6 C 254/2022

Plný text

Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudcem Mgr. Ondřejem Vodehnalem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátkou titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa v řízení o zaplacení 687 007,75 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni: a) částku 687 007,75 Kč, b) úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 687 007,75 Kč od 23. 3. 2021 do zaplacení, c) náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 97 090 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně [titul] [jméno] [příjmení], advokátky.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 687 007,75 Kč s příslušenstvím z titulu plnění z kupní smlouvy na 100 ks podhledů Jahresringe Deckenhänger uzavřené na základě objednávky č. 62005223 ze dne 1. 10. 2020. Žalobkyně předmětné zboží ve dnech 14. 12. 2020 a 6. 1. 2021 žalované dodala a následně vystavila fakturu č. 20210005 ze dne 21. 1. 2021 na částku 687 007,75 Kč včetně DPH se splatností dne 22. 3. 2021, žalovaná však tuto částku nezaplatila ani přes předžalobní výzvu.

2. Žalovaná nárok žalobkyně neuznala ani zčásti. Dle žalované nárok žalobkyně zanikl započtením dne 24. 2. 2021. Započtená pohledávka má představovat nárok na náhradu škody či bezdůvodné obohacení vzniklé tím, že žalovaná na základě podnájemní smlouvy ze dne 28. 6. 2019 v období od 1. 7. 2020 do 19. 2. 2021 využívala část skladu žalobkyně (konkrétně šlo o 6 sklepních bramborových kójí plus zázemí v domě [adresa] v [obec] - v objektu bývalé bramborárny; žalovaná ve skutečnosti užívala pouze 4 kóje), za což žalobkyni uhradila 2 117 500 Kč, ačkoliv obvyklé nájemné činilo maximálně 35 000 Kč měsíčně (za 8 měsíců 280 000 Kč). Vznikl tak přeplatek ke škodě žalované ve výši 1 837 500 Kč, tuto částku žalovaná žalobkyni uhradila v rozporu s dobrými mravy a v rozporu se zásadou poctivého obchodního styku. Částka byla hrazena proto, že došlo k využití vlivu určitých osob, které byly aktivní v obou společnostech, tak, že tyto osoby využily kontaktů a vlivu, které měly u žalované, aby zvýhodnily žalobkyni s úmyslem získat pro ni prospěch - k tomuto neoprávněnému prospěchu žalobkyně skutečně došlo. Konkrétně žalovaná poukázala na to, že zakládajícím společníkem a bývalou jednatelkou žalobkyně je [jméno] [příjmení], která byla od 4. 6. 2016 do 31. 12. 2017 zaměstnankyní žalované a následně u žalované po celý rok 2018 působila na základě dohody o konání práce mimo pracovní poměr. [jméno] [příjmení] je sestrou [jméno] [příjmení], který byl od 2. 1. 2012 do 31. 12. 2019 a poté znovu od 1. 7. 2020 do 31. 8. 2020 zaměstnancem žalované na vedoucí pozici. Od ledna do června 2020 vykonával [jméno] [příjmení] pro žalovanou zprostředkovatelské služby jako osoba samostatně výdělečně činná na základě smlouvy o spolupráci ze dne 20. 12. 2019. [jméno] [příjmení] je aktuálně vlastníkem 40% podílu v žalobkyni, který na něho převedla jeho sestra [jméno] [příjmení]. Je zřejmé, že došlo ke zneužití informací v obchodním styku tím způsobem, že byla uzavřena nevýhodná smlouva na úkor žalované bez odpovídajícího protiplnění. Tím byla žalované způsobena škoda minimálně ve výši uvedené v zápočtu. Jednání žalobkyně bylo v rozporu s dobrými mravy, uzavřená podnájemní smlouva je v rozporu se zásadou poctivého obchodního styku i s dobrými mravy. Žalovaná odkázala na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 4. 2017, sp. zn. 23 Cdo 727/2016.

