8 C 153/2020

Plný text

Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivetou Orlíkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného a žalované 2. celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalovaného a žalované oba žalovaní zastoupení advokátem titul příjmení sídlem adresa o určení práva nájmu bytu

I. Žaloba o určení, že žalobkyně je nájemcem bytu [číslo] v [anonymizováno] patře domu [adresa] v ulici [ulice] v [obec] dle nájemní smlouvy uzavřené dne 1. 5. 2015 mezi žalobkyní jako nájemcem a [jméno] [příjmení], [datum narození], jako pronajímatelem na dobu neurčitou od 1. 5. 2015, tedy že nájemní vztah žalobkyně dle nájemní smlouvy z 1. 5. 2015 k tomuto bytu trvá, se zamítá.

II. Žalovaným se proti žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

III. České republice – Okresnímu soudu v Havlíčkově Brodě se proti žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobním požadavkem v konečném znění žaloby podané u soudu dne 10. 8. 2020 se žalobkyně domáhala proti žalovaným určení, že je nájemcem bytu [číslo] v [anonymizováno] domu čp [číslo] v ulici [ulice] v [obec] dle nájemní smlouvy uzavřené dne 1. 5. 2015 mezi ní jako nájemcem a [jméno] [příjmení], [datum narození], jako pronajímatelem na dobu neurčitou od 1. 5. 2015, tedy že nájemní vztah žalobkyně dle nájemní smlouvy z 1. 5. 2015 k uvedenému bytu trvá. Tvrdila, že v domě čp [číslo] se nacházejí dvě bytové jednotky – bytová jednotka [číslo] která byla původně Městským úřadem v Golčově Jeníkově pronajata jejím rodičům [jméno] a [jméno] [anonymizováno], a bytová jednotka [číslo] kterou týž pronajímatel pronajal žalobkyni. Rodiče žalobkyně dům následně od města Golčův Jeníkov koupili. Byt [číslo] pak pronajali žalobkyni – s ní byly opakovaně uzavírány dodatky k nájemní smlouvě vyžadované po ní úřadem práce, neboť žalobkyni byl vyplácen příspěvek na bydlení. Otec žalobkyně, který se nakonec stal výlučným vlastníkem domu, o vlastnické právo k domu přišel v rámci insolvenčního řízení, kdy ho koupili žalovaní. Ti otce vyzvali k vyklizení. Žalobkyně i otec nakonec byty vyklidili – byt žalobkyně byl vyklizen bez jejího vědomí. Žalobkyně však je názoru, že její nájemní vztah k bytové jednotce [číslo] v domě nadále trvá. Insolvenční správce věděl, že žalobkyně v bytě bydlí, stejně jako žalovaní. Žalobkyně se synem přišli o střechu nad hlavou. K existenci naléhavého právního zájmu na požadovaném určení žalobkyně uvedla, že podaná určovací žaloba má preventivní charakter a jejím prostřednictvím je možné dosáhnout úpravy tvořící právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů mezi účastníky řízení. Požadované určení by tak mělo odstranit právní nejistotu žalobkyně, jejíž práva jsou v důsledku výzvy žalovaných k vyklizení a realizací výkonu rozhodnutí vyklizením vedeného proti otci žalobkyně ohrožena, a žalobkyně se jiným způsobem svého nároku domáhat nemůže.

2. Žalovaní navrhovali zamítnutí žaloby. Popírali, že by v domě čp [číslo] existovaly dvě bytové jednotky (a dvě samostatně vedené domácnosti), tedy i bytová jednotka [číslo] kterou měla mít žalobkyně pronajatou. V domě podle nich byl pouze byt o velikosti [anonymizováno] se sociálním zařízením, který užíval otec žalobkyně se žalobkyní a jejími dětmi. Otec žalobkyně existenci nájemního poměru k bytu v domě neuplatnil v insolvenčním řízení – v takovém případě by za byt placené nájemné náleželo do majetkové podstaty, a současně by se i existence nájmu odrazila i na ceně domu v dražební vyhlášce. V průběhu exekučního vyklizení domu otec žalobkyně předložil dvě nájemní smlouvy – jednu datovanou 1. 4. 2011 uzavřenou se synem [anonymizováno], a druhou datovanou 1. 1. 2011 uzavřenou se žalobkyní. Žalobkyní tvrzenou nájemní smlouvu z r [číslo] nikoli. Žalovaní také činili sporným, že by žalobkyně měla na požadovaném určení naléhavý právní zájem, když požadované určení na její právní situaci nic nezmění. Žalobkyně bydlí více než ¾ roku jinde a nadto faktický stav nemovitostí ani neumožňuje, aby je žalobkyně jakkoli užívala – s ohledem na špatný stav domu, který postrádal údržbu, žalovaní přistoupili k částečné demolici domu čp [číslo] až na obvodové zdivo.

