8 C 225/2021

Plný text

Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivetou Orlíkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 9.200 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4.899,49 Kč s ročním úrokem z prodlení z částky 4.899,49 Kč ve výši 10 % za dobu od 1. 4. 2020 do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Ohledně požadavku na zaplacení další částky 4.300,51 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky za dobu od 1. 4. 2020 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žalobkyni se proti žalované právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

1. Dle žalobních tvrzení uzavřela společnost [právnická osoba], [IČO], se žalovanou (poté, co řádně ověřila úvěruschopnost žalované) smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno], na základě které poskytl původní věřitel žalované úvěr ve výši 15.000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr, spolu s poplatkem sestávajícím se z úroku za dobu úvěru a poplatku za poskytnutí úvěru, věřiteli vrátit. Neučinila tak. Nadále dluží na jistině částku 9.200 Kč. Část jistiny úvěru ve výši 400 Kč již byla žalobkyni přiznána pravomocným rozsudkem zdejšího soudu ze dne 17. 9. 2021, čj. [číslo jednací]. Původní věřitel postoupil pohledávku ze smlouvy shora za žalovanou smlouvou [právnická osoba] [anonymizováno], registrační [číslo] se sídlem [adresa], [anonymizováno 5 slov]. Tato společnost pak pohledávku postoupila smlouvou ze dne 5. 3. 2020 žalobkyni. Protože žalovaná uvedenou částku nezaplatila ani po předžalobní upomínce, obrátila se žalobkyně na soud. Žádala, aby ten uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 9.200 Kč, to se zákonným úrokem z prodlení z této částky za dobu od 1. 4. 2020 do zaplacení.

2. Ve věci vydaný platební rozkaz, kterým soud žalobě vyhověl, napadla žalovaná včasným odporem. Následně proti požadavku žalobkyně uplatnila obsáhlou obranu. Tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně jí poskytla částku 15.000 Kč. Žalovaná na tento nárok zaplatila částku 18.396,74 Kč, a dále pak i částku 400 Kč se zákonným úrokem z prodlení dle shora uvedeného rozsudku vydaného ve věci sp. zn. [spisová značka]. Pokud žalobkyně žádala po žalované poplatek za poskytnutí úvěru, dle žalované fakticky šlo o smluvní úrok kapitalizovaný za dané období, což při přepočtu požadované částky na dobu trvání úvěru představovalo úrok ve výši 372 % ročně, tj. úrok zjevně nepřiměřený. Stejně tak za zjevně nepřiměřené žalovaná označila i výši poplatku a poplatku za prodloužení úvěru. Smluvní ujednání o úroku je tak dle žalované neplatné a odporující dobrým mravům. Žalovaná současně za absolutně neplatnou označila i samotnou úvěrovou smlouvou. Poukázala také na skutečnost, že s předchůdkyní žalobkyně uzavřela dohodu o narovnání. Navrhla tak zamítnutí žaloby.

3. Žalobkyně předně poukázala na skutečnost, že původní věřitel [právnická osoba] měl postoupit pohledávku za žalovanou smlouvou ze dne 1. 2. 2020 a nemohl tak se žalovanou uzavřít následně dohodu o narovnání. Žalobkyně nepopřela, že žalovaná na nároky ze smlouvy o úvěru shora zaplatila částku 18.396,74 Kč. Tato částka podle žalobkyně zahrnuje dva poplatky za prodloužení smlouvy a dále pak částečné plnění na úvěr. Žalobkyně tvrdila, že z dlužné jistiny nadále zbývá 9.200 Kč.

4. Žalovaná setrvala na svém negativním vyjádření. Na nároky dle pravomocného rozsudku ve věci sp. zn. [spisová značka] uhradila celkem částku 2.490 Kč představující jistinu 400 Kč, úrok z prodlení 117 Kč a náhradu nákladů řízení 1.973 Kč. Současně opravila datum dohody o narovnání, kterou měla s původním věřitelem uzavřít, na 24. 5. 2022.

