8 C 51/2026

Plný text

Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivetou Orlíkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 16.041 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11.000 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 12 % z částky 11.000 Kč za dobu od 4. 7. 2025 do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Ohledně požadavku na zaplacení další částky 5.041 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 16.041 Kč od 28. 6. 2025 do 3. 7. 2025 a z částky 5.041 Kč od 4. 7. 2025 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení k rukám advokátky , Jméno advokátky, částku 1.013 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Dle žalobních tvrzení uzavřela dne 19. 1. 2025 společnost , právnická osoba, jako původní věřitel se žalovaným smlouvu o úvěru č. 543174001. Na jejím základě měl původní věřitel poskytnout žalovanému úvěr v původní výši 10.000 Kč, který následně žalovaný navýšil a načerpal v konečné částce 11.000 Kč. Tento úvěr měl žalovaný splatit nejpozději do 27. 6. 2025. To s úrokem 5.041 Kč. Žalovaný sice úvěr ve smluvené výši čerpal, avšak peněžní prostředky v termínu splatnosti nevrátil. S vrácením úvěru se dostal do prodlení. Mezi původním věřitelem a žalobkyní byla dne 12. 12. 2024 uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, na základě které pohledávku za žalovaným ze smlouvy shora nabyla žalobkyně. Ta aktuálně tvrdila, že žalovaný jí dluží dosud nesplacenou jistinu ve výši 11.000 Kč a smluvený úrok 5.041 Kč. Pro případ odlišného právního posouzení nároku žalobkyně navrhla, aby její nárok byl posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Celkem se tak domáhala po žalovaném zaplacení částky 16.041 Kč se zákonným úrokem z prodlení z téže částky za dobu od 28. 6. 2025 do zaplacení.

2. Žalovaný ponechal žalobu bez povšimnutí. Žádný z účastníků pak nic nenamítal vůči soudem navrženému postupu rozhodnout ve věci bez nařízení jednání na základě listinných důkazů (§ 115a, § 101 odst. 4 občanského soudního řádu – dále jen o.s.ř.). Z těch soud po skutkové stránce učinil tato zjištění:- z listiny Smlouva o úvěru č. 543174001 ze dne 19. 1. 2025, že , právnická osoba, , IČO , IČO, , jako věřitel se měla zavázat poskytnout žalovanému jako klientovi částku 10.000 Kč (čl.I.1. smlouvy), kterou se žalovaný zavázal spolu s úroky přirostlými k jistině za období 30 dní splácet ve splátkách, jejichž výše byla uvedena v Zákaznickém účtu, SMS a emailové zprávě; na konci dokumentu je uveden text: Datum a čas odeslání potvrzovacího kódu klientovi: 19.01.2025 17:30:31 Telefonní číslo , tel. číslo, které byl kód zaslán: 723115697 E-mailová adresa, na kterou byl kód zaslán: , e-mail, Datum a čas potvrzení návrhu smlouvy klientem pomocí kódu: 19.01.2025 17:30:37 Dne 19.01.2025 Klient: , Jméno žalovaného, Věřitel: , právnická osoba, ;- z Potvrzení o finančních transakcích k úvěrové smlouvě č. 543174001, že úvěr ve výši 10.000 Kč byl poskytnut 19. 1. 2025; dne 6. 3. 2025 a dne 31. 3. 2025 bylo čerpáno další navýšení – vždy 500 Kč;- z výzvy k úhradě ze dne 24. 2. 2025, že původní věřitel upozorňoval žalovaného na nedodržování smluvní povinnosti splácet úvěr alespoň minimální měsíční splátkou; žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu k 24. 2. 2025 ve výši 552 Kč;- ze smlouvy o postoupení pohledávek datované 12. 12. 2024, že původní věřitel se dohodl se žalobkyní na postupování pohledávek za klienty; pohledávka za žalovaným uvedena v seznamu postupovaných pohledávek pod č. 4410658;- poslední výzva původního věřitele adresovaná žalovanému je datovaná 27. 6. 2025 – téhož dne dáno na poště k doručení žalovanému (viz podací lístek);- ze zprávy , právnická osoba, ., že na účet žalovaného byla v lednu 2025 připsána částka 10.000 Kč (19. 1. 2025).

3. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

4. Podle § 104 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu.

5. Podle § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnosti elektronicky podepsat.

6. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle odst. 2 věta první tohoto ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám.

7. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5.

8. Podle článku 3 odst. 10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (dále jen „Nařízení“) "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena a která podepisující osoba používá k podepsání.