3. Po stránce skutkové soud z provedených důkazů pro věc rozhodných zjistil, že: -) dle výpisu z katastru nemovitostí vedeného u Katastrálního úřadu pro [anonymizováno], [stát. instituce], byl jako vlastník pozemku parc.č.st [číslo], jehož součástí byla stavba [obec] čp [číslo], bydlení, a pozemku parc. [číslo] zahrada, k datu 7. 5. 2018 zapsán [jméno] [příjmení], nar [číslo] - jako nabývací titul uvedena kupní smlouva z 7. 9. 2005 s právními účinky vkladu práva k 21. 9. 2005, a usnesení soudu o vypořádání SJM a o dědictví Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 15. 4. 2014, čj. 29 D 680/2012 – 227, s právní mocí dne 3. 5. 2014; žalovaní pak byli následně zapsáni v katastru nemovitostí jako vlastníci (společné jmění manželů) uvedených nemovitostí na základě nabývacího titulu - usnesení soudního exekutora Exekutorského úřadu Tábor [anonymizována dvě slova] [číslo] ze dne 25. 7. 2019 o udělení příklepu, právní moc ke dni 15. 8. 2010, právní účinky zápisu k okamžiku 9. 1. 2020, zápis proveden 31. 1. 2020; -) nájemní smlouvu datovanou 1. 5. 2015 uzavřel [jméno] [příjmení], [datum narození], jako pronajímatel a žalobkyně jako nájemce s tím, že nájem se týkal bytu [číslo] v [anonymizováno] patře domu čp [číslo] v ulici [ulice] v [obec] sestávajícího se z kuchyně, dvou pokojů, toalety a koupelny (kuchyň 14 m2, pokoj 13,8 m2, pokoj 20,2 m2, předsíň 3 m2, toaleta 1,4 m2 a koupelna 6,5 m2, celkem 58,90 m2), nájem sjednán na dobu neurčitou od 1. 5. 2015, měsíční nájemné 1.500 Kč, úhrada za měsíční služby 500 Kč; -) žalovaní opakovaně vyzývali k vyklizení domu čp [číslo] – viz výzva k vyklizení datovaná 17. 2. 2020; žalobkyně reagovala 24. 2. 2020 – vyklizení domu ona i její otec odmítli s tím, že s dražbou nepočítali, nemají zajištěno jiné ubytování, žalobkyně má nájemní smlouvu na dobu neurčitou a s nezletilým synem a stárnoucím otcem nemůže jít na ulici; -) žalovaní jako oprávnění, [jméno] [příjmení] jako povinný a město Golčův Jeníkov byli vyrozuměni soudním exekutorem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad], o provedení exekuce vyklizením nemovitostí shora (čp [číslo] v [obec] a pozemky) dne 28. 7. 2020 v 10.00 hodin; tentýž soudní exekutor vydal unesení pod čj. [číslo jednací], kterým na základě návrhu osoby oprávněné disponovat s věcí [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], [IČO], jako insolvenčního správce dlužníka [jméno] [příjmení] udělil příklep vydražiteli - žalovaným - k nemovitým věcem – parc.