10 C 2/2021

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní JUDr Dagmar Štefancovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 41 200 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 30 000 Kč, smluvní pokutu 10 000 Kč spolu s úrokem z prodlení 9 % ročně z částky 20 000 Kč od 30. 10. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Řízení se co do zaplacení 10 623,2 Kč zastavuje.

III. Žaloba se co do zaplacení 1 200 Kč zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení 7 167 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení 31 200 Kč příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], kterou žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba] Před poskytnutím úvěru byla posouzena úvěruschopnost žalovaného, a to předložením jeho příjmů a výdajů a nahlédnutím předchůdkyně žalobkyně do výpisu z rejstříku insolvencí a exekucí, kde žalovaný nebyl nalezen. Na základě této smlouvy předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému bezúčelový hotovostní úvěr ve výši 20 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit společně s úrokem ve výši 5 600 Kč (28 % z jistiny), poplatkem za správu úvěru ve výši 4 400 Kč, a poplatkem za hotovostní výběr splátek ve výši 3 800 Kč, a to v celkem 13 měsíčních splátkách po 2 600 Kč. Ke splatnosti dluhu došlo dnem splatnosti poslední splátky 29. 10. 2018. Následně došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný žalobkyni nadále dluží 31 200 Kč (když se žalobkyně domáhá nižší částky poplatku za hotovostní výběr splátek ve výši pouze 1 200 Kč a nedomáhá se poplatku za uzavření smlouvy). Žalobkyni v důsledku prodlení žalovaného vzniklo dále právo na smluvní pokutu v částce 20 623,2 Kč, stanovenou ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za prodlení žalovaného v období od 30. 10. 2018 do 20. 8. 2020. Dále se žalobkyně domáhala úroku z prodlení 9 % ročně z částky 20 000 Kč od 30. 10. 2018 do zaplacení.

2. Následně vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do zaplacení smluvní pokuty ve výši 10 623,2 Kč, když se dále domáhala smluvní pokuty pouze ve výši 10 000 Kč. Žalobkyně omezila výši smluvní pokuty součinem čísla 0,5 a výše poskytnuté jistiny. Soud proto řízení v této části zastavil, a to výrokem II. tohoto rozsudku ve smyslu § 96 odst. 1,2 o.s.ř.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek stanovených v § 115a o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání.

4. Z předložených důkazů soud zjistil, že žalovaný požádal o poskytnutí spotřebitelského úvěru dne 29. 9. 2017. Z listiny finanční analýzy ze dne 29. 9. 2017, credit scoringu ze dne 29. 9. 2017, žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru, stvrzenek, pracovní smlouvy ze dne 1. 7. 2017, čestného prohlášen, příjmového pokladního dokladu, smlouvy o nájmu bytové jednotky ze dne 27. 9. 2017, soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] si vyžádala doklady k posouzení schopnosti žalovaného splatit úvěr. Nájemné bytu žalovaného činilo přitom včetně záloh za služby 6 500 Kč + 880 Kč inkaso měsíčně, kauce byla 13 000 Kč (měla být zřejmě uhrazena ze smlouvy o úvěru), za stravování utratil 3 000 Kč měsíčně, za ostatní výdaje 2 000 Kč, splátky úvěru 2 200 Kč, jeho mzda činila 19 740 Kč měsíčně. Žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] dne [datum] uzavřel smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byl žalovanému při podpisu smlouvy poskytnut bezúčelový hotovostní úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal za poskytnutí úvěru zaplatit celkové náklady úvěru ve výši 14 600 Kč, které sestávaly z úroku ve výši 5 600 Kč (tedy 28 % z poskytnuté jistiny za celé období, na které byl úvěr poskytnut, tj. asi 25,85 % ročně), poplatku za uzavření smlouvy ve výši 800 Kč, který byl splatný při uzavření smlouvy, dále poplatku za správu úvěru ve výši 4 400 Kč a poplatku za hotovostní výběr splátek ve výši 3 800 Kč. Celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal uhradit 13 měsíčními splátkami ve výši 2 600 Kč. Dále bylo mezi účastníky v čl. III smlouvy sjednáno, jakým způsobem budou částky hrazeny splátkami. V čl. V. smlouvy si smluvní strany ujednaly, že v den splatnosti poslední splátky přirůstá nesplacená část úroků k jistině. V případě prodlení žalovaného s úhradou splátky vzniká předchůdkyni žalobkyně právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Souhrn smluvní pokuty nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a poskytnuté jistiny. Žalovanému byly poskytnuty standardní informace o spotřebitelském úvěru a předpis splátek. Z notářského zápisu [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum] sepsaného [titul]. [jméno] [příjmení], notářkou se sídlem v [obec], bylo zjištěno, že část závodu společnosti [právnická osoba] byla převedena na společnost [právnická osoba] Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena ze společnosti [právnická osoba] na společnost [právnická osoba] na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla následně pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Předžalobní upomínkou ze dne 27. 7. 2020 byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu i smluvní pokuty, a to ihned, současně mu bylo oznámeno postoupení pohledávky (podací lístek).

