10 C 266/2020

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní JUDr. Dagmar Štefancovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 12 030 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se co do zaplacení 12 030 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení 3 814,01 Kč, kapitalizovaného úroku 11 281,02 Kč, úroku z prodlení 8,05 % ročně z částky 9 264,79 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, úroku 23,72 % ročně z částky 9 264,79 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 2 030 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum], kterou se žalovanou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba]. Ta nejdříve s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě informací a dokladů od žalované. Na základě uzavřené smlouvy pak žalovaná obdržela částku 7 000 Kč v hotovosti. Žalovaná se ve smlouvě současně zavázala kromě jistiny zaplatit rovněž částku ve výši 5 180 Kč, která představuje úrok ve výši 980 Kč (sazba 23,72 % p. a.), odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši 1 400 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 800 Kč, vše v 58 týdenních splátkách po 210 Kč. Žalovaná hradila splátky pouze do 21. 2. 2014 a to celkem 10 150 Kč, poté přestala splátky hradit. Poslední splátku měla přitom dle splátkového kalendáře zaplatit dne 11. 9. 2014. Žalovaná tak dluží žalobkyni jistinu ve výši 1 563,53 Kč, částku 466,47 Kč na poplatcích a pevném úroku dále úrok ve výši 1 969,73 Kč (tj. úrok ve výši 23,72 % ročně z jistiny za dobu od 12. 9. 2014 do 6. 12. 2019), zákonný úrok z prodlení 666,03 Kč (z částky jistiny za dobu od 19. 9. 2014 do 6. 12. 2019). Dále se žalobkyně domáhá částky úroku ve výši 23,72 % ročně z částky jistiny od 7. 12. 2019 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky jistiny od 7. 12. 2019 do zaplacení. Pohledávka byla dne [datum] postoupena na žalobkyni.

2. Žalobkyně se po žalované domáhala i zaplacení částky 10 000 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum], kterou se žalovanou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba]. Ta nejdříve s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě informací a dokladů od žalované. Na základě uzavřené smlouvy pak žalovaná obdržela částku 10 000 Kč v hotovosti. Žalovaná se ve smlouvě současně zavázala kromě jistiny zaplatit rovněž částku ve výši 7 400 Kč, která představuje úrok ve výši 1 400 Kč (sazba 23,72 % p. a.), odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši 2 000 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč, vše v 58 týdenních splátkách po 300 Kč. Žalovaná hradila splátky pouze do 21. 2. 2014, a to celkem 7 400 Kč, poté přestala splátky hradit. Poslední splátku měla přitom dle splátkového kalendáře zaplatit dne 27. 11. 2014. Žalovaná tak dluží žalobkyni jistinu ve výši 7 701,26 Kč, částku 2 298,74 Kč na poplatcích a pevném úroku dále úrok ve výši 9 311,29 Kč (tj. úrok ve výši 23,72 % ročně z jistiny za dobu od 28. 11. 2014 do 6. 12. 2019), zákonný úrok z prodlení 3 147,98 Kč (z částky jistiny za dobu od 5. 12. 2014 do 6. 12. 2019). Dále se žalobkyně domáhá částky úroku ve výši 23,72 % ročně z částky jistiny od 7. 12. 2019 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky jistiny od 7. 12. 2019 do zaplacení. Pohledávka byla dne [datum] postoupena na žalobkyni. Žalobkyně žalovanou opakovaně kontaktovala, žalovaná však nesdělila, že by již půjčky zaplatila, proto žalobkyně považuje vyjádření žalované o tom, že jsou výše uvedené půjčky splaceny, za nedůvěryhodné. Splácení probíhalo v místě bydliště žalované. O každé splátce byl proveden záznam do evidence splátek. Žalovaná se zavázala, že nebude do evidence splátek nic vpisovat, nebude ji poškozovat, měnit nebo činit nečitelnou, škrtat v ní. Evidence splátek doložené žalovanou neodpovídají splátkám, které eviduje žalobkyně, záznamy o platbách ze dne 15. 11. 2013 v žalovanou předložených evidencích splátek nevyplnila obchodní zástupkyně předchůdkyně žalobkyně. Žalovaná dluží částky výše uvedené.

3. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila tak, že nárok neuznává, obě půjčky sice čerpala, obě ale před datem jejich splatnosti uhradila. Toto má řádně doplněno a potvrzeno v evidencích splátek. Poslední splátku uhradila 15. 11. 2013 k rukám obchodní zástupkyně [jméno] [příjmení]. Toto v minulosti sdělila i předchůdkyni žalobkyně.

