5 C 207/2015

Plný text

Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Čeledovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o vypořádání společného jmění manželů

I. Soud nařizuje prodej nemovité věci účastníků zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Havlíčkův Brod, v listu vlastnictví [číslo] pro obec a k. ú. [obec] jako pozemek parc. č. st. [anonymizováno] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je dům [adresa], pozemek parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova bez čísla popisného nebo evidenčního – zemědělská stavba a pozemek parc. [číslo] zahrada s tím, že se výtěžek prodeje rozdělí mezi účastníky rovným dílem.

II. Z věcí patřících do společného jmění účastníků se žalovanému přikazují movité věci: 86 psacích strojů (za [částka]) -

1. Robotron 20, 2. Optima, 3. [jméno], 4. [příjmení] – Linea 98, 5. [příjmení], 6. Consul, 7. Consul – kufříkový, 8. Robotron 202, 9. [jméno], 10. [příjmení] – elektrický, 11. Hermes – baby, 12. IBM [číslo], 13. [jméno], 14. Consul [číslo], 15. Consul [číslo], 16. [příjmení] – [jméno] 201, 17. Rheinmetall, 18. Consul [číslo], 19. Consul [číslo] – kufříkový, 20. Consul [číslo] – kufříkový, 21. Consul – kufříkový, 22. Privileg 160 - kufříkový, 23. Diplomat – 2, 24. [jméno] – [příjmení] de [příjmení], 25. [příjmení] – kufříkový, 26. Consul – kufříkový, 27. [příjmení] [příjmení] – [jméno] cyklo – elektrický, 28. Präsident – de [příjmení], 29. Consul [číslo] – kufříkový, 30. Rheinmetall, 31. Remagg, 32. Japy, 33. Continental, 34. Continental, 35. [příjmení], 36. Consul, 37. Consul, 38. [příjmení] – Letera 27 – kufříkový, 39. Rheinmetall, 40. [příjmení] – kufříkový, 41. [příjmení] – kufříkový, 42. Continental, 43. [příjmení] 16, 44. [příjmení], 45. Continental, 46. Continental, 47. Consul, 48. Triumph – Standard 12, 49. [příjmení], 50. [příjmení], 51. [příjmení] M40/3, 52. Continental, 53. [příjmení] M40, 54. [příjmení], 55. Chebron, 56. [jméno] – Traveller C, 57. Consul [číslo], 58. [jméno] 34, 59. [příjmení] 37, 60. Underwood, 61. Mirina 150, 62. Stoewer Record, 63. [jméno], 64. Torpedo, 65. [příjmení] M40, 66. Continental, 67. Orga Privat, 68. L.C.Smith & Bros., 69. L.C.Smith & Bros., 70. [jméno] 8, 71. Robotron 242 – elektrický, 72. [příjmení] M40/3, 73. [příjmení] M40/3, 74. Consul [číslo] – kufříkový, 75. Consul [číslo] – kufříkový, 76. Consul – kufříkový, 77. Consul [číslo] – kufříkový, 78. [příjmení] – Lettera 25, 79. [jméno] M.42, 80. Consul, 81. Consul [číslo] – kufříkový, 82. Consul – kufříkový, 83. Consul [číslo] – kufříkový, 84. Consul – kufříkový (bílý), 85. Consul [číslo] – kufříkový, 86. Consul [číslo] - kufříkový, zemědělský stroj PF 61 se štítkem (za [částka]), zemědělský stroj PF 62 se štítkem (za [částka]), zemědělský stroj PF 61 (za [částka]), zemědělský stroj PF 62 (za [částka]), automobil Peugeot 405, [registrační značka] (za [částka]), přívěsný vozík, [registrační značka] HBA 50 (za [částka]), motorová pila Narex (za [částka]), elektrický hoblík Ferm (za [částka]), rozbrušovačka Narex (za [částka]), okružní pila s kolíbkou (za [částka]) a motocykl Jawa [registrační značka] (za [částka]).

III. Účastníci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit [anonymizováno] bance, a. s , úvěr vzniklý ze smlouvy [číslo] uzavřené dne [datum] s touto bankou.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na vypořádání podílu částku [částka], a to ve splátkách po [částka] měsíčně počínaje měsícem následujícím po té, co rozsudek nabude právní moci vždy do posledního dne v měsíci až do zaplacení pod ztrátou výhody splátek.

V. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka], a to ve splátkách po [částka] měsíčně počínaje měsícem následujícím po té, co rozsudek nabude právní moci vždy do posledního dne v měsíci až do zaplacení pod ztrátou výhody splátek, splátky náleží k rukám advokátky JUDr. [jméno] [celé jméno žalovaného].

VI. Žalovaný je povinen nahradit České republice – Okresnímu soudu v Havlíčkově Brodě náklady řízení ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Další náhrada nákladů řízení se České republice nepřiznává.

VII. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Havlíčkově Brodě soudní poplatek ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Rozsudkem ze dne [datum] rozhodl soud o vypořádání rozvodem zaniklého společného jmění účastníků. Vypořádal jejich movité věci, jejich závazek vůči [právnická osoba], rozhodl o výši vypořádacího podílu, který měl žalovaný zaplatit žalobkyni. Nejhodnotnější z jejich společného jmění, nemovité věci, vypořádal tak, že je přikázal do jejich podílového spoluvlastnictví. Žalovaný se proti rozsudku odvolal. Odvolání směřovalo především proti způsobu vypořádání nemovitých věcí. Požadoval je přikázat do svého vlastnictví. Uvedl, že se chce se žalobkyní vyrovnat a vyplatit jí vypořádací podíl z nemovitostí formou veřejné sbírky, o kterou může jako osoba zdravotně postižená požádat.

2. Usnesením ze dne 26. 7. 2019 č. j. 25 Co 123/2019-327 Krajský soud v Hradci Králové rozsudek soudu prvního stupně, vyjma výroku pod bodem II, zrušil. V odůvodnění usnesení uvedl pro soud prvního stupně závazný právní názor týkající se vypořádání společné věci značné hodnoty, kterou nelze rozdělit, a ani jeden z bývalých manželů nemá na vyplacení druhého z nich prostředky. Uvedl, že v případě, že současně nelze očekávat efektivní fungování spoluvlastnictví, pak zjevně zpeněžení věci a rozdělení výtěžku není v rozporu se smyslem účinné právní úpravy (srov. Občanský zákoník II. Rodinné právo, 1. vydání, C. H. Beck, [obec a číslo], strana 335 až 363). Nařízení prodeje věci a rozdělení výtěžku při vypořádání společného jmění je podle současné právní úpravy za určitých okolností možné a jedná se dokonce o řešení efektivnější, neboť se zcela jistě předejde dalšímu sporu účastníků o vypořádání jejich spoluvlastnictví k téže věci a pochopitelně i vzniku dalších zbytečných nákladů. Předpokladem tohoto způsobu vypořádání společného jmění je, že věc nechce žádný ze spoluvlastníků. Při splnění této podmínky je nutno vycházet z toho, že je splněna jednak tam, kde účastník vyjádří subjektivní stanovisko, aby mu věc nebyla přikázána do vlastnictví, ale také tam, kde sice vyjádří souhlas s tím, aby mu věc byla přikázána, ale podmínky pro tento postup z objektivního hlediska u něj dány nejsou, např. pro absenci kredibility takového účastníka. Podle aktuální judikatury musí být schopnost k zaplacení přiměřené náhrady splněna ke dni rozhodnutí soudu. V odůvodnění svého usnesení odvolací soud uvedl judikaturu obsahující uvedený právní názor.

3. V souladu s pokynem odvolacího soudu vyzval okresní soud žalovaného, aby mu poskytl tvrzení o své schopnosti vyplatit žalobkyni v přiměřené lhůtě vypořádací podíl a ke svému tvrzení označil důkazy.

4. Po výzvě soudu probíhala mezi účastníky mimosoudní jednání. K uzavření dohody o vypořádání nedošlo. Žalovaný, byť vyzván, tvrzení o své schopnosti vyplatit žalobkyni v přiměřené lhůtě vypořádací podíl soudu neposkytl.

5. Mezi manžely bylo nesporné, že za trvání manželství pořídili movité věci uvedené v bodě II a ty ke dni právní moci rozhodnutí o rozvodu jejich manželství existovaly a že dne [datum] uzavřeli s [právnická osoba], hypoteční smlouvu [číslo] na [částka], kterou splácejí v pravidelných měsíčních splátkách, na které žalobkyně žalovanému měsíčně dávala do března 2020 po [částka]. Dále mezi nimi bylo nesporné, že žalobkyně z dědictví obdržela [částka] a tato částka byla použita na koupi automobilu Peugeot 405.

