8 C 227/2022

Plný text

Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivetou Orlíkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně , obec zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem trvale obec a číslo , PSČ obec o zaplacení 15.795 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12.785 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 7.585 Kč za dobu od 1. 12. 2020 do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Ohledně požadavku na zaplacení další částky 3.010 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 2.010 Kč za dobu od 1. 12. 2020 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení] částku 1.200 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Dle žalobních tvrzení uzavřela žalobkyně se žalovaným (poté, co řádně ověřila jeho úvěruschopnost) za použití prostředků elektronické komunikace (prostřednictvím webové stránky [webová adresa]) dne 31. 10. 2020 smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytla žalobkyně žalovanému zápůjčku 7.400 Kč (zasláním na účet). Žalovaný se zavázal tuto částku, spolu s poplatkem 2.195 Kč, žalobkyni splatit do 30. 11. 2020. Neučinil tak. V důsledku prodlení žalovaného vznikl žalobkyni nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů (5 x 500 Kč za písemné výzvy odeslané 7. 12. 2020, 14. 12. 2020, 21. 12. 2020, 30. 12. 2020 a 14. 1. 2021) v celkové výši 2.500 Kč, a dále na smluvní pokutu výši 4.248 Kč (smluvní pokuta za prodlení za dobu od 1. 12. 2020 do 28. 6. 2022 = datum vyhotovení žaloby činila 4.248 Kč = 0,10 % denně z částky 7.400 Kč) z níž žalobkyně žádá pouze 3.700 Kč (dle § 122 zák.č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru 0,5 x 7.400 Kč). Protože uvedené částky žalovaný nezaplatil dobrovolně, obrátila se žalobkyně se svým požadavkem na soud. Žádala, aby ten uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 15.795 Kč (7.400 Kč + 2.195 Kč + 2.500 Kč + 3.700 Kč), to spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 9.595 Kč (7.400 Kč + 2.195 Kč) od 1. 12. 2020 do zaplacení.

2. Žalovaný ponechal žalobu bez povšimnutí. Žádný z účastníků pak nic nenamítal vůči soudem navrženému postupu rozhodnout ve věci bez nařízení jednání na základě listinných důkazů (§ 115a, § 101 odst. 4 občanského soudního řádu – dále jen o.s.ř.). Z těch soud po skutkové stránce učinil tato zjištění: -) ze smlouvy o zápůjčce datované 31. 10. 2020 a z dodatku k této smlouvě z téhož data, že se žalobkyně jako věřitel zavázala poskytnout žalovanému jako klientovi bezúčelovou a bezhotovostní zápůjčku v celkové výši 7.400 Kč a žalovaný se zavázal peněžní prostředky odpovídající výši zápůjčky věřiteli vrátit společně s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 2.195 Kč nejpozději do 30. 11. 2020 (čl.1, 1.3., 1.4. smlouvy); částku odpovídající výši zápůjčky měla žalobkyně poukázat na bankovní účet žalovaného (čl.1 smlouvy); okamžikem prodlení žalovaného se splacením zápůjčky (i jakékoli její části) veškeré dosud vyúčtované poplatky přirostly k jistině zápůjčky a staly se součástí jistiny zápůjčky; v případě prodlení žalovaného s plněním jakéhokoli závazku dle smlouvy se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni smluvní pokutu, to ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení, a žalobkyně byla oprávněna požadovat i další účelně vynaložené náklady vzniklé jí v souvislosti s prodlením žalovaného, to dle rozpisu sazeb v sazebníku (čl.2 smlouvy) – výše nákladů činila v případě písemné (listinné) upomínky/výzvy k úhradě částku 500 Kč; -) z upomínek datovaných 7. 12. 2020, 14. 12. 2020, 21. 12. 2020, 30. 12. 2020 a 14. 1. 2021, že žalobkyně upomínala žalovaného ohledně úhrady dle smlouvy shora; předžalobní upomínka právního zástupce žalobkyně je datována 28. 2. 2022.

3. Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce (§ 2390 o.z.). Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky (§ 2392 odst. 1 o.z.).

