10 C 206/2020

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Jitkou Múčkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovaným:

1. územní celek , IČO sídlem adresa žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa 2. název žalované , IČO sídlem adresa žalované zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení , příjmení , anonymizováno sídlem adresa o určení vlastnického práva k nemovitostem I. Určuje se, že vlastníkem nemovitých věcí, a to pozemků pozemková parcela [číslo] [anonymizováno], a pozemková parcela [číslo] [anonymizováno], v [katastrální uzemí], zapsaných v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrálním pracovištěm Hodonín na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek] a [katastrální uzemí], je [země] a příslušný hospodařit s majetkem státu je [název žalobkyně], [IČO], sídlem [adresa žalobkyně]. II. Žalovaná 1) je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 866,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovaný 2) je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 866,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. IV. Žalovaná 1) a žalovaný 2) jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Hodoníně soudní poplatek za žalobu ve výši 5 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala určení, že je vlastníkem nemovitých věcí - pozemků parcelní [číslo] v [katastrální uzemí] (dále také jen„ pozemky“). Žalobu podala s ohledem na triplicitní zápis vlastnického práva k těmto pozemkům, jelikož jako jejich výlučný vlastník je v katastru nemovitostí vedle žalobkyně zapsán rovněž žalovaná 1) a žalovaný 2). Žalobu odůvodnila tím, že pozemky parcelní [číslo] připadají z část původního pozemku Pozemkového katastru parcelní číslo [anonymizována dvě slova]; dle poznámky na listu vlastnictví [číslo] pro k. ú. [anonymizováno] parcela [číslo] vznikla z parcely [číslo] v rámci hospodářsko-technických úprav. Co se týká vlastnického práva k pozemkům, žalobkyně uvedla, že stát pozemky nabyl v roce 1949 výkupem od církevního subjektu a přídělovou listinou ze dne [datum] (resp. [datum]) byly pozemky odepsány do knihovní vložky [číslo] pro katastrální [územní celek] a knihovního vlastníka Československý stát – [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], národní podnik v [obec]. Následně byla podle ministerského výměru ze dne [datum] poznamenána změna operativní správy na [anonymizováno] závody n.p. [obec]. V důsledku organizačních změn, pak s pozemky hospodařil státní podnik [anonymizováno] [obec] (zrušený ke dni [datum]).

2. Jde-li o zápis vlastnického práva žalované 1) žalobkyně uvedla, že toto vzniklo ze zákona č. 172/1991 Sb. a v katastru nemovitostí bylo zapsáno na základě návrhu [číslo] ze dne [datum]. Podle žalobkyně však k přechodu vlastnictví pozemků na žalovanou 1) podle citovaného zákona nedošlo, neboť v souladu s rozhodovací praxí Nejvyššího soudu ČR i Ústavního soudu nebyla splněna jedna z podmínek definovaná v § 1 tohoto zákona, a to že obec ke dni účinnosti zákona s majetkem fakticky hospodařila. Žalovaná 1) odvozuje své právo hospodaření s pozemky od hospodářské smlouvy o převodu správy národního majetku [číslo] ze dne [datum] Touto smlouvou předávající organizace [anonymizováno] a [anonymizováno], koncern [obec], [anonymizována tři slova] k.ú. [obec] převedla správu národního majetku přejímající organizaci Místnímu národnímu výboru [obec] a šlo o pozemky, které byly na straně předávající organizace přebytečným majetkem v užívání občanů a přejímající organizace měla pozemky předat současným uživatelům do dočasného užívání. Již při převzetí správy MNV [obec] tedy šlo dle citované hospodářské smlouvy o pozemky v užívání občanů a nikoli v užívání právního předchůdce obce, který by majetek fakticky využíval k plnění svých úkolů.

