8 C 42/2025
č. j. 8 C 42/2025-50
V PLATNOSTICitované zákony (10)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 142
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 561 § 562 § 582 § 588 § 1798 § 2993
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
- o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, 297/2016 Sb. — § 7
Plný text
Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivetou Orlíkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 17.868,52 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7.999,96 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 14,75 % z částky 7.999,96 Kč za dobu od 4. 12. 2024 do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Ohledně požadavku na zaplacení další částky 9.714,76 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 8.323,87 Kč od 4. 6. 2024 do 3. 12. 2024 a z částky 323,91 Kč od 4. 12. 2024 do zaplacení a ohledně částky 153,80 Kč se žaloba zamítá.
III. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.
1. Dle žalobních tvrzení uzavřela žalobkyně se žalovaným (poté, co ověřila jeho úvěruschopnost) za použití prostředků elektronické komunikace (prostřednictvím webové stránky , Anonymizováno, ) dne 2. 2. 2024 smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. 24811428, na základě které se zavázala žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr kategorie Jiný než na bydlení až do výše 33.400 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s dohodnutým příslušenstvím, přičemž první splátka byla splatná 3. 3. 2024 a konec kreditového rámce měl nastat 25. 7. 2025. Žalovaný si při sjednávání smlouvy zvolil v souladu s čl.VII odst. 4 smlouvy volitelnou službu „Presto“ za poplatek 165 Kč. Úvěr byl žalovanému vyplacen na sjednaný bankovní účet, a to dne 2. 2. 2024 částka 8.000 Kč. Žalovaný se dostal s úhradou pravidelných denních splátek do prodlení. Žalobkyně tak v souladu s čl.7 bod 1 smlouvu vypověděla, o čemž žalovaného informovala emailem z 3. 6. 2024. Žalovaný se prokazatelně s úhradou celého úvěru dostal do prodlení dne 4. 6. 2024. Žalovaný nadále dluží žalobkyni celkem 17.714,72 Kč sestávající se z: - jistiny 7.999,96 Kč, poplatku za vyplacení tranší úvěru 158,91 Kč (dle čl.VII. odst. 2 a čl.VI. smlouvy činila výše poplatku 1,99 % z vyplacené tranše), - smluvního úroku 9.390,85 Kč (dle čl.VII. odst. 3 a čl.VI. výše úroku 1,02 % denně z nesplacené části jistiny), a poplatku za služby „Presto“ 165 Kč (čl.VII. odst. 4 smlouvy). S požadavkem na jejich zaplacení se žalobkyně obrátila na soud. Vedle částky 17.714,22 Kč žádala po žalovaném zákonný úrok z prodlení z částky 8.323,87 Kč od 4. 6. 2024 do zaplacení, a částku 153,8 Kč jako smluvní pokutu, kterou byl žalovaný povinen dle čl.VIII. odst. 1 smlouvy zaplatit v případě prodlení ve výši 0,1 % z dlužné částky denně (žalobkyně žádala smluvní pokutu za prvních 90 dní prodlení, tj. období od 4. 3. 2024 do 2. 6. 2024).
2. Žalovaný ponechal žalobu bez povšimnutí. Žádný z účastníků pak nic nenamítal vůči soudem navrženému postupu rozhodnout ve věci bez nařízení jednání na základě listinných důkazů (§ 115a, § 101 odst. 4 občanského soudního řádu – dále jen o.s.ř.). Z těch soud po skutkové stránce učinil tato zjištění:- z výpisu z posouzení úvěruschopnosti u společnosti , Jméno žalobkyně, ., že k osobě žalovaného bylo uvedeno, že v domácnosti žije sám, uvedl pravidelný čistý měsíční příjem 19.456 Kč, jeho ověřený pravidelný měsíční příjem činil tutéž částku, uvedl pravidelné měsíční výdaje na bydlení 8.000 Kč, ostatní nezbytné výdaje 3.000 Kč, disponibilní příjem 10.300 Kč; posouzení úvěruschopnosti žalobkyní uzavřeno jako úspěšné;- ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru datované 2. 2. 2024, že ta není podepsána žalovaným; smlouvou se měla žalobkyně zavázat poskytnout žalovanému jako klientovi úvěr jiný než na bydlení (tj. spotřebitelský úvěr), s možností postupného opakovaného splácení; úvěr měl být poskytnut až do výše 33.400 Kč s tím, že by bylo možno ho čerpat i postupně;- předžalobní výzva právního zástupce žalobkyně adresovaná žalovanému je datovaná 27. 11. 2024; předcházela jí emailová upomínka z 3. 6. 2024.
3. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuj poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky (§ 2395 zák.č.89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen o.z.).
4. Podle § 104 věta prvá zák.č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu.
5. Podle § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnosti elektronicky podepsat.
6. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle odst. 2 věta první tohoto ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám.
7. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5.
8. Podle § 1798 odst. 1 o. z. ustanovení o smlouvách uzavíraných adhezním způsobem platí pro každou smlouvu, jejíž základní podmínky byly určeny jednou ze smluvních stran nebo podle jejích pokynů, aniž slabší strana měla skutečnou příležitost obsah těchto základních podmínek ovlivnit. Podle odst. 2 tohoto ustanovení použije-li se k uzavření smlouvy se slabší stranou smluvní formulář užívaný v obchodním styku nebo jiný podobný prostředek, má se za to, že smlouva byla uzavřena adhezním způsobem.
9. Podle § 582 odst. 1 věta první o. z. není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí.
10. Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
11. Na základě provedeného dokazování soud uzavřel, že v daném případě nebyla splněna zákonem předepsaná písemná forma úvěrové smlouvy, která vyžaduje nejen zachycení obsahu jednání, ale také označení jednající osoby, v tomto případě žalovaného, a podpis jednající osoby, kterým potvrdí své jednání tvořící obsah smlouvy. Písemný projev je platný až od podpisu jednající osoby a je lhostejné, zda šlo o písemný projev v listinné či elektronické podobě. Za podpis pak lze považovat jak vlastnoruční podpis jednající osoby, tak jeho náhradu mechanickými prostředky, a v případě právních jednání učiněných elektronickými nebo jinými technickými prostředky zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu. Na smlouvě však chybí jakýkoliv podpis žalovaného, pouze je uvedeno „Tímto podepisuji dne 2024-02-02 Klient“, což není podpis žalovaného ani ověření, že jde opravdu o žalovaného, který potvrzuje jednání tvořící obsah smlouvy. Smlouva o úvěru je tak neplatná a soud k její neplatnosti přihlédl i bez návrhu.
12. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
13. Žalovaný je tak povinen vrátit žalobkyni částku 7.999,96 Kč, kterou od žalobkyně obdržel. Protože žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého dluhu, soud přiznal žalobkyni i nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Z listinných důkazů shora vyplývá, že předžalobní výzva z 27. 11. 2024 byla ten den předána poště k přepravě. Při započtení 3 pracovních dnů (§ 573 o.z.) měl žalovaný plnit dne 3. 12. 2024 a počínaje 4. 12. 2024 byl v prodlení.
14. Soud proto žalobě, pokud šlo o částku 7.999,94 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 4. 12. 2024 do zaplacení vyhověl. Ve zbytku, tj. ohledně požadavku na zaplacení dalších 9.714,76 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 8.323,87 Kč od 4. 6. 2024 do 3. 12. 2024, z částky 323,91 Kč od 4. 12. 2024 do zaplacení a ohledně částky 153,80 Kč soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
15. Žalobkyně měla v řízení procesní úspěch co do 45 %, právo na náhradu nákladů řízení by náleželo žalovanému (dle § 142 odst. 2, § 142a odst. 1 občanského soudního řádu – dále jen o.s.ř.). Jemu vzniklé náklady řízení ale nebyly ze spisu zjištěny. Proto bylo rozhodnuto, jak je ve výroku III. rozsudku uvedeno.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.