6 C 23/2024

Plný text

Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudcem Mgr. Ondřejem Vodehnalem ve věci žalobkyně: Anonymizováno IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátkou Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 25 582 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni:a) částku 10 792 Kč,b) zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 492 Kč od 20. 1. 2021 do zaplacení,a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 6 062 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 762 Kč od 14. 5. 2023 do zaplacení, částky 8 728 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 428 Kč od 24. 11. 2020 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem tohoto řízení byla žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky celkem 25 582 Kč s příslušenstvím. V žalobě tvrdila, že žalovaný jako vlastník/provozovatel:a) motorového vozidla registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, , nákladního automobilu jiného než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností do 3500 kg, neměl v období od 1. 3. 2020 do 30. 6. 2020, tj. po dobu 122 dnů, k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (povinné ručení). Žalovaný je tak povinen zaplatit příspěvek ve výši 10 492 Kč (denní sazba ve výši 86 Kč krát 122 dnů) a náklady žalobkyně spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, celkem 10 792 Kč;b) motorového vozidla registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, , nákladního automobilu jiného než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností do 3500 kg, neměl v období od 29. 10. 2022 do 3. 1. 2023, tj. po dobu 67 dnů, k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (povinné ručení). Žalovaný je tak povinen zaplatit příspěvek ve výši 5 762 Kč (denní sazba ve výši 86 Kč krát 67 dnů) a náklady žalobkyně spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, celkem 6 062 Kč;c) motorového vozidla registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, , nákladního automobilu jiného než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností do 3500 kg, neměl v období od 24. 11. 2019 do 29. 2. 2020, tj. po dobu 98 dnů, k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (povinné ručení). Žalovaný je tak povinen zaplatit příspěvek ve výši 8 428 Kč (denní sazba ve výši 86 Kč krát 98 dnů) a náklady žalobkyně spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, celkem 8 728 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z žalobkyní předložených a soudem vyžádaných listin učinil soud následující skutková zjištění:

4. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 5. 11. 2020 včetně potvrzení České pošty soud zjistil, že žalobkyně v listopadu 2020 zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku ve výši 10 492 Kč, a nebude-li příspěvek zaplacen ve stanovené lhůtě, i nákladů mimosoudního uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč, za nepojištěné vozidlo registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, , za období od 1. 3. 2020 do 30. 6. 2020, tj. po dobu 122 dnů, do 60 dnů od doručení výzvy. Žalobkyně výzvu zaslala na adresu , adresa, , zásilka mu byla doručena dne 10. 11. 2020.

5. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 27. 2. 2023 včetně potvrzení České pošty soud zjistil, že žalobkyně v únoru 2023 zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku ve výši 5 762 Kč a nákladů mimosoudního uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč, celkem 6 062 Kč, za nepojištěné vozidlo registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, , za období od 29. 10. 2022 do 3. 1. 2023, tj. po dobu 67 dnů, do 60 dnů od doručení výzvy. Žalobkyně výzvu zaslala na adresu , adresa, , zásilka nebyla adresátem převzata a byla vrácena žalobkyni.

6. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 9. 9. 2020 včetně poštovního podacího archu soud zjistil, že žalobkyně v září 2020 zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku ve výši 8 428 Kč, a nebude-li příspěvek zaplacen ve stanovené lhůtě, i nákladů mimosoudního uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč, za nepojištěné vozidlo registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, , za období od 24. 11. 2019 do 29. 2. 2020, tj. po dobu 98 dnů, do 60 dnů od doručení výzvy. Žalobkyně výzvu zaslala na adresu , adresa, , ze spisu neplyne, že by zásilka byla adresátem převzata.

7. Ze sdělení Městského úřadu , adresa, , odboru dopravy a přestupků ze dne 30. 4. 2024 soud zjistil, že v registru silničních vozidel byl žalovaný od 24. 11. 2019 do 30. 6. 2020 uveden jako provozovatel motorového vozidla registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, , a v období od 29. 10. 2022 do 3. 1. 2023 byl žalovaný v témže registru zapsán jako vlastník a provozovatel motorového vozidla registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, . Obě motorová vozidla byla v uvedených obdobích vedena jako provozovaná.