3. Žalobkyně v reakci na obranu žalované namítala, že žalovanou odkazovaná pohledávka neexistuje a neumožňuje započtení. Nájemné za užívání skladu bylo řádně sjednáno včetně poskytnutých služeb. Tím, že žalovaná nájemné pravidelně hradila, uznala dluh ve smyslu § 2054 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též„ o. z“). Dále žalobkyně odkázala na § 1797 o. z., podle něhož ve vztahu mezi podnikateli nelze požadovat zrušení smlouvy podle § 1793 odst. 1 o. z. ani se dovolat neplatnosti smlouvy podle § 1796 o. z. Podotkla, že dle § 1987 o. z. pohledávky nejisté nebo neurčité nejsou způsobilé k započtení, přičemž pohledávky na náhradu škody nebo bezdůvodné obohacení jsou ve své podstatě samy o sobě nejisté. <b>Z provedených důkazů soud učinil následující skutková zjištění:</b> 4. Z objednávky č. 62005223 ze dne 1. 10. 2020 plyne, že žalovaná u žalobkyně objednala 100 ks zboží„ Podhled - Jahresringe - deckenhänger, konstrukce“ za cenu celkem 567 775 Kč bez DPH.

5. Z dodacích listů č. DL 2020 a č. DL20210020 se podává, že žalobkyně ve dnech 14. 12. 2020 a 6. 1. 2021 dodala žalované vždy po 50 ks podhledů Jahresringe (konstrukce).

6. Z faktury č. 20210005 ze dne 21. 1. 2021 bylo zjištěno, že za celkem 100 ks podhledů Jahresringe (konstrukce) žalobkyně vyúčtovala žalované částku celkem 567 775 Kč bez DPH, 687 007,75 Kč včetně DPH, se splatností dne 22. 3. 2021.

7. Z podnájemní smlouvy bylo zjištěno, že k jejímu uzavření došlo dne 28. 6. 2019. Za žalobkyni ji podepsala jednatelka [titul] [jméno] [příjmení], za žalovanou jednatel [titul] [jméno] [příjmení]. Předmětem smlouvy je areál zapsaný na [list vlastnictví] v [katastrální uzemí], konkrétně pozemky parc č. st. [anonymizováno], parc. [číslo] parc. [číslo] budova [adresa] v obci a [katastrální uzemí], v rámci těchto nemovitostí se jedná o„ Budovu - sklad kóje 1-6, manipulační chodbu, průjezd, třídírnu brambor, zázemí - místnosti 6, 7, 9-21, pozemky - venkovní prostor a ostatní venkovní manipulační plochu“. Předmět podnájmu bude využíván jako skladový a montážní prostor, který bude využíván v souladu s provozním řádem. Měsíční nájemné bylo sjednáno ve výši 350 000 Kč (bez DPH) včetně poskytovaných služeb (manipulace, evidence atd.) a včetně dodávky elektřiny, vody a odstranění odpadních vod.

8. Z výpisu z účtu žalované plyne, že na účet žalobkyně ve dnech 7. 1. 2020, 3. 1. 2020, 10. 2. 2020, 3. 3. 2020, 28. 8. 2020, 30. 9. 2020, 26. 10. 2020, 20. 11. 2020 a 29. 12. 2020 zaslala 9x částku vždy ve výši 423 500 Kč, celkem 3 811 500 Kč.

9. Z výpisů z katastru nemovitostí týkajících se [list vlastnictví] v obci a [katastrální uzemí] se podává, že pozemek parc. č. st. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, má rozlohu 4 210 m2, jeho součástí je stavba [adresa]. Pozemek parc. [číslo] ostatní plocha, má rozlohu 9 474 m2. Pozemek parc. [číslo] ostatní plocha, pak má výměru 242 m2.

10. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku ohledně žalobkyně plyne, že jako její jednatelka byla v období 10. 8. 2018 - 8. 4. 2020 zapsána [titul] [jméno] [příjmení], která byla v témže období zapsána i jako jediný společník žalobkyně. Od 8. 4. 2020 je jako jednatel žalobkyně zapsán [titul] [jméno] [příjmení], který je od téhož dne zapsán v obchodním rejstříku jako společník žalobkyně s obchodním podílem ve výši 40 %. Jako společník s obchodním podílem 60 % je od 8. 4. 2020 zapsána [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO]. V obchodním rejstříku je uvedeno, že každý z jednatelů zastupuje žalobkyni samostatně.

11. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku ohledně žalované bylo zjištěno, že v období od 1. 6. 2016 do 3. 9. 2020 byl jako její jednatel zapsán [jméno] [příjmení]. V obchodním rejstříku je uvedeno, že žalovanou zastupuje ve všech věcech každý jednatel samostatně.

12. Z pracovních dokumentů předložených žalovanou plyne, že [titul] [jméno] [příjmení] dne 4. 1. 2016 nastoupila jako referentka MTZ do žalované. Pracovní poměr byl nejprve sjednán na dobu určitou do 31. 7. 2016, poté byl prodloužen na dobu neurčitou. Od 3. 1. 2018 do 31. 12. 2018 pak [titul] [jméno] [příjmení] pracovala pro žalovanou na dohodu o provedení práce, vykonávala konzultační činnost. [jméno] [příjmení] dne 2. 1. 2012 nastoupil do žalované na pozici obchodního zástupce. Pracovní poměr byl nejprve sjednán na dobu určitou do 30. 6. 2012, následně byl prodloužen na dobu neurčitou. Dne 1. 7. 2020 pak [jméno] [příjmení] nastoupil do žalované jako provozní ředitel, pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou.

13. V dopise žalované ze dne 22. 2. 2021 (dle dodejky byl téhož dne dopis odeslán) adresovaném žalobkyni je uvedeno, že na základě interní kontroly bylo zjištěno, že žalovaná ve dnech 28. 8. 2020, 30. 9. 2020, 26. 10. 2020, 20. 11. 2020 a 29. 11. 2020 žalobkyni uhradila částky vždy ve výši 423 500 Kč, celkem 2 117 500 Kč. Mělo se jednat o úhrady za užívání skladu v [obec] a dále měly být poskytnuty jakési logistické služby. Momentálně žalovaná zjišťuje okolnosti uzavření předmětné nájemní smlouvy, zejména jak došlo k jejímu uzavření a proč je nájemné ve výši mnohonásobně převyšující tržní nájemné. Bez ohledu na výsledek zkoumání je žalovaná přesvědčena, že tyto částky byly žalobkyni zaplaceny neoprávněně a ke škodě žalované. Obvyklé nájemné za tento prosto představuje maximálně 35 000 Kč měsíčně, za dané období tedy mělo být zaplaceno maximálně 8 x 35 000 Kč, tedy 280 000 Kč. Žalobkyni však bylo zaplaceno 2 117 500 Kč, vznikl tak přeplatek ke škodě žalované ve výši 1 837 500 Kč, ať už z jakéhokoliv titulu. Žalovaná z opatrnosti namítla, že byla jakýmikoliv právními jednáními, pokud vůbec nějaká existovala, neúměrně zkrácena dle § 1793 o. z., a požadovala zrušení všech těchto právních jednání.

14. V dopise žalované ze dne 24. 2. 2021 (dle dodejky byl téhož dne dopis odeslán) adresovaném žalobkyni je uvedeno, že žalovaná svoji pohledávku ve výši 1 837 500 Kč uplatněnou dopisem ze dne 22. 2. 2021 započítává oproti (v dopise konkrétně uvedeným) pohledávkám žalobkyně v celkové výši 1 856 079,60 Kč. Pokud jde o předmětnou pohledávku dle faktury č. 20210005, tato zanikla částečně v částce 668 428,15 Kč, ve zbývající částce 18 579,60 Kč nárok žalobkyně nezanikl - tato pohledávka bude řešena samostatně.

