8 C 37/2022

Plný text

Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivetou Orlíkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno jméno sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného o zaplacení 4.560 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4.560 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 1.530 Kč za dobu od 12. 10. 2021 do zaplacení, s ročním úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 1.530 Kč za dobu od 9. 10. 2021 do zaplacení a s ročním úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 1.500 Kč za dobu od 19. 10. 2021 do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [jméno] částku 1.489 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 560 Kč s příslušenstvím. Vylíčila, že žalovaný cestoval v [obec] dne 8. 10. 2021 autobusem – linkou 118 a dne 11. 10. 2021 metrem- linkou A, tedy prostředky veřejné hromadné dopravy provozované žalobkyní, přičemž se neprokázal přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Na základě výše uvedeného proto žalobkyně požaduje u každé z jízd shora jízdné ve výši 30 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1.500 Kč za porušení Smluvních přepravních podmínek Pražské integrované dopravy. Dále žalobkyně vylíčila, že žalovaný cestoval v [obec] dne 18. 10. 2021 metrem – linka B, přičemž ani tentokrát se neprokázal přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. V tomto případě žalobkyně požaduje přirážku k jízdnému ve výši 1.500 Kč za porušení Smluvních přepravních podmínek Pražské integrované dopravy. Žalovaný byl k zaplacení celkové částky 4.560 Kč vyzván, ale tu neuhradil. Žalobkyně se tak obrátila se svým požadavkem na soud, přičemž vedle úhrady jízdného a přirážek k jízdnému požadovala po žalovaném zákonný úrok z prodlení z dlužných částek ke každé z jízd vždy počínaje dnem následujícím po jízdách bez jízdního dokladu.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žádný z účastníků pak nic nenamítal vůči soudem navrženému postupu rozhodnout ve věci bez nařízení jednání na základě listinných důkazů dle § 115a, § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).

3. Z listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění: -) ze zápisu o přepravní kontrole [číslo] ze dne 8. 10. 2021, že žalovaný užil dne 8. 10. 2021 k přepravě vozidlo MHD – autobus linka 118, provozované žalobkyní, a to bez platného jízdního dokladu; místo kontroly bylo označeno jako Budějovická, čas kontroly 18:45 hodin; -) ze zápisu o přepravní kontrole [číslo] ze dne 11. 10. 2021, že žalovaný užil dne 11. 10. 2021 k přepravě vozidlo MHD - metro linky A, provozované žalobkyní, a to bez platného jízdního dokladu; místo kontroly bylo označeno jako Hradčanská, čas kontroly 14:17 hodin; -) ze zápisu o přepravní kontrole [číslo] ze dne 18. 10. 2021, že žalovaný užil dne 18. 10. 2021 k přepravě vozidlo MHD - metro linky B, provozované žalobkyní, a to bez platného jízdního dokladu; místo kontroly bylo označeno jako Florenc, čas kontroly 16:41 hodin; -) ze Smluvních přepravních podmínek (článek 8 bod 4.) a Tarifu Pražské integrované dopravy soud zjistil, že se výše přirážky k jízdnému bez platného jízdního dokladu se stanovuje na 1 500 Kč (článek XXIII. bod 7.); dle přílohy k Tarifu Pražské integrované dopravy bylo jízdné pro daná pásma stanoveno ve výši 30 Kč; -) z předžalobní upomínky ze dne 13. 12. 2021 včetně potvrzení o odeslání bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení celkové dlužné částky.

4. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), zákona č. 266/1994 Sb., o drahách (ve vztahu k jízdě metrem) a zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě (ve vztahu k jízdě autobusem). Dle § 2550 o. z., se dopravce smlouvou o přepravě osoby zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné, přičemž se dopravce při přepravě postará o bezpečnost a pohodlí cestujícího, podrobnosti pak upraví přepravní řády (§ 2551 o. z.). Dle § 18a odst. 2 písm. a), c) zákona o silniční dopravě, je cestující povinen dodržovat přepravní řád, smluvní přepravní podmínky a tarif a dále na výzvu pověřené osoby prokázat se platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky. Dle § 37 odst. 4 písm. d) zákona o drahách, je pověřený pracovník dopravce oprávněn uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení přirážky k jízdnému. Dle § 37 odst. 5 písm. c) zákona o drahách je cestující takovou přirážku povinen zaplatit. Výši přirážky podle § 37 odst. 6 zákona o drahách stanoví dopravce v přepravních podmínkách, přičemž nesmí přesáhnout částku 1.500 Kč.

5. Na základě těchto ustanovení a výše uvedených skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o přepravě osob, přičemž žalobkyně splnila svou povinnost, když žalovanému poskytla přepravu, avšak žalovaný svou povinnost ze smlouvy nesplnil, když řádně a včas nezaplatil jízdné, proto je povinen zaplatit ve dvou případech porušení smluvní povinnosti nejen jízdné ve výši 30 Kč, ale i přirážku ve výši 1.500 Kč a ve třetím případě porušení smluvní povinnosti přirážku k jízdnému ve výši 1.500 Kč. Soud žalobě vyhověl včetně nároku na zaplacení úroku z prodlení (§ 1970 o. z., ve výši stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, počínaje dnem následujícím po jízdách bez platného jízdního dokladu, když v den kontroly byl k úhradě dlužné částky žalovaný vyzván.

6. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a soud jí přiznal dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. plnou náhradu nákladů řízení. V daném případě se jedná o zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady za zastoupení advokátem. Náklady na zastoupení advokátem byly stanoveny dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“), přičemž představovaly 3 úkony právní služby ve výši 200 Kč za jeden úkon, celkem 600 Kč (převzetí věci, návrh, předžalobní upomínka) dle § 6, § 7, § 11 odst. 1 písm. a/, d/a §14b odst. 1 bod 1 AT, a paušální náhradu hotových výdajů zástupce za 3 úkony po 100 Kč, celkem 300 Kč (§14b odst. 5 písm. a/ AT). Odměna advokáta byla zvýšena o náhradu 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř., tedy o 189 Kč. Soud tak žalobkyni přiznal náhradu nákladů v celkové výši 1.489 Kč. V souladu s § 149 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.

7. Lhůtu k plnění soud žalovanému stanovil obecně dle § 160 odst. 1 o. s. ř.