsudku na č.l. 73 ze dne 28. 7. 2016 bylo zjištěno, že žalobce byl vinen, že dne 28. 3. 2016 na pozemku rodinného domu v obci [adresa žalobce a žalované] v době od 17:00 hod. do 17:07 hod. nejprve slovně vyhrožoval své matce [celé jméno žalované], nar. 1950, zabitím a to slovy„ zabiji tě, už mám pro tebe v lese vykopanou jámu“, poté přistoupil k vozidlu zn. Škoda Felicie, [registrační značka], ve kterém ona seděla a do vozidla kopl, čímž na něm způsobil škodu poškozením v celkové výši nejméně 1.500 Kč, a následně matku fyzicky napadl tak, že jí udeřil pěstí do levého oka, začal jí z vozidla tahat za levou nohu, až jí vytáhl ven, kde jí chytl pod krkem a začal jí tlačit do garáže, kdy při tomto fyzickém napadení jí neustále opakoval, že ji zabije, což v ní vzbudilo obavu o její život a zdraví a tímto jednáním jí způsobil rozsáhlý hematom o velikosti 4x4 cm v oblasti levého oka a dva hematomy v oblasti zad, kdy musela být s tímto zraněním ošetřena u svého praktického lékaře, tedy dopustil se jednání, které bezprostředně směřovalo k dokonání ublížit jinému na zdraví, přičemž k dokonání nedošlo, jinému vyhrožoval usmrcením takovým způsobem, že to vzbudilo důvodnou obavu, tím spáchal přečin ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 tr. zákoníku ve stádiu pokusu dle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, přečin nebezpečné vyhrožování dle § 353 odst. 1 tr. zákoníku. Za to se odsuzuje: Podle § 146 odst. 1 tr. zákoníku, § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 9 (devět) měsíců. Podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku se výkon trestu odnětí svobody podmíněně odkládá a zkušební doba stanoví na 1 (jeden) rok a 3 (tři) měsíce. Žalobce se ke dni 1. 2. 2019 osvědčil.

10. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka], bylo prokázáno, že žalobce byl převzat do zdravotního zařízení v souvislosti jeho psychickým onemocněním.

11. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalovaná [číslo] je jeho manželkou. Má zájem, aby se vyřešila ta nesmyslná věc, ke které došlo. Myslí, tím, že byla učiněna závět na pana [celé jméno žalobce], otcem jeho manželky a jediný důvod, který k tomu byl, aby byl vyděděn pan [celé jméno žalobce], a ten důvod byl již dlouholetý, který chtěl taťka s mamkou již udělat kvůli dlouholetému fyzickému týrání panem [celé jméno žalobce] a psychickému týrání. Vztahy od sepsání listiny od úmrtí do sepsání listiny byly stále stejné. Pan [celé jméno žalobce] se s nimi nebavil vůbec, akorát na ně křičel a sprostě nadával. K usmíření nedošlo. Dokázal je využívat, když potřeboval. Vydědění pan [příjmení] se svědkem neřešil. Zůstavitel několikrát říkal, že ho dá vydědit. Uvádí, že zůstavitel pevně trval na vydědění, nechtěl ho za dědice. Byl svědkem jednání vůči žalovaným a zůstaviteli. Necelý rok zpětně žalobce najížděl na manželku svědka autem a to bylo několikrát. Dříve si před ním tolik nedovolil, ale slyšel, že křičí na žalované sprostě. Neviděl, že by žalobce poškozoval věci, vždycky k tomu pak přišel a spravoval. Žalobce mluví tak, že poničí věci, zapálí barák apod. Kolikrát měli propíchané gumy, poplivané auto. Nebylo zjištěno, kdo to udělal.

12. Z výslechu svědkyně [příjmení] [příjmení], soud zjistil, že vztahy v rodině byly trvale špatné. Žalobce napadal zůstavitele a jeho manželku. Myslí, že vztahy byly špatné již od roku 2018 a od roku 2018 se to daleko zhoršilo. Žalobce je napadal a zůstavitel se bránil. O vydědění slyšela, ale nebyla u toho. Napadání směřovalo vůči nám všem (svědkyně, manželka zůstavitele, bratrovi svědkyně a žalované i ostatní). Žalobce šel s železnou tyčí, tloukl do parapetu, křičel. Řekla, aby jí tu tyč dal a neblbnul. Srazil svědkyni k zemi a tyč držel nad ní. Pak odešel. Potom tam byla policie. [příjmení] vyměnil za mačetu a šel na policisty. U toho byla jeho manželka. Bratr se jmenuje [jméno] [příjmení]. To se stalo 9. července 2022. Ví, že v minulosti sestra přišla s podlitinou pod očima a na rameni a s pořezáním, to jí udělal žalobce. To viděla. Nebyla u toho, že by napadl zůstavitele. Byla u toho, když to bylo s její sestrou (žalovanou). Ve vztahu k žalované [celé jméno žalované] uvádí, že žalobce jí vyhrožoval. Že to všude podpálí, že to byli romové, že to nebyli jeho rodiče. Bylo jim hanba, s žalobcem to nešlo domluvit rozumně. Diví se, že napadá závěť. Má za to, že zůstavitel se bál, že by žalobce dům zapálil. Ví o kácení stromů. Nebyla u toho, kdo je kácel, myslí si, že to byl žalobce. Žalobce rodičům léky nevozil, ani jim nepomáhal, to nehrozilo, ty vztahy tam byly velice špatné.

