6 C 12/2021

Plný text

Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudcem Mgr. Ondřejem Vodehnalem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 250 000 Kč s příslušenstvím oproti vydání koně

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 250 000 Kč spolu s úrokem z prodlení 8,5 % ročně z této částky od 1. 10. 2021 do zaplacení oproti vydání živého zvířete - koně [jméno], [datum narození], životní [číslo] to do deseti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení úroku z prodlení 8,5 % ročně z částky 250 000 Kč od 27. 9. 2021 do 30. 9. 2021.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 84 829 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku k rukám právního zástupce žalobce [titul] [jméno] [příjmení], advokáta.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení 250 000 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že s žalovanou dne 16. 8. 2021 uzavřel kupní smlouvu na koně [jméno], [datum narození], životní [číslo] (dále též„ předmětný kůň“ či„ [jméno]“, dle kontextu též pouze„ kůň“), za kupní cenu 250 000 Kč. Předmětný kůň byl určen pro jezdění žalobcových dětí. Poté, co byl kůň převezen do stáje pana [příjmení] v [anonymizováno], se dne 24. 9. 2021 (pozn. soudu: v průběhu řízení bylo uváděno rovněž datum incidentu 25. 9. 2021; ze svědecké výpovědi svědka [příjmení] rovněž vyplynulo, že se mohlo jednat o datum 23. 9. 2021 - přesné datum incidentu však dle závěru soudu není pro posouzení věci podstatné) při osedlání snažil pana [příjmení] shodit a poté se ho snažil i zalehnout. Takto se zdravý kůň sloužící k trénování dětí nesmí chovat, pročež žalobce odstoupil od smlouvy a vyzval žalovanou k vrácení zaplacené kupní ceny 250 000 Kč a k převzetí koně. Dále žalobce namítal, že teprve dne 3. 10. 2021 se ze zprávy veterináře [titul] [jméno] [příjmení] dozvěděl o tom, že kůň vykazuje kulhání na pravou hrudní končetinu na měkkém i tvrdém povrchu a vykazuje velmi silné kulhání, které se projevuje u vyklusávání; RTG vyšetření rovněž vykazovalo nález mezi uspokojivým a zvýšeným rizikem u člunkové kosti levé, pravé a pravé hlezny. Tyto vady žalovaná při prodeji koně žalobci neuvedla a žalobce o nich nevěděl. Kdyby o nich věděl, kupní smlouvu by neuzavřel.

2. Žalovaná nárok žalobce neuznala ani zčásti. Uvedla, že je nutné vycházet z účelu dle uzavřené kupní smlouvy, tedy kůň sloužil k „ rekreačnímu jezdění, hobby sportu“; ve smlouvě nebylo vymíněno, že na koni budou jezdit děti. Žalovaná prodala žalobci klidné vyrovnané zvíře, s nímž nebyly žádné problémy. Počátkem září 2021 proběhly dva tréninky bez jakýchkoliv potíží. Co se s koněm dělo později, žalovaná neví. [jméno] pak v době prodeje určitě nekulhal. Je třeba vycházet z listiny označené jako odstoupení od smlouvy ze dne 26. 9. 2021, kde je jako důvod odstoupení uveden výlučně jediný incident z 25. 9. 2021. Nelze dodatečně měnit či rozšiřovat důvody pro odstoupení. U incidentu dne 25. 9. 2021 pak žalovaná nebyla, proto se k němu nemůže vyjádřit. Nejméně do 3. 9. 2021 však kůň nebyl nebezpečný a děti žalobce na něm opakovaně jezdily. K platnému odstoupení od kupní smlouvy proto nedošlo.

