10 C 129/2019

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Aulickou, Ph.D., ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 43 771 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalované uhrazení částky 43 771 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 32 591 Kč od 21. 5. 2017 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z částky 11 180 Kč od 9. 6. 2017 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen uhradit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 24 689 Kč k rukám právního zástupce žalované, a to do 3 týdnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. České republice - Okresnímu soudu v Hodoníně se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobce se žalobou, původně podanou společně s druhým žalobcem [celé jméno původního účastníka], který je jeho opatrovníkem a současně registrovaným partnerem, domáhal po žalované zaplacení částky 44 000 Kč. Usnesením č. j. 10 C 129/2019-170 ze dne 7. 6. 2021 bylo řízení co do částky 229 Kč zastaveno a žaloba byla rozšířena o požadavek na zákonné úroky z prodlení z částky 32 591 Kč od 21. 5. 2017 do zaplacení a částky 11 180 Kč od 9. 6. 2017 do zaplacení. Usnesením č. j. 10 C 129/2019-136 ze dne 21. 7. 2020, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně č. j. 17 Co 189/2020-156 ze dne 23. 12. 2020 bylo řízení zastaveno ve vztahu k [celé jméno původního účastníka] a soud v řízení pokračoval pouze s nadepsaným žalobcem. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že [celé jméno původního účastníka] uzavřel dne 22. 11. 2019 s žalovanou ústní smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo provedení opravy vozidla [příjmení] ve lhůtě 10 dnů. [příjmení] vozidla byl žalobce. Vyřízením opravy pověřil [celé jméno původního účastníka]. Žalobce jako postižený nemůže bez vozidla fungovat. Žalobce ani [celé jméno původního účastníka] neměli k dispozici jiné vozidlo, a proto si museli pronajmout vozidlo náhradní. Po dobu prvních 10 dnů byl pronájem náhradního vozidla hrazen z povinného ručení, poté bylo [celé jméno původního účastníka] pronajato náhradní vozidlo [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova]. Protože žalovaná nedodržela dohodnutý termín opravy, když vozidlo bylo opraveno a předáno až dne 6. 4. 2017, musela být opakovaně prodloužena doba pronájmu náhradního vozidla. Žalobce s [celé jméno původního účastníka] za pronájem náhradního vozidla za dobu od prosince 2016 do 4. 5. 2017 zaplatili částku 43 771 Kč. Vozidlo bylo nadto opraveno nekvalitně, po jeho předání v něm shořela elektrika, pročež bylo převzato do zařízení ke sběru autovraků 15. 4. 2017.

2. Žalovaná navrhla, aby žaloba byla zamítnuta. Žalobce nemá aktivní věcnou legitimaci, opravu s ní totiž sjednal [celé jméno původního účastníka], který rovněž řešil i zaplacení ceny za opravu. Stejně tak jmenovaný sjednal nájemní smlouvu na náhradní vozidlo. Z ničeho nevyplynulo, že by [celé jméno původního účastníka] jednal jako opatrovník žalobce. Žalovaná se nedostala do prodlení s opravou vozidla, vozidlo bylo opraveno již dne 28. 11. 2016, nicméně v tu dobu neměl [celé jméno původního účastníka] peníze na zaplacení opravy. Byl proto upozorněn na to, že dokud nezaplatí, může žalovaná uplatnit své zákonné zadržovací právo k vozidlu. [celé jméno původního účastníka] byl vyzván k převzetí vozidla telefonicky. Jmenovaný následně podepsal uznávací prohlášení, v němž potvrdil, že dílo bylo žalovanou řádně provedeno a zavázal se k úhradě dluhu ve splátkách. Na žalobce a [celé jméno původního účastníka] bylo v danou dobu registrováno několik vozidel, a proto neměli důvod si půjčovat náhradní vozidlo, cena za pronájem je navíc přemrštěná.