6. U některých vypořádávaných movitých věcí se účastníci shodli na jejich zůstatkové ceně ke dni právní moci rozhodnutí o rozvodu jejich manželství. Šlo o 4 zemědělské stroje, elektrický hoblík Ferm, rozbrušovačku Narex, okružní pilu s kolíbkou, motocykl Jawa.

7. Další vypořádávané movité věci byly předmětem ocenění znalcem [celé jméno znalce], znalcem z oboru strojírenství a ekonomika, odvětví ceny a odhady motorových vozidel, výrobních strojů a zařízení. Znalec movité věci prohlédl a ocenil tak, jak jsou ceny věcí uvedeny ve výroku rozsudku. Účastníci k cenám věcí ke dni právní moci rozhodnutí o rozvodu připomínky neměli, stanovené ceny akceptovali.

8. Nemovité věci ve spoluvlastnictví účastníků byly v průběhu řízení oceněny znalkyní. Cenu nemovitých věcí v místě a v čase ocenění (červenec 2018) obvyklou znalkyně stanovila ve výši [částka]. Tato částka, jak vyplývá z provedeného způsobu vypořádání, byla pro žalovaného příliš vysoká, aby mohl žalobkyni zaplatit vypořádací podíl.

9. Znalkyně byla, s ohledem na připomínky žalovaného, vyslechnuta. Vysvětlila, k čemu všemu při oceňování přihlédla. Pro účely stanovení ceny porovnávací metodou vyhledala obdobné v prodeji realizované nemovitosti, zohlednila polohu nemovitostí, jejich vybavenost, venkovní úpravy, dobu trvání jejich rozestavěnosti. V době šetření nezjistila v místě žádné závady související s okolím, jako nepřizpůsobivé sousedy, hluk, zápach. Vzala v úvahu kvalitu provedených prací – křivé podlahy, zastaralé dispoziční řešení, umístění stavby na hranici pozemku i to, že stavba stojí na starých základech.

10. Z výpovědi žalobkyně soud zjistil, že v listopadu 2014 se sestrami prodala dům po svém otci. Z kupní ceny obdržela [částka]. Po smrti babičky, matky svého otce, zdědila [částka]. Od rodičů své matky, manželů [příjmení], dostala postupně asi v průběhu 10 let, kdy probíhala základní přestavba společného domu účastníků, [částka]. Obracela se na ně, když byly potřeba peníze na stavbu. Původně šlo o půjčku, pak se domluvila s babičkou, že peníze vracet nebude. Z částky [částka] bylo použito [částka] na koupi automobilu, zbytek [částka], byl investován do rekonstrukce nemovitostí ve [obec]. Peníze byly na účtu, kupoval se za ně stavební materiál, a to buď převodem z účtu, nebo se peníze vybíraly a materiál se platil hotově. I peníze z dědictví po babičce žalobkyně použili účastníci na stavbu. V roce 1999 byla žalobkyně na rodičovské dovolené se starší dcerou. Žalovaný byl v té době zaměstnán, ona dostávala mateřský, později rodičovský, příspěvek.

11. Z výpovědi žalovaného soud zjistil, že z dědictví po jeho tchánovi koupili za [částka] auto. Z částky [částka] se něco dalo do baráku, ale dost se z tohoto žilo. [ulice] práce si dělal sám. Ze starého domu zůstal jen sklep. Na stavební materiál, cihly, měli z roku 1998 či 1999 půjčku od [obec] spořitelny. Na materiál moc peněz neměli, když bylo třeba koupit materiál, cement, kupoval se z výplaty. V roce 1999 pracoval v [anonymizována dvě slova] [obec], až do roku 2000. V roce 2001 byl 9 měsíců doma s dcerou a žalobkyně pracovala na živnostenský list. Od podzimu 2001 do roku 2005 byl zaměstnán v [anonymizováno].