15. V dopise ze dne 12. 5. 2021, dle dodejky odeslaném žalované dne 13. 5. 2021, žalobkyně uvedla, že pohledávka žalované je neexistující pohledávkou neumožňující započtení. Nájemné za užívání skladu bylo řádně sjednáno včetně poskytovaných služeb, pokud došlo k jeho pravidelným úhradám, jedná se o uznání dluhu dle § 2054 o. z. Úhradou faktur byl tedy dluh uznán. Dle § 1797 o. z. pak není možné požadovat zrušení smlouvy podle § 1793 odst. 1 o. z. ani se dovolat neplatnosti smlouvy dle § 1796 o. z. Dle § 1987 o. z. nelze započítat pohledávky nejisté nebo neurčité. Žalobkyně dále přinesla seznam svých pohledávek v celkové výši 3 549 282,20 Kč (včetně předmětné pohledávky ve výši 687 007,75 Kč) a vyzvala žalovanou k uhrazení této částky do 20. 5. 2021 s tím, že nebude-li tato částka v uvedené lhůtě uhrazena, bude již bez dalšího vymáhána soudní cestou, přičemž částka se navýší i o náhradu nákladů řízení.

16. V dopise ze dne 1. 6. 2021 žalovaná rozporovala jednotlivé pohledávky, příp. žádala doložit podklady. Ohledně předmětné pohledávky 687 007,75 Kč žalovaná namítla, že bylo započteno 668 428,15 Kč, k úhradě zbývá 18 579 Kč, tato částka bude následně započtena proti náhradě škody vůči žalobkyni. Žalovaná podotkla, že jí započítaný nárok je reálně existující a způsobilý k započtení, a zopakovala svoji argumentaci. <b>Na základě provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:</b> 17. Žalovaná u žalobkyně objednala 100 ks podhledů Jahresringe (konstrukce). Předmětné zboží žalobkyně žalované dodala ve dnech 14. 12. 2020 a 6. 1. 2021 a vyúčtovala jí za to částku celkem 567 775 Kč bez DPH, 687 007,75 Kč včetně DPH, se splatností dne 22. 3. 2021. Žalovaná tuto částku nezaplatila žalobkyni ani přes výzvu. Žalovaná žalobkyni sdělila, že oproti této pohledávce a dalším vyjmenovaným pohledávkám započítává svoji pohledávku ve výši 1 837 500 Kč. Konkrétně se jedná o úhrady za užívání skladu v [obec] a logistické služby. Dle žalované obvyklé nájemné za tento prostor za období od 1. 7. 2020 do 19. 2. 2021 činí maximálně 280 000 Kč, žalobkyni však bylo uhrazeno 2 117 500 Kč, čímž vznikl onen přeplatek 1 837 500 Kč. Z žalovanou předložené podnájemní smlouvy plyne, že k jejímu uzavření došlo dne 28. 6. 2019. Za žalobkyni ji podepsala tehdejší jednatelka [titul] [jméno] [příjmení] (ona a [jméno] [příjmení], její nástupce v pozici jednatele a společníka, byli několik let i zaměstnanci žalované), za žalovanou tehdejší jednatel [titul] [jméno] [příjmení]. Předmětem smlouvy je areál zapsaný na [list vlastnictví] v [katastrální uzemí], konkrétně pozemky parc č. st. [anonymizováno], parc. [číslo] parc. [číslo] budova [adresa] v obci a [katastrální uzemí], v rámci těchto nemovitostí se jedná o„ Budovu - sklad kóje 1-6, manipulační chodbu, průjezd, třídírnu brambor, zázemí - místnosti 6, 7, [číslo], pozemky - venkovní prostor a ostatní venkovní manipulační plochu“. Předmět podnájmu bude využíván jako skladový a montážní prostor, který bude využíván v souladu s provozním řádem. Měsíční nájemné bylo sjednáno ve výši 350 000 Kč (bez DPH) včetně poskytovaných služeb (manipulace, evidence atd.) a včetně dodávky elektřiny, vody a odstranění odpadních vod. Žalobkyně ve dnech 7. 1. 2020, 3. 1. 2020, 10. 2. 2020, 3. 3. 2020, 28. 8. 2020, 30. 9. 2020, 26. 10. 2020, 20. 11. 2020 a 29. 12. 2020 zaslala žalované 9x částku vždy ve výši 423 500 Kč, celkem 3 811 500 Kč.