3. Soud provedl ve věci dokazování listinami a svědeckými výpověďmi, na jehož základě zjistil následující skutkový stav:

4. Ze zakázkového listu [číslo] plyne, že si [celé jméno původního účastníka] u žalované objednal opravu vozidla [příjmení] [příjmení] [příjmení], [registrační značka]. Na listu byla ručně dopsána poznámka„ 6. 12. [celé jméno původního účastníka] vyzvedne“ a„ díly objednané.“ Žalovaná převzala vozidlo dne 22. 11. 2016 s předpokládaným ukončením opravy dne 29. 11. 2016. Dle výdejky ze dne 28. 11. 2016 byl žalované toho dne vydán ze skladu materiál k opravě vozidla.

5. Dle výpisu z registru vozidel ze dne 3. 6. 2020, poskytnutého Městským úřadem Vyškov, byl vlastníkem opravovaného vozidla do 23. 11. 2016 [celé jméno původního účastníka] a k 23. 11. 2016 došlo k přepisu vozidla na žalobce.

6. Fakturou [číslo] ze dne 6. 4. 2017 byla [celé jméno původního účastníka] vyúčtována oprava vozidla ve výši 17 003 Kč se splatností dne 16. 4. 2017. Převzetí faktury potvrdil [celé jméno původního účastníka] svým podpisem. [celé jméno původního účastníka] dne 6. 4. 2017 uznal dluh vůči žalované a současně se s ní dohodl na jeho úhradě v měsíčních splátkách po 2 000 Kč. V uznání potvrdil, že objednané služby byly žalovanou řádně dodány a jím převzaty. Listinu s uznáním dluhu i rozpisem splátek podepsal coby dlužník pouze [celé jméno původního účastníka]. Dle příjmového pokladního dokladu [číslo] ze dne 6. 4. 2017 [celé jméno původního účastníka] na dluh uhradil 2 000 Kč, poté již neuhradil ničeho.

7. Žalovaná se následně svého nároku proti [celé jméno původního účastníka] domáhala u Okresního soudu ve Vyškově žalobou ze dne 8. 11. 2017 [celé jméno původního účastníka] v rámci jednání před uvedeným soudem dne 27. 3. 2018 sdělil, že vlastníkem vozidla je žalobce, ten měl také platit za opravu. Vozidlo bylo opraveno nekvalitně, krátce po převzetí shořelo. Na jednání soudu [celé jméno původního účastníka] uvedl, že vozidlo v říjnu 2017, kdy jej prodal žalobci, bylo v pořádku. Rozsudkem Okresního soudu ve [obec] č. j. [číslo jednací] ze dne 27. 3. 2018 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně č. j. [číslo jednací] ze dne 22. 5. 2019, které nabyly právní moci dne 24. 6. 2019, bylo [celé jméno původního účastníka] coby vlastníku vozidla uloženo, aby zaplatil žalované za opravu vozidla částku 15 003 Kč. Prvostupňový i odvolací soud poukázaly na nelogičnost tvrzení a nevěrohodnost předložených důkazů, kdy [celé jméno původního účastníka] měl prodal žalobci vozidlo dne 31. 10. 2017, přičemž již dne 15. 4. 2017 mělo být převzato na autovrakoviště. 8. [celé jméno původního účastníka] dne 22. 11. 2016 převzal náhradní vozidlo [příjmení] [jméno], [registrační značka] od [právnická osoba] [anonymizována tři slova], s.r.o., kdy zadavatelem byla pojišťovna [anonymizována tři slova], jak plyne z protokolu o zapůjčení motorového vozidla. Na základě smlouvy o nájmu motorového vozidla [číslo] byla mezi [celé jméno původního účastníka] jako nájemcem a [právnická osoba] reality & finance, s.r.o. jako pronajímatelem uzavřena smlouva o nájmu náhradního vozidla na dobu od 3. 12. 2016 do 6. 1. 2017. Za každý započatý den nájmu se nájemce zavázal uhradit 1 400 Kč bez DPH. V článku VIII. odst. 1 smlouvy bylo ujednáno, že pokud nájemce nevrátí vozidlo pronajímateli řádně a včas, je povinen nadále hradit dohodnuté nájemné. Na protokolu o zapůjčení vozidla ze dne 3. 12. 2016 bylo ručně dopsáno, že„ byly přijaty zálohy v částce 5 000 Kč, 6 000 Kč (s nečitelným datem), 5 000 Kč (dne 20. 1. 2017), 4 600 Kč (dne 6. 2. 2017) a 3 500 Kč (dne 20. 2. 2017). Vozidlo dle protokolu bylo předáno zpět společnosti dne 6. 4. 2017.