3. Žalobce při svém účastnickém výslechu vypověděl, že všechny jeho tři děti chtěly jezdit na koni, učily se jezdit ve stáji, kde pracovala žalovaná. K žalované s manželkou měli důvěru, byla trenérka. Žalovaná jim radila, že kůň musí být klidný a děti se musí učit od koně, ne naopak. S žalovanou se byli podívat na jiného koně jen jednou. [jméno] neviděli, pouze žalovaná ho jela obhlédnout. Žalobce se na něj byl podívat, jen když [jméno] vodili, nejezdil. Koním nerozumí, takže nepozná, zda byl v pořádku. Návrh kupní smlouvy dostal od žalované v předstihu e-mailem, asi měli v návrhu nějaké úpravy, ale už neví, jaké. Do návrhu doplnil své iniciály a vlastnoručně tam doplnil, že kůň je bez vad. Žalované zaplatili kupní cenu a provizi 5 %, tj. 12 500 Kč. Později zjistili, že žalovaná ve stáji končí a nová stáj, kam měla nastoupit, je daleko, takže hledali novou stáj. Žalobce nebyl u převozu koně ani u předmětného incidentu, ale pan [příjmení] mu to popisoval a sám si to nedokázal vysvětlit, ukazoval mu zraněnou ruku a říkal, že si myslí, že kdyby tam jelo žalobcovo dítě, možná by to nepřežilo. Pan [příjmení] říkal, že kůň není vhodný pro malé děti, nemá zkušenosti, asi na něm nebylo jezděno nebo jen velmi málo.

4. Žalovaná při svém účastnickém výslechu vypověděla, že pracuje v akvaparku jako pokladní, předtím působila v jezdeckých potřebách. Koně pro ni byli jen okrajovou činností. Neřekla by, že vystupuje jako odbornice na koně, dělá s koňmi, protože ji to baví. Vystudovala zemědělskou školu se zaměřením na agropodnikání a chov koní. Koním se věnuje odmalička. Jezdí pod klubem a má jezdeckou licenci, trenérskou licenci nemá, to ale [příjmení] nevadilo. Ve stáji [anonymizováno] měla ustájeného koně. Majitelka stáje ji poprosila, aby pomohla s tréninkem dětí, nejprve trénovala dceru a poté dva syny žalobce. [celé jméno žalobce] po ní nikdy nepožadovali připravit děti na závodní jezdění. Dohodli se na prodeji 5-8letého koně, zdravého, hodného, který by skákal. Když přišla s návrhem na prodej 12letého koně, bylo jí řečeno, že je příliš starý. Na předmětného koně se byla podívat sama, zdál se jí vhodný. Odkoupila jej od kamarádky a prodala ho [příjmení]. Obdržela jednak kupní cenu 250 000 Kč, jednak provizi 12 500 Kč. Návrh smlouvy posílala [příjmení] e-mailem, [celé jméno žalobce] jí poslali připomínky, které žalovaná do smlouvy doplnila. Smlouvu podepsali při setkání s panem [celé jméno žalobce]. Před prodejem říkala paní [příjmení], že si není [jméno] jistá, ale paní [příjmení] říkala, že chtějí [jméno] a chtějí ho hned. Žalovaná jim nabízela 12letého koně, ale o toho zájem neměli. [jméno] byl povahově úplně zlatý kůň, hodný a klidný. Nebyla si vědoma žádné vady koně, žádné vady nebyly pohledem patrné, kůň nekulhal. Na [jméno] seděla asi třikrát, poprvé venku, jezdily tam i traktory, kůň byl v pořádku, podruhé v hlavě, kdy i skokový trenér koně chválil. Úplně poprvé na něm seděla u původní majitelky a všechno bylo v pohodě. Veterinární zprávu neviděla. Ví ale, že kůň byl po veterinární prohlídce v pořádku. RTG snímky [jméno] šly od původní majitelky přímo veterináři, je zbytečné, aby šly přes žalovanou - ta na nich stejně nic nevidí. Poté, co byla žalované předložena veterinární zpráva [titul] [jméno] [příjmení] (viz níže), sdělila, že tento dokument viděla, až když jí ho zaslal právní zástupce; podle ní je kůň zcela v pořádku, i s touto zprávou by ho v klidu koupila. Kůň je vhodný, výsledky vyšetření nikdy nevyjdou na 100 %. [jméno] nekulhal. U převozu koně nebyla, ale z doslechu zaslechla, že převoz nebyl úplně v pořádku, měli mu dávat triko na hlavu, tři hodiny ho tam týrali. O incidentu s panem [příjmení] neví nic, z doslechu tuší, že může být trochu hrubší jezdec, ale může to být pomluva. Když se kůň postaví na zadní a jezdec zatáhne za otěže, je jasné, že se převrhne. Nechápe, co se mohlo stát. Cena [jméno] 250 000 Kč je úplně obvyklá.