3. Ohledně zápisu vlastnického práva žalovaného 2) žalobkyně uvedla, že dle zápisu v katastru nemovitostí měla být nabývacím titulem hospodářská smlouva o převodu správy národního majetku [číslo] ze dne [datum], kterou [anonymizována dvě slova] závody n.p., závod [obec] převedly správu národního majetku [anonymizována dvě slova] družstvu [obec]. Žalobkyně tuto smlouvu označila za neplatnou a to z následujících důvodů. Za prvé poukazovala na to, že smlouva byla uzavřena v režimu § 347 zákona č. 109/1964 Sb., hospodářského zákoníku (tedy jako smlouva, jejímž předmětem je převod správy národního majetku), ačkoli správně měla být uzavřena v režimu § 349 hospodářského zákoníku (tedy jako smlouva o převodu vlastnictví). Smlouvě dále vytýkala, že v rozporu se zmíněnou právní úpravou obsaženou v hospodářském zákoníku neobsahovala povinný údaj o hodnotě převáděných pozemků a výši úplaty za převáděné pozemky, neboť údaje, které byly ve smlouvě uvedeny, se vztahovaly pouze k porostům samotné [anonymizováno], nikoli k pozemkům jako takovým.

4. Žalovaná 1) nárok žalobkyně neuznala s tím, že žalobkyně jednoznačně neprokázala, že by jí k pozemkům svědčilo vlastnické právo. Obec je oprávněným vlastníkem podle zákona č. 172/1991 Sb. a skutečnost, že ke dni účinnosti zákona s pozemky hospodařila, vyplývá mimo jiné z Dodatku [číslo] k návrhu na provedení záznamu v katastru nemovitostí ze dne [datum].

5. Žalovaný 2) ve svém vyjádření k žalobě nárok žalobkyně rovněž neuznal a trval na tom, že vlastníkem pozemků je on na základě hospodářské smlouvy [číslo] ze dne [datum].

6. Triplicita vlastnického práva k dotčeným pozemků vyplývá z výpisu z katastru nemovitostí, kde na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí] jsou jako vlastníci pozemků parcelní [číslo] vedle sebe zapsáni všichni účastnici tohoto řízení. Z listu vlastnictví lze též vyčíst, že došlo ke změně číslování parcel, kdy parcela p. [číslo] vznikla z KN parc. [číslo] v rámci hospodářsko-technických úprav. Dle srovnávacího sestavení parcel dřívější pozemkové evidence s parcelami katastru nemovitostí předmětné pozemky p. [číslo] připadaly za část původního pozemku Pozemkového katastru p. č. [anonymizována dvě slova] v k. ú. [obec] o výměře [anonymizováno], [číslo] ha. Zápisy v pozemkové knize potvrzují též to, že v knihovní vložce [číslo] pro katastrální [územní celek], v níž byl zapsán původní pozemek parcelní číslo [anonymizována dvě slova], byla dne [datum] zaknihována poznámka provedení výkupu tohoto pozemku od církevního subjektu podle výměru ONV v [obec] ze dne [datum] podle § 10 odst. 2 zákona č. 46/1948 Sb. Následně byl pozemek odepsán do knihovní vložky [číslo] to na základě přídělové listiny KNV v Gottwaldově ze dne [datum]. Žalobkyně vedle výpisu z knihovní vložky [číslo] předložila i tuto přídělovou listinu, z níž je patrné, že je datována dnem [datum] (nikoli [datum]). Podle této listiny bylo vloženo vlastnické právo pro Československý stát – [anonymizována dvě slova] závody, národní podnik [obec]. Výměrem Ministerstva potravinářského průmyslu a výkupu zemědělských výrobků ze dne [datum] došlo ke sloučení [anonymizována dvě slova] závodů s národním podnikem [anonymizováno] závody. Podle shora označeného výpisu z katastru nemovitostí je nabývacím titulem pro žalobkyni notářský zápis NZ [číslo] ze dne [datum], příslušnost hospodařit s majetkem státu pro [název žalobkyně] pak vyplývá z ohlášení zn. [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum].

