5 C 70/2021

Plný text

Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Volákovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený hmotněprávním opatrovníkem příjmení jméno celé jméno žalovaného , narozeným 2. 8. 1980, bytem adresa , Slovenská republika o vyklizení bytu

I. Žalovaný je povinen vyklidit a vyklizený odevzdat žalobci byt [číslo] v prvním podlaží bytového domu [adresa] v ulici [ulice] ve [obec], a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 7 945 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce s tím, že jejich přesná výše bude stanovena v písemném vyhotovení tohoto rozsudku.

1. Žalobce se po žalovaném domáhal vyklizení a předání bytu specifikovaného ve výroku I tohoto rozsudku (dále byt). Tvrdil, že je vlastníkem bytového domu [adresa] postaveného na pozemku p. č. st. 619 v obci a kú [obec], přičemž s žalovaným dne 1.3.2008 uzavřel nájemní smlouvu na daný byt, a to na dobu určitou do 28.2.2009. Následně byla daná smlouva jednotlivými dodatky prodlužována – dodatkem č. 10 ze dne 31.1.2018 byl nájem prodloužen do 28.2.2019. Žalovaný porušil své povinnosti nájemce tím, že nehradil sjednané nájemné, následně s ním tak již smlouva nebyla prodloužena. Žalovaný byt v současné době neužívá, byl umístěn do sociálního centra, byt však nebyl přes urgence žalobce po skončení doby nájmu vyklizen a předán. Dne 15.3.2021 tak byla žalovanému, resp. jeho hmotněprávnímu opatrovníkovi zaslána předžalobní upomínka, nejpozději byl pak žalovaný s vůlí žalobkyně nepokračovat v nájemním vztahu seznámen doručením žaloby dne 3.5.2021.

2. Žalovaný se ve věci po celou dobu řízení nevyjádřil.

3. Žalovaný, resp. jeho hmotněprávní opatrovník se z prvního jednání soudu nařízeného na den 30.8.2021 omluvil telefonicky téhož dne ráno s tím, že se vrátil z dovolené a nemá hlídání pro své děti, přičemž požádal o odročení jednání. Této jeho žádosti však soud nevyhověl, jelikož dospěl k závěru, že se nejedná o řádnou a včasnou omluvu, když byla hmotněprávnímu opatrovníkovi žalovaného předvolánka k danému jednání doručena do vlastních rukou již 15.7.2021, měl tedy dostatečný časový prostor pro zajištění své účasti na jednání. K dalšímu jednání soudu konanému dne 12.11.2021 se poté hmotněprávní opatrovník bez omluvy nedostavil, o odročení nepožádal. Předvolání k jednání mu bylo doručeno v souladu s § 49 o. s. ř. Proto soud postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez jeho přítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Z provedeného dokazování má soud za prokázané následující:

5. Dle výpisu ze zápisu jednání rady [územní celek], které se konalo dne 12.9.2005 bylo na tomto jednání přijato usnesení [číslo] jímž došlo ke schválení doplnění nájemních smluv na nájem bytu v DPS následovně:„ Nájemné se uzavírá na dobu určitou 1 roku s automatickým obnovováním při plnění si svých povinností.“ 6. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobce je vlastníkem bytového domu [adresa] postaveného na pozemku p. č. st. 619 v obci a kú [obec].

7. Podle nájemní smlouvy spolu žalobce v pozici pronajímatele a žalovaný v pozici nájemce uzavřeli dne 1.3.2008 smlouvu, jíž se žalobce zavázal přenechat žalovanému do užívání předmětný byt od 1.3.2008 do 28.2.2009 a žalovaný se za to zavázal hradit žalobci sjednané nájemné a úhradu za plnění spojené s užíváním bytu. V čl. 5 této smlouvy je přitom uvedeno, že smlouva skončí uplynutím sjednané doby s automatickým obnovováním při plnění si svých povinností na základě usnesení [číslo] RM ze dne 12.9.2005.

8. Z dodatku [číslo] vyplývá, že byl uzavřen mezi žalobcem v pozici pronajímatele a žalovaným v pozici nájemce dne 31.1.2018, kdy se strany dohodly, že se na základě tohoto dodatku výše uvedená smlouva prodlužuje o 1 rok, tj. od 1.3.2018 do 28.2.2019.

9. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 22.6.2020, č.j. 0 Nc 829/2019-108, má soud za prokázané, že je žalovaný omezen ve svéprávnosti tak, že není způsobilý za sebe právně jednat v žádných záležitostech s výjimkou záležitostí běžných. Hmotněprávním opatrovníkem byl žalovanému jmenován Bc. [jméno] [celé jméno žalovaného]. Podle potvrzení Sociálního centra [územní celek] je žalovaný klientem tohoto zařízení od 24.10.2018, od té doby tak podle jejich sdělení neužíval předmětný byt, jelikož to nebylo vzhledem k jeho zdravotnímu stavu možné, když je odkázán na pomoc druhé osoby.

10. Dle výpisu plateb byl na nájemném žalovaného za daný byt evidován u žalobce za období prosinec 2019 – prosinec 2020 dluh ve výši 2 440,63 Kč.

11. Z emailových zpráv založených na čl. 9-11 p.v. plyne, že žalobce vyhotovil dne 23.10.2019, dne 4.11.2019, dne 13.1.2020, dne 15.1.2020 a dne 18.5.2020 výzvu ke sdělení, zda se žalovaný v daném bytu nachází a zda není namístě nájemní vztah ukončit dohodou. Emaily přitom byly adresovaný na emailovou adresu [email]. Dne 4.5.2020 poté zhotovil i sdělení, že věc předává právnímu zástupci, přičemž email byl adresován na tutéž emailovou adresu.

12. Dle výzvy ze dne 15.3.2021 žalobce na jméno hmotněprávního opatrovníka vystavil daného dne přípis, v němž žalovaného vyzval k úhradě dluhu na nájemném ve výši 2 440,63 Kč a k vyklizení a předání daného bytu do 31.3.2021.

13. Podle dodejky z čl. 13 p.v. byla žaloba hmotněprávnímu opatrovníkovi žalovaného doručena 13.5.2021.

14. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

15. Rada [územní celek] přijala dne 12.9.2005 usnesení [číslo] jímž došlo ke schválení doplnění nájemních smluv, a to takto:„ na nájem bytu v DPS následovně: Nájemné se uzavírá na dobu určitou 1 roku s automatickým obnovováním při plnění si svých povinností.“ 16. Žalobce je vlastníkem bytového domu [adresa] postaveného na pozemku p. č. st. 619 v obci a kú [obec], v němž se nachází předmětný byt. Dne 1.3.2008 spolu žalobce v pozici pronajímatele a žalovaný v pozici nájemce uzavřeli smlouvu, jíž se žalobce zavázal přenechat žalovanému do užívání předmětný byt od 1.3.2008 do 28.2.2009 a žalovaný se za to zavázal hradit žalobci sjednané nájemné a úhradu za plnění spojené s užíváním bytu. Mezi stranami přitom bylo dohodnuto, že smlouva skončí uplynutím sjednané doby s automatickým obnovováním při plnění si svých povinností na základě usnesení [číslo] RM ze dne 12.9.2005.

17. Dodatkem [číslo] byla účinnost dané smlouvy prodloužena o další rok, tj. od 1.3.2018 do 28.2.2019.

18. Za období prosinec 2019 – prosinec 2020 eviduje žalobce za žalovaným dluh na nájemném v rámci smlouvy specifikované výše 2 440,63 Kč.

19. V červnu r. 2020 byl žalovaný omezen ve svéprávnosti a hmotněprávním opatrovníkem mu byl jmenován Bc. [celé jméno žalovaného], na jehož jméno žalobce dne 15.3.2021 vystavil předžalobní upomínku.

20. Žalobce na emailovou adresu [email] sestavil v období 23.10.2019 – 4.5.2020 celkem 6 výzev ke sdělení, zda bude předmětný byt nadále žalovaným užíván a zda není namístě nájemní vztah ukončit dohodou, spolu s výzvou k úhradě dlužného nájemného. Žaloba poté byla hmotněprávnímu opatrovníkovi doručena dne 13.5.2021.

21. S ohledem na § 3074 odst. 1 o.z. posoudil soud vznik nájmu dle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění do 31.12.2014 (dále obč. zák.), zánik nájmu bytu a vyklizení pak dle z. č. 89/2012 Sb. (dále též o.z.).

