8 C 109/2025

Plný text

Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivetou Orlíkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o zaplacení 52.530 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 30.000 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 12 % z částky 30.000 Kč za dobu od 20. 6. 2025 do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Ohledně požadavku na zaplacení další částky 22.503 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 42.000 Kč za dobu od 28. 6. 2024 do 19. 6. 2025 a z částky 12.000 Kč od 20. 6. 2025 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení k rukám advokáta , Jméno advokáta, částku 2.159 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Dle žalobních tvrzení uzavřela žalobkyně (= poskytovatel úvěrů prostřednictvím své webové stránky , Anonymizováno, ) se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru. Mechanismus uzavření smlouvy žalobkyně popsala takto: žalovaný si na uvedené webové stránce vybral dostupné parametry úvěru a následně vyplnil registrační formulář, kde uvedl své osobní údaje, telefonní číslo a emailovou adresu. Dále žalovaný uvedl heslo pro přístup k jeho uživatelskému profilu a odsouhlasil smluvní dokumentaci. Registraci pak žalovaný dokončil zadáním pětimístného verifikačního SMS do žádosti o úvěr. Spolu s návrhem předložil kopii svého občanského průkazu. Dále se zavázal provést ověřovací platbu 1 Kč sloužící k ověření totožnosti a majitele bankovního účtu. K ověření výše příjmů žalovaný předložil výpisy ze svého bankovního účtu, případně výplatní listy. Žalobkyně dále ohledně žalovaného provedla lustraci ve veřejně dostupných databázích a uzavřela, že žalovaný je dostatečné platebně schopný. Žádost žalovaného o úvěr odsouhlasila. Úvěrovou smlouvu žalovanému zaslala na jím uvedené telefonní číslo, žalovaný pak vložil do příslušného formulářového pole na webových stránkách žalobkyně SMS kód a jeho odesláním vyjádřil svou vůli být smlouvou vázán. Tím mezi účastníky došlo k uzavření úvěrové smlouvy, na základě které poskytla žalobkyně žalovanému dne 25. 1. 2024 a dne 20. 3. 2024 převodem z bankovního účtu na bankovní účet žalovaného finanční prostředky z úvěru (účet, na který byl úvěr poskytnut, byl totožný s účtem, z něhož byla proveden ověřovací platba shora). Žalovaný se zavázal prostředky z úvěru vrátit, to spolu se smluvním úrokem 40 % p. m. Úvěr měl být splácen měsíčně nejpozději vždy k 24. dni v měsíci, úrok přirostlý za uplynulé období, jistinu mohl žalovaný splatit kdykoli. Žalovaný se s úhradou úvěru dostal do prodlení, o čemž byl žalobkyní opakovaně vyrozuměn. V upomínce ze dne 24. 6. 2024 žalobkyně informovala žalovaného o zesplatnění úvěru k 26. 7. 2024 a žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu. Protože ten žalobkyni neuhradil ani po předžalobní upomínce, obrátila se žalobkyně se svým nárokem na soud. Žádala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí 42.000 Kč skládající se z dlužné části jistiny 30.000 Kč a kapitalizovaného smluvního úroku 40 % měsíčně z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši 12.000 Kč, to vše spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 42.000 Kč od 28. 6. 2024 do zaplacení. A dále smluvní pokutu 10.530 Kč představující sjednanou smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny za obdobím od 28. 6. 2024 do data odeslání předžalobní výzvy 14. 6. 2025.

2. Žalobkyně následně v podání ze dne 13. 11. 2025 popsala, jak měla prověřovat úvěruschopnost žalovaného a jaké ze zjištěných skutečností učinila závěry. Dále uvedla, z čeho dovozuje úvěrovou smlouvu za řádně žalovaným podepsanou.