9. Společnost [anonymizována čtyři slova], s.r.o. vyúčtovala [celé jméno původního účastníka] fakturou č. [anonymizováno], splatnou dne 21. 5. 2017, za pronájem náhradního vozidla [příjmení] [jméno], [registrační značka] v období od prosince 2016 do 6. 4. 2017 celkem 32 591 Kč (včetně najetých kilometrů 11 779,35 Kč, kdy pronajímatel současně zohlednil zálohu v celkové výši 29 500 Kč). Fakturou č. [anonymizováno], splatnou dne 9. 6. 2017, táž společnost vyúčtovala [celé jméno původního účastníka] za pronájem náhradního vozidla [příjmení] [jméno], [anonymizována tři slova] v období od 7. 4. 2017 do 4. 5. 2017 celkem 11 180 Kč. Jelikož [celé jméno původního účastníka] ničeho neuhradil, pronajímatel podal u Okresního soudu ve [obec] (věc byla následně postoupena Okresnímu soudu ve [obec]) žalobu, kterou se po [celé jméno původního účastníka] domáhal zaplacení částky 45 771 Kč s příslušenstvím z titulu nájemní smlouvy [číslo] za dobu od 3. 12. 2016 do 6. 4. 2017 a z titulu smlouvy o nájmu motorového vozidla [číslo] uzavřené dne 6. 4. 2017, a to na základě výše specifikovaných faktur č. [anonymizováno] a [anonymizováno] Vedle toho se pronajímatel domáhal úhrady 2 000 Kč, představující pokuty za dopravní přestupky spáchané nájemcem. [celé jméno původního účastníka] v rámci obrany na podanou žalobu uvedl, že společně s žalobcem do firmy jezdili dvakrát měsíčně a hradili peníze za půjčené vozidlo, předávka peněz v hotovosti se podepisovala na listě o zapůjčení vozidla, faktury nedostal, s vyúčtováním nesouhlasí a žádné přestupky nespáchal. Rovněž tvrdil, že veškeré platby uhradil, doklady nemá, ztratil je při stěhování, při vrácení vozidla mu bylo sděleno, že je vše zaplaceno. Z protokolu o jednání ze dne 14. 3. 2022 a z usnesení Okresního soudu ve [obec] ze dne 14. 3. 2022, č. j. [číslo jednací], bylo zjištěno, že řízení bylo částečně zastaveno co do částky 11 779 Kč s příslušenstvím, představující naúčtované ujeté kilometry, ke kterým neměla společnost doklady. Na daném jednání soudu byla vyslechnuta [jméno] [příjmení], která uvedla, že u vrácení vozidla v servisu s [celé jméno původního účastníka] nebyla. Usnesením Okresního soudu ve [obec] ze dne 14. 3. 2022, č. j. [číslo jednací], byl mezi účastníky schválen smír, kterým se [celé jméno původního účastníka] zavázal uhradit [právnická osoba] reality & finance, s.r.o. částku 33 992 Kč s příslušenstvím. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 19. 4. 2022.

10. Z úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne 23. 10. 2019 soud zjistil, že [celé jméno původního účastníka] na Obvodním oddělení Policie [obec] oznámil podvod ze strany žalované. Dle sdělení Městského ředitelství policie [obec] ze dne 22. 3. 2022 ve věci nedošlo k naplnění žádné skutkové podstaty trestného činu. O tom byl [celé jméno původního účastníka] vyrozuměn již dne 19. 11. 2019.