5. Z výslechu [titul] [jméno] [příjmení], manželky žalobce, bylo zjištěno, že žalovaná působila ve stáji [anonymizováno], kde jezdily všechny děti [příjmení]. Ekonomicky se jim vyplatilo koně rovnou koupit. Žalovaná jim byla představena jako trenérka a přislíbila jim pomoc. S žalovanou komunikovala především svědkyně. [celé jméno žalobce] [jméno] poprvé viděli až ve stáji [anonymizováno], poté manžel řešil s žalovanou provizi a kupní cenu. Kupní smlouvu uzavíral manžel. Návrh smlouvy zaslala žalovaná a [celé jméno žalobce] tam doplnili bod o vrácení koně v případě výskytu nějaké skryté vady. Před uzavřením kupní smlouvy viděli koně asi na 15 minut. Svědkyně koním nerozumí. Žalovaná jim řekla, že RTG snímky má veterinář, žalovaná jim nerozumí. Nebylo vidět, že by kůň kulhal. Děti pouze seděly na koni asi 20 minut na lonži. Žalovaná pomohla dětem nasednout na koně a kůň potom šel poměrně nakrátko. Svědkyně neviděla nic nestandardního. Žalovaná děti trénovala asi dva měsíce, ve stáji končila z osobních důvodů. Původně chtěli [celé jméno žalobce] následovat žalovanou do [obec], ale kvůli dopravní situaci si to rozmysleli. Když měl být kůň poprvé nakládán, probíhalo to neodborně, pomocí dvou lan, zakrývali mu oči hadrem, trikem nebo mikinou. Tento první pokus mohl trvat asi hodinu, od nakládání se nakonec ustoupilo, žádná sedativa koni nedávali. Asi týden poté proběhl druhý pokus o převoz, ten již byl úspěšný; nakládání koně trvalo asi 15 až 20 minut, nejdřív se mu nechtělo, ale potom mu ukázali dalšího koně a dovnitř nastoupil sám, asi mu před hlavou tahali jídlo. Nikdo ho tam netahal a nestrkal. Na koně se nic nedávalo, žádné triko. Když byl kůň převezen, byl okován panem [příjmení], eurokovářem, byly tam vidět nějaké rozštěpy; podkovy kůň ztratil ještě v [anonymizováno] před převozem. Děti na koni u pana [příjmení] nejezdily, pan [příjmení] říkal, že nejdříve ho vyzkouší sám. Když na něj nasedl, kůň se čtyřikrát postavil na zadní a zalehnul ho. Svědkyně i děti to osobně viděly. [obec] je klidná, kůň cestu znal, nemělo ho tam co rušit. Kůň se položil na bok a zalehl panu [příjmení] asi ruku a nohu, neví přesně. Pan [příjmení] se vyděsil, říkal, že ještě že na něj nesedly děti, to by pro ně bylo smrtelné. Jediný požadavek, který svědkyně měla, byl, aby kůň byl určen pro děti, aby na něm mohly jezdit i skákat. Psaly si s žalovanou převážně SMS a poté komunikovaly i osobně. Žalovaná svědkyni posílala i tipy na jiné koně, byly se spolu podívat i na jiném koni. Žalovaná ho však nedoporučovala, což svědkyně respektovala. Žalovaná preferovala zkušenějšího koně, když vyhledala [jméno], sdělila, že je to vhodný kůň. Žádné starší zvíře jim žalovaná nenabízela. Z její strany přišla zmínka o nějakém osmiletém koni, ale žádná konkrétní nabídka nepadla.

6. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], jezdce a trenéra koní působícího ve stáji [anonymizováno], bylo zjištěno, že byl osloven manželi [příjmení], aby převzal děti a koně do výcviku. Poté koně převážel do svého areálu. Koně vyzvedl v doprovodu dvou kamarádů, kůň šel na návěs. Nakládání trvalo asi 15 minut, kůň byl nezkušený a nastupoval pomalu, ale bylo to relativně bez problémů. Nemuseli ho nutit, jen mu asistovali dva pomocníci. Obecně pokud nakládání koně trvá déle než půl hodiny, je třeba, aby přišel veterinář a dal koni sedativa. Po převozu do [anonymizováno] byl kůň ustájen a odčerven, druhý den přijel kovář. Domluvili se, že si kůň vyzkouší jezdce. Nejdříve byl 35 - 40 minut na výcviku, svědkovi se zdálo, že toho kůň moc neumí, byl hodně mladý a nezkušený. První den mu k tomu asistoval jeden kůň, druhý den dva koně. Museli mu [jméno] přidržet při nasedání. Kůň odešel asi 15 - 20 metrů a po jeho asi sedmém vzpírání měl štěstí, že kůň dopadl jen na jeho ruku a nohu, jinak by ho samozřejmě mohl zabít. [příjmení] [příjmení] tam byla s dětmi a všichni to viděli. Kůň se vzepjal na zadní a převrhl se dozadu. To je to nejhorší, co kůň může udělat, na člověka padá živá váha cca 600 - 650 kg a nedá se s tím nic dělat; pokud by na něm sedělo dítě, dopadlo by to tragicky - i kdyby svědek stál vedle, nemohl by s tím nic v tu chvíli udělat. Kdyby něco takového kůň udělal na závodech, bude vyloučen z jakéhokoliv závodění, ať už sportovního nebo hobby. Svědek si nemyslí, že by to ovlivnil zdravotní stav. Svědek si to vysvětluje tak, že buď je kůň absolutně nezkušený, nebo pozdě obsednutý a příliš silný. Obvykle se toto u samců řeší kastrací, ale toto je valach. Dle svědka s tímto chováním koně neměla cokoliv společného jeho přeprava. Má zkušenost s minimálně sto koňmi, pouze asi jeden měl rozhozenou motoriku - ten udělal něco podobného. Většinou se to stává u těch, kteří si neumí stoupat na zadní. Má asi jednoho nebo dva kamarády, kterým se stalo něco podobného, mívá to však fatální následky. Na [jméno] by dle jeho závěru neměl sedat nikdo - ani zkušený jezdec, natožpak děti. Bylo by to životu nebezpečné. [jméno] byl málo jezděný a nepřipravený kůň. Svědek koně našel v systému jezdecké federace; v systému o něm nebylo v podstatě nic, neměl tam žádné výsledky ani záznamy z chovatelských soutěží. Svědek koně viděl jen jednou asi na desetisekundovém videu ještě z [anonymizováno]. Vyzkoušet koně na pětiletém dítěti je hazard. Před incidentem svědek na koni seděl jen jednou asi na 35 minut, přitom kůň často zastavoval, působil jako neobsednutý kůň; svědek se tak ujistil, že kůň neumí vůbec nic. Kůň nekulhal při jízdě, ale při ohybové zkoušce (na rovném povrchu se zvedne končetina a poté se kůň nechá vyklusat a pozoruje se předmětná končetina, jak reaguje). Do výcviku převzal jak koně, tak i děti, aby se s koněm naučily jezdit. Svědek viděl zdravotní zprávu, stav koně byl velmi nestandardní, v jeho věku by kůň měl být naprosto zdravý. Na přední končetině měl nález ve stupni 3 (stupeň 1 je zdravý kůň, stupeň 2 je řešitelný, u stupně 3 už se jen čeká, než se kůň dostane do stupně 4, kdy je nepoužitelný; celkem je 5 stupňů) - tento stav dle svědka nemohl být způsoben případně neodborným nakládáním a převozem, jedná se o genetickou vadu. Zkušení chovatelé před prodejem toto vyšetřují a při prodeji dokládají RTG snímky, podle snímků a vyšetření se určuje hodnota zvířete. Pokud jde o nákup koně, [celé jméno žalobce] dle svědka jednali nezkušeně, nákup probíhá jinak. Kůň by se měl nejdříve vytipovat a pak ho dojet vyzkoušet. Měl by ho posoudit cvičitel, trenér a nezávislý veterinář, který udělá RTG snímky. Svědek by [jméno] určitě nedoporučil, nezná člověka, který by si na něj dobrovolně sednul. Jeho hodnota je jak za jatečního, stál by maximálně 50 000 Kč. Za 250 000 Kč se kupují špičkoví koně, na tuto hodnotu se [jméno] nedostane nikdy.

7. Z kupní smlouvy ze dne 16. 8. 2021 bylo zjištěno, že žalovaná prodala žalobci za 250 000 Kč předmětného koně. Jako účel smlouvy bylo uvedeno„ rekreační ježdění, hobby sport“, ve smlouvě bylo uvedeno, že kůň je bez vad.