č.st [číslo], jehož součástí je stavba [adresa] bydlení, a parc. [číslo] vše nemovitě věci zapsané na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec], když uvedenému předcházela týmž soudním exekutorem vydaná dražební vyhláška (o elektronické dražbě) ze dne 25. 7. 2019; -) v insolvenčním řízení vedeném u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp.zn. [insolvenční spisová značka] soud schválil oddlužení dlužníka [jméno] [příjmení], [datum narození]; -) dle sdělení Města Golčův Jeníkov ze dne 28. 5. 2021 se v domě čp [číslo] v [obec], který město vlastnilo a pronajímalo, nacházely dvě bytové jednotky; tentýž závěr vyplynul i ze sdělení Městského úřadu v Golčově Jeníkově, Stavebního úřadu, když stavební úřad vycházel ze znaleckého posudku; -) nájemní smlouvou ze dne 1. 6. 2004 město Golčův Jeníkov pronajalo [jméno] a [jméno] [anonymizováno] na dobu určitou od 1. 6. 2004 do 31. 4. 2005 byt [číslo] v [anonymizováno] patře domu čp [číslo] – celkem výměra 24,90 m2 (kuchyň 17,20 m2, předsíň 1,4 m2, toaleta 1,3 m2, sklep 5 m2); -) nájemní smlouvou ze dne 1. 6. 2004 město Golčův Jeníkov pronajalo [jméno] a [jméno] [příjmení] na dobu určitou od 1. 6. 2004 do 1. 6. 2005 byt [číslo] v [anonymizováno] patře domu čp [číslo] – celkem výměra 53,40 m2 (kuchyň 14 m2, pokoj 13,8 m2, pokoj 20,2 m2, předsíň 3 m2, toaleta 1,4 m2, dřevník 1 m2); kupní smlouvou datovanou 7. 9. 2005 město Golčův Jeníkov prodalo [jméno] [příjmení] a [příjmení] [příjmení] do společného jmění dům čp [číslo] na parc.č.st [číslo], tento stavební pozemek a parc. [číslo]; nájemní smlouvou ze dne 1. 1. 2010 pronajali [jméno] a [jméno] [příjmení] [jméno] a [jméno] [příjmení] na dobu určitou od 1. 1. 2010 do 1. 1. 2011 byt [číslo] v [anonymizováno] patře domu čp [číslo] – celkem výměra 52,40 m2 (kuchyň 14 m2, pokoj 13,8 m2, pokoj 20,2 m2, předsíň 3 m2, toaleta 1,4 m2); další nájemní smlouva (bez data) bytu [číslo] se týkající byla uzavřena mezi týmiž pronajímateli a žalobkyní jako nájemcem – nájem na dobu neurčitou od 1. 1. 2011 – Úřadu práce v [obec] listina předložena dle razítka úřadu dne 10. 2. 2011; následoval Dodatek k nájemní smlouvě z 26. 3. 2014 uzavřený mezi [jméno] [příjmení] jako pronajímatelem a žalobkyní jako nájemcem – byt [číslo] stále ve výměře 52,40 m2; [jméno] [příjmení] pak jako pronajímatel uzavřel se žalobkyní jako nájemcem ohledně bytu [číslo] nájemní smlouvu datovanou 1. 5. 2015, pronajaté prostory specifikovány jako kuchyň, dva pokoje, toaleta a koupelna (kuchyň 14 m2, pokoj 13,8 m2, pokoj 20,2 m2, předsíň 3 m2, toaleta 1,4 m2 a koupelna 6,5 m2, celkem 58,90 m2), nájem na dobu neurčitou od 1. 5. 2015.