12. Z e-mailové korespondence mezi zástupkyní žalobkyně a JUDr. [jméno] [příjmení], advokátem v [obec], která mezi nimi probíhala v době [datum] do [datum], že na zástupkyni žalobkyně se obrátil uvedený advokát s dotazem, zda má žalobkyně představu o vypořádání SJM účastníků. Zástupkyně žalobkyně mu [datum] sdělila představu žalobkyně, uvedla v ní seznam movitých věcí navržených k vypořádání, navrhla jejich vypořádací cenu, zohlednila existenci hypotéky. Dle znaleckého posudku, který si nechala zpracovat, měly jejich nemovité věci cenu [částka]. Předpokládala, že žalovaný se stane vlastníkem nemovitostí a požadovala, aby jí na vypořádání zaplatil [částka]. Žádala, aby se žalovaný k návrhu vyjádřil do [datum]. Vyjádření bylo u JUDr. [příjmení] urgováno [datum]. V odpovědi ze dne [datum] žalovaný prostřednictvím zástupce odmítl zaslaný návrh s tím, že nemovitosti jsou přeceňovány. Činil dotaz, zda žalobkyně nechce dům převzít, případně navrhoval, aby byl převeden na jejich dceru či se stal podílovým spoluvlastnictvím bývalých manželů. Na to reagovala zástupkyně žalobkyně dne [datum] návrhem na společný prodej nemovitostí, úhradu hypotéky a rozdělení výtěžku prodeje. Uvedla, že do domu nemá od [datum] žádný přístup, neboť žalovaný vyměnil zámek u vchodových dveří a nový klíč žalobkyni, ač o něj žádala, nepředal. Dne [datum] JUDr. [příjmení] zástupkyni žalobkyně sdělil, že jeho klient prodej domu odmítá, neboť dům vlastní prací rekonstruoval. Jiné návrhy na vypořádání nemá. Ve zprávě z [datum] zástupkyně žalobkyně sdělila zástupci žalovaného, že její klientka považuje za nejvhodnější řešení prodej nemovitostí. Nebude-li s tím žalovaný souhlasit a následně by nemovitosti ve sporu připadly do podílového spoluvlastnictví, bude ihned požadovat zrušení a vypořádání spoluvlastnictví soudem. Zopakovala svůj původní návrh s tím, že by se spokojila s částkou na vypořádání ve výši [částka]. Její nabídka však trvá jen do [datum] a pro případ, že bude uzavřena dohoda. Z urgence odpovědi adresované zástupci žalovaného dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně stále navrhovala vypořádání tak, aby nemovitosti i movité věci, které k vypořádání navrhla, převzal žalovaný za částku [částka]. Požadovala, aby se žalovaný vyjádřil do [datum]. Dne [datum] JUDr. [příjmení] zástupkyni žalobkyně e-mailem sdělil, že žalovaný návrh žalobkyně nepřijímá. Advokát také sdělil, že se s klientem na dalším zastupování ve věci vypořádání SJM nedohodli a aby se nadále obracela přímo na žalovaného.

13. Ze zprávy [právnická osoba], soud zjistil, že nesplacená jistina hypotečního úvěru ze smlouvy [číslo] uzavřené účastníky dne [datum] s touto bankou činila ke dni [datum] [částka].

14. Z výpisu z úvěru [číslo] ke dni [datum], konečný zůstatek úvěru je [částka]. Zatím poslední splátka úvěru byla zaplacena [datum].

15. Z výpisu z účtu žalovaného č. [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba], soud zjistil, že ke dni [datum] byl stav účtu mínusový, [částka]. Uvedeného dne byla na účet vložena částka [částka]. Ve výpisech jsou zřejmé výběry, které probíhaly každý měsíc v řádech tisíců – [datum] [částka], [datum] [částka], [datum] [částka], 28. 2. [částka], 15. 3. [částka], 29. 3. [částka], 11. 4. [částka], [datum] [částka] bylo převedeno na účet [číslo] [bankovní účet]. [příjmení] v částkách [částka] – [částka] se v uvedených měsících opakovaly. Na účty byly připisovány pravidelné měsíční platby od [nemocnice] (rodičovský příspěvek žalobkyně) a mzda žalovaného (od Pribiny). Převody částek z tohoto účtu na účet někoho jiného jsou pravidelné měsíčně na inkaso, jinak jsou převody vyšších částek na účet někoho jiného výjimečné.