5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Dle § 2399 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

7. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

8. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. Dle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

10. Dle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Předložené důkazy hodnotil soud podle § 132 o. s. ř. a dospěl k závěru, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla sjednána smlouva o spotřebitelském úvěru podle § 2395 a násl. o. z., když předchůdkyně předtím posoudila úvěruschopnost žalovaného. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 2 600 Kč, které vedle jistiny v sobě zahrnovaly úrok ve výši 5 600 Kč, poplatek za správu úvěru ve výši 4 400 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 800 Kč Vedle toho žalovaný při podpisu smlouvy uhradil žalobkyni poplatek za sjednání úvěru ve výši 800 Kč. Předchůdkyně žalobkyně si své povinnosti ze smlouvy splnila, neboť žalovanému úvěr v dohodnuté výši poskytla. Žalovaný však svým povinnostem nedostál, jelikož sjednané splátky úvěru nehradil řádně a včas. Soud proto přiznal žalobkyni, na kterou byla pohledávka posléze postoupena, právo na zaplacení dosud neuhrazené jistiny, úroku i poplatku za správu úvěru za administrativní činnost.

12. Soud naopak nepřiznal žalobkyni právo na zaplacení poplatku za hotovostní inkaso splátek. Soud ujednání o tomto poplatku posoudil jako neplatné, neboť je neplatné pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 580 o. z. Takové sjednání poplatku je v rozporu s § 115 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., který zakazuje vázat uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru na poskytnutí doplňkové služby. Možnost poskytnutí úvěru byla bez jakéhokoliv opodstatnění automaticky spojena s povinností zákazníka hradit úvěr hotovostním inkasem. Soudu přitom není zřejmé, proč by poskytnutý úvěr nemohl být následně splácen bezhotovostně, tedy bez dalšího navyšování nákladů dlužníka. Zákazníkovi bylo v dané věci v podstatě dáno na výběr poskytnutí peněz v hotovosti ihned při sjednávání smlouvy, avšak při strpění platby za hotovostní inkaso anebo neposkytnutí úvěru vůbec. Ačkoliv měl dlužník dle bodu III.6 smlouvy možnost hradit splátky i bezhotovostně, nárok úvěrujícího na úhradu poplatku tímto nebyl jakkoliv dotčen a žalovaný by tak byl povinen k jeho úhradě, i když by předchůdkyni žalobkyně nevznikly žádné náklady s výběrem splátek v hotovosti. Jak známo podobné typy smluv o úvěru spotřebitelé zpravidla uzavírají v situaci, kdy nutně potřebují získat ihned určitou finanční částku, proto pochopitelně zvolí okamžité poskytnutí peněžních prostředků i za situace, kdy jsou s tímto spojeny další náklady. Je zřejmé, že se jedná spíše o další poplatek, kterým se předchůdkyně žalobkyně snaží navýšit svůj zisk. K tomuto je možno dále poukázat, že uvedený názor pak zastávají rovněž jednotlivé krajské soudy (srov. např. rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. 42 ICm 4014/2015-23 ze dne 3. 12. 2015, rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové, sp. zn. KSPA 60 INS 5615/2015 ze dne 11. 12. 2015 nebo rozsudek Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 10 ICm 4880/2015 ze dne 20. 9. 2016).

13. Žalobkyně tak nemá nárok na úhradu poplatku za hotovostní výběr splátek v celkové zbylé výši 1 200 Kč, v této části soud žalobu zamítl. S ohledem na prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky 20 000 Kč je v souladu s § 1970 o. z. opodstatněn rovněž požadavek žalobkyně na zaplacení zákonného úroku z prodlení, a to z částky 20 000 Kč, který požadovala od 30. 10. 2018 do zaplacení.

14. Co se týče nároku na zaplacení smluvní pokuty, kterou žalobkyně požadovala za prodlení s úhradou jednotlivých dlužných splátek v celkové výši 10 000 Kč, soud shledal dohodnutou smluvní pokutu za platně sjednanou a za přiměřenou. Smluvní pokuta byla řádně sjednána přímo v textu smlouvy a její výše nevybočuje z požadavků přiměřenosti a souladu s dobrými mravy. Dle § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a maximálně 0,5 násobku jistiny splňuje podmínku přiměřenosti.

15. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Jelikož žalobkyně měla v řízení pouze částečný úspěch, soud náhradu nákladů poměrně rozdělil. Žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení částky 51 823,2 Kč + kapitalizovaný úrok z prodlení ke dni vyhlášení rozsudku 42 95,34 Kč, přičemž jí bylo soudem přiznáno 40 000 Kč + zákonný úrok z prodlení ke dni vyhlášení rozsudku 4 295,34 Kč. Žalobkyně tak byla ve věci úspěšná z 79 % a z 21 % neúspěšná. Náklady řízení v dané věci představují zaplacený soudní poplatek ve výši 1 648 Kč a dále náklady souvisejících se zastupováním žalobkyně advokátem. Soud postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“). Zástupce žalobkyně učinil ve věci dva úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé – žaloba včetně doplnění), za které mu náleží odměna v plné výši a jeden úkon právní služby dle § 11 odst. 2 advokátního tarifu (jednoduchá výzva k plnění), za který mu náleží odměna ve výši jedné poloviny. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 7 bodu 5 advokátního tarifu 3 180 Kč a dále mu za ně podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč, opět za každý z těchto úkonů. Celkem tedy náklady žalobkyně (včetně daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 12 356,5 Kč. Soud nepřiznal odměnu za částečné zpětvzetí, neboť toto bylo zaviněno žalobkyní a je tudíž neúčelným podáním. Takto přiznané náklady soud považuje za účelně vynaložené. Žalobkyně má právo na část nákladů řízení v poměru odpovídajícím rozdílu jejího úspěchu 79 % a neúspěchu 21 %, tj. 58 %. Žalobkyně tak má nárok na částku 7 167 Kč (58 %).