5. Ohledně dohody o narovnání z 24. 5. 2022 žalobkyně odkázala na stejnou obranu jako v případě původně tvrzené dohody o narovnání z 8. 9. 2021. Ohledně úhrady částky 2.490 Kč žalobkyně potvrdila, že šlo o plnění žalované na nároky uložené pravomocným rozsudkem ze dne 17. 9. 2021, čj. [číslo jednací].

6. Žalovaná ve své obraně dále vyjádřila pochybnost, že před uzavřením smlouvy o úvěru byla řádně ověřena její úvěruschopnost. Setrvala tak na svém negativním stanovisku k žalobě a navrhla její zamítnutí.

7. Obě procesní strany omluvily svou neúčast u jednání dne 30. 6. 2022 s tím, aby soud věc projednal v jejich nepřítomnosti.

8. Z provedených důkazů pro věc rozhodných soud učinil následující skutková zjištění: -) ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno] datované 23. 2. 2018, že úvěrující [právnická osoba], [IČO], se zavázal poskytnout úvěrované žalované (s tehdejším příjmením [příjmení]) spotřebitelský bezúčelový úvěr ve výši 15.000 Kč s úrokovou sazbou 36 % ročně; žalovaná měla zaplatit úrok za dobu úvěru v celkové výši 414,25 Kč a poplatek za poskytnutí úvěru 3.867,30 Kč; žalovaná měla celkovou částku 19.281,55 Kč uhradit do 28 dnů ode dne odeslání finančních prostředků z úvěru úvěrované (vše čl.I., II., V. smlouvy); úrok a ceny, které měla žalovaná původnímu věřiteli uhradit, byly uvedeny v čl.III. smlouvy; dodatkem mohla být splatnost úvěru prodloužena (čl.V. smlouvy), za což měla žalovaná uhradit poplatek (čl.XII. smlouvy); z 23. 2. 2018 je Formulář pro standardní (předsmluvní) informace o spotřebitelském úvěru obsahující popis základních vlastností spotřebitelského úvěru (celkovou výši úvěru, podmínky čerpání, dobu trvání spotřebitelského úvěru, splátky, celkovou částku k zaplacení, rozpis nákladů spotřebitelského úvěru, popis o právu odstoupit od smlouvy, podmínky předčasného splacení); z potvrzení o provedené platbě, že částka 15.000 Kč byla z účtu společnosti [právnická osoba] odeslána na účet žalované uvedený ve smlouvě o úvěru dne 23. 2. 2018; splatnost úvěru byla následně prodloužena dvěma dodatky – ze dne 27. 3. 2018 a 8. 4. 2018; -) předžalobní upomínka právního zástupce žalobkyně adresovaná žalované je datována 23. 3. 2020; -) ze smlouvy datované 2. 1. 2020, že [právnická osoba] postoupila [právnická osoba] [anonymizováno], sídlem [adresa], [anonymizováno], pohledávky uvedené v příloze 1 smlouvy vyhotovené dne 31. 12. 2019 (pohledávka za žalovanou uvedena v seznamu pod [číslo]); smlouvou ze dne 5. 3. 2020 postoupil uvedený postupitel pohledávky včetně veškerých práv s nimi spojených a příslušenství – pohledávky blíže specifikované v seznamu dokumentace - žalobkyni, důvodem pohledávek byly smlouvy o spotřebitelském úvěru; v příloze uvedena pohledávka za žalovanou; -) [právnická osoba] uzavřela se žalovanou dvě dohody o narovnání – s datem 8. 9. 2021 a 24. 5. 2022; -) ze spisu Okresního soudu v Havlíčkově Brodě sp. zn. [spisová značka], že řízení bylo zahájeno žalobou podanou u soudu dne 13. 5. 2021 stejnou žalobkyní a směřující proti stejné žalované; žalobní tvrzení byla shodná jako v projednávané věci s tím rozdílem, že žalobkyně žádala po žalované nesplacenou jistinu úvěru ve výši 400 Kč (s tvrzením, že žalovaná žalobkyni dluží z titulu smlouvy o úvěru vyšší částku, ale žalobkyně žádá pouze 400 Kč z důvodů minimalizace nákladů souvisejících s vymáháním pohledávky, a dále z důvodů vážných pochybností o schopnosti žalované uhradit žalobkyni dluh ze smlouvy o úvěru v plné výši); žalobkyně dále tvrdila, že smlouva o úvěru z 23. 2. 2018 byla, pokud jde o splatnost úvěru, dotčena 2 dodatky a výsledná splatnost úvěru byla do 22. 4. 2018; rozsudkem ze dne 17. 9. 2021, čj. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 22. 9. 2021, soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od 23. 4. 2018 do 3 dnů od právní moci rozhodnutí (výrok I. rozsudku), a dále žalované povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1.973 Kč k rukám zástupce žalobkyně do 3 dnů od právní moci rozhodnutí (výrok II. rozsudku); soud shledal prokázaným, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byl žalované poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 15.000 Kč s dohodnutým úrokem 414,25 Kč a poplatkem za poskytnutí úvěru 3.867,30 Kč, když celkovou částku 19.281,55 Kč se žalovaná zavázala vrátit do 28 dnů od odeslání finančních prostředků úvěrovanému; částka z úvěru byla žalované převedena dne 23. 2. 2018 na účet uvedený ve smlouvě; splatnost úvěru byla nejprve prodloužena na 7 dnů od schválení prodloužení, a následně na 14 dnů od schválení prodloužení; pohledávka ze smlouvy o úvěru byla následně postoupena žalobkyni; soud ohledně obrany žalované uzavřel, že nemá pochybnost o tom, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalované (té se dostalo zcela jasného a srozumitelného vysvětlení parametrů poskytovaného spotřebitelského úvěru zejména o jeho výši, úroku a výši poplatku (ceny za poskytnutí úvěru); ujednání o poplatku za poskytnutí úvěru soud posoudil jako ujednání o ceně, které jako takové je vyloučeno z přezkumu přiměřenosti (§ 1813, § 1814 o.z.).