8. Ze zprávy [titul] [jméno] [příjmení] o vyšetření proběhlém dne 25. 8. 2021 bylo zjištěno, že RTG vyšetření bylo hodnoceno u levé i pravé člunkové kosti a pravého hlezna známkou 2-, boční prsty, spěnkové klouby i levé hlezno byly hodnoceny známkou 1. Dále je u základního vyšetření uvedena poznámka„ kulhání 1. st. na P hrudní konč.“ Vyklusání po ohybové zkoušce je u levé přední, levé zadní i pravé zadní končetiny hodnoceno jako„ bez kulhání“, u pravé přední končetiny„ velmi silné kulhání“. Z e-mailové korespondence mezi [titul] [jméno] [příjmení] a [titul] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že [titul] [příjmení] zaslání této veterinární zprávy urgovala ve dnech 21. 9. 2021, 30. 9. 2021 a 3. 10. 2021, [titul] [příjmení] zprávu zaslal [titul] [příjmení] 3. 10. 2021.

9. Z listiny označené jako odstoupení od kupní smlouvy ze dne 26. 9. 2021 bylo zjištěno, že žalobce oznámil žalované, že dne 25. 9. 2021 [jméno] [příjmení] obsednul [jméno], ten se však stavěl na zadní nohy a následně se pokusil i jezdce zalehnout. Dle žalobce se jedná o skrytou vadu, která činí předmět prodeje neupotřebitelným, pročež oznámil žalované, že odstupuje od kupní smlouvy. Z podacího lístku a z dodejky se podává, že listina byla žalované odeslána poštou dne 27. 9. 2021 a doručena dne 29. 9. 2021.

10. Z listiny ze dne 26. 10. 2021 označené jako výzva k vrácení kupní ceny a převzetí koně na základě odstoupení od kupní smlouvy ze dne 16. 8. 2021 bylo zjištěno, že žalobce zrekapituloval incident s předmětným koněm, doplnil, že z veterinární zprávy je zřejmé, že kůň kulhá, což žalobce při prodeji nevěděl, a uvedl, že již odstoupil od kupní smlouvy, načež požádal žalovanou o vrácení kupní ceny 250 000 Kč. Dle podacího lístku byla žalované tato písemnost odeslána dne 27. 10. 2021.

11. Z e-mailové zprávy ze dne 9. 11. 2021 se podává negativní stanovisko právního zástupce žalované k požadavku žalobce.

12. Z korespondence mezi žalovanou a [titul] [příjmení], jež byla předložena žalobcem, bylo zjištěno, že spolu konzultovaly výběr koně. Žalovaná zde zjevně vystupovala jako odbornice v oblasti koní („ Řešíme teď koupi koně pro jiného klienta a je to teď dost náročné.“), přičemž žalované dle této konverzace bylo zřejmé, že kůň bude určen pro děti manželů [příjmení]. Žalovaná zde uvedla, že přemluvila známou na prodej [jméno] za 250 000 Kč, tvrdila jí, že je přímo pro ni, jinak by jí ho známá asi neprodala. Jsou domluvené, že když jim veterinář řekne, že je kůň v pořádku, tak si pro něj dojedou. Když na něm žalovaná jezdila, byl opravdu zlatý, takový akorát.

13. Z korespondence mezi žalovanou a [titul] [příjmení], jež byla předložena žalovanou, bylo zjištěno, [anonymizováno] [titul] [příjmení] dne 25. 8. 2021 oznámila žalované, že„ [jméno]“ (patrně [jméno], pozn. soudu) je po prohlídce veterinářem,„ žádné kulhání na něm nevidíme“. Dne 3. 9. 2021 si pak žalovaná s [titul] [příjmení] zjevně domlouvaly čas práce dětí s koněm.

14. Další listiny (osvědčení [obec] jezdecké federace [číslo] ze dne 17. 10. 1998, osvědčení [titul] [jméno] [příjmení], akreditovaného vzdělávacího zařízení MŠMT ČR, ze dne 7. 12. 2013, osvědčení o způsobilosti pro řidiče a průvodce Ministerstva zemědělství ze dne 17. 9. 2012, řidičský průkaz [jméno] [příjmení] a technický průkaz vozidla [registrační značka]) svědčí o tom, že svědek [jméno] [příjmení] získal kvalifikace jako cvičitel, trenér jezdectví II. třídy a přepravce živých zvířat.

