7 C 34/2026

Plný text

Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Barborou Klementovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, Anonymizováno bytem Adresa žalovaného o 29 430,57 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 29 430,57 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 29 430,57 Kč od 29. 11. 2025 do zaplacení a úroku 11,5 % ročně z částky 29 430,57 Kč od 25. 1. 2026 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 29 430,57 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že dne 12. 1. 2024 právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba, IČO IČO uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet. Na základě smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému možnost čerpat bezúčelový úvěr opakovaně až do sjednané výše 50 000 Kč. Žalovaný načerpal 77 945,67 Kč. Za období od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil žalovaný 63 031,15 Kč, za období od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek soudu uhradil 33 000 Kč. Částka 33 000 Kč byla započtena na dlužnou jistinu ve výši 20 569,43 Kč, dlužný poplatek ve výši 900 Kč, dlužný úrok z jistiny do zesplatnění ve výši 7 397,75 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 536,57 Kč, kapitalizované úroky 3 596,25 Kč. Žalobce nyní požaduje zaplacení dlužné jistiny ve výši 29 430,57 Kč, dále pak úrok ve výši 11,5 % ročně z částky 29 430,57 Kč od 25. 1. 2026 do zaplacení a zákonné úroky z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 29 430,57 Kč od 29. 11. 2025 do zaplacení. Celkem žalovaný žalobkyni na dlužnou částku uhradil 96 031,15 Kč. Žalovaný již nadále na dlužnou částku ničeho neuhradil, a to ani přes zaslanou předžalobní výzvu.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud rozhodoval ve věci bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), neboť oba účastníci s tímto postupem projevili souhlas, resp. žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, přičemž byl upozorněn, že v takovém případě bude mít soud za to, že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).

4. Z listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění:

5. Ze smlouvy o úvěru včetně produktových podmínek soud zjistil, že spolu právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu, na základě které se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše 50 000 Kč s možností opakovaného čerpání, žalovaný se zavázal tuto částku vrátit ve splátkách, úrok činil 48 % ročně, RPSN činilo 61,13 % ročně. Z protokolu o prověření úvěruschopnosti soud zjistil, že bylo pracováno s příjmem žalovaného ve výši 40 210 Kč, výdaji ve výši 4 000 Kč a splátkami dalšího úvěru ve výši 4 500 Kč.

6. Z potvrzení o provedených transakcích je zřejmé, že žalovaný celkem načerpal 77 945,57 Kč.

7. Z měsíčního výpisu za říjen 2019 a listopad 2023 soud zjistil, že úvěrový rámec byl stanoven ve výši 70 000 Kč. Z výpisu za listopad 2023 pak plyne, že dlužná částka ke dni 30. 11. 2023 činila 63 520,93 Kč.

8. Z tabulky umoření ke dni 28. 11. 2025 je zřejmé, že žalovaný celkem načerpal 77 945,67 Kč, celkem pak uhradil 63 031,15 Kč.

9. Ze zprávy banky soud zjistil, že účet č. č. účtu je veden na jméno žalovaného.

10. Z upomínek ze dne 16. 8. 2024, 18. 10. 2024, 16. 12. 2024, 15. 8. 2025, 11. 10. 2025, 17. 1. 2026 soud zjistil, že žalovaný byl upomínám na úhradu dlužných částek.

11. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 28. 11. 2025 soud zjistil, že na jméno žalovaného byl vystaven dopis o postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni.

12. Z výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 21. 9. 2025 soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky.

13. Z předžalobní výzvy ze dne 10. 2. 2026 včetně dokladu o odeslání soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky.

14. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel uzavřela s žalobkyní jako postupníkem smlouvu o postoupení pohledávek, předmětem této smlouvy byla i pohledávka za žalovaným, což plyne z přílohového přehledu pohledávek.

