6 C 26/2021
č. j. 6 C 26/2021-39
V PLATNOSTICitované zákony (11)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 137 § 151 § 157 § 160 § 202
- České národní rady o soudních poplatcích, 549/1991 Sb. — § 11 § 2 § 7
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1970
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
- Vyhláška o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, 254/2015 Sb. — § 2
Plný text
Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudcem Mgr. Ondřejem Vodehnalem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně IČO číslo sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného republika, bytem adresa žalovaného , země o zaplacení 816 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni a) částku 406 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 23. 7. 2020 do zaplacení, b) částku 410 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 16. 9. 2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Havlíčkově Brodě soudní poplatek ve výši 400 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Předmětem tohoto řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení nákladů, které vynaložila na použití služebního motorového vozidla v souvislosti s převozem žalovaného do Protialkoholní záchytné stanice v [obec] ve dnech 30. 5. 2020 (čase cca 22:00 hod. - 23:00 hod.) a 21. 7. 2020 (v čase cca od 14:50 hod. - 16:45 hod), které žalovaný dosud neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Žalovaný je státním příslušníkem Slovenské republiky. Příslušnost soudů České republiky k projednání a rozhodování této věci vyplývá z článku 7 odst. 2 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, podle něhož osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována ve věcech týkajících se deliktní nebo kvazideliktní odpovědnosti u soudu místa, kde došlo nebo může dojít ke škodné události.
4. Z předložených listin soud zjistil: - ze záznamu Protialkoholní záchytné stanice v [obec], že žalovaný byl za doprovodu policie přijat dne 30. 5. 2020 ve 22:30 hodin s pozitivním nálezem, kdy dechovou zkouškou bylo zjištěno 2,56 ‰ alkoholu, - z formuláře o předvedení osoby, z vyčíslení náhrad za použití služebního vozidla a z fotokopie velkého technického průkazu, že k přepravě žalovaného dne 30. 5. 2020 bylo použito služební vozidlo Škoda Octavia na cestě z Havlíčkově Brodu do Jihlavy a zpět při ujeté vzdálenosti celkem 65 km, průměrné spotřebě 6,4 l /100 km, přičemž podle vyhlášky č. 358/2019 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, účinné od 1. 1. 2020, činila základní sazba 4,20 Kč/km (§ 1 písm. b)) a cena BA 95 32 Kč (§ 4 písm. a)), tedy celkem 404 Kč (po zaokrouhlení), - z výzvy k zaplacení ze dne 8. 7. 2020 a z doručenky, že žalovanému zaslána výzva k zaplacení dlužné částky; - ze záznamu Protialkoholní záchytné stanice v [obec], že žalovaný byl za doprovodu policie přijat dne 21. 7. 2020 v 15:30 hodin poté, co budil veřejné pohoršení (hádal se s lidmi před obchodním domem), z dechu páchl alkohol, nespolupracoval, chůze silně potácivá, s rizikem pádu, přiznal půl litr vodky a 2 litry piva, dechová zkouška nebyla provedena, - z formuláře o předvedení osoby, z vyčíslení náhrad za použití služebního vozidla a z fotokopie velkého technického průkazu, že k přepravě žalovaného dne 21. 7. 2020 bylo použito služební vozidlo Škoda Octavia na cestě z Havlíčkově Brodu do Jihlavy a zpět při ujeté vzdálenosti celkem 65 km, průměrné spotřebě 6,6 l /100 km, přičemž podle vyhlášky č. 358/2019 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, účinné od 1. 1. 2020, činila základní sazba 4,20 Kč/km (§ 1 písm. b)) a cena BA 95 32 Kč (§ 4 písm. a)), tedy celkem 410 Kč (po zaokrouhlení), - z výzvy k zaplacení ze dne 1. 9. 2020 a z doručenky, že žalovanému zaslána výzva k zaplacení dlužné částky; 5. Osoba, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek a tuto hrozbu nelze odvrátit jinak, je povinna se podrobit vyšetření a pobytu v záchytné stanici, včetně nezbytné péče směřující k zabránění ohrožení zdraví bezprostředně souvisejícího s akutní intoxikací, po dobu nezbytně nutnou, avšak kratší než 24 hodin (§ 89b odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách).
6. Dopravu osoby do záchytné stanice zajistí ten, kdo tuto osobu vyzval k orientačnímu vyšetření nebo odbornému lékařskému vyšetření podle zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek (§ 89c odst. 1 zákona o specifických zdravotních službách).
7. Prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové láky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly (§ 89e odst. 1 věta prvá zákona o specifických zdravotních službách).
8. Provedeným dokazováním vzal soud za prokázané, že nárok žalobkyně na náhradu nákladů dopravy žalovaného do protialkoholní záchytné stanice je zcela důvodný. Žalovaný byl ve dvou shora odkazovaných případech služebním vozidlem dopraven do protialkoholní záchytné stanice, protože pod vlivem alkoholu ohrožoval vlastní život a zdraví. Proto bylo žalobě vyhověno a žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku v celkové výši 816 Kč (406 Kč za přepravu dne 30. 5. 2020 a 410 Kč za přepravu dne 21. 7. 2020) jako náklady dopravy do záchytné stanice, to s úroky z prodlení počínaje dnem následujícím po uplynutí lhůty ve výzvě k plnění (§ 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) - lhůta uplynula dne 22. 7. 2020 (výzva ze dne 8. 7. 2020), resp. dne 15. 9. 2020 (výzva ze dne 1. 9. 2020).
9. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a soud jí přiznal dle § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též „o. s. ř.“), a § 151 odst. 3 o. s. ř. náhradu nákladů řízení, které jsou tvořeny hotovými výdaji ve výši 300 Kč za tři úkony ve věci po 100 Kč (2x předžalobní upomínka, žaloba) dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., jelikož řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně toutéž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Soud přitom nepřiznal žalobkyni náhradu za DPH s ohledem na § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem tak byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů ve výši 300 Kč.
10. Pro úplnost soud uvádí, že žalobkyni nepřiznal právo na náhradu hotových výdajů za úkon v podobě zpracování podkladů pro podání žaloby, jelikož se v tomto případě nejedná o přípravu advokáta, který je povinen se jako osoba nezúčastněná na sporu s věcí důkladně seznámit a připravit si veškeré nutné podklady (vyžádat si je od zastoupeného apod.), nýbrž toliko o„ přípravu“ samotného účastníka řízení, který je ale s věcí důkladně seznámen od počátku a má od počátku k dispozici potřebné podklady. Skutečnost, že je žalobkyně orgánem veřejné moci, kdy je nutné, aby se s danou věcí seznámil pověřený zaměstnanec odlišný od zaměstnance, který fakticky prováděl samotný převoz (tj. určitá organizační struktura žalobkyně), přitom nemůže jít dle závěru soudu k tíži žalovaného.
11. Žalobkyně je dle § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, od jejich placení osvobozena. Dle § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo, není-li též od poplatku osvobozen. Žalovanému proti žalobkyni nevzniklo právo na náhradu nákladů řízení, není ani od soudního poplatku osvobozen, proto mu soud uložil povinnost zaplatit soudní poplatek ve lhůtě podle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích, který stanovil ve výši dle položky 2 bodu 1. písm. a) Sazebníku soudních poplatků ve výši 400 Kč.
12. Lhůta k úhradě tímto rozhodnutím přisouzených částek byla žalovanému stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.
13. Tato věc byla projednána bez nařízení jednání (§ 115a o. s. ř.). Tento rozsudek byl odůvodněn v rozsahu dle § 157 odst. 4 o. s. ř.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.