4. Provedeným dokazováním vzal soud za prokázané, že mezi účastníky (žalobkyně jako vydlužitel a žalovaný jako vypůjčitel) byla uzavřena smlouva o zápůjčce (s ohledem na postavení žalovaného jako spotřebitele řídící se též zák.č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru), a to distančním způsobem za využití prostředků dálkové komunikace (§ 1820 a násl. obč.zák.). Na jejím základě žalobkyně zapůjčila žalovanému částku 7.400 Kč a žalovaný jí měl tuto částku vrátit spolu s poplatkem 2.195 Kč do 30. 11. 2020. Žalobkyně tvrdila a listinnými důkazy prokázala, že jí žalovaný zápůjčku se smluveným poplatkem dosud nevrátil. Ten to nijak nepopřel. Proto mu povinnost zaplatit dlužnou jistinu zápůjčky 7.400 Kč uložil soud.

5. V případě poplatku ten soud vyhodnotil jako úrok, neboť jde jednoznačně svou povahou a účelem o odměnu za poskytnutí úvěru. Nebylo možno přehlédnout, že žalobkyně byla v žalobou dotčeném smluvním vztahu v postavení podnikatele (§ 420 odst. 1 o.z.), žalovaný pak v postavení spotřebitele (§ 419 o.z.). Žalovaný tak požíval zákonné ochrany dle § 1810 a násl o.z. A z tohoto úhlu pohledu soud ujednání smlouvy ohledně výše úroků posoudil. Z konstantní judikatury soudů (viz Nejvyšší soud ČR v rozhodnutích pod sp.zn. 33 Odo 234/2005 nebo sp.zn. 26 Cdo 1587/2015) vyplývá, že nepřiměřeným (a tudíž neplatně sjednaným) úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši podstatně přesahující úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Tentýž soud konstatoval, že s ohledem na okolnosti konkrétní věci nemusí být shledán nepřiměřeným úrok ve výši dvojnásobku či trojnásobku úrokové sazby peněžních ústavů. Žádala-li žalobkyně za zápůjčku 7.400 Kč na dobu 1 měsíce úrok 2.195 Kč, šlo nepochybně o úrok mnohonásobě překračující obvyklou výši ročních úrokových sazeb v době poskytnutí zápůjčky. Soud jako obvyklou shledal roční úrokovou sazbu 30 %, což v případě částky 7.400 Kč činilo 2.220 Kč ročně, tj. 185 Kč měsíčně (2.220 Kč).

6. Žalobkyni tak náleží 7.400 Kč + 185 Kč úrok + 3x 500 Kč náhrada účelně vynaložených nákladů na upomínky (zaslání 4 upomínek v jednom měsíci soud rozhodně neshledal účelně vynaloženými náklady, proto byl žalobkyni přiznán nárok na náklady 2 upomínek za prosinec a jedné upomínky za leden). Dále žalobkyni náleží nárok na smluvní pokutu 3.700 Kč, kterou žalobkyně žádala ve výši odpovídající § 122 zák.č. 257/2016 Sb., dále též § 2048 a násl. o.z. Zákonný úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán z částky 9.595 Kč (ve smlouvě sjednáno, že v případě prodlení se úrok stane součástí jistiny), úrok z prodlení počínaje dnem následujícím po splatnosti zápůjčky (§ 1970 o.z.), výše úroku z prodlení dle § 2 vl.nařízení č.351/2013 Sb.

7. Žalobkyně měla v řízení procesní úspěch co do 80 % (požadavek na 15.795 Kč, přiznáno 12.785 Kč), její procesní neúspěch (a současně procesní úspěch žalovaného) pak činil 20 %. Žalobkyni náleží (dle § 142 odst. 2, § 142a odst. 1 občanského soudního řádu – dále jen o.s.ř.) právo na 60 % nákladů řízení (80 % minus 20 %). Ty představovaly náklady soudního poplatku 800 Kč, a dále pak náklady právního zastoupení žalobkyně, jejichž výši soud stanovil dle vyhl.č.177/1996 Sb. takto: odměna advokáta za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, dvě písemná podání – žaloba a předžalobní výzva k plnění) po 300 Kč (§ 14b odst. 1, § 11 odst. 1a,d cit. vyhlášky), 3 x 100 Kč náhrada hotových výdajů (§ 14b odst. 5 písm.a cit. vyhlášky). Žalobkyni tak náleží z uvedených nákladů 1.200 Kč (60 % z 2.000 Kč).

8. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena v obvyklé délce (§ 160 odst. 1 o.s.ř.), náklady řízení náleží k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).