4. Soud v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), rozhodl bez nařízení jednání.

5. Soud na základě předložených listinných důkazů zjistil, že mezi společností [právnická osoba] a žalovanou byla uzavřena dne [datum] smlouva o půjčce [číslo] na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalované poskytnout půjčku ve výši 7 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutou půjčku spolu s poplatkem ve výši 5 180 Kč, který představuje úrok ve výši 980 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 1 400 Kč a poplatek za hotovostní režim splátek ve výši 2 800 Kč, splatit v pravidelných 58 týdenních splátkách ve výši 210 Kč. V dalším smluvní strany odkázaly na nepodepsané smluvní podmínky, dle kterých činí RPSN 75,72 % a výše úrokové sazby činí 23,72 % p. a. Úroková sazba je stanovena jako pevná po celou dobu trvání této smlouvy a uplatňuje se jako roční úroková sazba. Žalované byla půjčka poskytnuta v hotovosti ke dni podpisu smlouvy. Dle bodu 2.1, se žalovaná zavázala splátky hradit v místě bydliště, o každé splátce bude předchůdkyní žalobkyně proveden záznam do evidence splátek. Žalovaná se zavázala uchovat evidenci splátek bezpečným způsobem, zavázala se, že nebude do evidence nic vpisovat, nebude ji měnit, poškozovat, škrtat, činit nečitelnou.

6. Z karty zákazníka soud zjistil, že žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně uvedla před poskytnutím půjčky, že žije v bytě, je nezaměstnaná, pobírá podporu 3 420 Kč měsíčně, její další nespecifikovaný příjem je 9 000 Kč měsíčně. Měsíční výdaje jsou nájem/inkaso 1 200 Kč, 4 000 Kč na výdaje domácnosti, 200 Kč výdaje na telefon. Žalovaná zaškrtla, že právní předchůdkyni žalobkyně doložila svůj občanský průkaz, pracovní smlouvu, nájemní smlouvu, výměr státní podpory. Žalobkyně tyto dokumenty nedoložila.

7. Mezi společností [právnická osoba] a žalovanou byla uzavřena dne [datum] smlouva o půjčce [číslo] na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalované poskytnout půjčku ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutou půjčku spolu s poplatkem ve výši 7 400 Kč, který představuje úrok ve výši 1 400 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a poplatek za hotovostní režim splátek ve výši 4 000 Kč, splatit v pravidelných 58 týdenních splátkách ve výši 300 Kč. V dalším smluvní strany odkázaly na nepodepsané smluvní podmínky, dle kterých činí RPSN 75,72 % a výše úrokové sazby činí 23,72 % p. a. Úroková sazba je stanovena jako pevná po celou dobu trvání této smlouvy a uplatňuje se jako roční úroková sazba. Žalované byla půjčka poskytnuta v hotovosti ke dni podpisu smlouvy. Žalované byly poskytnuty standardní informace o spotřebitelském úvěru. Dle bodu 2.1 smlouvy, se žalovaná zavázala splátky hradit v místě bydliště, o každé splátce bude předchůdkyní žalobkyně proveden záznam do evidence splátek. Žalovaná se zavázala uchovat evidenci splátek bezpečným způsobem, zavázala se, že nebude do evidence nic vpisovat, nebude ji měnit, poškozovat, škrtat, činit nečitelnou.

8. Z karty zákazníka soud zjistil, že žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně před poskytnutím půjčky uvedla, že žije v nájmu, je zaměstnána na částečný pracovní poměr jako [anonymizováno] s příjmem 9 000 Kč měsíčně, dále pobírá podporu 3 600 Kč měsíčně. Měsíční výdaje jsou 3 000 Kč na nájem a inkaso, 4 000 Kč na výdaje domácnosti, 1 000 Kč splátky úvěrů, 300 Kč výdaje na telefon. Žalovaná zaškrtla, že právní předchůdkyni žalobkyně doložila svůj občanský průkaz, nájemní smlouvu, pracovní smlouvu, výměr státní podpory. Žalobkyně tyto dokumenty nedoložila.

9. Z přehledů plateb předložených žalobkyní bylo zjištěno, že ze smlouvy [číslo] žalovaná uhradila na dluh 10 150 Kč, poslední splátku uhradila dne 21. 2. 2014, ze smlouvy [číslo] uhradila na dluh 7 400 Kč, poslední splátku uhradila dne 21. 2. 2014. Totéž bylo zjištěno i z protokolu o přezkumném jednání a schůzi věřitelů č. j. [insolvenční spisová značka] a přihlášky pohledávky podané v rámci dřívějšího insolvenčního řízení na majetek žalované.

10. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, což bylo žalované dle podacího lístku oznámeno, a to dopisem ze dne [datum]. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky do 14. 5. 2020, jak vyplývá z dopisu ze dne 7. 5. 2020 a z přiloženého podacího lístku. Výzva byla zaslána na adresu [obec a číslo].

11. Žalovaná předložila evidence splátek, podle kterých dne 15. 11. 2013 byly půjčky žalovanou zcela uhrazeny.

12. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona ve znění ke dni uzavření smluv, občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. (dále jen„ obč. zák.“). Uvedený zákon soud aplikoval s ohledem na § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. nového občanského zákoníku, který oba zákony zrušil, avšak stanovil, že jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, se řídí dosavadními právními předpisy. Podle § 657 obč. zák., smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 obč. zák., při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Při půjčce nepeněžité lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věcí lepší jakosti, zpravidla téhož druhu. Podle § 39 obč. zák., neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Podle § 517 odstavce 2 obč. zák., jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

13. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

14. Dle § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru, není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 5, 7 a 9 nesplnil.