8. Z potvrzení o provedené lustraci v centrální evidenci obyvatel ze dne 29. 11. 2023 se podává, že žalovaný má od 8. 7. 2008 místo trvalého pobytu na adrese , anonymizováno9. Z předložených a soudem vyžádaných listin soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: V registru silničních vozidel byl žalovaný od 24. 11. 2019 do 30. 6. 2020 uveden jako provozovatel motorového vozidla registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, , a v období od 29. 10. 2022 do 3. 1. 2023 byl žalovaný v témže registru zapsán jako vlastník a provozovatel motorového vozidla registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, . Žalovaný k předmětným vozidlům ve shora uvedených obdobích neměl sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Přestože mu žalobkyně v září 2020, listopadu 2020 a únoru 2023 zaslala tři výzvy k úhradě příspěvků do garančního fondu ČKP za nepojištěná období, neuhradil ani tyto příspěvky. Žalobkyně tyto výzvy zaslala žalovanému na adresu , adresa, , žalovaný převzal pouze dne 10. 11. 2020 výzvu k úhradě příspěvku 10 492 Kč za nepojištěné motorové vozidlo registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, , za období od 1. 3. 2020 do 30. 6. 2020. Ostatní výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP si žalovaný osobně nepřevzal. Žalovaný je již od 8. 7. 2008 hlášen k trvalému pobytu na adrese , anonymizováno10. Soud projednávanou věc posuzoval podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění účinném do 31. 3. 2024 (dále též „zákon o pojištění odpovědnosti“).

11. Podle § 18 odst. 2 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti , právnická osoba, (dále též „Kancelář“ spravuje garanční fond. Podle § 24 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti garanční fond se tvoří z pojistného za hraniční pojištění podle § 14, z příspěvků pojistitelů podle § 18 odst. 5, z přijatých náhrad podle § 24 odst. 7 a 9 a z přijatých příspěvků podle § 4.

12. Podle § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen „pozemní komunikace“), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.

13. Podle § 4 zákona o pojištění odpovědnosti vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen „osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno (odst. 1). Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (odst. 3). Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (odst. 4). Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou (odst. 5).

14. Podle § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon o pojištění odpovědnosti, denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti se stanoví pro nákladní automobil jiný než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností do 3500 kg včetně ve výši 86 Kč. Podle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. výše nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti činí 300 Kč.

15. Podle § 4 odst. 6 věty prvé zákona o pojištění odpovědnosti povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel.

16. Podle § 18 odst. 12 zákona o pojištění odpovědnosti k plnění úkolů podle tohoto zákona využívá Kancelář údaje ze základního registru obyvatel, údaje z informačního systému evidence obyvatel, údaje z informačního systému cizinců, údaje z informačního systému evidence občanských průkazů nebo údaje z informačního systému evidence cestovních dokladů v rozsahu a za podmínek podle zákona upravujícího pojišťovnictví obdobně jako pojišťovna.

17. Podle § 15 zákona o pojištění odpovědnosti pojistitel sděluje Kanceláři údaje o vzniku, době přerušení, změně a zániku pojištění odpovědnosti nejméně v rozsahu údajů, které stanoví ministerstvo vyhláškou, a to nejpozději do 1 měsíce ode dne vzniku příslušné skutečnosti (odst. 1). Kancelář sděluje údaje podle odstavce 1 týkající se vozidel, která podléhají registraci vozidel, Ministerstvu dopravy (odst. 2). Ministerstvo dopravy porovnává údaje podle odstavce 2 s údaji jím vedenými a sdělí Kanceláři výsledek porovnání a údaje o vozidlech a o jejich vlastnících nebo provozovatelích, které nebyly sděleny Kanceláří, a to v rozsahu údajů podle odstavce 12 vedených v registru silničních vozidel. Kancelář má právo požadovat sdělení i jednotlivých údajů vedených v registru silničních vozidel, jsou-li pro to důvody vyplývající z její působnosti podle tohoto zákona (odst. 3). Údaje podle odstavců 2, 3 a 6 se sdělují nejméně jedenkrát měsíčně (odst. 7). Při plnění povinností podle odstavce 3 Ministerstvo dopravy předává Kanceláři z registru silničních vozidel o každém vozidle, o jehož zániku pojištění odpovědnosti Kancelář informovala podle odstavce 2 Ministerstvo dopravy, tyto údaje: jméno, popřípadě jména a příjmení, rodné číslo a bydliště v případě fyzické osoby, nebo název, identifikační číslo a sídlo v případě právnické osoby jako registrovaného vlastníka tohoto vozidla a jeho registrovaného provozovatele, je-li odlišný od vlastníka [odst. 12 písm. a)].

18. Soud uzavřel, že žalovaný byl v registru silničních vozidel zapsán jako provozovatel motorového vozidla registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, , aniž měl k tomuto vozidlu sjednáno povinné ručení v období od 1. 3. 2020 do 30. 6. 2020. Žalobkyně sice výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP za toto motorové vozidlo a období zaslala žalovanému na jinou adresu než adresu místa trvalého pobytu, z předloženého potvrzení , právnická osoba, . však vyplývá, že žalovaný danou zásilku osobně převzal. Žalovanému tedy vznikla povinnost zaplatit žalobou nárokovaný příspěvek 10 492 Kč do garančního fondu ČKP včetně nákladů mimosoudního vymáhání 300 Kč. Soud proto žalobě v této části vyhověl, a to včetně zákonného úroku z prodlení (§ 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.); přitom přihlédl i k tomu, že žalovaný byl v průběhu řízení pasivní, dlužnou částku nerozporoval ani jinak se žalobě nebránil.