11. K otázce prodlení žalované byl vyslechnut svědek [jméno] [příjmení], který pracoval u žalované jako přijímací technik. Oprava vozidla trvala dle jeho sdělení 1-2 dny, vzápětí po opravě volal [celé jméno původního účastníka], ať si pro vozidlo přijede. [celé jméno původního účastníka] mu řekl, že nemůže, že je mimo, následně se opakovaně asi pětkrát nebo šestkrát vymluvil. Poté si s [celé jméno původního účastníka] domluvil splátkový kalendář na cenu opravy. Pan [celé jméno původního účastníka] neurgoval žalovanou o vydání vozidla. Svědek se snažil, aby panu [celé jméno původního účastníka] bylo vydáno vozidlo co nejrychleji, protože žalovaná má malé parkoviště. Vyzvednutí vozidla s ním řešil týdny, pan [celé jméno původního účastníka] nechtěl vozidlo převzít. Ačkoliv při řešení splátkového kalendářem byl s [celé jméno původního účastníka] ještě nějaký muž, svědek jednal celou dobu vždy výhradně se jmenovaným. Svědek [jméno] [příjmení], bývalý vedoucí zaměstnanec žalované a přijímací technik, se do systému přihlásil pod jeho údaji při zadání opravy vozidla dne 22. 11. 2016,„ díly objednané“ a„ 6. 12. vyzvedne“ v zakázkovém listu psal on, zřejmě po domluvě se zákazníkem. Svědek [příjmení] [příjmení], zaměstnanec žalované, popsal opravované závady na vozidle, muselo se čekat na dodání náhradního dílu. Oprava trvala týden, maximálně 14 dnů. Vozidlo u žalované stálo dlouho, kolegové mu říkalo, že je tomu proto, že pan [celé jméno původního účastníka] si nechtěl vozidlo převzít.

12. Z výslechu svědka [celé jméno původního účastníka] u dožádaného Okresního soudu ve [obec] vyplynulo, že opravované vozidlo koupil on, následně muselo být přepsáno na žalobce, protože je postižený a má příspěvek na benzín. Opravu vyřizoval [celé jméno původního účastníka], smlouvu o opravě vozidla uzavřel on, protože žalobce není schopen smlouvy uzavírat. Dne 6. 12. 2016 si vozidlo nevyzvedl, žalovaná mu sdělila, že ještě není opravené. Několikrát za žalovanou i jel. Oprava byla dokončena až v dubnu 2017. Současně uvedl, že dohodu o splátkách sice podepsal, ale nedostal ji stejně jako fakturu. Stanovené splátky přestal platit, neměl je kam posílat. Vozidlo bylo špatně opravené, posléze shořela celá elektrika. V té době neměli s žalobcem jiné vozidlo, v registru sice byly zapsány dvě, ale byly sešrotované. Za pronájem náhradního vozidla zaplatili společně s žalobcem celkem přes 20 000 Kč. Současně uvedl, že při vyzvednutí vozidla s ním byla jeho známá [jméno] [příjmení].

13. Rozsudkem Okresního soudu ve [obec] ze dne 8. 7. 2019, č. j. [číslo jednací], byl žalobce omezen ve svéprávnosti na dobu 5 let tak, že mimo jiné není způsobilý nakládat s finančními prostředky v hodnotě převyšující částku 500 Kč týdně ani není způsobilý činit právní jednání, při nichž hodnota předmětu převyšuje 500 Kč. Žalobci byl jmenován opatrovníkem [celé jméno původního účastníka].

14. S ohledem na důvody zamítnutí věci soud neučinil žádná podstatná zjištění z provedených důkazů vztahujících se k majetkovým transakcím s vozidlem po jeho opravě žalovanou. Pro posouzení věci nebylo rozhodující ani určení počtu vozidel vlastněných žalobcem či [celé jméno původního účastníka] (viz technický průkaz vozidla, kupní smlouva ze dne 31. 10. 2017, zprávy Městského úřadu Vyškov, odboru dopravy ze dne 26. 9. 2019 a 31. 1. 2020). Soud ve věci neprovedl původně navrhovaný výslech [jméno] [příjmení], a to jednak z důvodu, že žalobce na něm v průběhu řízení nadále netrval a jednak z důvodu, že navrhovaná svědkyně v rámci řízení před Okresním soudem ve [obec] vypověděla, že se převzetí opravovaného vozidla od žalované nezúčastnila. Soud proto její výslech považoval za nadbytečný.