16. Ze spisu Okresního soudu v Havlíčkově Brodě sp. zn. [spisová značka], o projednání dědictví po [jméno] [příjmení], zjistil soud - z protokolu sepsaného dne [datum] soudním komisařem, že čistá hodnota dědictví byla ve výši [částka]. Žalobkyně byla dědičkou; - z usnesení č. j. [číslo jednací] ze dne 6. 1. 2005, které nabylo právní moci dne [datum], že jím byla schválena dohoda dědiců, podle níž žalobkyně nabyla z dědictví jednu patnáctinu.

17. Nespornými tvrzeními účastníků a provedeným dokazováním, má soud prokázáno, že ke dni právní moci rozhodnutí o rozvodu jejich manželství vlastnili nemovité a movité věci uvedené v bodech I a II výroku rozsudku. Cena nemovitostí byla určena znaleckým posudkem, na cenách movitých věcí se účastníci shodli či byla určena rovněž znaleckým posudkem. Shoda mezi nimi byla ohledně existence hypotečního úvěru a o tom, jak probíhá jeho úhrada, že žalobkyně na splátky úvěru od dubna 2020 neposkytla žalovanému nic, do té doby pravidelně [částka] měsíčně. Bylo prokázáno, že žalobkyně zdědila po své babičce [číslo] z celkové hodnoty dědictví [částka]. Bylo prokázáno, že žalobkyně získala prodejem domu po svém otci [částka]. Nebylo prokázáno, že by žalobkyně získala od svých prarodičů dar ve výši [částka], když žalovaný nepopřel, že si žalobkyně od prarodičů peníze půjčovala.

18. Tvrzení žalobkyně o jejím vnosu [částka] do společného majetku žalovaný nepopřel. Věděl o tom, že si chodila půjčovat k prarodičům, a že v průběhu manželství získala peníze z prodeje nemovitosti po otci a z dědictví po babičce. Žalobkyně neuvedla, že by kromě částky použité na koupi auta (žalobkyně uvedla [částka]) byla použita konkrétní částka z jejího vnosu na nákup stavebního materiálu. Bylo prokázáno, že na účet žalovaného, který byl dne [datum] mínusový, byla připsána částka [částka], že z tohoto účtu byly vzápětí prováděny výběry peněz, ale na co byly použity tyto částky, zda na materiál na stavbu, se žalobkyni prokázat nepodařilo. Soud proto při vypořádání mohl uvažovat jen s jejím konkrétním vnosem ve výši [částka].

19. Žalobkyně žádnou z vypořádávaných věcí nechtěla přikázat do svého výlučného vlastnictví.

20. Podle § 712 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále o. z.), není-li v této části zákona stanoveno jinak, použijí se pro společné jmění obdobně ustanovení tohoto zákona o společnosti, popř. ustanovení o spoluvlastnictví.

21. Podle § 740 o. z. nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

22. Podle § 742 odst. 1 o. z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

23. V řízení nevyšlo najevo, že by podíly účastníků na nabytém majetku měly být rozdílné, proto je soud vypořádal stejným dílem.

24. Okresní soud jsa vázán právním názorem odvolacího soudu, vycházeje ze skutečnosti, že žalobkyně o nemovitosti stále nemá zájem a žalovaný, byť jeho zájem o nemovitosti trvá, ale nemá prostředky na vyplacení vypořádacího podílu za ně a soud jsa si vědom, že nedošlo k žádné změně skutkového stavu, vypořádal společné nemovité věci účastníků tak, že nařídil jejich prodej. Výtěžek prodeje pak bude rozdělen mezi účastníky rovným dílem (bod I výroku rozsudku).

25. Oba účastníky společně zatěžuje hypoteční úvěr. Soud jim oběma, s ohledem na způsob vypořádání nemovité věci mezi nimi, uložil hypoteční úvěr uhradit společně a nerozdílně.

26. Movité věci byly přikázány do vlastnictví žalovaného, který je má v držení, a to i automobil Peugeot. To, že tato věc vyžaduje opravy a její registrační značku dal žalovaný do depozita, není pro přikázání věci rozhodné. Automobil užíval žalovaný i po rozvodu manželství výlučně sám, s automobilem nakládal, když ho vyloučil ze silničního provozu. Žalobkyně o auto nemá zájem. Ostatně i odvolací soud způsob vypořádání auta mezi účastníky považuje za správné (viz odůvodnění usnesení odvolacího soudu).