9. Z provedených důkazů vzal soud prokázaným, že mezi společností [právnická osoba], [IČO], a žalovanou byla dne 23. 2. 2018 uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.). Na jejím základě uvedený věřitel poskytl žalované úvěr ve výši 15.000 Kč. Žalovaná se zavázala uvedenou částku věřiteli vrátit, to společně s částkou 4.281,55 Kč označenou jako poplatek a zahrnující úrok ve výši 414,25 Kč a poplatek za poskytnutí úvěru 3.867,30 Kč. Dále bylo prokázáno, že splatnost úvěru byla dvěma dodatky ke smlouvě prodlužována, a to s konečným termínem splatnosti 22. 4. 2018. Za každé prodloužení splatnosti měla žalovaná zaplatit věřiteli sjednaný poplatek.

10. V řízení také vyšlo najevo, že část dlužné jistiny uvedeného úvěru byla již v minulosti předmětem jiného soudního řízení. Rozsudkem ze dne 17. 9. 2021, čj. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 22. 9. 2021, soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni na dlužnou jistinu úvěru částku 400 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně za dobu od 23. 4. 2018 do zaplacení, a dále nahradit žalobkyni na nákladech řízení k rukám jejího zástupce částku 1.973 Kč. V projednávané věci obě procesní strany shodně potvrdily, že žalovaná na nároky z uvedené úvěrové smlouvy uhradila částku 18.396,74 Kč.

