8 C 44/2026

Plný text

Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivetou Orlíkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 20.923,54 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9.200 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 11,5 % z částky 9.200 Kč za dobu od 6. 1. 2026 do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Ohledně požadavku na zaplacení dalších 11.723,54 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 9.686,78 Kč od 19. 9. 2025 do 5. 1. 2026 a z částky 486,78 Kč od 6. 1. 2026 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žalovanému se proti žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

1. Dle žalobních tvrzení uzavřela žalobkyně (jako právnická osoba.) se žalovaným (poté, co ověřila jeho úvěruschopnost) za použití prostředků elektronické komunikace (prostřednictvím webové stránky Anonymizováno) dne 7. 10. 2024 distančním způsobem smlouvu o spotřebitelském úvěru č. 25145534, na základě které se zavázala žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr kategorie Jiný než na bydlení až do výše 26.700 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s dohodnutým příslušenstvím v pravidelných splátkách, přičemž první splátka byla splatná 6. 11. 2024 a konec kreditového rámce měl nastat 10. 11. 2026. Žalovaný si při sjednávání smlouvy zvolil v souladu s čl. VII odst. 4 smlouvy volitelné služby: „Presto„ za poplatek 165 Kč a „Klidné spaní“ za poplatek 208,67 Kč a informační SMS servis za poplatek 54,77 Kč. Úvěr byl žalovanému vyplacen na sjednaný bankovní účet takto: dne 5. 4. 2024 částka 4.150 Kč, dne 5. 4. 2024 částka 1.350 Kč a dne 7. 6. 2024 částka 200 Kč. Žalovaný splatil na jistinu celkem 11.500 Kč. Zaplacené částky byly dle čl. V. odst. 1 smlouvy a čl. V VOP započítávány v rámci jednotlivé denní splátky nejprve na úhradu úroku, pak na poplatky a poté na jistinu. Žalovaný se dostal s úhradou pravidelných denních splátek do prodlení. Žalobkyně tak v souladu s čl.7 bod 1 smlouvu vypověděla, o čemž žalovaného informovala emailem z 18. 9. 2025. Žalovaný se prokazatelně s úhradou celého úvěru dostal do prodlení dne 19. 9. 2025. Žalobkyně tvrdila, že jí žalovaný nadále dluží celkem 20.489,87 Kč sestávající se z: - jistiny 9.200 Kč, - poplatku za vyplacení tranší úvěru 183,08 Kč (dle čl.VII.odst. 2 a čl.VI. smlouvy činila výše poplatku 1,99 % z vyplacené tranše), - smluvního úroku 10.803,09 Kč (dle čl.VII.odst. 3 a čl..VI. výše úroku 0,98 % denně z nesplacené části jistiny), a poplatku za služby „Presto“ 165 Kč (čl.VII.odst. 4 smlouvy), „Klidné spaní“ 109,85 Kč a poplatku za „Informační SMS servis“ 28,85 Kč. S požadavkem na jejich zaplacení se žalobkyně obrátila na soud. Vedle uvedených částek žádala po žalovaném zákonný úrok z prodlení z částky 9.686,78 Kč od 19. 9. 2025 do zaplacení, a dále částku 433,67 Kč jako smluvní pokutu sjednanou v čl.VIII. odst. 1 smlouvy ve výši 0,1 % denně z dlužné částky v prodlení (žalobkyně žádala smluvní pokutu z dlužné jistiny za období od 19. 6. 2025 do 17. 9. 2025).

2. Žalovaný se k jednání dne 2. 7. 2026, ač řádně obeslán, nedostavil, svou nepřítomnost neomluvil ani nepožádal o odročení jednání. Soud tak jednal v jeho nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 občanského soudního řádu – dále jen o.s.ř.), stejně jako v nepřítomnosti žalobkyně, která ale tuto řádně předem prostřednictvím své právní zástupkyně omluvila.