18. Shora popsaný skutkový stav byl zjištěn dostatečně. Další dokazování soud považoval za nadbytečné, proto návrhy žalované na provedení důkazu policejním spisem, pracovněprávní dokumentací [titul] [příjmení] a [titul] [příjmení] u žalobkyně, místním šetřením v místě předmětu podnájmu, znaleckým posudkem ke zjištění obvyklé výše nájmu v daném místě a čase a výpověďmi [titul] [jméno] [příjmení], [titul] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] zamítl. <b>Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícím právním závěrům:</b> 19. Podle § 588 o. z. přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

20. Podle § 1793 odst. 1 o. z. zaváží-li se strany k vzájemnému plnění a je-li plnění jedné ze stran v hrubém nepoměru k tomu, co poskytla druhá strana, může zkrácená strana požadovat zrušení smlouvy a navrácení všeho do původního stavu, ledaže jí druhá strana doplní, oč byla zkrácena, se zřetelem k ceně obvyklé v době a místě uzavření smlouvy. To neplatí, pokud se nepoměr vzájemných plnění zakládá na skutečnosti, o které druhá strana nevěděla ani vědět nemusela.

21. Podle § 1796 o. z. je neplatná smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.

22. Podle § 1797 o. z. podnikatel, který uzavřel smlouvu při svém podnikání, nemá právo požadovat zrušení smlouvy podle § 1793 odst. 1, ani se nemůže dovolat neplatnosti smlouvy podle § [číslo].

23. Podle § 1982 odst. 1 o. z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Podle odst. 2 se započtením obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

24. Podle § 2079 odst. 1 o. z. se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

25. Soud konstatuje, že ani žalovaná nerozporovala, že žalobkyně jí předmětné zboží skutečně řádně dodala. Žalovaná proto byla povinna za něj zaplatit kupní cenu dle § 2079 odst. 1 o. z. Stěžejní pro posouzení důvodnosti žaloby se tak stala žalovanou uplatněná námitka započtení.

26. Žalovaná jakožto podnikatel dle § 1797 o. z. nemá právo požadovat zrušení smlouvy dle § 1793 odst. 1 o. z. ani dovolat se její neplatnosti dle § 1796 o. z. Z ustálené judikatury pak plyne, že dopad § 1797 o. z. nevylučuje možnost dovolat se neplatnosti ujednání pro rozpor s dobrými mravy i ve vztahu mezi podnikateli. Porušení korektivu dobrých mravů má za následek absolutní neplatnost právního jednání. Případný závěr soudu o absolutní neplatnosti ujednání stran pro rozpor s korektivem dobrých mravů je však zásahem výjimečným a vždy odůvodněným mimořádnými okolnostmi daného případu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 23 ICdo 56/2019, a v něm odkazovanou judikaturu a literaturu).