15. Další navrhované dokazování (znaleckým posudkem z oblasti zemědělství - veterinářství, ceny a odhady zvířat a výslechem [jméno] [příjmení], majitelky stáje [anonymizováno]) soud neprováděl, neboť skutkový stav věci byl dle jeho závěru objasněn dostatečně. Další dokazování by tak bylo nadbytečné.

16. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že žalobce s žalovanou uzavřeli kupní smlouvu, jejímž předmětem byl [jméno], a to za účelem rekreačního jezdění a hobby sportu. Ve smlouvě bylo deklarováno, že kůň je bez vad. Žalobce za něj zaplatil žalované 250 000 Kč (žalobce rovněž zaplatil žalované provizi 12 500 Kč za„ sehnání“ koně - tato částka ani povaha této dohody však není předmětem nyní posuzované věci). Žalovaná si před koupí byla vědoma toho, že kůň je určen pro děti manželů [příjmení]. [jméno] byl převezen ze stáje [anonymizováno] do stáje [anonymizováno]. Poté, co se na něj [jméno] [příjmení] podruhé posadil (cca 23. 9. 2021), se kůň několikrát vzepjal na zadní nohy a převrhl se dozadu, dopadl na ruku a nohu [jméno] [příjmení]. Kůň zjevně nebyl dostatečně zkušený (popř. byl pozdě obsednutý a příliš silný - i pozdní obsednutí však soud ve svém důsledku považuje za nedostatečnou zkušenost koně), tomu nasvědčuje jak předmětné chování koně (dle tvrzení svědka, jež soud považoval za věrohodné a nemá důvod mu nevěřit, toto chování koně nemohlo být způsobeno jeho případnou neodbornou přepravou), tak i skutečnost, že o koni nebyla v systému [obec] jezdecké federace nalezena žádná podstatná informace. Že předmětný kůň nebyl zcela v pořádku, tomu nasvědčuje i veterinární zpráva [titul] [příjmení], z níž se podává, že předmětný kůň trpěl silným kulháním na pravou hrudní končetinu. Toto kulhání pak zjevně nebylo způsobeno případným neodborným pokusem o převoz, který zjevně proběhl až po datu veterinárního vyšetření koně (25. 8. 2021), nýbrž patrně se jedná o genetickou vadu.

17. Otázka kulhání a zdravotního stavu koně je však dle závěru soudu spíše okrajová a utvrzující v závěru, že předmětný kůň nebyl bez vad, jak bylo deklarováno v kupní smlouvě. [příjmení] pro posouzení věci je ovšem chování koně (to ostatně bylo důvodem odstoupení od smlouvy žalobce ze dne 26. 9. 2021), který shodil svého jezdce (profesionála) a snažil se jej zalehnout. Lze se zcela ztotožnit se sdělením svědka, že takový kůň je takřka neprodejný a nelze si představit nikoho, kdo by se na takového koně ještě dobrovolně posadil - tím by patrně riskoval svůj život. Pro v kupní smlouvě uvedený účel rekreačního jezdění a hobby sportu je kůň fakticky nepoužitelný. Je zřejmé, že ačkoliv se do určité míry jedná o povahovou vlastnost koně, jde o natolik závažné jednání koně, které jej činí„ nepoužitelným“ pro účel jezdění laika. To by představovalo vadu věci (koně), a to i kdyby byl kůň určen pro dospělého. Tím, že je kůň určen pro děti, což muselo být žalované ještě před uzavřením kupní smlouvy zřejmé z předmětné korespondence (a vyplynulo to ostatně i z jejího výslechu), je tím spíš evidentní, že takový kůň je pro jízdu jezdcem - dítětem nebezpečný a fakticky nepoužitelný.

18. Podle § 2002 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“), poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

19. Soud uzavřel, že ze strany žalované (prodávající) se jedná o porušení smlouvy podstatným způsobem. Není pochyb o tom, že pokud by žalobce jako kupující při uzavírání smlouvy věděl o nedostatečných zkušenostech koně a jeho povahových vlastnostech vedoucích k životu nebezpečnému shazování jezdce, evidentně by takového koně (určeného pro rekreační jezdění a hobby sport) nekoupil, tím spíš to pak platí pro koně určeného pro děti. Takto by se choval jakýkoliv racionálně jednající kupující. Předmětný kůň tedy nemůže plnit účel uvedený ve smlouvě a není bez vad, jak bylo v kupní smlouvě deklarováno. Je tedy nerozhodné, zda předmětná kupní smlouva byla tzv. smlouvou formulářovou, neboť možnost odstoupení od smlouvy dle § 2002 odst. 1 o. z. se týká i všech ostatních smluv.