7. Dodatek [číslo] ze dne [datum], jenž je v katastru nemovitostí zapsán jako nabývací titul ve prospěch žalované 1) na základě zákona č. 172/1991 Sb., deklaroval, že ke dni [datum] byly předmětné nemovitosti ve vlastnictví České republiky, právo hospodaření k nim vykonával bývalý MNV a ke dni [datum] s nemovitostmi hospodařila [územní celek]. Dodatek odkazuje mimo jiné na hospodářskou smlouvu [číslo] z níž soud zjistil, že tuto dne [datum] uzavřela předávající organizace [anonymizováno] a [anonymizováno], koncern [obec], [anonymizována dvě slova] závody k. p. [obec] (jako právní nástupce [anonymizováno] závodů n. p. [obec]) s přejímající organizací - Místním národním výborem [obec] podle § 347 hospodářského zákoníku Smlouva se týkala převodu správy národního majetku, mimo jiné se [anonymizováno] [parcelní číslo] o výměře [výměra], a důvodem převodu byla skutečnost, že šlo o přebytečný majetek na straně předávající organizace, který je v užívání občanů. V rubrice závazky v 6. odstavci této smlouvy je uvedeno, že pozemky budou předány do dočasného užívání současným uživatelům.

8. Hospodářská smlouva [číslo] ze dne [datum], jež je zapsaná v katastru nemovitostí jako nabývací titul pro žalovanou 2), byla sepsána na tiskopise nadepsaném jako„ Hospodářská smlouva o převodu správy národního majetku (§ 347 hospodářského zákoníku)“. Jako předávající organizace jsou uvedeny [anonymizována dvě slova] závody n. p. závod [obec] a jako přejímající [anonymizována dvě slova] družstvo [obec]. Majetek, jehož se smlouva týká, je označen jako [anonymizováno]„ [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]“ v [obec], parcelní čísla [číslo] [anonymizována dvě slova]. Zůstatková hodnota porostů rozlišených na plodné a mateční je určena částkou [anonymizována dvě slova] Kčs a této částce odpovídá i sjednaná úplata, za kterou se„ správa“ porostů převádí, a to (zpětně) k datu [datum]. Tato smlouva pak byla zemědělským družstvem předložena Středisku geodézie v [obec] společně s průvodním dopisem ze dne [datum], v němž družstvo žádalo o zápis vlastnického práva k [anonymizováno] na [anonymizováno].

9. Mimosoudní korespondence účastníků k vyřešení sporné věci byla doložena výzvou žalobkyně ze dne [datum], [datum] a [datum], stanoviskem žalované 1) ze dne [datum] a [datum] a předžalobní výzvou ze dne [datum] s dokladem o jejím doručení oběma žalovaným.

10. Rozsudkem Okresního soudu v Hodoníně ze dne 16. 2. 2021, č. j. 13 C 295/2020-86, v řízení o určení vlastnického práva k nemovitostem žalobkyně [země] proti žalovanému [příjmení] [anonymizováno] se sídlem v [obec] bylo určeno, že vlastníkem pozemků p. [číslo] v k. ú. [obec] je žalobkyně a příslušný hospodařit s majetkem státu je [název žalobkyně].

11. Jelikož se žalobkyně v dané věci domáhala určení, že je vlastníkem dotčených pozemků, soud se s ohledem na § 80 o. s. ř. předně zabýval tím, zda má žalobkyně na požadovaném určení naléhavý právní zájem. Vzhledem k tomu, že žalobkyně navrhuje určení svého vlastnického práva k nemovitostem, které se zapisují do katastru nemovitostí, a bez požadovaného určení by žalobkyně neměla jinou možnost, jak dosáhnout změny zápisu vlastnického práva v katastru nemovitostí tak, aby byl ve shodě stav právní se stavem zapsaným v katastru nemovitostí, je nepochybné, že žalobkyně má naléhavý právní zájem na tom, aby o její určovací žalobě bylo soudem rozhodnuto.