27. Mimořádné okolnosti daného případu pro uplatnění korektivu dobrých mravů však soud v nyní posuzovaném případě neshledal. Jakkoliv soud neměl k dispozici znalecký posudek na cenu za užívání (podnájem) předmětných nemovitostí v místě a čase obvyklou, dle žalovanou přiložené podnájemní smlouvy je zřejmé, že předmětem podnájmu nebyly jen kóje, jak uvedla žalovaná, nýbrž pozemky parc č. st. [anonymizováno], parc. [číslo] parc. [číslo] budovy [adresa] v obci a [katastrální uzemí],„ Budova - sklad kóje 1-6, manipulační chodba, průjezd, třídírna brambor, zázemí - místnosti 6, 7, 9-21, pozemky - venkovní prostor a ostatní venkovní manipulační plocha“. Z katastru nemovitostí je zřejmé, že celková plocha pozemků v podnájmu dosahovala téměř 14 000 m2. Jednalo se tedy o areál o značné velikosti. V ceně podnájmu pak byly zahrnuty i poskytované služby (manipulace, evidence) a dodávky elektřiny, vody a odstranění odpadních vod, viz čl 5.1. podnájemní smlouvy. Předmět podnájmu tedy rozhodně nebyl zanedbatelný a jeho měsíční cena obvyklá se tedy rozhodně musela pohybovat v řádu přinejmenším vyšších desetitisíců či spíše statisíců Kč. Soud nevylučuje, že obvyklá cena předmětu podnájmu mohla být nižší než sjednaná, nicméně s ohledem na velikost pozemků a jejich určení k podnikatelské činnosti (bramborárna) včetně poskytovaných služeb a dodávek elektřiny a vody se patrně nebude jednat o naprosto disproporční rozdíl mezi cenami. Okolnosti případu tak nesvědčí prima facie o naprosto zjevném nepoměru vzájemných plnění. Mimořádné okolnosti pro uplatnění korektivu dobrých mravů ve smyslu § 588 o. z. proto nebyly naplněny.

28. S ohledem na shora vyslovené závěry soud považoval za nehospodárné ustanovit znalce za účelem stanovení ceny obvyklé podnájmu předmětných prostor. Na tomto místě je třeba rovněž podotknout, že žalovanou předložená podnájemní smlouva se týkala období 1. 7. 2019 - 30. 6. 2020, jí uplatněná námitka započtení se pak vztahuje k tvrzenému nároku na vrácení bezdůvodného obohacení, popř. nároku na náhradu škody vzniklého zaplacením částky za užívání předmětu podnájmu až ve dnech 1. 7. 2020 - 19. 2. 2021. Soud vycházel z toho, že došlo k prodloužení podnájemní smlouvy ze dne 28. 6. 2019, byť to nebylo účastníky výslovně tvrzeno. Tomuto závěru nicméně nasvědčují jak výpisy z účtu, kdy žalovaná ve dnech 28. 8. 2020, 30. 9. 2020, 26. 10. 2020, 20. 11. 2020 a 29. 12. 2020 (tj. i v období po skončení původně sjednané doby trvání podnájemní smlouvy) platila žalobkyni vždy částky ve výši 423 500 Kč odpovídající částkám ve smlouvě sjednaného měsíčního podnájemného ve výši 350 000 Kč + 21% DPH, tak i argumentace žalované v jejím podání ze dne 26. 7. 2023 („ (...) byla uzavřena nevýhodná smlouva na úkor žalované bez odpovídajícího protiplnění. Tím byla žalované způsobená škoda minimálně ve výši uvedené v zápočtu, tato škoda pak byla započtena.“).

29. Soud nevylučuje, že uzavřením předmětné podnájemní smlouvy a jejím následným plněním žalované skutečně mohla vzniknout škoda. Ani žalovaná však nepopřela, že k řádnému uzavření smlouvy skutečně došlo, smlouva tedy byla platná a účinná (z tohoto důvodu byla bezpředmětná i argumentace žalované ohledně angažmá některých osob současně v žalobkyni i žalované). Případný nárok na náhradu škody lze za splnění zákonných podmínek vymáhat po tehdejším jednateli žalované, který předmětnou smlouvu v zastoupení žalované uzavřel (§ 157 odst. 1, 3 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích).