13. Soud odkazuje na výše uvedené závěry plynoucí z provedeného dokazování s tím, že provedl i další důkazy ve věci (ambulantní a propouštěcí zprávy), ze kterých však nezjistil žádné podstatné okolnosti pro posouzení věci. Soud dále neprováděl další dokazování pro jeho nadbytečnost a pro nerozhodnost právního posouzení. Důvodem je nejen zásada rychlosti a hospodárnosti řízení, ale je jím i to, že soudními rozhodnutím v trestních věcech je soud vázán a existence takovéhoto objektivního důvodu znamenající ať již dědickou nezpůsobilost žalobce nebo existenci objektivního důvodu vydědění je důvodem pro zamítnutí žaloby, a není tedy důvodu řízení zatěžovat zjišťováním dalších důvodů pro vydědění, když postačí i jediný. Soud má tedy za prokázané výše uvedená zjištění a zejména výše uvedená odsouzení žalobce, kdy v podrobnostech na výše uvedené odkazuje.

14. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., Občanského zákoníku (dále o.z.).

15. Podle ustanovení § 1481 o.z.„ Z dědického práva je vyloučen, kdo se dopustil činu povahy úmyslného trestného činu proti zůstaviteli, jeho předku, potomku nebo manželu nebo zavrženíhodného činu proti zůstavitelově poslední vůli, zejména tím, že zůstavitele k projevu poslední vůle donutil nebo lstivě svedl, projev poslední vůle zůstaviteli překazil nebo jeho poslední pořízení zatajil, zfalšoval, podvrhl nebo úmyslně zničil, ledaže mu zůstavitel tento čin výslovně prominul.“ 16. Podle ustanovení § 1646 o.z.„ (1) Ze zákonných důvodů lze nepominutelného dědice vyděděním z jeho práva na povinný díl vyloučit, anebo jej v jeho právu zkrátit. Zůstavitel může vydědit nepominutelného dědice, který a) mu neposkytl potřebnou pomoc v nouzi, b) o zůstavitele neprojevuje opravdový zájem, jaký by projevovat měl, c) byl odsouzen pro trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze nebo d) vede trvale nezřízený život. (2) Zůstavitel může vydědit i nepominutelného dědice, který je nezpůsobilý dědit, a proto je z dědického práva vyloučen. (3) Přežije-li vyděděný potomek zůstavitele, nedědí ani potomci vyděděného potomka, ledaže zůstavitel projeví jinou vůli. Nedožije-li se vyděděný potomek smrti zůstavitele, pak jeho potomci dědí vyjma těch, kteří jsou samostatně vyloučeni z práva dědického.“ 17. Podle ustanovení § 1648 o.z.„ Nevysloví-li zůstavitel důvod vydědění, má nepominutelný dědic právo na povinný díl, ledaže se proti němu prokáže zákonný důvod vydědění.“ 18. Dědická nezpůsobilost nastává ze zákona, nezávisle na projevu vůle zůstavitele, v případech, kdy se dědic svým vlastním chováním vyloučí z dědické posloupnosti po zůstaviteli. Z dědického práva je vyloučen především ten, kdo se dopustil činu povahy úmyslného trestného činu proti zůstaviteli, jeho předku, potomku nebo manželu. Z hlediska trestněprávních souvislostí je třeba uvést, že trestným činem je protiprávní čin, který trestní zákon označuje za trestný a který vykazuje znaky uvedené v trestním zákoně. K trestní odpovědnosti za trestný čin je třeba úmyslného zavinění, nestanoví-li trestní zákon výslovně, že postačí zavinění z nedbalosti (srov. k tomu § 13 TrZ). Pravomocným rozsudkem trestního soudu o tom, že byl spáchán trestný čin a kdo tento čin spáchal, je soud v řízení o dědictví samozřejmě vázán (k tomu § 135 os.ř.). V této věci soud dospěl k závěru, že žalobce je dědicky nezpůsobilým, a to z důvodu spáchání trestných činů tak, jak byl za ně odsouzen v řízeních u zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka]. V řízení sp. zn. [spisová značka] žalobce spáchal úmyslný trestný čin - přečin porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1 tr. zákoníku, kdy tento směřoval přímo vůči zůstaviteli a žalované [číslo]. Ostatně žalobce byl povinen zůstaviteli nahradit i vzniklou škodu. V řízení sp. zn. [spisová značka] pak byl žalobce odsouzen pro přečin ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 tr. zákoníku ve stádiu pokusu dle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, přečin nebezpečné vyhrožování dle § 353 odst. 1 tr. zákoníku. Skutečnost, že se jednalo o podmíněné tresty a v důsledku osvědčení žalobce ve zkušební době, kdy se na pachatele hledí, jako by nebyl odsouzen, neznamená, že by takové odsouzení ztratilo relevanci pro posouzení otázky dědické nezpůsobilosti. Naopak k takovému odsouzení lze přihlížet a lze uzavřít, že žalobce je dědicky nezpůsobilým po zůstaviteli, vůči kterému se dopustil úmyslného trestného činu. Soud tedy žalobu z tohoto důvodu zamítl.