11. Žalovaná měla zaplatit věřiteli při řádném plnění smluvních povinností celkem částku 19.281,55 Kč (jistinu 15.000 Kč + 414,25 Kč úrok + 3.867,30 Kč poplatek za poskytnutí úvěru). Dále pak 2 poplatky za prodloužení splatnosti úvěru 4.414,68 Kč (1.660,56 Kč + 2.754,12 Kč). Žalobkyně tvrdila, že tyto poplatky žalovaná uhradila. Za tohoto stavu z žalovanou uhrazených 18.396,74 Kč po odečtení 4.414,68 Kč zbývá 13.982,06 Kč. A tuto žalovanou uhrazenou částku je třeba na dluh zohlednit. Z celkem původně dlužných 19.281,55 Kč po odpočtu již uhrazených 13.982,06 Kč zbývá na jistině k zaplacení 5.299,49 Kč minus 400 Kč uhrazená jistina z řízení sp. zn. [spisová značka] = dluh 4.899,49 Kč. A tuto částku je žalovaná povinna žalobkyni zaplatit. To spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky za dobu od 23. 4.2018 do zaplacení (den po konečné splatnosti úvěru). Nárok na úrok z prodlení je dán dle § 1970 o. z., § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb. Žalovaná je povinna plnit žalobkyni jako subjektu, kterému byla pohledávka ze smlouvy o úvěru shora nakonec postoupena (§ 1879 a násl. o.z.), když postoupení pohledávky bylo přitom žalované oznámeno (minimálně doručením žaloby – viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 6. 2007, sp. zn. 33 Odo 657/2005, publikované na internetových stránkách Nejvyššího soudu ČR na adrese www.nsoud.cz).

12. Žaloba byla zamítnuta ohledně zbývající částky 4.300,51 Kč s příslušenstvím (9.200 Kč minus 4.899,49 Kč).

13. K obraně žalované soud uvádí: Pokud jde o úvěruschopnost žalované i platnost ujednání o poplatku za poskytnutí úvěru a úroku, k té se soud již vyjádřil v řízení pod sp. zn. [spisová značka], a v řízení v projednávané věci tak soud uvedené posouzení akceptoval.

14. Pokud šlo o dohody o narovnání, které měla žalovaná uzavřít s původním věřitelem, nelze skutečně přehlédnout, že tento původní věřitel svou pohledávku z úvěrové smlouvy shora postoupil již dne 2. 1. 2020 další společnosti. Je sice pravdou, že až do vyrozumění postupitelem či prokázání postupníkem mohla žalovaná plnit původnímu věřiteli (§ 1882 o.z.) a žalobkyně netvrdila, že by žalovaná byla před podáním žaloby v projednávané věci o postoupení vyrozuměna či jí postoupení prokázáno. Faktem ale je, že v projednávané věci byla žalované žaloba doručena dne 1. 6. 2021 a od té doby o postoupení pohledávky věděla. Dohodu o narovnání s původním věřitelem tak v září 2021 a už vůbec ne v květnu 2022 uzavřít platně nemohla.

15. Pokud žalobkyně argumentovala tím, že jí byla pohledávka za žalovanou postoupena ve výši 9.200 Kč, neznamená to, že by soud neměl zohlednit platby, kterými žalovaná na nároky z úvěrové smlouvy v minulosti prokazatelně plnila.

16. V řízení měla procesní úspěch žalobkyně. Soud jí však náhradu nákladů řízení nepřiznal (§ 150 o.s.ř.). To proto, že žalobkyně mohla své nároky uplatnit jako celek již v řízení pod sp. zn. [spisová značka] (žaloba byla podaná 13. 5. 2021, žalobkyně nabyla nároky smlouvou o postoupení pohledávek z 5. 3. 2020). Požadavek pouze na částku 400 Kč žalobkyně v řízení pod sp. zn. [spisová značka] zdůvodňovala mimo jiné minimalizací finančních nákladů souvisejících s vymáháním pohledávky. Pokud pak následně uplatnila požadavek na další část jistiny úvěru, tento její postup v kontextu řízení sp. zn. [spisová značka] je zjevně neekonomický a žalobkyně nechť si důsledky takového postupu nese sama ze svého.

17. Lhůta k plnění byla žalované stanovena v obvyklé délce (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).