19. Ve zbývající části (tj. příspěvek za motorové vozidlo reg. zn. , SPZ, , VIN , VIN kód, , za období 24. 11. 2019 – 29. 2. 2020 a příspěvek za motorové vozidlo reg. zn. , SPZ, , VIN , VIN kód, za období 29. 10. 2022 – 3. 1. 2023) je žaloba nedůvodná. Žalobkyně při zjišťování údajů o daném vozidle postupovala plně v souladu se zákonem o pojištění odpovědnosti, když vycházela z údajů, které jí za účelem uplatnění zákonného příspěvku nepojištěných předává Ministerstvo dopravy z Centrálního registru vozidel, přičemž v rozhodné době byl žalovaný v tomto registru evidován provozovatel předmětných vozidel a tato vozidla provozoval, aniž k němu měl sjednáno pojištění z provozu. Ministerstvo dopravy však žalobkyni sdělilo nesprávnou adresu bydliště žalovaného. V rozhodné době (resp. již od 8. 7. 2008) měl totiž žalovaný evidovaný trvalý pobyt na adrese , anonymizováno, . Tato adresa byla v rozhodné době evidována v registru obyvatel. Ministerstvo dopravy je přitom orgánem veřejné moci, který má přístup do základních registrů, tedy i do registru obyvatel, je tak jeho povinností údaje z tohoto registru zjištěné využívat v rozsahu potřebném k provedení úkonu orgánu veřejné moci. Dle § 15 zákona o pojištění odpovědnosti je pak právě Ministerstvo dopravy povinné porovnávat údaje zjištěné od žalobkyně ohledně vozidel, u nichž došlo ke vzniku, k přerušení, ke změně či zániku pojištění odpovědnosti, se svými údaji a následně žalobkyni sdělit výsledek tohoto porovnání i údaje o vozidlech a o jejich vlastnících nebo provozovatelích, které nebyly sděleny žalobkyní, a má povinnost předat jí i údaje o jménu, příjmení a bydlišti dané fyzické osoby registrované jako vlastník a provozovatel daného vozidla. Ministerstvo dopravy tak bylo povinno sdělit žalobkyni platné údaje, které byly v rozhodné době u žalovaného evidovány v centrálním registru vozidel (co do jeho evidence jako vlastníka a provozovatele daného vozidla) i v základním registru (co do jeho evidovaného trvalého pobytu). V tomto případě, jak je uvedeno výše, však žalobkyni sdělil nesprávnou adresu evidovaného trvalého pobytu žalovaného. Tuto skutečnost ovšem nelze dle závěru soudu přičítat k tíži žalovaného, neboť uvedené svým jednáním nezavinil, nýbrž je namístě uvedené přičítat k tíži toliko Ministerstvu dopravy. Na shora uvedeném nic nemění ani to, že žalovaný má místo trvalého pobytu na ohlašovně obecního úřadu. Výzva, která byla odeslána na nesprávnou adresu, nemůže vyvolat účinky spočívající v zachování nároku žalobkyně ve smyslu § 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti, byla-li odeslána na adresu, která není adresou trvalého pobytu žalovaného. V případě nároku dle bodu 1. písm. a) tohoto rozsudku je situace odlišná, neboť s touto výzvou se žalovaný prokazatelně seznámil (osobně si ji převzal). Další dvě výzvy týkající se nároků dle bodu 1 písm. b) a c) tohoto rozsudku však žalobkyně neodeslala řádně (a ze spisu není zřejmé, že by tyto výzvy žalovaný osobně převzal, čímž by tento nesprávný postup mohl být zhojen), když ji neodeslala na příslušnou adresu evidovanou u žalovaného ve všech rozhodných registrech (registr vozidel, registr obyvatel), takže jí nevzniklo vůči žalovanému právo na úhradu těchto dvou příspěvků a odpovídajících nákladů spojených s mimosoudním uplatněním tohoto práva na příspěvek. Jelikož v prekluzivní lhůtě jednoho roku žalobkyně nezaslala tyto dvě výzvy k úhradě příspěvků do garančního fondu ČKP na správnou adresu žalovaného, její nárok zanikl. Soud proto žalobu v části týkající se nároků dle bodu 1 písm. b) a c) tohoto rozsudku zamítl (výrok II).

20. V daném sporu byl procesně úspěšnější žalovaný, měl by proto právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále též „o. s. ř.“). Žalovaný byl nicméně v průběhu řízení pasivní, žádné náklady řízení mu tak nevznikly. Proto soud výrokem III. tohoto rozsudku rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

21. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v obvyklé délce 3 dnů. Tato věc byla projednána bez nařízení jednání (§ 115a o. s. ř.).