8 C 229/2021

Plný text

Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivetou Orlíkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa , PSČ obec zastoupená advokátem anonymizováno jméno jméno sídlem adresa žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované bytem trvale ulice a číslo , PSČ obec o zaplacení 17.897,42 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 17.897,42 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 17.897,42 Kč za dobu od 19. 4. 2021 do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech řízení k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [jméno] částku 2.252 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Dle žalobních tvrzení uzavřela společnost [právnická osoba] jako věřitel se žalovanou dne 21. 5. 2020 smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 17.897,42 Kč. Ty měla žalovaná splatit do 18. 4. 2021. Uvedený věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím svých webových stránek, kam se žalovaná zaregistrovala a uvedla své osobní a další údaje a požádala o poskytnutí úvěru. Po prověření její úvěryschopnosti jí byl úvěr poskytnut, to na její bankovní účet. Žalovaná částku z úvěru k datu splatnosti ani následně neuhradila. S požadavkem na její zaplacení, to spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky za dobu od 19. 4. 2021 do zaplacení, se na soud obrátila žalobkyně jako subjekt, kterému byla pohledávka za žalovanou smlouvou postoupena.

2. Žalovaná ponechala žalobu bez povšimnutí. Žádný z účastníků pak nic nenamítal vůči soudem navrženému postupu rozhodnout ve věci bez nařízení jednání na základě listinných důkazů (§ 115a, § 101 odst. 4 občanského soudního řádu – dále jen o.s.ř.). Z těch soud po skutkové stránce učinil tato zjištění: - ze Standardních informací o spotřebitelském úvěru a ze smlouvy o revolvingovém úvěru datovaném 21. 5. 2020, že společnost [právnická osoba], reg.č. [anonymizováno] [číslo], sídlo [anonymizováno 10 slov] [číslo], [země], jako věřitel se zavázala poskytnout žalované jako klientovi úvěr až do výše sjednaného úvěrového limitu (ten činil dle čl.II.2. smlouvy 80.000 Kč) a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splatit a zaplatit sjednané prostředky z úvěru a příslušné poplatky (čl.I.1. smlouvy); úroková sazba byla sjednána ve výši 11,99 % (čl.II.4. smlouvy); bezhotovostní neúčelový krátkodobý spotřebitelský úvěr v celkové výši 5.000 Kč, který měla žalovaná splatit jednorázově do 11. 6. 2017; úvěr měla žalovaná splácet v režimu dle čl.V.1. smlouvy; - listinou ze dne 28. 5. 2021 oznamovala společnost [právnická osoba] žalované, že pohledávku z titulu neuhrazeného spotřebitelského úvěru ze smlouvy [číslo] smlouvou ze dne 27. 1. 2020 postoupila žalobkyni; - předžalobní výzva právního zástupce žalobkyně adresovaná žalované byla datována 28. 5. 2021.

3. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky (§ 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník – dále jen o.z.).

4. Provedeným dokazováním vzal soud za prokázané, že mezi shora uvedeným věřitelem a žalovanou byla uzavřena úvěrová smlouva, a to distančním způsobem za využití prostředků dálkové komunikace (§ 1820 a násl. o.z.). V řízení žalovaná nečinila sporným tvrzení žalobkyně podpořené listinnými důkazy (smlouva o úvěru, výzva k zaplacení), že poskytnutý úvěr věřiteli ve sjednané době nevrátila. Pak bylo na místě, aby jí tuto povinnost uložil soud svým rozhodnutím. Žalovaná je povinna zaplatit dlužnou částku včetně úroku z prodlené z této částky za dobu po splatnosti úvěru (§ 1970 o.s.z, § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb.). To žalobkyni jako subjektu, kterému byla pohledávka ze smlouvy o úvěru shora původním věřitelem postoupena (§ 1879 a násl. občanského zákoníku ve znění zák. č. 89/2012 Sb.), když postoupení pohledávky bylo přitom žalované oznámeno (minimálně doručením žaloby – viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 6. 2007, sp. zn. 33 Odo 657/2005, publikované na internetových stránkách Nejvyššího soudu ČR na adrese www.nsoud.cz).

5. Vzhledem k plnému úspěchu ve věci soud přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1, § 142a odst. 1 občanského soudního řádu – dále jen o.s.ř.). Ty představovaly náklady soudního poplatku 800 Kč, a dále pak náklady právního zastoupení žalobkyně, jejichž výši soud stanovil vzhledem ke splnění podmínek dle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění vyhl. č. 120/2014 Sb. takto: odměna advokáta za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, dvě písemná podání – žaloba a předžalobní výzva k plnění) po 300 Kč (§ 14b odst. 1, § 11 odst. 1a,d cit. vyhlášky), 3 x 100 Kč náhrada hotových výdajů (§ 14b odst. 5 písm. a cit. vyhlášky) a částka 252 Kč odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty z odměny a náhrad (§ 137 odst. 3 o.s.ř.).