22. Dle § 685 odst. 1 a 4 obč. zák. vzniká nájem bytu nájemní smlouvou, kterou pronajímatel přenechává nájemci za nájemné byt do užívání, a to na dobu určitou nebo bez určení doby užívání. Nájemní smlouvu lze sjednat také na dobu výkonu určité práce nájemce. Byty zvláštního určení jsou byty zvlášť upravené pro bydlení zdravotně postižených osob a byty v domech zvláštního určení.

23. Podle § 553 odst. 1 o.z. o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem.

24. Ust. § 2204 odst. 1 o.z. stanoví, že neujednají-li si strany dobu trvání nebo den skončení nájmu, platí, že se jedná o nájem na dobu neurčitou.

25. Ust. § 2225 odst. 1 o.z. uvádí, že při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k běžnému opotřebení při řádném, užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila; odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci.

26. Podle § 2285 o.z. pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň 3 měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu.

27. Dle § 1040 o.z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

28. Na základě těchto ustanovení a výše uvedené skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná. Žalobce v průběhu řízení prokázal, že je vlastníkem daného bytu a je tedy ve věci aktivně legitimován. Dne 1.3.2008 uzavřel žalobce v pozici pronajímatele s žalovaným v pozici nájemce platně smlouvu o nájmu daného bytu. Tato smlouva byla uzavřena na dobu určitou, přičemž byla písemnými dodatky následně platně prodlužována – posledním dodatkem byla daná smlouva prodloužena do 28.2.2019. V dané smlouvě se přitom strany dohodly, že smlouva skončí uplynutím sjednané doby s automatickým obnovením při plnění si svých povinností na základě usnesení RM ze dne 12.9.2005, [číslo]. Dle názoru soudu je toto smluvní ujednání zdánlivé pro neurčitost. V tomto ujednání totiž zcela absentuje specifikace povinností, které mají být dodržovány, resp. plněny, aby došlo k automatické prolongaci, jakým způsobem mají být plněny, přičemž je zde uveden odkaz na rozhodnutí rady města, toto rozhodnutí je však neurčité ze stejného důvodu, nadto je zde uvedeno, že se uzavírá nájemné, nikoli nájemní smlouva. Soud tedy k tomuto ujednání bez dalšího nepřihlížel, když dospěl k závěru, že není možné zjistit jeho obsah ani výkladem (není možné„ doplňovat zde zachycenou vůli žalobce o to, o jaké přesně povinnosti se jedná, když je stranám kromě zákonem stanovených„ výjimek“ ponecháno na vůli, která práva a povinnosti si sjednají, přičemž z žádného dalšího důkazu nelze dovodit, o jaký přesný rozsah daných povinností se v tomto případě jednalo). Naopak tedy soud ve věci dále zkoumal, zda nedošlo k prolongaci předmětné nájemní smlouvy v souladu s § 2285 o.z.

29. V řízení bylo prokázáno, že daná smlouva platila do 28.2.2019, přičemž žalobce v pozici pronajímatele žalovaného písemně nevyzval k odevzdání daného bytu v následujících 3 měsících, došlo tak k prolongaci této smlouvy do 28.2.2020. Žalobce poté v řízení tvrdil, že žalovaného vyzval k vyklizení daného bytu výzvou ze dne 15.3.2021, v řízení však nebylo ani po poučení žalobce ze strany soudu dle § 118a o.s.ř. tvrzeno, resp. prokázáno, kdy a jakým způsobem byla žalovanému, resp. jeho hmotněprávnímu opatrovníku daná výzva odeslána. Soud tedy neměl tuto skutečnost za prokázanou. Žaloba ve věci samé, v níž je podle názoru soudu obsažena vůle žalobce danou nájemní smlouvu neprodlužovat, když se jedná o žalobu na vyklizení (tj. o žalobu, písemnost, v níž je obsažena vůle žalobce vyzvat žalovaného, aby daný by opustil) však byla hmotněprávnímu opatrovníkovi žalovaného doručena 13.5.2021, tj. před uplynutím tříměsíční lhůty pro možnost další prolongace nájemního vztahu - k další prolongaci tak již podle názoru soudu nedošlo. Žalovaný tak v současné době užívá předmětný byt bez právního důvodu, a je tedy povinen daný byt vyklidit a vyklizený jej předat jeho vlastníkovi, žalobci. Vzhledem k tomu, že žalovaný toto neučinil dobrovolně, je žalobce oprávněn domáhat se vyklizení a odevzdání daného bytu soudně.