15. Podle § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Podle § 2587 o. z., dílem se rozumí mimo jiné oprava věci. Podle § 2894 odst. 1 o. z., povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). Podle § 2910 o. z., škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. Podle § 2913 odst. 1 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

16. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

17. Předmětem řízení byl tvrzený nárok žalobce z titulu odpovědnosti za škodu, kterou mu měla žalovaná způsobit opožděným předáním vozidla. Žalobce je osobou závislou na užívání vozidla, pročež si musel zajistit vozidlo náhradní. Právě cena za pronájem náhradního vozidla, resp. vozidel ve výši 43 711 Kč představuje podle žalobce výši jemu vzniklé škody. Pro úplnost soud poukazuje, že z žalobních tvrzení nebylo možné jakkoliv dovodit, že by žalobce uplatňoval svůj nárok z titulu odpovědnosti za vady díla, nýbrž setrval na tom, že se jedná o nárok z titulu odpovědnosti za škodu.

18. Odpovědnost za škodu podle obecné právní úpravy je dána splněním následujících předpokladů, a to porušením smluvní či zákonné povinnosti, vznikem škody, příčinnou souvislostí mezi porušením povinnosti a vznikem škody a zaviněním škůdce.

19. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že žaloba není důvodná jednak z důvodu, že žalobce není osobou, které byla či mohla být tvrzeným jednáním žalované způsobena škoda, tj. majetková újma a jednak z důvodu, že nebylo prokázáno ani samotné prodlené žalované, tedy že by žalovaná porušila jakoukoliv zákonnou či smluvní povinnost při opravě vozidla.

20. Bylo prokázáno, že žalovaná sjednala smlouvu o dílo ve smyslu §§ 2586, 2587 a násl. o. z., jejímž předmětem byla oprava vozidla [příjmení] [příjmení] [registrační značka]. [příjmení], která vozidlo v době předání žalované vlastnila a která rovněž sjednala smlouvu o dílo, byl [celé jméno původního účastníka], nikoliv žalobce. Soud nepovažuje za relevantní zjištění, že po předání vozidla a před jeho opravou došlo k přepisu vozidla na žalobce. Jen touto skutečností se žalobce nestal stranou smlouvy o dílo, nestal se ani účastníkem následné smlouvy o pronájmu náhradního vozidla a rovněž pouze z tohoto důvodu se nemohl stát osobou poškozenou tvrzeným škodním jednáním žalované. Vedle toho sám [celé jméno původního účastníka] vypověděl, že vozidlo muselo být přepsáno na žalobce z důvodu čerpání příspěvku na benzín (pozn. soudu - patrně příspěvku na mobilitu). Faktickým provozovatelem byl nadále [celé jméno původního účastníka].

21. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že [celé jméno původního účastníka], nikoliv žalobce, si vozidlo převzal až dne 6. 4. 2017. Nebylo však prokázáno, že by se tak stalo z důvodu prodlení žalované s opravou a předáním vozidla a současně nebylo ani prokázáno, že v důsledku porušení povinností žalovanou si musel žalobce obstarat náhradní vozidlo. Byl to přitom žalobce, koho v tomto řízení tížilo břemeno tvrzení i břemeno důkazní. Bylo jeho povinností dostatečně konkrétně tvrdit a následně i prokázat, že se žalovaná ocitla v prodlení s opravou a navrácením vozidla. To se však nestalo, jelikož žalobce zůstal pouze v rovině nijak nekonkrétních tvrzení, že mu žalovaná vozidlo předala s několika měsíčním zpožděním z důvodu opožděné opravy. Naopak má soud, zejména za svědeckých výpovědí, za to, že to byl [celé jméno původního účastníka], kdo si opravené vozidlo převzal opožděně, a to patrně z finančních, příp. jiných důvodů neležících na straně žalované. Toto tvrzení již žalobce nijak nevyvrátil. Ačkoliv svědci nemohli být s ohledem na časový odstup příliš konkrétní k průběhu a době trvání opravy vozidla, shodně si vybavili, že vozidlo bylo pro [celé jméno původního účastníka] připravenou k vyzvednutí dlouhou dobu a že naopak bylo v zájmu žalované, aby vozidlo bylo vráceno z důvodů nízké kapacity parkoviště žalované. Ačkoliv si nevybavili, jak přesně dlouho tato oprava trvala, shodli se na tom, že se jednalo o běžnou opravu, max. prodlouženou o dobu dodání potřebných dílů s tím, že mohla trvat jeden, max. dva týdny. [celé jméno původního účastníka] neúspěšně vyzývali k převzetí vozidla. [jméno] žalovaná i svědci uvedli, že jednali vždy s [celé jméno původního účastníka], nikdy s žalobcem.