27. Podle § 742 odst. 2 o. z. hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen.

28. Podle uvedeného ustanovení postupoval soud při stanovení hodnoty vnosu žalobkyně ve výši [částka], který byl vložen do koupě automobilu. Automobil Peugeot 405, jak vyplývá z výpisu z účtu žalovaného, byl zakoupen [datum] za částku [částka]. Ke dni právní moci rozhodnutí o rozvodu byl automobil oceněn na [částka] Cena automobilu se snížila na 16 % kupní ceny. Na tento výsledek musel soud snížit i vnos žalobkyně, 16 % z [částka] představuje [částka].

29. V mezidobí, od prvního rozhodnutí ve věci do druhého, žalobkyně od dubna 2020 do září 2020 žalovanému nepřispívala částkou [částka] měsíčně na úhradu hypotéky. Částku [částka], za 6 měsíců, soud zohlednil při stanovení výše vypořádacího podílu.

30. Hodnota vypořádávaných movitých věcí je [částka]. Po odečtení amortizovaného vnosu žalobkyně je čistá hodnota vypořádávaných věcí [částka]. Na každého z účastníků tak připadá [částka]. Protože žalovanému se dostává všech vypořádávaných movitých věcí, musí žalobkyni vyrovnat nejen její vypořádací podíl, ale i její vnos, celkem tedy částku [částka]. Na tuto částku ale soud započetl [částka], kterou na úhradu hypotéky, kterou musí účastníci zaplatit bance společně a nerozdílně, žalobkyně žalovanému v době od dubna do září 2020 nic nezaplatila. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobkyni na vypořádání movitých věcí, hypotéky a vnosů částku jen [částka].

31. Povinnost k zaplacení vypořádacího podílu stanovil soud žalovanému ve splátkách, které požadoval, avšak ve výši stanovené soudem. Vyrovnání podílu by i tak žalobkyně měla obdržet v krátké době. Dobrodiní plnit ve splátkách je však podmíněno jejich řádnou úhradou. Nesplněním jedné ze splátek se stává splatným celý dluh.

32. Soud v souvislosti s meritorním rozhodnutím věci musí rozhodnout o náhradě nákladů řízení mezi účastníky. Ohledně náhrady nákladů řízení soud nezměnil své původní rozhodnutí z [datum] a opakuje následující: podle § 142 odst. 1 z. č. 99/1993 Sb., občanský soudní řád (dále o. s. ř.) účastníku, který měl plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně měla v řízení plný úspěch.

33. Soud se při rozhodování o náhradě nákladů řídil a) nálezem Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. I. ÚS 1441/11, uveřejněným v časopise Soudní rozhledy, 2012, [číslo] str. 421, v němž Ústavní soud vyslovil, že při rozhodování o náhradě nákladů řízení ve sporech o vypořádání společného jmění manželů se vychází z principu procesního úspěchu ve věci a b) usnesením Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2016 sp. zn. 22 Cdo 2955/2016, které bylo vydáno ve věci zdejšího soudu sp. zn. 10 C 80/2009 Nejvyšší soud v něm vyložil, že při rozhodování o náhradě nákladů řízení o vypořádání SJM je procesní úspěch ve věci třeba posuzovat podle více hledisek; je třeba vzít v úvahu výsledek řízení a poměřit jej s návrhy stran v průběhu řízení. Je nutné přihlížet i k výši požadované a skutečně přiznané výši vypořádacího podílu a zohlednit výsledky sporu mezi účastníky o to, které věci náležejí do SJM a které nikoliv. Jestliže některý z účastníků odmítl před zahájením sporu bez ospravedlnitelného důvodu o vypořádání SJM vůbec jednat, a znemožnil tak mimosoudní jednání, je třeba vzít v úvahu i tuto skutečnost.

