10 C 24/2021

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Jitkou Múčkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1 972,31 Kč s příslušenstvím

I. Řízení o zaplacení částky 2 170 Kč se zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 121,52 Kč spolu s úrokem ve výši 19,4 % ročně z částky 121,52 Kč od 13. 5. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 121,52 Kč od 13. 5. 2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 1 889 Kč k rukám jejího zástupce, advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 972,31 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne [datum] mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] Na základě této smlouvy žalovaný obdržel v uvedený den úvěr ve výši 54 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v 72 měsíčních splátkách po 1 407,74 Kč, které v sobě zahrnovaly jistinu, úrok ve výši 19,4 % ročně a poplatky. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení se splácením splátek, právní předchůdkyně žalobkyně dne [datum] úvěr zesplatnila. Žalovaný tak dlužil na jistině 1 972,31 Kč, úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni 25. 2. 2020 částkou ve výši 197,92 Kč, úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 972,31 Kč od 26. 2. 2020 do zaplacení a smluvní úrok ve výši 19,4 % ročně z částky 1 972,31 Kč od 26. 2. 2020 do zaplacení. Ve vztahu k posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr, žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že dosahuje příjmu ve výši 43 000 Kč, má jednu vyživovací povinnost a celkový čistý měsíční příjem domácnosti činí 80 000 Kč. Z interních i externích zdrojů původní věřitelky bylo zjištěno, že žalovaný měl v době podání žádosti o úvěr u věřitelky závazky v celkové měsíční výši 6 913,24 Kč a mimo to další závazky v celkové výši 1 404 Kč. Žalovaný požádal o úvěr ve výši 100 000 Kč, přičemž po hodnocení klienta mu původní věřitelka schválila úvěr ve výši 54 000 Kč.

2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému podal žalovaný odpor s odůvodněním, že celý dluh, částku ve výši 2 170 Kč, již uhradil, a to aniž by věděl, že ve věci byla podána žaloba. Žalovaný trval na tom, aby řízení bylo zastaveno s tím, že žalobkyně vede spor především pro získání nákladů řízení.

3. Žalobkyně podáním ze dne [datum] vzala žalobu co do částky 2 170 Kč zpět s odůvodněním, že žalovaný po podání žaloby na svůj dluh uhradil uvedenou částku. Žalobkyně tuto částku započetla na kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 197,92 Kč, na smluvní úrok ve výši 19,4 % ročně z dlužné jistiny od 26. 2. 2020 do 12. 5. 2020 v částce 80,72 Kč, na zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z dlužné jistiny od 26. 2. 2020 do 12. 5. 2020 ve výši 40,57 Kč a na část jistiny.

4. Podle § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně vzala žalobu co do částky 2 170 Kč zpět, a to ještě před jednáním ve věci samé, soud řízení v souladu s § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. v požadovaném rozsahu zastavil.

5. Předmětem řízení tak zůstal nárok žalobkyně na zaplacení zbývající dlužné jistiny ve výši 121,52 Kč, smluvního úroku ve výši 19,40 % ročně a zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně, a to vždy z částky 121,52 Kč od 13. 5. 2020 do zaplacení.

6. Na základě provedeného dokazování listinnými důkazy zjistil soud následující skutkový stav.

7. Mezi společností [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]) a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které se původní věřitelka zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 54 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v 72 měsíčních splátkách po 1 407,74 Kč, které v sobě zahrnovaly jistinu, úrok sjednaný ve výši 19,4 % ročně a sjednané pojištění schopnosti splácet ve výši 133 Kč. Dodatkem ke smlouvě o úvěru ze dne [datum] bylo mezi stranami dohodnuto zrušení pojištění schopnosti splácet a žalovaný tak byl povinen hradit měsíční splátky pouze ve výši 1 274,74 Kč Součástí smlouvy byly rovněž [anonymizováno 5 slov] a [anonymizována tři slova]. Žalovanému byly poskytnuty Standardní informace o spotřebitelském úvěru.

8. Ohledně posuzování úvěruschopnosti žalovaného splácet úvěr žalobkyně předložila potvrzení o příjmech žalovaného, podle kterého za posledních 12 měsíce dosahoval čistého měsíčního příjmu 43 350 Kč.

9. Z výpisu z úvěrového účtu za říjen 2012 až květen 2020 vyplývá, že žalovanému byl úvěr ve výši 54 000 Kč připsán na jeho účet dne [datum], následně se žalovaný dostal do prodlení se splácením splátky úvěru a u žalovaného byl evidován dluh v celkové výši 2 170 Kč, sestávající z jistiny 1 972,31 Kč a úroku z prodlení 197,92 Kč. Dopisem ze dne 20. 2. 2019 právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému, že ke dni 19. 2. 2019 činil jeho dluh na jistině 1 972,31 Kč a 46,51 Kč na úrocích z prodlení. Podle výpisu z běžného účtu žalovaného, tento dne 12. 5. 2020 poukázal na bankovní účet žalobkyně částku 2 170 Kč.

10. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka z uvedené smlouvy postoupena na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 28. 2. 2020, který byl odeslán dne 2. 3. 2020. Předžalobní výzvou ze dne 31. 3. 2020, odeslanou dne [datum], vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky 5 371,36 Kč.

11. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obch. zák.“) a zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), a to s ohledem na dobu sjednání úvěrové smlouvy a s odkazem na § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění.

12. Podle § 261 odst. 3 písm. d) obch. zák., se smlouva o úvěru řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkového vztahu obchodním zákoníkem. Podle § 497 obch. zák., smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 502 odst. 1 věta první obch. zák., je dlužník povinen od doby poskytnutí peněžních prostředků platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Podle § 517 odst. 2 obč. zák., jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

13. Dle § 524 obč. zák., věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.

14. Soud má na základě provedeného dokazování za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně platně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 54 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit poskytnuté prostředky společně s úrokem ve výši 19,4 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách po 1 274,74 Kč. Žalovaný se následně ocitl v prodlení s úhradou sjednaných splátek a k 19. 2. 2019 mu vznikl dluh na jistině ve výši 1 972,31 Kč. Pohledávka byla poté postoupena na žalobkyni, která tak vstoupila do práv původní věřitelky a je aktivně legitimována k vymáhání dlužné částky.

15. Žalovaný dne 12. 5. 2020, tedy po podání žaloby, uhradil na svůj dluh částku 2 170 Kč. K tomuto dni činila celková výše dlužné částky 2 291,52 Kč (včetně smluvních úroků a úroků z prodlení). Předmětnou částku žalobkyně v souladu s § 330 obch. zák. i [anonymizováno 5 slov] započetla nejprve na kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 197,92 Kč, na smluvní úrok ve výši 19,4 % ročně z dlužné jistiny od 26. 2. 2020 do 12. 5. 2020 kapitalizovaný v částce 80,72 Kč, na zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z dlužné jistiny od 26. 2. 2020 do 12. 5. 2020 kapitalizovaný ve výši 40,57 Kč a následně na část jistiny ve výši 1 850,79 Kč. Žalovaný proto po částečném plnění zůstal dlužen jistinu v celkové výši 121,52 Kč a dále smluvní úrok ve výši 19,4 % ročně a úrok z prodlení v zákonné výši 9,75 % ročně, a to obojí z uvedené jistiny za dobu od 13. 5. 2020 do zaplacení. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud žalobě, s přihlédnutím k jejímu částečnému zpětvzetí, vyhověl.

16. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl za použití § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně vzala žalobu částečně zpět pro chování žalovaného, který svůj dluh zčásti uhradil až po podání žaloby, a úspěšná byla i co zbývající části žalobního nároku. Lze tak konstatovat, že žalobkyně byla ve sporu po procesní stránce zcela úspěšná a má nárok na náhradu nákladů řízení. Soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení, které v dané věci představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení, tj. odměna za zastupování účastníka advokátem. Za úkony učiněné do okamžiku částečného zpětvzetí žaloby náleží žalobkyni odměna 600 Kč podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v platném znění, za tři úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, předžalobní výzva k plnění), náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci, tj. celkem částka 300 Kč, a náhrada za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 1 a 3 o. s. ř. ve výši 189 Kč. Dohromady přiznal soud žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 889 Kč. Jelikož se v dané věci jedná o tzv. formulářovou žalobu podávanou žalobkyní opakovaně v obdobných věcech, soud ve věci aplikoval § 14b uvedené vyhlášky. S poukazem na ustanovení § 150 o. s. ř. však soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení spočívající v odměně advokáta za úkon právní služby učiněný v souvislosti s částečným zpětvzetím žaloby a v náhradě hotových výdajů spojených s tímto úkonem právní služby. Soud přihlédl k okolnostem dané věci, kdy žalovaný uhradil podstatnou část žalované částky dne 12. 5. 2020, aniž by věděl, že dne 4. 5. 2020 byla na něj podána žaloba v této věci. Žalobkyně však na částečné plnění ze strany žalovaného nereagovala neprodleným částečným zpětvzetím žaloby, ve věci byl dne 23. 6. 2020 vydán elektronický platební rozkaz na původní dlužnou částku a žalobkyně vzala žalobu částečně zpět až dne 4. 2. 2021, a to až poté, co jí místě nepříslušný Obvodní soud pro Prahu 1 dne 1. 9. 2020 a nadepsaný soud dne 2. 2. 2021 zaslal odpor žalovaného s námitkou úhrady dluhu. Pospané skutečnosti shledal soud jako důvody hodné zvláštního zřetele k tomu, aby žalobkyni náhradu nákladů řízení zčásti nepřiznal.