8 C 246/2020

Plný text

Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivetou Orlíkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o vydání movitých věcí

I. Žalovaný je povinen vydat žalobkyni dámské kolečkové inline brusle černotyrkysové barvy, dámské jízdní kolo anonymizována 2 slova s identifikačním číslo“ anonymizováno 6 slov“ a dámské sjezdové lyže anonymizováno 2 slova červenobílé barvy, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení k rukám advokáta anonymizováno jméno příjmení částku 13.805 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost vydat jí následující movité věci: dámské kolečkové inline brusle černotyrkysové barvy, dámské jízdní kolo anonymizována 2 slova s identifikačním číslo“ anonymizováno 6 slov“ a dámské sjezdové lyže anonymizováno červenobílé barvy. To s tvrzením, že tyto věcí získala v době, kdy se žalovaným žila v partnerském poměru v domě žalovaného v obec. Ke způsobu nabytí jednotlivých movitých věcí žalobkyně uvedla, že dámské inline brusle jí žalovaný daroval dne 24. 12. 2016 k Vánocům, dámské jízdní kolo anonymizována tři slova jí žalovaný daroval dne 20. 7. 2018 k narozeninám. Lyže si pak žalobkyně zakoupila ze svých výlučných prostředků. K definitivnímu rozchodu účastníků došlo v červnu 2019. Žalobkyně v domě žalovaného shora uvedené movité věci po svém nuceném odchodu zanechala. Ten jí je přes opakované žádosti dosud nevydal (zřejmě z důvodů vzájemných sporů účastníků týkajících se jejich nezletilého syna i dalších nedořešených majetkových vztahů). Žalobkyni tak nezbylo, než se se svým nárokem obrátit na soud.

2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl pouze to, že nárok žalobkyně neuznává, neboť ten není po právu. Navrhl zamítnutí žaloby.

3. Po stránce skutkové soud z provedených důkazů učinil následující zjištění: -) z fotodokumentace, že popis movitých věcí podaný žalobkyní odpovídá skutečnosti: inline brusle jsou černotyrkysové barvy, sjezdové lyže jsou červenobílé anonymizována 2 slova; všechny věci jsou evidentně dámské; -) ze záručního a servisního listu vydaného jméno příjmení, opravy a prodej jízdních kol, část obce, obec, že listina je datována 24. 9. 2018, týká se kola anonymizována dvě slova černé barvy, výrobní číslo rámu anonymizováno, podle štítku další identifikace kola číslo“ anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova“; -) z emailové komunikace právních zástupců ze srpna 2020 a října 2020, že zástupce žalobkyně opakovaně vyzval žalovaného k vydání movitých věcí shora žalobkyni s tím, že současně byla připomenutá předcházející výzva žalobkyně dopisem ze dne 24. 1. 2020; dále zástupce žalobkyně zmiňuje dluh, který má mít žalovaný u žalobkyně z titulu bezdůvodného obohacení ve výši 471.005 Kč, na který měl žalovaný zatím uhradit 334.834 Kč a zbývajících 136.171 Kč nadále dlužit; současně zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k doplacení hodnoty movitých věcí pořízených žalobkyní jako vybavení domácnosti, kterou účastníci vedli, popř. šlo o věci určené synovi účastníků – žalovaným zbývá doplatit 55.754 Kč; zástupce žalovaného požadavky žalobkyně odmítl jako nedůvodné; -) ze zprávy na Facebooku u fotografie jízdního kola je uveden text: celé jméno žalobkyně, 29. července 2018:„ Po navratu z dovolené na mne cekal doma darek k narozeninam od tatínka. obec, to se bude jezdit. Dekuji.“ Následuje několik obrázků – (- cítí se milovaně) s uživatelem celé jméno žalovaného; -) z výpisu z účtu žalobkyně za období od 1. 1. 2018 do 31. 1. 2018, že s datem 8. 1. 2018 je uvedena transakce platební kartou – částka 1.000 Kč; -) z komunikace účastníků v aplikaci Messenger k jménu celé jméno žalovaného: 9. 1. 2018 14:43„ Bereme??? Jsou za litr??“; 9. 1. 2018 14:43„ Jsou za litr...“; 13. 8. 2018 10:03„ Tys neměla ani kulatý. Ale chtěl jsem ti udat radost.. aby sis nepřipadala n Že jezdíš na starým vraku a chlapy na nových koléch..“; 13. 8. 2018 10:05„ Koupil jsem ho i když jsem na něj neměl.. protože jsem chtěl abys věděla že bych Ti dal vždycky všechno.. a že to vždycky nějak udělam..“; -) z účastnické výpovědi žalobkyně, že její vztah s žalovaným trval asi 4 – 5 let; ve společné domácnosti účastníci žili do 27. 6. 2019, kdy věci uvedené v žalobě v bydlišti žalovaného nechala; účastníci mají spolu syna, který je svěřen soudním rozhodnutím do její péče; nyní probíhá řízení o úpravu styku syna se žalovaným, byl vyhotoven znalecký posudek; žalovaný jí půjčil auto, a ještě v době, na kdy ho měla půjčené, ji oznámil pro krádež auta na policii; věci chtěla po žalovaném vrátit, řekl jí, že ona ani její rodiče do domu nesmějí vstoupit, vyměnil zámky, dal tam fotopasti; po žalovaném chtěla vydat i jiné movité věci, šlo o vybavení domácnosti; o ně se zatím nesoudí; také po žalovaném chtěla zaplatit bezdůvodné obohacení, něco jí zaplatil, ale ne vše; ani o to se zatím nesoudí; inline brusle dostala od žalovaného k vánocům – dárek rozbalila u svých rodičů, kde vánoce slavila; pokud jde o jízdní kolo, to na ni čekalo v domě v obec, když se vrátili se žalovaným z dovolené, byl to dárek k jejím narozeninám; lyže nabízel známý žalovaného, od něj jsou některé fotografie předložené v řízení; žalobkyně na ně vybrala 1.000 Kč.