15. Na základě shora uvedených zjištění má soud za prokázané, že mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně byly uzavřeny smlouvy o půjčce dle ustanovení § 657, § 658 a násl. obč. zák. Žalované byly na základě uzavřených smluv vyplaceny sjednané finanční prostředky, které se žalovaná zavázala vrátit v dohodnuté lhůtě i s příslušenstvím. Protože žalovaná porušila podmínky smluv a sjednané splátky nehradila, vzniklo dle smluvních ujednání právní předchůdkyni žalobkyně právo požadovat zaplacení celých neuhrazených půjček i se sjednanými poplatky a úroky. Následně byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni v souladu s § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

16. Jelikož žalovaná ve smluvních vztazích ze smluv vystupuje jako spotřebitel, je soud povinen z úřední povinnosti zkoumat, zda předchůdkyně žalobkyně splnila svou povinnost uvedenou v ustanovení § 9 zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda s odbornou péčí zkoumala úvěruschopnost žalované. K otázce zkoumání úvěruschopnosti soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, ze kterého vyplývá, že:„ Věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.“ Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, dále dovodil, že:„ Součástí odborné péče poskytovatele úvěru podle § 9 odst. 1 ZSÚ je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele, apod.).“ Přitom případná neplatnost smlouvy o úvěru v důsledku porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, je neplatnost absolutní, neboť dané porušení povinnosti poskytovatele úvěru odporuje zákonu a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele (podrobněji k tomu rozsudek Okresního soudu ve Zlíně ze dne 11. 2. 2020, sp. zn. 38 C 4/2020).

17. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smluv o půjčkách žádala od žalované informace o její finanční situaci, nechala si údajně předložit nájemní smlouvu, výměr podpory, pracovní smlouvu, dále si ověřila, zda je žalovaná evidována v insolvenčním rejstříku. Žalobkyně však tyto dokumenty soudu nedoložila. Bez ověřených údajů o příjmech a výdajích ale řádnou analýzu finančního rozpočtu žalované nelze provést, a proto si lze jen těžko učinit komplexní úsudek o celkových poměrech žadatelky a posoudit její schopnost půjčky splatit. Protože žalobkyně dokumenty nedoložila, nebylo možné ověřit, zda doklady o příjmech a výdajích předchůdkyně ověřovala, proto se uplatní domněnka ve smyslu § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru, tedy že se má za to, že předchůdkyně žalobkyně nesplnila svou povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Nadto částka za nájem/inkaso uvedená v kartách zákazníka se zdá být nepřiměřeně nízká. Pokud byl prováděn scoringový model, nebyl žalobkyní soudu jakkoliv objasněn.

18. Soud tedy uzavírá, že úvěruschopnost žalované nebyla posuzována řádně a s náležitou péčí, což má za následek neplatnost smluv o půjčkách. V souladu s § 457 obč. zák., je-li smlouva neplatná, je každý povinen vrátit vše, co podle ní dostal. V soudním řízení o žalobě o vrácení plnění z neplatné nebo zrušené smlouvy lze přiznat pouze vrácení toho, oč peněžité plnění žalobce (nebo peněžitá náhrada za ně) přesahuje peněžité plnění (nebo peněžitou náhradu za ně) poskytnuté mu podle smlouvy žalovaným. Při takovém postupu se nevyžaduje (nepředpokládá) projev směřující k započtení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 320/2011 ze dne 15. 1. 2013).

19. Za této situace je žalovaná povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelských úvěrů, tj. částku ve výši 7 000 Kč a 10 000 Kč, a to z titulu bezdůvodného obohacení. Žalovaná již na jistinu uhradila částku 10 150 Kč a 7 400 Kč, dlužná částka byla žalovanou zcela uhrazena. Nároky vzniklé z titulu bezdůvodného obohacení jsou pak splatné dnem následujícím po dni, kdy byl dlužník věřitelem vyzván k plnění (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 7. 4. 2010, sp. zn. 28 Cdo 4260/2009). Žalobkyně prokázala zaslání předžalobní upomínky žalované, přičemž v této výzvě jí byla poskytnuta lhůta k plnění do 14. 5. 2020. Žalobkyni tak nevzniklo právo na žádnou částku, když dluh žalované byl zcela zaplacen před tímto datem. Soud proto žalobu zcela zamítl.

20. Protože žalovaná dluh zcela uhradila, soud se dále nezabýval tím, jakou částku celkově žalovaná uhradila a zda jí předložené evidence splátek byly zfalšované či nikoliv, když toto dokazování bylo pro posouzení merita věci nadbytečné. Žalovaná nežádala po žalobkyni uhradit žádnou částku.

21. Co se týče nákladů řízení, podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. byla v řízení zcela úspěšná žalovaná. Žalovaná tak má právo na náhradu nákladů řízení ve výši dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení se zněním vyhlášky č. 254/2015 Sb. Žalované tak vzniklo právo na paušální náhradu za dva úkony (odpor včetně vyjádření ze dne 22. 10. 2020 a vyjádření ze dne 16. 1. 2021) ve smyslu § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., celkem tak žalované vzniklo právo na náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč.