10 C 126/2019

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní JUDr Dagmar Štefancovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastupování státu ve věcech majetkových, IČO sídlem adresa žalované o zaplacení 3 824,26 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se co do zaplacení částky 3 824,26 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 500 Kč od 18. 5. 2017 do zaplacení, zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se po původním žalovaném [celé jméno původního účastníka], narozeném [datum], zemřelém dne [datum], domáhala zaplacení celkové částky 3 824,26 Kč s příslušenstvím s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] s původním žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které poskytla původnímu žalovanému na jeho účet finanční prostředky ve výši 2 500 Kč. Původní žalovaný se zavázal tyto finanční prostředky společně s poplatkem za poskytnutí ve výši 324,26 Kč právní předchůdkyni žalobkyně splatit do 17. 5. 2017. Původní žalovaný však právní předchůdkyni žalobkyně ničeho neuhradil. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek byla pohledávka za původním žalovaným postoupena nejdříve na [právnická osoba] a následně na žalobkyni. Žalovaná částka pak představuje dlužnou jistinu ve výši 2 500 Kč, dlužný poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 324,26 Kč a smluvní pokutu ve výši dvakrát 500 Kč. S ohledem na prodlení původního žalovaného s úhradou žalobkyně požadovala rovněž zaplacení úroku z prodlení z dlužné jistiny, a to od 18. 5. 2017 do zaplacení v zákonné výši.

2. Původní žalovaný po podání žaloby zemřel dne [datum]. Na základě výsledku dědického řízení dědictví připadlo státu jako odúmrť. Soud usnesením č. j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], proto rozhodl tak, že v řízení bude pokračováno na straně žalovaného s Českou republikou- Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových. Žalovaná uvedla, že Česká republika má v tomto případě postavení jako dědic, kterému svědčí výhrada soupisu, tj. jeho odpovědnost je ze zákona omezená do výše ceny nabytého dědictví. Stát tak odpovídá za dluhy původního žalovaného – zůstavitele pouze do výše 14 107,58 Kč, stát již uspokojil z nabytého dědictví pohledávku z titulu nákladů pohřbu zůstavitele ve výši 27 658 Kč, kdy i tato pohledávka mohla být uspokojena pouze částečně. Protože za žalovaný dluh původního žalovaného stát neodpovídá, žalovaná navrhla, aby žaloba byla zcela zamítnuta.

3. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání.

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že [právnická osoba] posuzovala schopnost původního žalovaného [celé jméno původního účastníka] splatit úvěr, k čemuž si vyžádala výpis z jeho účtu, souhlas se zpracováním a nakládáním s osobními údaji, kde původní žalovaný uvedl příjem 16 000 Kč měsíčně, měsíční závazky 3 500 Kč. Mezi původním žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] byla [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno], na základě níž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla původnímu žalovanému částku 2 500 Kč, kterou se původní žalovaný zavázal společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 307 Kč a úrokem ve výši 17,26 Kč (36 % ročně) splatit do 17. 5. 2017. Tato smlouva pak byla uzavřena postupem uvedeným v článku IV., kdy k uzavření smlouvy došlo připojením jedinečného elektronicky vygenerovaného SMS kodu, který byl zaslán původnímu žalovanému na číslo mobilního telefonu, smlouva byla umístěna do klientské zóny na internetových stránkách poskytovatele úvěru, kam měl původní žalovaný přístup na základě jedinečného přístupového kódu. Smluvní dokumentace pak byla zaslána na verifikovaný e-mail a uložena do klientského profilu. Dle bodu VIII. odst. 1 písm. c) smlouvy v souladu s bodem 4 sazebníku, který byl součástí smluvní dokumentace, v případě prodlení původního žalovaného, měla předchůdkyně žalobkyně právo na úhradu smluvní pokuty 500 Kč za každé porušení smluvní povinnosti finančního charakteru.

5. Původní žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky dne 24. 5. 2017. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za původním žalovaným postoupena na [právnická osoba] Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za původním žalovaným postoupena na žalobkyni. Předžalobní upomínkou ze dne 29. 8. 2018 byl původní žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky, přičemž téhož dne mu bylo zároveň oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni.

6. Z výroku I. usnesení OS v Hodoníně č. j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], vyplynulo, že původní žalovaný [celé jméno původního účastníka] dne [datum] zemřel, aktiva pozůstalosti po původním žalovaném ke dni úmrtí činila 14 107,58 Kč, dluhy pak 68 218,40 Kč, jednalo se o předlužené dědictví. Usnesením bylo potvrzeno nabytí celého jmění pozůstalosti státu – České republice. Soud usnesením č. j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], proto rozhodl tak, že v tomto řízení bude pokračováno na straně žalovaného s Českou republikou- Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových.