30. Výkonu tohoto práva by soud nemohl poskytnout ochranu pouze v případě, kdy by byl v rozporu s dobrými mravy či v případě, kdy by se jednalo o zjevné zneužití tohoto práva (blíže Rc 6/2009). V tomto případě, však soud ničeho takového neshledal. Žalovaný daný byt již delší dobu neobývá a řádně ani nehradí nájemné. Žalovaný má tudíž povinnost byt vyklidit a vyklizený jej předat žalobci. Na základě výše uvedeno tedy soud rozhodl ve věci tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, přičemž byla lhůta k vyklizení soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. v základní délce 15 dnů s ohledem na skutečnost, že žalovaný již daný byt delší dobu neobývá.

31. Nadto soud uvádí, že má za to, že skutečnost, že žalovaný již delší dobu v bytě nebydlí vzhledem ke svému umístění do centra sociálních služeb, ničeho nemění na tom, že je z jeho strany byt nadále užíván, když je nájemci ponecháno na vůli, jakým způsobem bude byt užívat, zda tedy bude v bytě přebývat osobně, či nikoli, resp. zda zde bude mít umístěny své věci (nábytek, oblečení, potřeby osobní hygieny apod.) – žalovaný v pozici nájemce má totiž právo věc držet (tzv. ius possidendi) a právo věc užívat (tzv. ius utendi), v rámci kterého může využívat vlastností dané věci pro svou vlastní potřebu (a to všech daných vlastností, tedy i uskladnění věcí), kdy může toto právo realizovat faktickým využíváním i nevyužíváním věci. Vzhledem, k tomu, že žalovaný má v daném bytě uskladněny své věci, má soud za to, že fakticky toto své právo uplatňuje (využívá některé vlastnosti dané věci v tom smyslu, že zde má bezpečně uloženy své potřeby).

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s 142a o.s.ř. a § 150 o.s.ř., kdy žalobci přiznal náhradu nákladů řízení v rozsahu 50%, když dospěl k závěru, že jsou zde v tomto případě okolnosti zvláštního zřetele hodné, a to na obou stranách (u žalobce k přiznání, i když v řízení nebylo prokázáno, že odeslal žalovanému předžalobní upomínku, na straně žalovaného pak ke krácení této náhrady), když je žalovaný osobou omezenou ve svéprávnosti v takovém rozsahu, že není schopen za sebe v otázce nájmu jednat, a vznik sporu v této věci tak byl fakticky„ zaviněn“ nikoli žalovaným, ale nejednáním jeho hmotněprávního opatrovníka. S ohledem na uvedené, na postup žalobce v této věci a skutečnost, že se hmotněprávní opatrovník opakovaně nedostavil k jednání soudu a nereagoval ani na výzvu soudu, má soud za to, že je namístě náhradu nákladů žalobci přiznat v rozsahu 50% Náklady v této věci jsou přitom tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 5 000 Kč a dále náklady na zastoupení advokátem. Náklady na toto zastoupení soud přiznal ve výši dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Odměna zástupci žalobce tedy byla stanovena ve výši 1 500 Kč za jeden úkon právní služby, celkem tedy 7500 Kč za 5 úkonů (převzetí věci, žaloba, vyjádření k výzvě soudu, 2 účasti na jednání) dle §6, §9 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. a/, d/ a g/ vyhlášky č. 177/1996 Sb. a paušální náhradou hotových výdajů po 300 Kč za úkon, celkem tedy 1 500 Kč za 5 úkonů ve věci (§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.). Odměna zástupci byla dále zvýšena o DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. při sazbě 21%, tedy o 1 890 Kč, když zástupce žalobce řádně doložil, že je plátcem DPH. Celkově tak žalobci vznikly náklady ve výši 15 890 Kč a soud mu přiznal jejich náhradu ve výši 7 945 Kč (50 %). Lhůta k úhradě nákladů řízení byla žalované stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.