30. Skutečnost, že v dané věci policejní orgán činí úkony trestního řízení, nemá na shora vyslovené závěry žádný vliv. Žalovaná odkazovala na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 4. 2017, sp. zn. 23 Cdo 727/2016, závěry v něm vyslovené však nehovoří ve prospěch její argumentace. Z onoho rozsudku vyplývá, že ani pravomocné odsouzení některých osob působících v účastnících řízení (v odkazovaném případě se jednalo o odsouzení bývalého jednatele žalobkyně a bývalého ředitele žalovaného pro trestný čin porušování povinnosti při správě cizího majetku) nemusí vést k závěru o neplatnosti právního jednání pro zjevný rozpor s dobrými mravy, jestliže je zřejmé, že smluvní plnění v zásadě odpovídalo ceně v místě a čase obvyklé. V trestním řízení, event. v průběhu trestního stíhání se pak posuzují otázky odlišné od právních otázek posuzovaných v nyní projednávané věci. Proto soud neshledal důvod k přerušení řízení (blíže viz usnesení ze dne 31. 7. 2023, č. j. 6 C 254/2022-105, jímž byl návrh žalované na přerušení řízení zamítnut). Žalovaná dále žádala o lhůtu k doplnění tvrzení a označení důkazů dle § 118b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též „o. s. ř.“), k tomu však soud konstatuje, že takovou lhůtu není povinen poskytnout, nadto za situace, kdy v rámci přípravy jednání byla žalované zaslána výzva k doplnění tvrzení a označení důkazů dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. (žalované byla doručena dne 9. 6. 2023, tj. více než 7 týdnů před jednáním ve věci) - žalovaná ostatně svá tvrzení doplnila a důkazy označila, a to podáním ze dne 26. 7. 2023. Za této situace soud považoval okruh tvrzení účastnic i zjištěný skutkový stav věci za dostatečné pro možnost ve věci rozhodnout, a proto, i s ohledem na zásadu zakotvenou v § 114a odst. 1 o. s. ř., ve věci rozhodl při jediném jednání. Měla-li žalovaná za to, že je třeba nahlédnout do policejního spisu a takto získané listiny či skutečnosti uplatnit v probíhajícím soudním řízení, nic jí nebránilo v mezičase mezi doručením předvolání k jednání (v němž bylo ostatně obsaženo poučení dle § 118b odst. 1 o. s. ř.), resp. výzvy k doplnění tvrzení a označení důkazů, a konáním jednání požádat policejní orgán o možnost nahlédnout do spisu a případně zjištěné skutečnosti včetně možných nových důkazů uplatnit, a to nejpozději při jednání dne 31. 7. 2023. Celý procesní postup žalované (návrh na delegaci vhodnou učiněný před Obvodním soudem pro Prahu 4, opakované omluvy z termínů mediace, nedoložený důvod omluvy z jednání nařízeného na 26. 6. 2023, návrh na přerušení řízení a ostatně i zjevně nedůvodná námitka podjatosti vznesená při jednání dne 31. 7. 2023 s výslovným trváním na předložení věci odvolacímu soudu) se nicméně jeví zdejšímu soudu jako postup obstrukční s cílem oddálit vydání rozhodnutí ve věci samé. Takovému postupu soud neposkytl právní ochranu. Lze pak dodat, že řízení v nyní projednávané věci bylo zahájeno již v květnu 2022, oddalováním vydání rozhodnutí ve věci samé by tak účastnicím řízení mohla být odepřena rychlá a účinná ochrana práv (čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, § 6 o. s. ř.).

31. Právní zástupce žalované při jednání dne 31. 7. 2023 vznesl námitku podjatosti rozhodujícího samosoudce Mgr. Ondřeje Vodehnala s tím, že žalované jsou upírána veškerá procesní práva a není jí umožněno řádně uplatit svoji obranu,„ (p) olicejní spis se vyvíjí a jsou tam obsaženy nové důkazy, které v něm v červnu nebyly. V takto závažné věci lhůta (dle § 118b odst. 1 o. s. ř., pozn. soudu) být poskytnuta měla a soudy ji běžně poskytují“, s tím, že„ zde mohou být animozity mezi soudcem a zástupcem žalované nebo mezi účastníky“.