22. V obecné rovině lze nadto uvést, že ani případné samotné prodlení žalované samo o sobě neprokazuje vznik škody na straně žalobce. Za situace, kdy nebylo prokázáno porušení zákonných ani smluvních povinností žalovanou se soud z důvodu procesní ekonomie nicméně již nezabýval tím, zda byly na straně žalobce dány důvody pro to, aby si opatřoval cizí náhradní vozidlo a zda měl k dispozici bezplatně jiná provozuschopná vozidla.

23. Žalobou uplatněný návrh je nedůvodný i proto, že žalobce není osobou aktivně legitimovanou pro podání této žaloby. Jak již bylo uvedeno shora, smlouvu o opravě vozidla sjednal [celé jméno původního účastníka], stejně jako smlouvy o pronájmu náhradního vozidla. Žalobce, byť byl v době převzetí vozidla od žalované formálně zapsaným vlastníkem, neměl povinnost si vozidlo sám osobně převzít a stejně tak neměl povinnost žalované za opravu čehokoliv hradit. Byl to naopak [celé jméno původního účastníka], komu vznikla povinnost uhradit žalované cenu díla, což bylo ostatně potvrzeno v rámci řízení vedeného u Okresního soudu ve [obec], a rovněž jmenovaný měl povinnost si toto vozidlo od žalované převzít. Taktéž smlouvu o pronájmu náhradních vozidel sjednal [celé jméno původního účastníka], který rovněž vozidlo vždy převzal a následně vrátil pronajímateli. Byl to opětovně pouze [celé jméno původního účastníka], kdo byl povinen z titulu nájemní smlouvy a rovněž na základě soudního smíru schváleného Okresním soudem ve [obec], pronajímateli cokoliv plnit.

24. Aktivní legitimaci žalobce nelze vyvodit, a to ani odvozeně, ze skutečností, že je registrovaným partnerem a opatrovancem [celé jméno původního účastníka]. Předně třeba uvést, že [celé jméno původního účastníka] se stal opatrovníkem žalobce až dne 11. 7. 2019, tedy dnem právní moci rozsudku Okresního soudu ve [obec] ze dne 8. 7. 2019, č. j. [číslo jednací], kdy byl žalobce omezen ve svéprávnosti. Do té doby měl žalobce z hlediska právního možnost vystupovat v právních jednáních samostatně. Jak smlouva o opravě vozidla, tak i o pronájmu náhradního vozidla byla sjednána v době dřívější. I v případě, že by byl žalobce omezený ve svéprávnosti, nebylo možné, aby ho [celé jméno původního účastníka] plně nahradil v rámci jednotlivých právních jednání a jednal na místo žalobce samostatně. Aktivní legitimaci žalobce nelze dovodit ani ze zákona č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a dalších souvisejících předpisů. I když je žalobce registrovaným partnerem [celé jméno původního účastníka], neznamená to, že by jen z tohoto důvodu mohl vystupovat v tomto řízení jako poškozený místo [celé jméno původního účastníka].

