10 C 17/2021
č. j. 10 C 17/2021-32
V PLATNOSTICitované zákony (7)
Plný text
Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Jitkou Múčkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 12 247,62 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 247,62 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 12 247,62 Kč od 14. 4. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 6 989,50 Kč k rukám jejího zástupce, advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 12 247,62 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o přepravě. Žalovaná si dne 16. 1. 2018 objednala u žalobkyně mezinárodní přepravu zboží, za což žalobkyně vystavila žalované fakturu na částku 484 eur se splatností dne 13. 4. 2018. Žalovaná z dlužné částky ničeho neuhradila.
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Za splnění podmínek stanovených v § 115a o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání.
3. Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud zjistil, že žalovaná si u žalobkyně prostřednictvím e-mailové komunikace objednala dne 16. 1. 2018 objednávkou [číslo] přepravu zboží (1 paleta o hmotnosti cca 500 kg) z místa nakládky u [právnická osoba]. [anonymizována tři slova] v [příjmení] [příjmení] [jméno] v [země] do místa vykládky u [právnická osoba]. [anonymizováno] v [anonymizováno] v [země], a to za cenu 400 eur. Zboží mělo být naloženo dne 17. 1. 2018 a složeno dne 18. 1. 2018. K tomu žalobkyně vystavila mezinárodní nákladní list [číslo]. Žalovaná v e-mailu ze dne [datum] potvrdila přijetí faktury č. [rok] [číslo] a současně požádala o její opravu tak, aby v ní bylo zohledněno DPH. Fakturou č. [rok] [číslo] ze dne [datum], splatnou ke dni 13. 4. 2018, žalobkyně vyfakturovala žalobkyni přepravu dle shora označené objednávky v celkové výši 484 eur (400 eur + DPH 84 eur). Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky 484 eur nejprve dopisem ze dne 3. 7. 2018 a následně předžalobními upomínkami ze dne 18. 3. 2019 (doručené žalované téhož dne) a 28. 12. 2020.
4. Soud předesílá, že jelikož místa převzetí a dodání zásilky se nacházela na území dvou různých států, bylo ve věci třeba aplikovat Úmluvu o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR). Dle čl. 31 odst. 1 písm. a) Úmluvy CMR pak platí, že spory vzniklé z přeprav podléhajících této Úmluvě může žalobce vést, pokud je nevede u soudů smluvních států určených dohodou stran, u soudů toho státu, na jehož území má žalovaný trvalé bydliště, hlavní sídlo podniku nebo pobočku anebo jednatelství, jejichž prostřednictvím byla přepravní smlouva uzavřena. S ohledem na to, že smluvní strany si v přepravní smlouvě výslovně nezvolily členský stát úmluvy CMR, u jehož soudu by spor měl probíhat, je ve věci s ohledem na sídlo žalované dána mezinárodní příslušnost českých soudů a dále pak příslušnost shora nadepsaného okresního soudu.
5. Soud hodnotil předložené listinné důkazy podle ust. § 132 o. s. ř. a dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná. Mezi účastníky řízení byla platně uzavřena přepravní smlouva, na základě které se žalobkyně zavázala provést pro žalovanou mezinárodní přepravu zboží. Žalobkyně svůj závazek ze smlouvy dodržela, když dopravu uskutečnila, a vzniklo jí tak právo na zaplacení dohodnuté ceny. Jelikož žalovaná uvedenou cenu za mezinárodní přepravu ani po výzvách žalobkyně neuhradila, soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Byť byla cena za přepravu zboží sjednána v cizí měně, soud postupem dle § 155 odst. 2 a 3 o. s. ř. přiznal žalobkyni k jejímu návrhu nárok na plnění v české měně, a to dle středního kursu devizového trhu vyhlášeného ČNB ke dni splatnosti uplatněné peněžité pohledávky. Jelikož se žalovaná ocitla s úhradou svého peněžitého závazku v prodlení, žalobkyni vzniklo v souladu s § 1970 občanského zákoníku v platném znění rovněž právo požadovat po žalované úroky z prodlení, jejichž výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a které žalobkyně požadovala od 14. 4. 2018 do zaplacení, tedy od prvního dne prodlení žalované určeného dle faktury č. [rok] [číslo].
6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, náhradu nákladů řízení v částce 6 989,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 247,62 Kč sestávající z částky 1 620 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby) a z částky 810 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (sepis předžalobní výzvy) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 950 Kč ve výši 1 039,50 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.