4. Rozsudkem ze dne 21. 9. 2021, čj. 8 C 153/2020-158, okresní soud žalobu zamítl, když na požadovaném určení neshledal naléhavý právní zájem žalobkyně.

5. K odvolání žalobkyně Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 30. 3. 2022 čj. [číslo jednací] rozsudek okresního soudu zrušil a věc tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení. Podle krajského soudu žalobkyně prokázala, že v domě ve vlastnictví žalovaných jí vzniklo na základě nájemní smlouvy ze dne 1. 5. 2015 nájemní právo k bytu [číslo] v [anonymizováno] domu čp [číslo], kterou uzavřela na dobu neurčitou se svým otcem [jméno] [příjmení]. Zároveň dle krajského soudu žalobkyně prokázala, že z uvedeného bytu byla žalovanými prostřednictvím soudního exekutora vyklizena, aniž by pro takové vyklizení existoval exekuční titul. To byly dle krajského soudu jediné předpoklady, které bylo namístě pro závěr o naléhavém právním zájmu žalobkyně na požadovaném určení posuzovat. Okresnímu soudu bylo uloženo vycházet ze závazného právního názoru odvolacího soudu, že naléhavý právní zájem žalobkyně na požadovaném určení je dán. Tento soud pak měl provést důsledné dokazování za účelem zjištění existence nájmu s tím, že měl zjistit, jak přesně byt pronajatý žalobkyni vypadal. Pokud by soud učinil bezpečný závěr, že předmět nájmu zanikl (byl zničen), tím měl nájem žalobkyně k bytu [číslo] v domě čp [číslo] v [obec] skutečně skončit a žalobkyně by pak nemohla být se svým žalobním žádáním úspěšná.

6. Okresní soud pak v dalším řízení postupoval dle pokynů odvolacího soudu shora. Odvolacím soudem již byla uzavřena otázka existence naléhavého právního zájmu žalobkyně na požadovaném určení (§ 80 občanského soudního řádu – dále jen o.s.ř.), a to kladně. Stejně kladně pak byla uzavřena i otázka existence samotného bytu [číslo] jeho pronájmu žalobkyni nájemní smlouvou ze dne 1. 5. 2015 sjednanou s otcem žalobkyně jako pronajímatelem.

7. Otázkou ale bylo, zda uvedený byt [číslo] existuje nadále, když jen kladná odpověď na tuto mohla vést k úspěchu žalobního požadavku. Každá z procesních stran k tomu zaujímala odlišné stanovisko.

8. Žalovaní již v původním řízení před okresním soudem tomu předložili fotodokumentaci, z níž bylo zřejmé, že v domě čp [číslo] proběhly rozsáhlé demoliční práce a k 1. 3. 2021 byl vnitřek domu fakticky vybourán – byly odstraněny podlahy, stropy, střecha (až na konstrukci trámů), částečně odstraněná omítka na zdech až na cihlu. Stav bytu [číslo] před vyklizením ke dni 24. 11. 2020 byl jiný – opět zachycen ve fotodokumentaci, zejména ve fotodokumentaci soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Z té je zřejmé, že v domě byly jednotlivé místnosti odděleny standardně příčkami, existovala zde vstupní chodba (předsíň), koupelna, toaleta. Nic z toho k 1. 3. 2021 neexistovalo. Žalovaní následně v domě provedli již některé stavební práce, jak soud zjistil na místě samém dne 17. 6. 2022. Jednotlivé místnosti jsou vymezeny příčkami, avšak ty jsou jinde než byly v případě bytu [číslo] pronajatého žalobkyni. Původní pokoj o větší výměře (dle nájemní smlouvy 20,2 m2) je nyní zmenšený o prostor nově zbudované chodbičky, výměra menšího pokoje (dle nájemní smlouvy 13,80 m2) i místnosti označené původně jako kuchyň je vždy zmenšená o prostor koupelen, původní koupelna a WC u bytu [číslo] již neexistují. I vstupy mezi jednotlivými pokoji jsou jinde než původně. To vše potvrdila i žalobkyně.

9. Za popsaného stavu tak nelze uzavřít, že by po stavebních úpravách provedených žalovanými v domě čp [číslo] v [obec] byl obnoven byt [číslo] tak, jak ho měla pronajatý nájemní smlouvou z 1. 5. 2015 žalobkyně. Pokud pak předmět nájmu zanikl, nájem žalobkyně k bytu [číslo] v domě čp [číslo] skutečně skončil (§ 2226 zák.č.89/2012 Sb., občanský zákoník + závěr odvolacího soudu shora).

10. Jestliže nájem bytu žalobkyně skončil, ta pak nemohla být s požadavkem na určení, že je nájemcem bytu [číslo] v domě čp [číslo] v ulici [ulice] v [obec] a určení trvání nájmu dle nájemní smlouvy z 1. 5. 2015 úspěšná. Bylo tak namístě žalobu zamítnout.