3. Z provedených důkazů pro věc rozhodných soud po skutkové stránce učinil následující skutková zjištění: - z Výpisu o posouzení úvěruschopnosti u společnosti právnická osoba., k identifikačnímu číslu případu 25145534, že k osobě žalovaného bylo uvedeno, že v jeho domácnosti žijí 3 osoby, žalovaný uvedl pravidelný čistý měsíční příjem 35.000 Kč, jeho ověřený pravidelný měsíční příjem činil 19.503 Kč (viz Identifikované příjmy); žalovaný uvedl pravidelné měsíční výdaje na bydlení 3.000 Kč a měsíční výdaje na půjčky 9.000 Kč; disponibilní příjem 8.000 Kč; posouzení úvěruschopnosti žalobkyní uzavřeno jako úspěšné; - z listiny Smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č.25145534 datované 7. 10. 2024, že ta není podepsána žalovaným; smlouvou se měla žalobkyně zavázat poskytnout žalovanému jako klientovi úvěr jiný než na bydlení (tj. spotřebitelský úvěr), s možností postupného opakovaného splácení; úvěr měl být poskytnut až do výše 26.700 Kč s tím, že by bylo možno ho čerpat postupně i opakovaně; výše smluvního úroku měla být uvedena v tabulce ve čl.VI. smlouvy – dle Údajů o poskytovateli spotřebitelského úvěru činila výše zápůjční úrokové sazby 0,983 % denně; - předžalobní výzva právní zástupkyně žalobkyně adresovaná žalovanému je datovaná 28. 1. 2026 (dle Potvrdenie o podaji doporučenej zásielky byla ta podána na poště k doručení žalovanému dne 30. 1. 2026).

4. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky (§ 2395 zák.č.89/2012 Sb., občanský zákoník - dále jen o.z.).

5. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

6. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

7. V daném případě z listinných důkazů vyplynulo, že žalobkyně poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 20.700 Kč za následující osobní, příjmové a výdajové situace: zjištěný příjem 19.503 Kč měsíčně, žalovaným uváděný příjem 35.000 Kč, jeho pravidelné opakující se výdaje na půjčky 9.000 Kč, na bydlení 3.000 Kč, další nezbytné výdaje 1.000 Kč, ostatní zbytné výdaje 2.000 Kč, disponibilní příjem 8.000 Kč. Tj. je zřejmé, že rozdíl mezi žalovaným uváděným a žalobkyní zjištěným příjmem je poměrně vysoký. Navíc ze zjistitelného příjmu žalovaný hradí již pravidelné měsíční výdaje na půjčky 9.000 Kč. A soud pak postrádal další finanční prostředky k hrazení dalších nezbytných životních výdajů.

8. Na základě výše uvedeného je soud názoru, že žalovanému za uvedené situace úvěr neměl být poskytnut, neboť muselo být zřejmé, že při zohlednění dalších běžných nezbytných životních výdajů nebylo v majetkových poměrech žalovaného úvěr splácet.

9. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, zdůraznil, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají pouze dlužníka, ale mají širší společenský dopad, neboť předlužení vede k zásahům do rodinných a sociálních vztahů a často i k insolvenčním řízením. Proto je na věřiteli, aby před poskytnutím úvěru odborně posoudil schopnost spotřebitele úvěr splácet. Úvěr smí být poskytnut jen tehdy, pokud z prověření vyplývá, že dlužník bude schopen úvěr řádně splácet. Neprověří-li věřitel úvěruschopnost dostatečně, nebo poskytne-li úvěr i přes negativní zjištění, je úvěrová smlouva neplatná.

10. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Jelikož předmětná smlouva je absolutně neplatná, žalobkyně má nárok toliko na vrácení bezdůvodného obohacení (§ 2993 o. z.). To představovalo částku 20.700 Kč jako jistinu poskytnutou žalovanému, od které ale muselo být odečteno to, co již žalovaný uhradil. Dle žalobkyně z vyplacené jistiny úvěru zbývá uhradit 9.200 Kč. A v tomto rozsahu soud žalobě vyhověl. Protože žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého dluhu, soud přiznal žalobkyni i nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb, § 573 o.z.).

12. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta.

13. Žalobkyně měla v řízení procesní úspěch co do 44 %, právo na náhradu nákladů řízení by náleželo žalovanému (dle § 142 odst. 2, § 142a odst. 1 o.s.ř.). Jemu vzniklé náklady řízení ale nebyly ze spisu zjištěny. Proto bylo rozhodnuto, jak je ve výroku III. rozsudku uvedeno. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Hradci Králové ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.