32. Samosoudce konstatuje, že animozitu k žádnému z účastníků ani jejich zástupců nepociťuje, nikoho z nich osobně nezná a nemá žádný poměr k projednávané věci, účastnicím ani jejich zástupcům. S právními zástupci účastnic byl v občasném pracovním kontaktu v rámci rozhodování jiných případů, nicméně jednalo se zejména o komunikaci písemnou, popř. telefonickou. S právní zástupkyní žalobkyně se samosoudce při jednání dne 31. 7. 2023 osobně viděl, pokud si dobře vzpomíná, vůbec poprvé a s právním zástupcem žalované se při tomto jednání osobně viděl cca potřetí. Pokud pak jde o právním zástupcem žalované odkazovaný procesní postup samosoudce, ten z povahy věci není důvodem vyloučení (§ 14 odst. 4 o. s. ř.). Soud proto považuje námitku podjatosti za nedůvodnou. Vzhledem k tomu, že námitka podjatosti byla uplatněna v průběhu jednání, při němž bylo rozhodnuto, věc nebyla předložena odvolacímu soudu (§ 15b odst. 2 o. s. ř.) - takový postup přitom nelze považovat za vadu řízení, srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 9. 2016, sp. zn. 20 Cdo 2372/2016, a v něm odkazovanou judikaturu. Žalovaná nicméně pro případ eventuální podjatosti rozhodujícího samosoudce nezůstává bez soudní ochrany - proti rozhodnutí ve věci samé (tj. proti tomuto rozsudku) může podat odvolání kromě jiného i z důvodu, že rozhodnutí vydal vyloučený soudce, srov. § 205 odst. 2 písm. a) o. s. ř.

33. Ze shora vyložených důvodů soud uznal žalobu podanou důvodně a po právu. Naopak námitku započtení důvodnou neshledal. Žalobě proto vyhověl v plném rozsahu. Výrokem I. rozsudku uložil žalované povinnost zaplatit žalovanou částku, a to včetně zákonného úroku z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Zákonný úrok z prodlení žalobkyni náleží ode dne 23. 3. 2021, tj. ode dne následujícího po splatnosti předmětné faktury. Žalobkyni rovněž náleží náhrada nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč (§ 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

34. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, žalovaná je proto povinna jí zaplatit náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Ty tvoří zaplacený soudní poplatek 27 481 Kč a náklady zastoupení advokátkou podle advokátního tarifu, tj. odměna za 5 úkonů právní služby (převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a rozborem předcházející návrhu ve věci samé, sepis žaloby, sepis repliky žalobkyně ze dne 10. 6. 2022 k vyjádření žalované a účast na jednání soudu dne 31. 7. 2023) po 11 060 Kč (§ 8 odst. 1, § 7 bod 6.), 5x paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 1, 4) a náhrada za promeškaný čas (na cestě z [obec] do [obec] k jednání soudu a zpět, tj. 4 zmeškané půlhodiny) ve výši 400 Kč (§ 14 odst. 1 písm. a)). Žalobkyně má dále právo na náhradu cestovních výdajů její právní zástupkyně k jednání soudu a zpět. Za cestu k jednání soudu dne 31. 7. 2023, uskutečněnou na trase [obec] – [obec] a zpět v rozsahu celkem 58 km (dle http://www.mapy.cz), při kombinované spotřebě motorové nafty 4,8 l na 100 km a při ceně 34,40 Kč za 1 litr motorové nafty (§ 4 písm. c) vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2023), náleží částka 95,77 Kč. Za opotřebení vozidla při sazbě základní náhrady v rozsahu 5,20 Kč za 1 km (§ 1 písm. b) vyhlášky č. 467/2022 Sb.) náleží částka 301,60 Kč Celkem za tuto cestu činí cestovní výdaje (po zaokrouhlení) 397 Kč. K nákladům řízení patří i náhrada za 21% DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) ve výši 12 012 Kč z částky 57 200 Kč (55 300 Kč + 1 500 Kč + 400 Kč). Náhrada nákladů řízení tak celkem činí 97 090 Kč (27 481 Kč + 55 300 Kč + 1 500 Kč + 400 Kč + 12 012 Kč + 397 Kč).

35. Náhradu nákladů řízení je třeba zaplatit advokátce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

36. Lhůty k plnění byly stanoveny podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v obvyklé délce 3 dnů.