19. Soud dále shledal i existenci důvodu vydědění, a to odsouzení žalobce pro trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze. Soud vychází z řízení sp. zn. [spisová značka], kdy žalobce poškodil zaparkovaný osobní automobil a poté, co byl policisty Policie ČR, vyzván, aby na místě podal vysvětlení k události, na tuto výzvu reagoval nejprve křikem, nadávkami a výhrůžkami policistům "rozbiju vám držky" a "máš nějaký problém, rozbiju ti palici", následně z domu přinesl mačetu o délce 71 cm, kterou na výzvy policistů neodložil, ale naopak za výhrůžného kývání mačetou před sebou a podél těla, při kterém zvedal špičku mačety cca do úrovně pasu, se přibližoval k policistům, přitom říkal, že mu je všechno jedno, že ho budou muset zastřelit, což zasahující policisté vnímali jako reálné nebezpečí vůči sobě, poté nereagoval ani na výzvu policistky s upozorněním, že proti němu bude použito donucovacích prostředků a k policistům se dále přibližoval, bylo mu v dalším protiprávním jednání zabráněno policistou použitím elektrického prostředku s dočasně zneschopňujícími účinky (taseru), po jehož účinku byl spoután a zajištěn. Toto jednání žalobce vůči policistům soud hodnotí jako okolnost svědčící o jeho zvrhlé povaze, neboť vyhrožování ublížením na zdraví v úmyslu působit na výkon pravomoci úřední osoby, kdy uvedený čin spáchal se zbraní, soud hodnotí jako zvrhlé jednání žalobce, kdy použití zbraně na policistu v rámci výkonu jeho činnosti narušuje základní právní uspořádání a pro soud z toho vyplývá, že žalobce je osobou narušující základní pravidla fungování státu a výkonu jeho pravomocí prostřednictvím úředních osob. Takové jednání z pohledu soudu je jednáním, které svědčí o zvrhlé povaze žalobce a je tedy i důvodem k vydědění. Soud k danému trestnému činu přihlédl vzhledem k tomu, že ke dni úmrtí zůstavitele, nedošlo k osvědčení ve zkušební lhůtě. Dále soud uvádí, že k tomuto jednání lze přihlédnout, ačkoliv nebylo výslovně uvedeno v notářském zápisu [spisová značka], [anonymizována dvě slova] [rok], [spisová značka] ze dne 6. 12. 2018, neboť důvod vydědění existoval ke dni úmrtí zůstavitele a ve smyslu § 1648 o.z. byl v řízení prokázán. Soud tedy zamítl žalobu i z tohoto důvodu.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovaným, které byly v řízení zcela úspěšné, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 842 Kč každé z žalovaných. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 § 9 odst. 3, písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) ve výši 2 500 Kč za jeden úkon. V řízení byly učiněny celkem 4 úkony (převzetí zastupování, sepis vyjádření k žalobě, 2 úkony za účast u jednání dne 18. 5. 2023, kdy toto přesáhlo 2 hodiny). Dle § 12 odst. 3 a.t. se odměna při zastupování dvou osob snižuje o 20 %. Ke každému úkonu náleží paušální náhrada výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Odměna za právní zastoupení tedy u každé z žalovaných činí 10 842 Kč.