8 C 133/2020

Plný text

Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivetou Orlíkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa, PSČ obec zastoupená advokátem Mgr. jméno jméno sídlem adresa žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované bytem trvale obec a číslo, PSČ obec o zaplacení 5.000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5.000 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 5.000 Kč za dobu od datum do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech řízení k rukám advokáta Mgr. jméno jméno částku 1.489 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Dle žalobních tvrzení v konečném znění uzavřela právnická osoba příjmení p.l.c. jako věřitel se žalovanou dne datum smlouvu o úvěru, na základě které byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 5.000 Kč. Ty měla žalovaná splatit do datum. Uvedený věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím svých webových stránek, kam se žalovaná zaregistrovala a uvedla své osobní a další údaje a požádala o poskytnutí úvěru. Po prověření její úvěryschopnosti jí byl úvěr poskytnut, to na její bankovní účet. Žalovaná částku 5.000 Kč k datu splatnosti ani následně neuhradila. S požadavkem na její zaplacení, to spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky za dobu od datum do zaplacení, se na soud obrátila žalobkyně jako subjekt, kterému byla nakonec pohledávka za žalovanou postoupena (původní věřitel postoupil pohledávku smlouvou právnická osoba a tato společnost pak smlouvou ze dne datum žalobkyni).

2. Žalovaná ponechala žalobu bez povšimnutí. Žádný z účastníků pak nic nenamítal vůči soudem navrženému postupu rozhodnout ve věci bez nařízení jednání na základě listinných důkazů (§ 115a, § 101 odst.4 občanského soudního řádu – dále jen o.s.ř.). Z těch soud po skutkové stránce učinil tato zjištění: -) ze smlouvy o úvěru, že právnická osoba příjmení p.l.c., reg.č. C číslo, sídlo anonymizována čtyři slova 6, 14 příjmení příjmení, anonymizována dvě slova číslo, země, jako věřitel se zavázala poskytnout žalované jako klientovi bezhotovostní neúčelový krátkodobý spotřebitelský úvěr v celkové výši 5.000 Kč, který měla žalovaná splatit jednorázově do datum; -) dle Potvrzení o provedené platbě vydaného právnická osoba, že z účtu právnická osoba příjmení p.l.c. vedeného u platební brány ThePay byla dne datum poukázána částka 5.000 Kč; -) listinou ze dne datum oznamovala právnická osoba anonymizována dvě slova žalované, že pohledávku z titulu neuhrazeného spotřebitelského úvěru ze smlouvy číslo postoupenou původně od právnická osoba příjmení p.l.c. oznamující společnost smlouvou ze dne datum postoupila žalobkyni; -) předžalobní výzva právního zástupce žalobkyně adresovaná žalované byla datována datum.

3. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky (§ 2395 zák.č.89/2012 Sb., občanský zákoník – dále jen o.z.).

4. Provedeným dokazováním vzal soud za prokázané, že mezi shora uvedeným věřitelem a žalovanou byla uzavřena úvěrová smlouva, a to distančním způsobem za využití prostředků dálkové komunikace (§ 1820 a násl. o.z.). V řízení žalovaná nečinila sporným tvrzení žalobkyně podpořené listinnými důkazy (smlouva o úvěru, potvrzení o platbě), že poskytnutý úvěr věřiteli ve sjednané době nevrátila. Pak bylo na místě, aby jí tuto povinnost uložil soud svým rozhodnutím. Žalovaná je povinna zaplatit částku 5.000 Kč včetně úroku z prodlené z této částky za dobu po splatnosti úvěru (§ 1970 o.s.z, § 2 vl.nař.č.351/2013 Sb.). To žalobkyni jako subjektu, kterému byla pohledávka ze smlouvy o úvěru shora původním věřitelem postoupena (§ 1879 a násl. občanského zákoníku ve znění zák.č.89/2012 Sb.), když postoupení pohledávky bylo přitom žalované oznámeno (minimálně doručením žaloby – viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 6. 2007, sp.zn. 33 Odo 657/2005 publikované na internetových stránkách Nejvyššího soudu ČR na adrese www.nsoud.cz).

5. Vzhledem k plnému úspěchu ve věci soud přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst.1, § 142a odst.1 občanského soudního řádu – dále jen o.s.ř.). Ty představovaly náklady soudního poplatku 400 Kč, a dále pak náklady právního zastoupení žalobkyně, jejichž výši soud stanovil vzhledem ke splnění podmínek dle vyhl.č.177/1996 Sb. ve znění vyhl.č.120/2014 Sb. takto: odměna advokáta za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, dvě písemná podání – žaloba a předžalobní výzva k plnění) po 200 Kč (§ 14b odst.1, § 11 odst.1a,d cit.vyhlášky), 3 x 100 Kč náhrada hotových výdajů (§ 14b odst.5 písm.a cit.vyhlášky) a částka 189 Kč odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty z odměny a náhrad (§ 137 odst.3 o.s.ř.). Proti tomuto rozhodnutí odvolání není přípustné (§ 202 odst.2 o.s.ř.). Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.