7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 1970 o. z., může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

10. Dle § 1706 o. z., uplatnil-li dědic výhradu soupisu, hradí dluhy zůstavitele do výše ceny nabytého dědictví. To platí i v případě, že soupis pozůstalosti nařídil soud v zájmu osoby pod zvláštní ochranou.

11. Dle § 1634 odst. 1,2 o. z., nedědí-li žádný dědic ani podle zákonné dědické posloupnosti, připadá dědictví státu a na stát se hledí, jako by byl zákonný dědic; stát však nemá právo odmítnout dědictví, ani právo na odkaz podle § 1594 odst. 1 věty třetí. Vůči jiným osobám má stát stejné postavení jako dědic, kterému svědčí výhrada soupisu.

12. Podle § 561 odst. 1 o. z., k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

13. Podle § 562 odst. 1 o. z., písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

14. Na základě předložených listinných důkazů má soud za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a původním žalovaným byla dne [datum] platně uzavřena smlouva o úvěru v písemné formě, kdy na základě této právní předchůdkyně žalobkyně poskytla původnímu žalovanému částku ve výši 2 500 Kč. Původní žalovaný se zavázal tuto částku vrátit právní předchůdkyni žalobkyně společně s úrokem 17,26 Kč a poplatkem za poskytnutí ve výši 307 Kč do 17. 5. 2017, přičemž však této své povinnosti nedostál, když právní předchůdkyni žalobkyně ničeho neuhradil. Soud dospěl k závěru, že ze strany původního žalovaného došlo ke kontraktaci smlouvy způsobem, který lze považovat za prostý elektronický podpis tvořený zadáním SMS kódu v prostředí uživatelského účtu vytvořeného ve webovém rozhraní právní předchůdkyně žalobkyně, kam měl po provedené registraci přístup pouze původní žalovaný. Dle závěrů soudobé judikatury je pro uzavření spotřebitelské smlouvy prostý elektronický podpis postačující a nevyžaduje se kvalifikovaný elektronický podpis (srov. např. rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 1. 2016, sp. zn. 37 ICm 4495/2014, nebo rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 5. 6. 2017, sp. zn. 33 Icm 547/2016). Pohledávka za původním žalovaným byla následně postoupena na žalobkyni a ta je tak aktivně legitimována k jejímu vymáhání. Nárok žalobkyně byl opodstatněný, bylo opodstatněno i právo na smluvní pokutu 2-krát 500 Kč v důsledku prodlení původního žalovaného, neboť tato byla ujednána v sazebníku, který byl součástí smlouvy, a její výše byla přiměřená. S ohledem na prodlení původního žalovaného byl opodstatněn rovněž požadavek žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení.

15. Následně původní žalovaný [celé jméno původního účastníka] zemřel. Dědictví po žalovaném připadlo státu jako odúmrť. Ve smyslu § 1634 odst. 2 o. z. má stát postavení jako dědic, kterému svědčí výhrada soupisu, tedy jeho odpovědnost je ze zákona omezená do výše ceny nabytého dědictví. Z výroku I. usnesení OS v Hodoníně č. j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], vyplynulo, že aktiva pozůstalosti po původním žalovaném ke dni úmrtí činila 14 107,58 Kč, dluhy pak 68 218,40 Kč, jednalo se o předlužené dědictví. Stát odpovídá za dluhy zůstavitele do výše 14 107,58 Kč. Pohledávky věřitelů se přitom uspokojují podle skupin uvedených v § 273 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen„ z.ř.s.“), dle § 273 odst. 1 písm. e) z.ř.s. připadla k uspokojení jako pohledávka s nejlepším pořadím přihlášená v řízení o pozůstalosti pouze pohledávka z titulu nákladů pohřbu zůstavitele ve výši 27 658 Kč, i tato pohledávka mohla být uspokojena pouze částečně. Stát proto za žalovanou pohledávku ve výši 3 824,26 Kč s příslušenstvím neodpovídá, proto nemůže být ze strany státu uhrazena a soud tak byl nucen žalobu zcela zamítnout.

16. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť zcela úspěšná byla žalovaná, má tak právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaná má právo na paušální náhradu za vyjádření ze dne 6. 8. 2020, a to ve smyslu § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši 300 Kč.