9. Podle článku 25 odst. 2 Nařízení kvalifikovaný elektronický podpis má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.

10. Podle § 582 odst. 1 věta první o. z. není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí.

11. Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

12. V daném případě soud uzavřel, že smlouva o spotřebitelském úvěru nebyla mezi účastníky platně uzavřena. To proto, že neobsahuje řádný podpis žalovaného. Obsahuje pouze text, že žalovanému byl zaslán potvrzovací kód a ten měl být použit. Není ale najisto postaveno, že tak učinil žalovaný. Číselný kód nelze bezpečně spojit s identitou osoby žalovaného, neboť není jednoznačně spojen s podepisující osobou. Nebylo tak bezpečně prokázáno, že úvěrová smlouva byla uzavírána právě se žalovaným, a pokud by i byla, že ji žalovaný uzavřel právě v tomto znění. Smlouva o spotřebitelském úvěru tak pro absenci podpisu jedné ze smluvních stran odporuje zákonu, a soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlédl i bez návrhu.

13. Nad rámec shora uvedeného soud podotýká, že při posuzování smluvních jednání nepřehlédl, že mezi stranami měla být sjednána roční úroková sazba ve výši 279,83 % a RPSN 660 % ročně. S odkazem na ustálenou judikaturu NS ČR, především rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci spis. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27. února 2007 a rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci spis. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. prosince 2004 lze uzavřít, že hranice mravnosti úroku se pohybuje okolo trojnásobku úrokové míry obvyklé u bank a stanovené s ohledem na nejvyšší úrokové sazby uplatňované bankami při poskytování úvěrů a půjček. V daném případě byla však sjednaná úroková sazba uvedené několikanásobně překračuje. I z tohoto důvodu je na místě hledět na smlouvu shora jako na absolutně neplatnou, to pro zjevný rozpor s dobrými mravy dle § 588 o. z. Při řešení otázky případné moderace sjednaného úroku podle § 577 nutno konstatovat, že dané ustanovení hovoří o případné moderaci „nezákonného“ nikoli však nemravného ujednání, jako v tomto případě. Navíc i s odkazem na uvážení, zda by strany za standardních podmínek k tomu právnímu jednání vůbec přistoupily, je třeba konstatovat, že u právní předchůdkyně žalobkyně lze předpokládat, že nikoli.

14. Závěrem lze konstatovat, že i sama žalobkyně s alternativou neplatnosti smlouvy počítala a pro takový případ požadovala vydání bezdůvodného obohacení.

15. Jelikož předmětná smlouva je absolutně neplatná, žalobkyně má nárok pouze na vrácení bezdůvodného obohacení (§ 2993 o. z.). To představovalo částku 11 000 Kč jako jistinu skutečně poskytnutou žalovanému.

16. Protože žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého dluhu, soud žalobkyni zároveň přiznal i nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Podle potvrzení o odeslání poštovní zásilky žalovanému byla předžalobní výzva (výzva k plnění) žalovanému odeslána dne 27. 6. 2025. Při aplikaci ustanovení § 573 o. z. byla tato výzva žalovanému doručena třetí pracovní den, žalovaný mohl dluh zaplatit 3. 7. 2025 a od 4. 7. 2025 je tak v prodlení.

17. Ve zbývající části pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

18. Žalobkyně měla v řízení procesní úspěch co do 68 % (požadavek na 16.041 Kč, přiznáno 11.000 Kč), její procesní neúspěch (a současně procesní úspěch žalovaného) pak činil 32 %. Žalobkyni náleží (dle § 142 odst. 2, § 142a odst. 1 o.s.ř.) právo na 36 % nákladů řízení (68 % minus 32 %). Ty představovaly náklady soudního poplatku 1.000 Kč, a dále pak náklady právního zastoupení žalobkyně, jejichž výši soud stanovil dle vyhl.č.177/1996 Sb. v aktuálním znění takto: odměna advokáta za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, dvě písemná podání – žaloba a předžalobní výzva k plnění) po 400 Kč (§ 14b odst. 1, § 11 odst. 1a,d cit. vyhlášky), 3 x 100 Kč náhrada hotových výdajů (§ 14b odst. 5 písm.a cit. vyhlášky) a částka 315 Kč odpovídající 21% dani z přidané hodnoty z odměny a náhrad (§ 137 odst. 3 o.s.ř.). Žalobkyni tak náleží z uvedených nákladů 1.013 Kč (32 %).

19. Lhůtu k plnění soud žalovanému stanovil obecně dle § 160 odst. 1 o.s.ř., když náklady řízení žalobkyně náleží k rukám její zástupkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).