34. Z e-mailové korespondence mezi zástupci účastníků před zahájením soudního řízení je zřejmé, že mezi nimi probíhala mimosoudní jednání. Tvrzení žalovaného, že ke svému zastupování při nich nezmocnil JUDr. [jméno] [příjmení], soud neuvěřil. Je nepředstavitelné, že by advokát bez udělení zmocnění tlumočil něčí stanoviska protistraně. Ostatně z korespondence vyplývá, že žalovaný byl klientem jmenovaného advokáta, když v posledním e-mailu tento uvedl, že se na dalším zatupování s klientem nedohodl. Je zřejmé, že to byla žalobkyně, která měla zájem řešit majetkovou situaci nastalou po rozvodu jejího manželství dohodou. Žalovanému, který ji vyzval k návrhu, řešení navrhovala. Stěžejní otázkou bylo vypořádání nemovitostí. Žalovaný její návrh neakceptoval. Žádný návrh ohledně ceny nemovitostí neučinil, ale navrhovanou cenu zpochybnil. Uvažoval o tom, že by se vlastníkem nemovitosti stala dcera účastníků, což žalobkyně, jak lze pochopit, odmítla (žalovaný by zůstal bydlet v nemovitosti, žalobkyni by se nedostalo žádného vyrovnání a péčí o nemovitost by byla zatížena dcera účastníků). Žalobkyně musela žalovaného o odpovědi upomínat. Její návrh na převzetí nemovitostí a všech movitých věcí při zaplacení hypotéky žalovaným za vypořádací podíl [částka] žalovaný neakceptoval. Už z mimosoudní korespondence žalovaný věděl, jak vypořádání může dopadnout, jestliže nebude mít peníze na výplatu vypořádacího podílu. Kromě jedné informace soudu nesdělil nic o tom, jak si hodlá peníze na vypořádání opatřit, když nemovitost požaduje do svého vlastnictví. Soud zhodnotil i přístup žalovaného k projednávání věci, převážné množství vypořádávaných věcí muselo být znalecky oceňováno, neboť žalovaný návrhy na jejich ceny činil minimální.

35. Rozhodnutí ve věci žalobnímu návrhu odpovídá. Je zcela bez významu, že nemovité věci účastníků a psací stroje byly žalobkyní v žalobě oceněny vyššími cenami, než jaké byly jejich obvyklé ceny zjištěny znaleckými posudky v průběhu soudního řízení. Na takový případ, ve vztahu k úspěšnosti ve sporu, pamatuje ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř. Podle něj, i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Náklady řízení žalobkyně představuje zaplacený soudní poplatek ve výši [částka], zaplacená záloha na náklady znaleckého posudku ve výši [částka] a odměna za právní zastoupení advokátem za 13 úkonů právní pomoc, z toho za 12 úkonů v plné výši – za převzetí a přípravu zastoupení, sepis žaloby, doplnění žaloby, doplnění skutkových tvrzení po koncentraci řízení, za vyjádření k odvolání žalovaného a za účast zástupkyně při jednání konaném – [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]. Ve výši jedné poloviny odměny stanovil soud náhradu za účast zástupkyně žalobkyně při jednání dne [datum], které se pro námitku vznesenou žalovaným nekonalo (§ 11 odst. 2 písm. f/ a odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů /dále jen advokátní tarif/). Výši odměny za jeden úkon právní pomoci stanovil soud podle § 8 odst. 6 advokátního tarifu z poloviny hodnoty všech jednotlivých věcí, pohledávek a dluhů, které strany učinily předmětem vypořádání. Jde o částku [částka] ([číslo] [číslo] [číslo]: 2). Výše odměny za jeden úkon právní pomoci je [částka] Náklady na právní zastoupení za odměny jsou ve výši [částka]. Náhrada hotových výdajů ke každému úkonu právní pomoci je podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu [částka] (celkem [částka]. Podle § 137 odst. 3 o. s. ř. je nákladem řízení účastníka i daň z přidané hodnoty, jíž je zástupkyně žalobkyně plátcem. Daň je ve výši 21 % a ze součtu odměn a náhrad hotových výdajů ji představuje částka [částka].

36. Náhradu nákladů za dva úkony právní služby soud žalobkyni nepřiznal. Šlo o odměnu za stanovisko žalobkyně ze dne [datum] k vyjádření žalovaného, k čemuž žalobkyně nebyla soudem vyzvána. Totéž se týká stanoviska žalobkyně ze dne [datum] k vyjádření žalovaného ke znaleckému posudku znalkyně [celé jméno znalkyně].