15. Z předložených listin soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu, na základě které se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše 50 000 Kč, s možností opakovaného čerpání a žalovaný se jí tento úvěr zavázal vrátit v pravidelných měsíčních splátkách, spolu s úrokem ve výši 48 % ročně, RPSN bylo stanoveno ve výši 61,13 % ročně. Předchůdkyně žalobkyně svou smluvně stanovenou povinnost splnila, když žalovanému finanční prostředky poskytovala. Žalovaný načerpal celkem hodnota Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku.

16. Soud z hlediska hmotného práva danou věc posuzoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ“).

17. Podle § 577 o. z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.

18. Podle § 588 věty prvé o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

19. Podle ů 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

20. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

21. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

22. Ve smlouvě je uvedena zápůjční úroková sazba 48 % ročně, když tento úrok byl nepochybně v rozporu s dobrými mravy. K tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, v němž Nejvyšší soud uzavřel, že pokud dohodnutá výše úroků podstatně (téměř čtyřnásobně) přesahovala horní hranici obvyklé úrokové míry, je za tohoto stavu věci odůvodněn právní závěr, že šlo o ujednání, které je v rozporu s dobrými mravy, a tedy neplatné ve smyslu ustanovení § 39 zákona č. 40/1964 Sb. Podle § 588 věty prvé o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Dle databáze ARAD dostupné na internetových stránkách České národní banky obvyklá výše úroků u úvěrů poskytovaných bankami domácnostem na spotřebu činila v lednu 2024 9,23 % ročně. Fakticky sjednaná úroková sazba 48 % ročně tedy v dané věci přesáhla obvyklou úrokovou míru. Soud tak uzavřel, že příslušenství pohledávky, jakož i o veškeré sankce spojené s prodlením žalovaného, ve svém souhrnu natolik nepřiměřeně zatěžují žalovaného, že jsou ve zjevném rozporu s dobrými mravy, a tudíž absolutně neplatná ve smyslu § 588 o. z. Proto soud za absolutně neplatnou považuje celou smlouvu o úvěru, nikoliv pouze ujednání o úroku. Ve smlouvě je rovněž uvedena RPSN 61,13 %, jedná se přitom o důležitý ukazatel, jenž zahrnuje jak úrokovou míru, tak i poplatky spojené s úvěrem, přičemž lze konstatovat, že i RPSN je vysoké.

23. Z důkazů současně vyplynulo, že žalovaný na svůj dluh hradil, nelze tak uzavřít, že úvěr byl poskytnut nikoli úvěruschopnému spotřebiteli (blíže rozhodnutí NS ze dne 27. 9. 2023, sp. zn. 33 Cdo 1819/2023).

24. Dle § 576 o. z. platí, že týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Soud dospěl k závěru, že ujednání o úroku není od ostatního obsahu předmětné smlouvy oddělitelné.

25. Z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy by tak částka 77 945,57 Kč představovala bezdůvodné obohacení, žalovaný však na svůj dluh uhradil již 96 031,15 Kč. Proto soud výrokem I. tohoto rozsudku žalobu v celém rozsahu zamítl.

26. Uložení povinnosti k náhradě nákladů řízení se řídí zásadou procesního úspěchu ve věci, srov. § 142 o. s. ř. Úspěch účastníka v řízení o zaplacení peněžité pohledávky se poměřuje i co do úspěchu ohledně příslušenství, tj. uplatněných úroků, včetně úroků z prodlení, srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015, či ze dne 28. 3. 2018, sp. zn. 33 Cdo 1357/2017. Soud pak vezme v úvahu jejich výši ke dni vyhlášení svého rozhodnutí, viz nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08.

27. Žalovaný byl ve věci plně procesně úspěšný, měl by proto právo na náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též „o. s. ř.“). Žalovaný nicméně byl v řízení pasivní a žádné náklady řízení mu nevznikly. Proto soud výrokem II. tohoto rozsudku rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Hradci Králové, prostřednictvím Okresního soudu v Havlíčkově Brodě.