7 C 27/2026

Plný text

Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Barborou Klementovou ve věci žalobkyně: Credivo Jméno žalobkyně A. v likvidaci (dříve Jméno žalobkyně B.), IČO IČO žalobkyně B sídlem Adresa žalobkyně B zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované, Anonymizováno o 33 693,66 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 33 693,66 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 16 249,79 Kč od 5. 8. 2025 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení celkové částky 33 693,66 Kč s příslušenstvím. V žalobě tvrdila, že mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovanou jako úvěrovanou byla po posouzení úvěruschopnosti uzavřena distančním způsobem dne 16. 12. 2024 smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 17 800 Kč s možností postupného čerpání a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit společně s příslušenstvím v pravidelných denních splátkách. Smlouva o spotřebitelském úvěru byla se žalovanou uzavřena elektronicky prostřednictvím klientského profilu, do kterého se žalovaná přihlásila pomocí dvou faktorových ověření, žalované byly nejprve v prostoru klientského profilu zpřístupněny předsmluvní informace, které odsouhlasila a následně návrh smlouvy, který žalovaná odsouhlasila kliknutím na opt-in volbu „Podepisuji“. Na základě uzavřené smlouvy byla žalované na bankovní účet č. č. účtu vyplacena dne 16. 12. 2024 částka 17 000 Kč. Žalovaná si ve smlouvě sjednala služby klidné spaní za poplatek 172,02 Kč, informační SMS servis za poplatek 47,04 Kč. Žalovaná na jistinu zaplatila 1 147,75 Kč, a to dne 4. 5. 2025, částka zaplacená žalobkyní byla dle čl. V. odst. 1 smlouvy a čl.

5. VOP započítávána v rámci jednotlivé denní splátky nejprve na úhradu úroku, pak na poplatky a poté na jistinu. Žalovaná se dostala s úhradou pravidelných denních splátek do prodlení. Žalobkyně tak smlouvu vypověděla, o čemž žalovanou informovala emailem. Žalovaná se tak dostala dne 5. 8. 2025 do prodlení. Žalovaná nadále dluží žalobkyni celkem 33 693,66 Kč sestávající se z jistiny ve výši 15 852,25 Kč, poplatku za vyplacení tranší úvěru ve výši 266,26 Kč, smluvního úroku ve výši 17 443,87 Kč (žalovaná se zavázala hradit smluvní úrok ve výši 0,93 % denně z nesplacené části jistiny), poplatku za službu klidné spaní ve výši 102,48 Kč a poplatku za službu informační SMS servis ve výši 28,80 Kč. Žalovaná celkem před podáním žaloby uhradila dne 5. 4. 2025 částku 20 000 Kč, z toho 1 147,75 Kč bylo započteno na jistinu a 18 852,25 Kč na příslušenství, od podání návrhu již pak ničeho nezaplatila. Žalobkyně navrhla, že v případě, že by soud její nárok neměl za prokázaný, navrhuje, aby jej posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované, na jejíž bankovní účet žalobkyně poukázala dlužnou částku.

2. Žalovaná se ve věci po celou dobu řízení nevyjádřila.

3. Soud rozhodoval ve věci bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), neboť oba účastníci s tímto postupem projevili souhlas, resp. žalovaná se na výzvu soudu nevyjádřila, přičemž byl upozorněna, že v takovém případě bude mít soud za to, že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).

4. Z listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění: - ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota včetně informace pro spotřebitele soud zjistil, že žalobkyně se zavázala na základě této smlouvy poskytnout žalovanému úvěr jiný než na bydlení až do výše 17 800 Kč, úvěr šlo čerpat opakovaně, a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky úvěru spolu s příslušenstvím vrátit nejpozději ke smluvenému datu splatnosti smlouvy a dále se zavázala zaplatit cenu za jí zvolené volitelné služby. Úroková sazba byla stanovena jako pevná – denní úrok 0,933 %. RPSN 1415,70 %. Smlouva byla za žalobkyni podepsána elektronicky dne 16. 12. 2024 u žalované je pak uvedeno toliko „Tímto podepisuji dne 2024-12-16. Klient“; - z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, že na účet č. č. účtu byla dne 16. 12. 2024 poukázána částka 17 000 Kč; - ze zprávy banky soud zjistil, že účet č. č. účtu je veden na jméno žalované, zároveň na daný účet byla dne 16. 12. 2024 přispána částka 17 000 Kč; - z výpisu o posouzení úvěruschopnosti u společnosti Anonymizováno, soud zjistil, že k osobě žalované bylo uvedeno, že v domácnosti žijí 4 osoby, žalovaná uvedla pravidelný čistý měsíční příjem 50 000 Kč, její ověřený pravidelný měsíční příjem činil 15 680 Kč, uvedla pravidelné měsíční výdaje na bydlení 0 Kč, měsíční výdaje na půjčky 10 000 Kč, posouzení úvěruschopnosti žalobkyní uzavřeno jako úspěšné; z výpisu účtu pak plyne, že žalobkyně měla k dispozici účet žalované k posouzení úvěruschopnosti; - z dopisu ze dne 4. 8. 2025 soud zjistil, že na mail e-mail byl zaslán dopis informující o vypovězení smlouvy; - z předžalobní výzvy a dokladu o odeslání soud zjistil, že žalobkyně dopisem ze dne 14. 12. 2025 vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky.