12. Provedené důkazy hodnotil soud podle § 132 o. s. ř. a dospěl k závěru, že byť žalovaná 1) zpochybňovala vlastnické právo žalobkyně, žalobkyně podrobně popsala a též prokázala, a to zápisy v [příjmení] knize, knihovní vložky [číslo] dále přídělovou listinou KNV v Gottwaldově ze dne [datum], výměrem Ministerstva potravinářského průmyslu a výkupu zemědělských výrobků ze dne [datum], výpisem z obchodního rejstříku ohledně státního podniku [anonymizováno] [obec] a notářským zápisem ze dne [datum], NZ [číslo], jakým způsobem stát získal vlastnické právo k předmětným pozemkům. Vlastnické právo na stát přešlo v důsledku provedení výkupu původního pozemku p. č. [anonymizována dvě slova] v katastrální obci [obec] od církevního subjektu podle výměru ONV v [obec] ze dne [datum] podle § 10 odst. 2 zákona č. 46/1948 Sb., jak vyplývá ze zápisu v [příjmení] knize, knihovní vložka [číslo]. Podle odstavce 3 citovaného ustanovení, poznámka o provedení výkupu v pozemkové knize má účinky přechodu vlastnického práva k vykoupené půdě na československý stát. Poznámka provedení výkupu v pozemkové knize byla učiněna k datu [datum] a k tomuto datu také stát nabyl vlastnické právo k dotčeným pozemkům.

13. Soudu tak zbývalo posoudit, zda nabývací tituly, zapsané v katastru nemovitostí ve prospěch žalované 1) a také žalovaného 2), mohly vést k převodu vlastnického práva ze státu na tyto subjekty.

14. Jde-li o vlastnické právo [územní celek], která jej odvozuje ze zákona č. 172/1991 Sb., soud shodně s žalobkyní konstatuje, že k přechodu vlastnictví dotčených pozemků na žalovanou obec v režimu citovaného zákona nedošlo a vlastnictví svědčí České republice. V souladu s ustálenou rozhodovací praxí, mimo jiné s nálezem Ústavního soudu České republiky ze dne 29. 11. 1996, sp. zn. IV. ÚS 185/96, platí, že pro přechod některých věcí z majetku ČR do vlastnictví obcí podle zákona č. 172/1991 Sb. musí být splněny kumulativně tři podmínky stanovené v § 1 odst. 1 - musí tedy jít o majetek, který ve stanovené době náležel České republice, ke stanovenému dni k němu měl právo hospodaření právní předchůdce obce a konečně, že s tímto majetkem tento předchůdce také hospodařil. Vlastnické právo státu bylo prokázáno a je blíže vysvětleno v odstavcích 3. a 9. tohoto odůvodnění. Druhou podmínku – právo hospodaření ke dni [datum], svědčící právnímu předchůdci obce, odvozuje obec od hospodářské smlouvy [číslo] ze dne [datum]. Podle názoru soudu však nebyla splněna třetí kumulativní podmínka, a to že ke dni účinnosti zákona č. 172/1991 Sb. obec s těmito pozemky také fakticky hospodařila. Faktické hospodaření s pozemky ze strany právního předchůdce obce zpochybňoval již text samotné hospodářské smlouvy, v jejímž článku 6. je konstatováno, že převáděný majetek (mimo jiné dotčené pozemky) byl již k datu uzavření smlouvy v užívání občanů s tím, že pozemky budou předány do dočasného užívání současným uživatelům. Soud proto usnesením ze dne 4. 1. 2021, č. j. 10 C 206/2020-73, vyzval žalovanou 1) ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř., aby označila důkazy k prokázání skutečnosti, že k datu účinnosti zákona č. 172/1991 Sb. s předmětnými pozemky hospodařila. Žalovaná 1) na výzvu soudu žádné důkazy nepředložila ani neoznačila a na jednání soudu uvedla, že není schopna označit žádné důkazy s ohledem na velký časový odstup. Vzhledem k tomu, že důkazní břemeno k prokázání skutečnosti, že k rozhodnému datu obec s nemovitostmi hospodařila, nese obec a tato ani přes poučení soudu uvedenou skutečnost neprokázala, nelze než konstatovat, že obci vlastnické právo k dotčeným pozemkům nesvědčí, neboť nebyly splněny všechny podmínky podle § 1 odst. 1 zákona č. 172/1991 Sb. pro přechod vlastnického práva k předmětným pozemkům z majetku České republiky do vlastnictví obce.