37. Žalovaný věděl, že soudní řízení je finančně nákladnou záležitostí. Znal své finanční možnosti, přesto nebyl vstřícný k návrhům žalobkyně, která mu už [datum] navrhovala společný prodej nemovitostí. To žalovaný odmítl. Přesto ona tuto nabídku ještě [datum] zopakovala. Mohl tak předejít vzniku nákladů soudního řízení. Pokud chtěl ve společném domě zůstat, už tehdy mohl hledat řešení, jak si peníze na vyplacení vypořádacího podílu žalobkyni, s čímž musel počítat, obstarat. Už tehdy mohl jednat s bankami nebo zjišťovat podmínky pro uspořádání veřejné sbírky, s níž argumentoval před předchozím rozhodnutím ve věci. To byly důvody, pro které soud neuvažoval o tom, že by pro rozhodování o náhradě nákladů řízení použil ustanovení § 150 o. s. ř., podle kterého by žalobkyni odepřel právo na náhradu nákladů řízení. Argumentem žalovaného pro použití tohoto ustanovení nemůže být ani skutečnost, že žalobkyně, byť částečně osvobozena od povinnosti platit soudní poplatek, nepožádala soud o ustanovení zástupce pro řízení. Pokud sama udělila plnou moc k zastupování advokátce a nesnažila se, aby její náklady řízení uhradil stát, nemůže jít tato skutečnost k její tíži. V průběhu celého řízení měla žalobkyně snahu se se žalovaným dohodnout, jakékoliv její návrhy ale žalovaný odmítal, a to i ten při posledním jednání dne [datum], prodat nemovitosti společně mimo soudní řízení. Návrh žalovaný odmítl, i když si musel být vědom, pro nedostatek svých skutkových tvrzení o své schopnosti vyplatit žalobkyni v přiměřené lhůtě vypořádací podíl, jak soud o nemovitých věcech účastníků rozhodne.

38. I náhradu nákladů řízení žalobkyni je žalovaný oprávněn splácet ve splátkách, jejichž výši a splatnost soud určil (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) Náklady řízení v celkové výši [částka] je žalovaný povinen podle § 149 odst. 1 os. ř. zaplatit k rukám zástupkyně žalobkyně.

39. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Žalovaný, který nebyl ve sporu úspěšný, je povinen v rozsahu, ve kterém nebyl osvobozen od povinnosti platit soudní poplatky (1/4) nahradit státu náklady řízení. Z rozpočtových prostředků soudu byly na náklady znalečného vyplaceny částky [částka] (Ing. [celé jméno znalce]) a [částka] (Bc. [celé jméno znalkyně]). Znalci [celé jméno znalce] bylo přiznáno znalečné ve výši [částka]. Jeho odměna ale byla z části uhrazena zálohou na náklady znaleckého posudku složenou žalobkyní ve výši [částka]. Žalovaný, ač soudem vyzván, tuto zálohu nesložil. Je proto nyní povinen zaplatit ¼ z částky, kterou soud na náklady znalečného vynaložil. Z částky [částka] je to [částka].

40. Žalobkyně byla osvobozena od povinnosti platit soudní poplatek v rozsahu ¾. Soudní poplatek ze žaloby byl [částka]. Na soudní poplatek žalobkyně zaplatila [částka]. Podle § 2 odst. 3 věta první z. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Ze zbytku nezaplaceného soudního poplatku ([částka]) je žalovaný podle rozsahu své poplatkové povinnosti, neboť byl od ní také ze ¾ osvobozen, zaplatit zbývající část, t. j. [částka].

41. Soud na závěr považuje za vhodné připomenout ustanovení § 740 a § 741 o. z. Podle prvního z nich, nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění. Podle druhého, nedojde-li do tří let od zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění k vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění, ani dohodou, ani nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, platí, že se manželé nebo bývalí manželé vypořádali tak, že a) hmotné věci movité jsou ve vlastnictví toho z nich, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá, b) ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou; jejich podíly jsou stejné, c) ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma; jejich podíly jsou stejné.

42. Soud nemohl projednat a vypořádat mezi účastníky movité věci, které žalovaný uvedl ve svém podání doručeném soudu dne [datum]. Jednak proto, že ze znění podání vůbec nelze usoudit na to, že se jejich vypořádání žalovaný domáhá a jednak proto, že uběhla propadná lhůta. I kdyby snad žalovaný chtěl učinit předmětem vypořádání další movité věci, musel by soud k uplynutí tříleté lhůty (která doběhla [datum]) přihlédnout.