25. Podstatné je to, kdo byl účastníkem popisovaných smluvních vztahů a komu měla zaviněným škodním jednáním žalované vzniknout škoda. Škoda spočívá v majetkové újmě poškozené osoby, obecně je charakterizována jako újma, která nastala v majetkové sféře poškozeného. Skutečnou škodou je jednak nastalé snížení majetkového stavu poškozeného, ale v určitých případech jí mohou být i takové hodnoty, které bude třeba teprve vynaložit. Vždy je však třeba prokázat výši škody. Nebylo prokázáno, že by žalobce ze zažalované částky již cokoliv uhradil a že by tuto částku po něm kdokoliv žádal. Žalobce neprokázal, že by vynaložil náklady na nájem náhradního automobilu ve výši 43 711 Kč a netvrdil ani, že tuto částku bude muset v důsledku zaviněného škodního jednání žalované v budoucnu vynaložit. [příjmení], která je povinna za pronájem náhradního vozidla cokoliv hradit je [celé jméno původního účastníka], a to z důvodu svých smluvních závazků a schváleného soudního smíru, nikoliv však v příčinné souvislosti se škodním jednáním žalované. Pokud [celé jméno původního účastníka] ve své svědecké výpovědi tvrdil, že s žalobcem již uhradili přes 20 000 Kč, jednalo se o„ zálohy“ ze smlouvy o nájmu náhradního vozidla, které byly uhrazeny po právu a které zjevně ani nebyly předmětem tohoto řízení.

26. Nelze odhlédnout ani od toho, že žalobce učinil předmětem žalobního nároku coby součást částky 43 771 Kč i částku 11 180 Kč (vyfakturovanou dokladem č. [anonymizováno]) za pronájem vozidla od 7. 4. 2017 do 4. 5. 2017, tedy po dobu, kdy i podle tvrzení žalobce nebyla již žalovaná v prodlení a kdy je z podstaty věci vyloučeno, aby„ nedobrovolný“ pronájem vozidla [celé jméno původního účastníka] byl v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním žalované. Dále, v částce 32 591 Kč, vyfakturované dokladem č. [anonymizováno] za pronájem vozidla od prosince 2016 do 6. 4. 2017, byla zahrnuta i položka za najeté kilometry ve výši 11 779 Kč, přičemž [právnická osoba] reality & finance v rámci řízení vedeného u Okresního soudu ve [obec] tuto částku jako neoprávněnou nadále nepožadovala a řízení bylo v této části zastaveno. Není zde tak žádného důvodu pro to, aby žalobce úhradu této částky po komkoliv požadoval.

27. Lze tak shrnout, že žalobci se nepodařilo prokázat, že žalovaná se vůči němu dopustila porušení jakékoliv zákonné či smluvní povinnosti, že tímto zaviněným protiprávním jednáním žalované byla žalobci způsobena škoda ve formě majetkové újmy ve výši 43 771 Kč. Ze všech shora uvedených důvodů soud proto žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítl.

28. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 146 odst. 2 věta prvá ve spojení s § 142 odst. 1 o.s.ř. Řízení bylo co do částky 229 Kč zastaveno z důvodů neležících na straně žalované a ve zbytku byl žalobní návrh shledán nedůvodným. Žalovaná tedy byla v řízení zcela úspěšná, a proto jí soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení, které představuje odměna za zastupování účastníka advokátem. Advokát žalované v řízení učinil celkem šest úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, a to příprava a převzetí věci, písemné vyjádření k žalobě ze dne 11. 5. 2020, písemné vyjádření k výzvě soudu ze dne 3. 6. 2020, účast na jednání soudu dne 29. 4. 2022, 13. 5. 2022 a 6. 3. 2023, za které mu dle § 7 advokátního tarifu náleží odměna vždy ve výši 2 860 Kč (výše odměny za úkon při tarifní hodnotě 44 000 Kč i 43 771 Kč je stejná), celkem tedy 17 160 Kč. Za každý z těchto úkonů žalované náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, celkem tedy 1 800 Kč Dále náhradu nákladů řízení představuje náhrada za promeškaný čas advokáta žalované strávený cestou ke třem jednáním soudu dle § 14 odst. 1 písm. a) vyhlášky za 6 půlhodin po 100 Kč, celkem tedy 600 Kč a náhrada cestovních nákladů ve výši 844,50 Kč podle § 13 odst. 5 advokátního tarifu ve spojení s § 158 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb. a vyhláškou č. 511/2021 Sb. (ve vztahu k jednáním v r. 2022) a vyhláškou č. 467/2022 Sb. (ve vztahu k jednání v r. 2023) za cestu k jednání soudu na trase Kyjov – [obec] a zpět, celkem 40 km, při spotřebě nafty pro kombinovaný provoz podle norem ES 5,6 litrů na 100 km. Za cestu k jednáním soudu dne 29. 4. 2022 a 13. 5. 2022 advokátovi žalované náleží odměna ve výši 2 x 268,86 Kč a k jednání dne 6. 3. 2023 pak odměna ve výši 306,78 Kč. Dohromady přiznal soud žalované (včetně 21% DPH z odměny advokáta, náhrady hotových výdajů, promeškaného času a cestovních nákladů) náhradu nákladů řízení ve výši 24 689 Kč.