15. Co se týká hospodářské smlouvy ze dne [datum] jako možného nabývacího titulu pro žalovaného 2), soud má za to, že k převodu vlastnictví ze státu ani na tohoto žalovaného (družstvo) touto smlouvou dojít nemohlo. I kdyby soud pominul zpochybňované splnění formálních náležitostí smlouvy (zavádějící označení smlouvy jako smlouvy o převodu správy nikoli vlastnictví, nesrovnalosti ve vymezení předmětu převodu, kdy hodnota majetku odráží pouze cenu porostů a nikoli samotných pozemků), případný převod dotčených pozemků z národního majetku do vlastnictví jiné než státní organizace právní předpisy účinné v tehdejší době skutečně zapovídaly.

16. Režim převodů vlastnictví upravoval zákon č. 109/1964 Sb., hospodářský zákoník, konkrétně § 69 hospodářského zákoníku (ve znění účinném k datu uzavření hospodářské smlouvy). Jelikož zamýšlený převod pozemků není převodem, k němuž by docházelo při obvyklém hospodaření, vztahoval se na něj odst. 3 zmíněného ustanovení:„ (3) Jiné převody vlastnictví k věcem, které jsou v národním majetku, jsou možné, jen pokud to připouštějí prováděcí předpisy. V těchto případech převody do vlastnictví družstevních nebo jiných socialistických organizací než státních se provádějí smlouvou podle ustanovení § 349; převody do vlastnictví občanů se provádějí podle ustanovení občanského zákoníku“.

17. Prováděcím předpisem k výše citovanému ustanovení byla vyhláška číslo 104/1966 Sb., o správě národního majetku, která v § 15 (opět ve znění účinném k datu uzavření hospodářské smlouvy) upravovala převod vlastnictví národního majetku na jiné než státní subjekty. Možnost převést vlastnictví k pozemku vymezoval odst. 1 zmíněného ustanovení:„ (1) Vlastnictví k pozemku lze převést jen, jde-li a) o spoluvlastnický podíl pozemku, převádí-li se současně do vlastnictví občana i podíl na stavbě, která může být předmětem osobního vlastnictví a která je na tomto pozemku postavena, b) o části pozemků, které v rámci drobné asanace mají být přičleněny k jiným parcelám do vlastnictví občanů, popřípadě jiných socialistických organizací než státních, c) o části pozemků, které na základě dispozic územního plánu, popřípadě územně plánovacích podkladů mají být přičleněny k dosavadním pozemkům ve vlastnictví občanů, jež jsou určeny pro stavbu rodinných domků, chat a zahrádek, nebo k dosavadním pozemkům ve vlastnictví socialistických organizací jiných než státních; předpokladem pro převod části pozemků na občany je, že takové části pozemků není vhodné použít ke zřízení samostatného práva osobního užívání pozemku, d) o pozemky převáděné výměnou mezi socialistickými organizacemi, e) o převod pozemků na podniky a organizace zřízené ministrem zahraničního obchodu podle zákona č. 119/1948 Sb., o státní organizaci zahraničního obchodu a mezinárodního zasilatelství.“ Z provedeného výčtu je patrné, že zamýšlený převod pozemků vtělený do dotčené hospodářské smlouvy nelze podřadit pod žádnou z kategorií. Důsledek absence způsobilého důvodu převodu pozemku v národním majetku vyplývá z odst. 6 téhož ustanovení, který výslovně uvádí, že„ V jiných případech než uvedených v předchozích odstavcích je převod vlastnictví národního majetku nepřípustný.“ Nelze tedy než uzavřít, že uzavřená hospodářská smlouva nemohla vést k převodu vlastnického práva, neboť takovýto převod tehdejší právní úprava vylučovala, a hospodářská smlouva ze dne [datum] není způsobilým nabývacím titulem.