20. K tomu lze podotknout, že žalovaná se zjevně ve styku s žalobcem prezentovala jako odbornice v oblasti koní a její případné jednání bez odborné péče (že z nedbalosti nerozpoznala předmětnou zásadní vadu koně) jde pouze k její tíži (§ 5 odst. 1 o. z.). To platí bez ohledu na to, zda žalovaná má trenérské oprávnění, nebo nikoliv. Stejně tak je pro možnost aplikace § 2002 odst. 1 o. z. bez významu, zda žalobce jako kupující byl v postavení spotřebitele, nebo nikoliv (s ohledem na vystupování žalované, která se prezentovala jako odbornice v oblasti koní, přičemž prodej koní realizovala ve více případech, však soud uzavřel, že žalobce v postavení spotřebitele jakožto slabší smluvní strany byl, srov. § 419 o. z., na shora vyslovených závěrech to však nic nemění).

21. Na shora uvedeném pak nic nemění ani skutečnost, že s žalovanou ohledně výběru koně komunikovala především žalobcova manželka. Podstatné je, že kupní smlouvu s žalovanou uzavřel žalobce - žalobce tedy je aktivně legitimován k podání žaloby. Na tom nic nemění ani to, že kupní cena za koně mohla být patrně zaplacena ze společného jmění manželů. V případě závazku z bezdůvodného obohacení vzniklého plněním (podle neplatné, zdánlivé či zrušené smlouvy) aktivní a pasivní věcná legitimace svědčí zásadně toliko smluvním stranám (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 6. 2019, sp. zn. 28 Cdo 694/2019, uveřejněný pod číslem 22/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 12. 9. 2007, sp. zn. 31 Odo 677/2005, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 3/2008 pod č. 24, vysvětlil, že ustanovení § 143 odst. 1 písm. b) zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (§ 710 o. z.), upravovalo jen vztahy mezi manžely uvnitř jejich společného jmění, aniž by mělo průmět do vztahů ke třetím osobám. Z téhož důvodu nemůže do smluvních vztahů, jejichž účastníky jsou manželé, zasáhnout ani ustanovení § 145 odst. 3 „starého“ občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., resp. § 713 odst. 2 o. z. zakládající solidaritu při plnění závazků tvořících společné jmění (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 6. 2021, sp. zn. 28 Cdo 1346/2021). Tyto závěry je dle zdejšího soudu třeba vztáhnout nejen na závazky, ale i na majetek. Aktivně legitimován k podání žaloby na vydání bezdůvodného obohacení je tedy žalobce, a to bez ohledu na to, zda daná částka náleží do společného jmění manželů.

22. Nad rámec shora uvedeného soud doplňuje, že i kdyby nebyl naplněn důvod odstoupení od smlouvy dle § 2002 odst. 1 o. z, daná vada koně je natolik zásadního charakteru (a vůbec či jen těžko odstranitelná), že by nepochybně byl naplněn i důvod pro odstoupení od smlouvy ve smyslu § 1923 věty druhé o. z. (nelze-li vadu odstranit a nelze-li pro ni předmět řádně užívat, může nabyvatel buď odstoupit od smlouvy, anebo se domáhat přiměřené slevy z ceny).

23. Žalobce rovněž naplnil podmínku odstoupení od smlouvy bez zbytečného odkladu ve smyslu § 2002 odst. 1 o. z. Odstoupení od smlouvy totiž bylo žalované odesláno dne 27. 9. 2021, tedy jen několik málo dní po předmětném incidentu.