11. Ohledně náhrady nákladů řízení odvolací soud ve svém zrušujícím rozhodnutí uvedl, že je namístě zvážit aplikaci § 150 o.s.ř. K takovému postupu měli účastníci před okresním soudem možnost se vyjádřit.

12. Jak konstatoval Ústavní soud ve svém nálezu I.ÚS 2862/07, zásadu úspěchu ve věci ve vztahu k rozhodnutí soudu o nákladech řízení lze v konkrétním případě výjimečně prolomit, to v případě existence důvodů zvláštního zřetele hodných. Postup dle § 150 o.s.ř. slouží nikoli ke zmírňování majetkových rozdílů mezi procesními stranami, nýbrž k řešení situace, v níž je nespravedlivé, aby ten, kdo důvodně hájil svá porušená nebo ohrožená práva nebo právem chráněné zájmy, obdržel náhradu nákladů, které při této činnosti účelně vynaložil. Dle odvolacího soudu měl okresní soud zohlednit okolnosti, za nichž byla žalobkyně z bytu vyklizena a také okolnosti zničení bytu. Dle odvolacího soudu žalobkyně prokázala, že z uvedeného bytu byla žalovanými prostřednictvím soudního exekutora vyklizena, aniž by pro takové vyklizení existoval exekuční titul. V řízení pak bylo prokázáno, že k zániku bytu [číslo] došlo stavebními úpravami realizovanými žalovanými. Za dané situace to soud shledal jako důvody zvláštního zřetele hodné, pro které je spravedlivé, aby si v řízení úspěšní žalovaní nesli náklady řízení ze svého.

13. České republice právo na náhradu nákladů řízení vůči žalobkyni nebylo přiznáno (§ 148 odst. 1 o.s.ř.), když žalobkyně je osvobozena od soudních poplatků. Soud přitom aktuálně (s ohledem na pochybnosti žalovaných, kteří poukázali na skutečnost, že k cestě na místo samé v červnu 2022 žalobkyně přijela taxislužbou) přezkoumal, zda poměry žalobkyně ponechání osvobození odůvodňují a dospěl ke kladnému závěru. Osvobození od poplatkové povinnosti bylo žalobkyni v srpnu 2020 přiznáno za situace, kdy žila ve společné domácnosti se dvěma dětmi, pobírala dávky státní sociální podpory - příspěvek na bydlení 3.000 Kč měsíčně, a výživné na nezl. syna 2.500 Kč měsíčně. Její výdaje představovalo nájemné 1.500 Kč měsíčně, platby za elektřinu 3.000 Kč měsíčně a 1x ročně místní poplatky 400 Kč. Žalobkyně měla tři věřitele s celkovou výší pohledávek 108.000 Kč. Současné poměry žalobkyně jsou následující: od r. 2021 je v insolvenci – soud schválil oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty. Žalobkyně nevlastní žádné nemovitosti ani není v příslušném registru zapsána jako vlastník či provozovatel motorového vozidla. Oslovené banky sdělily, že není jejich klientem. Žalobkyně není pobiratelkou důchodových dávek. Je zaměstnaná – z jejích příjmů jsou pravidelně prováděny insolvenční srážky pohybující se od 6.202 Kč do 8.466 Kč (dle mzdového listu se v posledních 6 měsících částka k výplatě pohybovala v průměru mezi [číslo] – 14.000 Kč). Žalobkyně uvedla, že ve společné domácnosti žije s nezletilým synem, na kterého pobírá přídavek na dítě a výživné 2.500 Kč měsíčně, dále pobírá příspěvek na bydlení 4.650 Kč. Její pravidelné výdaje představuje nájemné 6.595 Kč, 2.700 Kč za elektřinu a 2.600 Kč za plyn. Dodala, že pokud využila k cestě na místo samé v červnu 2022 taxislužbu, pak za ni nic neplatila, šlo o jejího známého. Za dané situace nedošlo dle soudu k takové změně v poměrech žalobkyně, která by odnětí osvobození od soudních poplatků odůvodňovala.