3. Žalovaný nečinil sporným, že mu byla v lednu a březnu 2024 vyplacena celkem částka 30.000 Kč. Nepopíral ani to, že uvedenou částku žalobkyni dosud nevrátil. Namítl ale absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, o kterou žalobkyně svůj nárok opírala. Jednak z důvodů sjednané výše úroků z úvěru, kterou shledával v rozporu s dobrými mravy (obvyklá úroková sazba úvěrů domácností na jeden rok činila v době uzavření úvěrové smlouvy 9,23 % ročně, tudíž za přiměřený mohl být shledán úrok v sazbě kolem 27 % ročně), jednak proto, že žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy nedostatečně prověřila úvěruschopnost žalovaného a nedostatečně vyhodnotila zjištěné skutečnosti. Z výpisů z účtu žalovaného vyplývalo, že jeho výdaje převyšovaly příjmy, žalovaný opakovaně sázel Tipsport a jeho příjmy pocházely částečně z gamblingu. Žalovaný tak navrhl, aby v rozsahu nad 30.000 Kč byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

4. Po stránce skutkové soud z provedených důkazů učinil následující skutková zjištění:- z listiny Smlouva o spotřebitelském úvěru č. 183251, že tu měla uzavřít žalobkyně jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný; celková výše úvěru měla činit až 30.000 Kč, úroková sazba 40 % měsíčně; smlouva je podepsána za úvěrujícího, za úvěrovaného je pouze vypsáno jeho jméno a příjmení, podpis chybí; listina je datována 25. 1. 2024;- z listiny datované 24. 6. 2024, že žalobkyně měla v úmyslu spotřebitelský úvěr č. 183251 zesplatnit z důvodů opakovaného porušování smluvních podmínek žalovaným;- ze žádosti o spotřebitelský úvěr č. 183251, že žalovaný v ní mimo jiné uvedl, že žije s rodiči, v jeho domácnosti 1 osoba, je zaměstnaný s měsíčním příjmem kolem 46.841 Kč, měsíční výdaje 15.000 Kč; z výpisů z účtu žalovaného že obsahuje následující platby na , Anonymizováno, : 18. 1. 2024 částka 1.200 Kč, 19. 1. 2024 částky 1.000 Kč, 5.000 Kč, 500 Kč, 200 Kč, 5.000 Kč, 5.000 Kč, dne 4. 1. 2024 částka 2.000 Kč, 2 x 4.000 Kč, 2.000 Kč, 600 Kč, dne 23. 12. 2023 částka 100 Kč, 500 Kč, 300 Kč, dne 21. 12. 2023 – 12 x platba , dne 12. 12. 2023 – 5 x platba, dne 8. 12. 2023 – 5 x platba, dne 6. 12. 2023 – 5 x platba, dne 3. 12. 2023 – 6 x platba; opakované platby , Anonymizováno, jsou uvedeny i ve výpisech za předcházející měsíce – listopad a říjen 2023;- z přehledu úrokových sazeb korunových úvěrů poskytovaných bankami vedeného u ČNB, že průměrná výše úroků z úvěru poskytovaných domácnostem na jeden rok v období leden až březen 2024 činila 9,23 %;- dle Potvrzení o provedené platbě vydaného společností , právnická osoba, . ze dne 25. 1. 2024 a ze dne 20. 3. 2024, že z účtu žalobkyně byla na účet žalovaného odeslána částka 15.000 Kč a 15.000 Kč;- z výzvy k úhradě ze dne 14. 6. 2025, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně, která byla téhož dne podána na poště k přepravě (viz. podací lístek k zásilce).

5. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky (§ 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen o. z.).

6. Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (§ 86 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru).

7. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru).

8. Ze shora uvedené smlouvy o úvěru je zřejmé, že jde současné o tzv. spotřebitelskou smlouvu ve sm. § 1810 a násl. o. z., když tuto smlouvu uzavřela žalobkyně jako podnikatel (§ 420 o. z.) a žalovaný jako spotřebitel (§ 419 o. z.). Proto bylo třeba aplikovat zvláštní ochranu žalovaného jako slabší smluvní strany a také právní úpravu zákona o spotřebitelském úvěru. Z § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen řádně prověřit úvěruschopnost spotřebitele, tj. jeho schopnost splácet úvěr, jinak úvěr nesmí spotřebiteli poskytnout. Smlouva o spotřebitelském úvěru uzavřená v rozporu s uvedenou právní úpravou by byla absolutně neplatná. Zkoumání úvěruschopnosti přitom nesmí být pouze formální, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí, veškeré od spotřebitele získané údaje musí ověřit. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru je soud povinen v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti.

9. V daném případě je zřejmé, že žalobkyně při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného vycházela zejména z výpisů z bankovního účtu žalovaného. Skutečnosti z nich vyplývající ale správně nevyhodnotila. Z výpisů z účtů totiž vyplývá, že žalovaný v průběhu cca 3 měsíců před uzavřením úvěrové smlouvy sázel velmi často různě vysoké částky u , Anonymizováno, . A gambling žalovaného tak měl být pro žalobkyni nepochybně výstrahou s tím, že uzavření úvěrové smlouvy a poskytnutí finančních prostředků z úvěru takovémuto žadateli je vysoce rizikové. Shora uvedené pak bylo nutno uzavřít závěrem, že smlouva o úvěru je absolutně neplatná, když z důkazů nic nenasvědčovalo tomu, že by žalovaný byl schopen úvěr splácet (viz. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33Cdo 1819/2023).

10. Soud ale shledal úvěrovou smlouvu neplatnou i z dalšího důvodu. Z databáze ARAD dostupné na internetových stránkách ČNB vyplynula průměrná výše bankovních úroků u úvěrů domácností do jednoho roku v období leden až březen 2024 v sazbě 9,23 % ročně. Mezi účastníky měla být sjednána úroková sazba 40 % měsíčně, tj. 480 % ročně. Jde tak o sazbu úroků vysoce převyšující trojnásobek obvyklé úrokové sazby, kterou judikatura ještě shledává přiměřenou (21 Cdo 1484/2004). V takovém případě lze odkázat na úpravu § 576 o. z. s tím, že nelze předpokládat, že by žalobkyně byla ochotna uzavřít úvěrovou smlouvu se žalovaným, pokud by byl úrok sjednán v obvyklé výši. Tedy není naplněn předpoklad, že by žalobkyně v posuzovaném případě uzavřela úvěrovou smlouvu bez neplatné části týkající se úročení úvěru. I proto je tak úvěrová smlouva neplatná jako celek.

11. Pak bylo třeba provést mezi účastníky vypořádání ve sm. § 2991 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Dle citovaného ustanovení, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Mezi stranami nebylo sporným (a vyplynulo to i z důkazů), že žalobkyně poskytla žalovanému částku 30.000 Kč, kterou jí žalovaný ani zčásti nevrátil (viz. výzva k vrácení). Proto soud uložil žalovanému povinnost tuto částku žalobkyni zaplatit. To s úrokem z prodlení § 1970 o. z. a § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb.) z této částky od 20. 6. 2025 do zaplacení (při aplikaci § 573 o. z. – předžalobní výzva podána na poště prokazatelně 14. 6. 2025, třetím pracovním dnem po odeslání je 18. 6. 2025, den 19. 6. 2025 mohl žalovaný plnit a od 20. 6. 2025 pak je s plněním v prodlení).

13. Ve zbytku byla pak žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

14. Žalobkyně měla v řízení procesní úspěch co do 57 %, její procesní neúspěch (a současně procesní úspěch žalovaného) pak činil 43 %. Žalobkyni náleží (dle § 142 odst. 2, § 142a odst. 1 občanského soudního řádu – dále jen o. s. ř.) právo na 14 % nákladů řízení (57 % minus 43 %). Ty představovaly náklady soudního poplatku 2.102 Kč, a dále pak náklady právního zastoupení žalobkyně, jejichž výši soud stanovil dle vyhl. č. 177/1996 Sb. takto: odměna advokáta za tři úkony právní služby po 3.220 Kč (§ 7 bod 5, § 11 odst. 1a,d cit. vyhlášky za převzetí zastoupení a dvě písemná podání – žaloba a předžalobní výzva), 3 x 450 Kč náhrada hotových výdajů (§ 13 odst. 3 cit. vyhlášky) a částka 2.312 Kč odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty z odměny a náhrad (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Žalobkyni tak náleží z uvedených nákladů v celkové výši 15.424 Kč částka 2.159 Kč (14 %).

15. Žalovaný je povinen plnit ve lhůtě k plnění obvyklé délky (§ 160 odst. 1 o. s. ř., náklady řízení náleží k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).