24. Žalobcem zaplacená částka 250 000 Kč tedy představuje bezdůvodné obohacení jakožto plnění z právního důvodu, který odpadl (§ 2991 odst. 2 o. z.). Žalovaná je povinna žalobci toto bezdůvodné obohacení vydat (§ 2991 odst. 1 o. z.). 25. (Nový) o. z. se v § 2993 záměrně odchyluje od předchozího pojetí, dle něhož se v soudním řízení ex offo - bez ohledu na to, jakou obranu zvolil žalovaný - uplatňovala zásada, že se vydání bezdůvodného obohacení může úspěšně domoci jen ten, kdo již svou restituční povinnost splnil nebo je připraven ji splnit. V režimu nového občanského zákoníku je ponecháno výlučně na straně, vůči níž je nárok z bezdůvodného obohacení před soudem uplatňován, namítne-li vzájemnost plnění (viz Eliáš, J., Adamová, H., Brim, L.: § 2993. In: Švestka, J., Dvořák, J., Fiala, J. a kol.: Občanský zákoník VI. Komentář. Svazek VI. Praha: Wolters Kluwer, 2014, včetně přepracované podoby uveřejněné v informačním systému ASPI). Nicméně soud byl vázán petitem, a proto uložil povinnost žalované zaplatit předmětnou částku oproti vydání předmětného koně, aniž by žalovaná namítla vzájemnost plnění (žalobce navíc opakovaně vyzval žalovanou k převzetí koně, viz jeho dopisy ze dne 26. 9. 2021 a 26. 10. 2021). Lze si představit, že příprava přepravy koně může být logisticky poněkud náročnější operací, proto lhůta k plnění ve smyslu § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též „o. s. ř.“), byla stanovena v délce 10 dnů od právní moci rozsudku.

26. Žaloba byla zamítnuta v části, kterou se žalobce domáhal zákonného úroku z prodlení z žalované částky za období od 27. 9. 2021 do 30. 9. 2021. Vycházel totiž z toho, že odstoupení od smlouvy bylo žalované doručeno dne 29. 9. 2021, žalovaná proto byla povinna vydat bezdůvodné obohacení nejpozději následujícího dne (30. 9. 2021, srov. § 1958 odst. 2 o. z.). Žalovaná je proto v prodlení až od 1. 10. 2021 - až od tohoto data byl žalobci přiznán zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

27. Žalobce byl se svým nárokem úspěšný téměř ze 100 %, neúspěšný byl jen ohledně úroku z prodlení za čtyři dny, tedy jen v poměrně nepatrné části. Žalobci proto byla přiznána náhrada nákladů řízení v plné výši ve smyslu § 142 odst. 3 o. s. ř. Ty tvoří zaplacený soudní poplatek 12 500 Kč a náklady zastoupení advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, tj. odměna za 6 úkonů právní služby (převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby, 3x účast na jednání soudu za každé započaté dvě hodiny) dle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) advokátního tarifu po 9 300 Kč dle § 7 bodu 6. a § 8 odst. 1 advokátního tarifu (9 300 Kč x 6 = 55 800 Kč). Náhradu nákladů řízení za sepis repliky ze dne 22. 3. 2022 k vyjádření žalované soud žalobci nepřiznal, neboť v dané replice šlo především o reprodukci tvrzení svědkyně [titul] [příjmení], nikoliv o vlastní (nová) tvrzení žalobce. K šesti úkonům právní služby dále náleží paušální částka 1 800 Kč dle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu (6 x 300 Kč). Žalobce má dále právo na náhradu cestovních výdajů jeho právního zástupce k jednání soudu a zpět. Za cestu k jednání soudu dne 28. 3. 2022, uskutečněnou na trase Praha – Havlíčkův Brod a zpět v rozsahu celkem 240 km (dle http://www.mapy.cz), při kombinované spotřebě motorové nafty 6,2 l na 100 km a při ceně 36,10 Kč za 1 litr motorové nafty (§ 4 písm. c) vyhlášky č. 511/2021 Sb.), náleží částka 537,17 Kč. Za opotřebení vozidla při sazbě základní náhrady v rozsahu 4,70 Kč za 1 km (§ 1 písm. b) vyhlášky č. 511/2021 Sb.) náleží částka 1 128 Kč Celkem za tuto cestu činí cestovní výdaje (po zaokrouhlení) 1 665 Kč. Dále za osm zmeškaných půlhodin na cestě na jednání soudu a zpět (§ 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 advokátního tarifu) k náhradě nákladů řízení náleží 800 Kč. K nákladům řízení patří i náhrada za 21% DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) ve výši 12 264 Kč z částky 58 400 Kč (55 800 Kč + 1 800 Kč + 800 Kč). Náhrada nákladů řízení tak celkem činí 84 829 Kč. Náhradu nákladů řízení je třeba zaplatit advokátovi (§ 149 odst. 1 o. s. ř.), a to v obvyklé lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).