4. Podle § 1040 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

5. Podle § 1041 odst. 1 o.z. kdo se domáhá, aby mu věc byla vydána, musí ji popsat takovými znaky, kterými se rozeznává od jiných věcí téhož druhu.

6. Není sporu o tom, že žalobkyní označené movité věci existovaly, nacházely se v době společného soužití účastníků v jejich společném bydlišti (v domě žalovaného v obec). Že by následně došlo k jejich zániku či se dostaly z dispoziční sféry žalovaného ten netvrdil. Soud tak uzavřel, že uvedené věci se nadále nacházejí v držení žalovaného.

7. Sporným mezi účastníky ale bylo, kdo byl a je vlastníkem těchto věcí. Verze účastníků se v tomto směru diametrálně lišily. Žalobkyně tvrdila, že jízdní kolo a inline brusle získala od žalovaného darem (brusle k vánocům, kolo k narozeninám). Lyže si pak měla koupit sama ze svých peněz.

8. Žalovaný fakticky žádná konkrétní tvrzení o vlastnictví věcí soudu nenabídl. Omezil se na popírání tvrzení žalobkyně o daru s tím, že lyže pak měly být pořízeny ze společných prostředků účastníků, což dovozoval z toho, že byly získány v době, kdy účastníci sdíleli společnou domácnost. Teprve v závěru řízení žalovaný naznačil, že snad mělo jít o věci, které si pořídil on s tím, že je měl žalované, která s ním tehdy žila, umožnit užívat.

9. Žalovaný má pravdu v tom, že každého účastníka stíhá v občanském soudním řízení povinnost tvrzení a povinnost důkazní (§ 101 odst. 1 písm. a, b) občanského soudního řádu – dále jen o.s.ř., § 120 odst. 1 o.s.ř.). Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 729/2013 se důkazním břemenem rozumí procesní odpovědnost účastníka za to, že za řízení nebyla prokázána jeho tvrzení a že z tohoto důvodu muselo být rozhodnuto o věci samé v jeho neprospěch. Důkazní břemeno ohledně určitých skutečností leží na tom účastníku řízení, který z existence těchto skutečností vyvozuje pro sebe příznivé právní důsledky; jde o toho účastníka, který existenci těchto skutečností také tvrdí (shodně též NS ČR i v rozhodnutí sp.zn. 22 Cdo 1900/2005 publikované v Právních rozhledech č. 4/2007 sp. zn. 2 Cdon 257/97 publikované v Právních rozhledech 7/1998 pod sp. zn. 25 Cdo 1823/2005).

10. Pokud tedy žalobkyně tvrdila, že věci, jejichž vydání se po žalovaném domáhá, jsou jejím vlastnictvím, bylo na ní, aby toto tvrzení prokázala. A to se jí dle soudu podařilo. Že by šlo o věci, které pořídil žalovaný a jejich užívání žalobkyni jen umožnil, se soudu v kontextu důkazů jevilo nevěrohodným - viz komunikace žalobkyně na sociálních sítích. Ta je naopak dle soudu věrohodná, pro její úpravu tvrzenou žalovaným nic nenasvědčovalo (jak po technické stránce, tak i po stránce důvodnosti takového jednání ze strany žalobkyně).

11. Byla to žalobkyně, kdo disponoval doklady týkajícími se věcí – záruční list, ohledně lyží jejich nákup korespondoval s výběrem finančních prostředků z účtu žalobkyně. Že na záručním listu týkajícím se jízdního kola nebylo výslovně uvedeno jméno žalobkyně, není nic neobvyklého.

12. Argumentace žalobkyně byla zcela věrohodná, korespondovala s výsledky dokazování. Soud tak uzavřel, že žalovaný drží bez právního důvodu shora uvedené movité věci, které vlastnicky náleží žalobkyni. Proto soud žalovanému uložil povinnost věci žalobkyni vydat.

13. V řízení úspěšné žalobkyni náleží právo na plnou náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o.s.ř.) představovaných náklady soudního poplatku 6.000 Kč a náklady jejího právního zastoupení – odměna advokáta za 3 úkony právní služby po 1.500 Kč (převzetí zastoupení, 1 x písemné podání – žaloba, účast u 1 jednání soudu - § 11 odst. 1 písm. a,d,g, § 9 odst. 1, § 7 bod 4. vyhl. č. 177/1996 Sb.), odměna advokáta za 1 úkon právní služby v rozsahu 50 % odměny, tj. 1 x 750 Kč (za jednoduchou předžalobní výzvu - § 11 odst. 2 písm. h cit. vyhlášky), 4 x 300 Kč náhrada hotových výdajů (§ 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.) a částka 1.355 Kč odpovídající 20% dani z přidané hodnoty z odměny a náhrad (§ 137 odst. 3 o.s.ř.). Žalobkyni na nákladech řízení náleží 13.805 Kč.

14. Lhůta k plnění byla žalovanému stanoven dle §160 odst.1 o.s.ř., náklady řízení náleží k rukám zástupce žalobkyně (§149 odst.1 o.s.ř.). Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Hradci Králové ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.