5. Z provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně předložila soudu smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě této smlouvy se žalobkyně měla zavázat poskytnout žalované úvěr až do výše 17 800 Kč s možností opakovaného čerpání a žalovaná se měla zavázat poskytnuté finanční prostředky úvěru spolu s příslušenstvím vrátit nejpozději ke smluvenému datu splatnosti smlouvy a dále se zavázala zaplatit cenu za jí zvolené volitelné služby. Úroková sazba byla stanovena jako pevná – denní úrok 0,933 %. Smlouva byla za žalobkyni podepsána elektronicky dne 16. 12. 2024 u žalované je pak uvedeno toliko „Tímto podepisuji dne 2024-12-16. Klient“. Na účet žalované byla dne 16. 12. 2024 připsána částka 17 000 Kč. Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost, žalovaná ničeho neuhradila ani po zaslané předžalobní upomínce.

6. Na základě zjištěného skutkového stavu přijal soud následující právní závěry:

7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat činnost s odbornou péčí.

9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

12. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

13. Podle § 104 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu.

14. Podle § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnosti elektronicky podepsat.

15. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle odst. 2 věta první tohoto ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám.

16. Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

17. Předložená smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru neobsahuje podpis žalované (vlastnoruční, jeho náhradu mechanickými prostředky, ani zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu); ve smlouvě je uvedeno pouze „Tímto podepisuji dne 2024-12-16 Klient“, uvedené tak není podpisem tak, jak jej vyžaduje zákon (vlastnoruční, jeho náhradu mechanickými prostředky, ani zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu), nelze tak z tohoto jednoznačně identifikovat, že to byla žalovaná, kdo svým podpisem stvrdila právní jednání, které je obsahem předmětné smlouvy. Smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru tak pro absenci podpisu jedné ze smluvních stran odporuje zákonu, a soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlédl i bez návrhu.

18. Podstatné však zůstává, že i pokud by daná smlouva byla řádně podepsána, je třeba poukázat na sjednanou úrokovou sazbu (pevná – denní úrok) ve výši 0,933 %, když tento úrok byl nepochybně v rozporu s dobrými mravy. K tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, v němž Nejvyšší soud uzavřel, že pokud dohodnutá výše úroků podstatně (téměř čtyřnásobně) přesahovala horní hranici obvyklé úrokové míry, je za tohoto stavu věci odůvodněn právní závěr, že šlo o ujednání, které je v rozporu s dobrými mravy, a tedy neplatné ve smyslu ustanovení § 39 zákona č. 40/1964 Sb. Dle databáze ARAD dostupné na internetových stránkách České národní banky obvyklá roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami obyvatelstvu v ČR činila na spotřebu v prosinci 2024 8,96 % ročně. Ve smlouvě je uvedena RPSN 1415,70 %, která dosahuje 164násobku obvyklé procentní sazby. RPSN je přitom důležitým ukazatelem, jenž zahrnuje jak úrokovou míru, tak i poplatky spojené s úvěrem (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2018, sp. zn. 20 Cdo 2841/2018).

19. Jelikož předmětná smlouva je absolutně neplatná, žalobkyni nelze přiznat žádné plnění ze smlouvy (smluvní úrok, poplatky apod.), žalobkyně by pouze měla nárok na vrácení jistiny v podobě bezdůvodného obohacení, když bylo prokázáno, že na účet žalované poskytla 17 000 Kč, žalovaná však žalobkyni již celkem vrátila 20 000 Kč. Proto soud výrokem I. tohoto rozsudku žalobu v celém rozsahu zamítl.

20. Žalovaná byla ve věci plně procesně úspěšná, měla by proto právo na náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též „o. s. ř.“). Žalovaná nicméně byla v řízení pasivní a žádné náklady řízení jí nevznikly. Proto soud výrokem II. tohoto rozsudku rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Hradci Králové, prostřednictvím Okresního soudu v Havlíčkově Brodě.