29. Ačkoliv byl žalobce v řízení osvobozen od placení soudních poplatků z důvodu svých nepříznivých majetkových poměrů, soud ve věci neshledal podmínky pro aplikaci § 150 o. s. ř. Postup dle tohoto ustanovení má být dle zákona výjimečným, jen při zjištění a prokázání důvodů hodných zvláštního zřetele. Tyto předpoklady nebyly v řízení splněny, a to ani přes zjevný nepříznivý zdravotní stav žalobce. Žalovaná zahájení tohoto řízení nezavinila, v řízení se bránila nedůvodnému nároku žalobce a soudu se proto nejeví spravedlivým, aby žalovaná, byť i jen zčásti, měla nést náklady tohoto řízení ze svého, aniž by jí byly nahrazeny.

30. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. soud může stanovit lhůtu k plnění delší, nežli jsou 3 dny. Soud má nepříznivou majetkovou situaci žalobce za osvědčenou, proto mu uložil povinnost zaplatit žalované dlužnou částku nákladů řízení ve lhůtě delší, a to ve lhůtě 3 týdnů. Soudu z ničeho přitom nevyplynulo, že by tento postup představoval nepřiměřené znevýhodnění žalované.

31. Státu v tomto řízení vznikly náklady spojené s vyplaceným svědečným (viz usnesení ze dne 3. 5. 2022, č. j. [číslo jednací] a č. j. [číslo jednací]) a rovněž náklady spojené se zastupováním žalobce ustanovenými advokáty. Žalobci bylo na základě usnesení Okresního soudu v Hodoníně č. j. [číslo jednací] ze dne 15. 11. 2019 přiznáno osvobození od soudních poplatků a byl mu ustanoven zástupce JUDr. [jméno] [příjmení]. Následně usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne 6. 8. 2020, byl žalobci ustanoven nový zástupce JUDr. [jméno] [příjmení] a usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne 18. 8. 2021 pak stávající zástupce Mgr. [jméno] [příjmení].

32. Výrokem III. bylo rozhodnuto, že České republice, nadepsanému soudu se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Vzhledem k tomu, že neúspěšný žalobce byl od soudního poplatku osvobozen a byl mu z tohoto důvodu ustanoven advokát, bylo rozhodnuto o tom, že státu nebyly náklady řízení spočívající ve vyplacené, svědečném přiznány. Náklady ustanoveného zástupce nese ve smyslu § 140 odst. 2 o. s. ř. stát a jejich náhradu lze podle § 149 odst. 2 o. s. ř. uložit jen tehdy, zastupoval-li ustanovený advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení a který tedy měl ve věci úspěch. Žalobce byl v řízení neúspěšný, proto tyto náklady neplatí (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2009, sp. zn. 21 Cdo 1997/2008). O odměně a náhradě hotových výdajů nynějšího ustanoveného zástupce bude rozhodnuto samostatným usnesením.