18. S ohledem na výše uvedená skutková zjištění a jejich právní hodnocení lze uzavřít, že žalobkyně prokázala své vlastnické právo a současné také, že nedošlo k přechodu vlastnického práva k dotčeným pozemkům na žalovanou 1) podle zákona č. 172/1991 Sb. ani k převodu vlastnického práva na žalovaného 2) dle hospodářské smlouvy [číslo] ze dne [datum]. Podaná žaloba na určení vlastnického práva je důvodná, proto jí soud vyhověl a určil, že vlastníkem předmětných pozemků je žalobkyně.

19. Žalobkyně byla v řízení úspěšná a podle § 142 odst. 1 o. s. ř. má právo na náhradu nákladů řízení. Právo na náhradu nákladů řízení účastníka, jež v řízení nebyl zastoupen advokátem, se řídí § 151 odst. 3 o. s. ř., podle něhož, účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku. Zvláštním prováděcím předpisem je vyhláška č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu (dále jen„ vyhláška“). Podle § 2 odst. 3 vyhlášky činí výše paušální náhrady v této věci 300 Kč za každý úkon. Žalobkyně ve věci učinila tři úkony ve smyslu § 1 odst. 3 vyhlášky: návrh ve věci samé (žaloba), vyjádření k podání žalované 1), příprava na jednání a účast na jednání. Za prvé tři úkony žalobkyně výši nákladů nedoložila a náleží jí tedy zmíněná paušální náhrada ve výši 300 Kč za každý z nich. Co se týče účasti u jednání, žalobkyně v souvislosti s cestou z [obec] do Hodonína a zpět doložila technický průkaz vozidla, jímž cestu uskutečnila, a náklady na tuto cestu vyúčtovala částkou 833 Kč. Za tento úkon jí tedy byla přiznána náhrada skutečně vynaložených nákladů, nebyla jí však přiznána paušální náhrada ve výši 300 Kč, neboť není možné tyto nároky (tj. nárok na náhradu skutečně vynaložených nákladů a nárok na zaplacení paušální náhrady nákladů) kumulovat a za týž úkon (účast na jednání) žádat obojí. Ujetá vzdálenost činila celkem 138 kilometrů, cestovní náklady žalobkyně činí při doložené spotřebě pro kombinovaný provoz ve výši 3,7 litru na 100 kilometrů, průměrné ceně pohonných hmot 36,10 Kč za litr a sazbě základní náhrady za 1 kilometr ve výši 4,70 Kč podle vyhlášky č. 511/2021 Sb., žalobkyní požadovanou částku 833 Kč. Celkem tedy náklady řízení žalobkyně činí 1 733 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně podala žalobu proti dvěma žalovaným, kteří však v řízení měli postavení samostatného účastníka (§ 91 odst. 1 o. s. ř.), rozdělil soud výše stanovenou částku náhrady nákladů řízení rovným dílem mezi oba žalované, jak vyplývá z II. a III. výroku tohoto rozhodnutí.

20. Jelikož žalobkyně je dle § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, osvobozena od soudních poplatků, přešla poplatková povinnost dle § 2 odst. 3 tohoto zákona na oba žalované, kteří ve věci nebyli úspěšní. Výše soudního poplatku za žalobu činí dle položky 4 bodu 1. písm. a) Sazebníku soudních poplatků 5 000 Kč a tento jsou povinni podle § 2 odst. 8 tohoto zákona zaplatit společně a nerozdílně.