13 C 102/2022

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Podveskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1 036 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 036 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 70 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 1 036 Kč s příslušenstvím s tím, že se žalovaným uzavřela pojistnou smlouvu [číslo] s počátkem pojištění k [datum], v níž se žalovaný zavázal platit roční pojistné ve výši 1 368 Kč. Výše pojistného pak mohla být v souladu se zákonem pro následující pojistná období měněna, přičemž o každé změně pojistného byl žalovaný vždy písemně vyrozuměn. Žalovaný však povinnost platit pojistné řádně neplnil, v důsledku čehož došlo k zániku pojištění k 9. 4. 2021 a zůstal žalobkyni dlužen 436 Kč na pojistném, 300 Kč na poplatku za upomínku na dlužné pojistné s upozorněním na možný zánik pojištění a 300 Kč na poplatku za upomínku ohledně dlužného pojistného po zániku pojištění. S ohledem na prodlení s úhradou požadovala žalobkyně také zaplacení úroku z prodlení, a to za období od 10. 4. 2021, tj. ode dne následujícího po dni ukončení smlouvy, do 3. 2. 2022, tj. do dne podání žaloby, který kapitalizovala částkou 70 Kč.

1. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání.

1. Z listinných důkazů soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovaným byla [datum] uzavřena pojistná smlouva o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla s názvem„ [anonymizováno 6 slov] – [anonymizováno]““ s počátkem pojištění k [datum], a to konkrétně pro motocykl [příjmení] [jméno] [anonymizováno] [registrační značka] Žalovaný se ve smlouvě zavázal platit roční pojistné ve výši 1 368 Kč. Svou povinnost hradit pojistné však porušil a byl proto k úhradě pojistného ve výši 1 606 Kč vyzván dopisem z 15. 2. 2021, v němž byl zároveň upozorněn na skutečnost, že pokud dlužné pojistné do 8. 4. 2021 neuhradí, dojde k zániku pojištění. Jelikož žalovaný dlužné pojistné ani přes výzvu žalobkyně neuhradil, došlo k zániku pojištění k 8. 4. 2021, o čemž byl informována dopisem z 21. 4. 2021. Tímto dopisem byl také vyzván k úhradě dlužného pojistného a nákladů na upomínání účtovaných v souladu s doloženým Sazebníkem v celkové výši 736 Kč a byl rovněž upozorněn na to, že v případě neuhrazení dlužné částky mu budou v souladu se Sazebníkem účtovány další náklady na vymáhání ve výši 300 Kč. K úhradě dlužné částky ve výši 1 036 byl žalovaný posléze vyzván dopisem z 17. 5. 2021 a předžalobní upomínkou z 19. 8. 2021. Z doložené inkasní bilance plyne, že žalovaný zůstal žalobkyni za období od 31. 12. 2020 do 8. 4. 2021 dlužen 436 Kč na pojistném a 600 Kč na nákladech za upomínání.

1. Vzhledem k datu uzavření smlouvy je při právním posouzení věci třeba aplikovat právní předpisy účinné do 31. 12. 2013, a to s ohledem na ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, které zní:„ (3) Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.“ 1. Předloženými listinami má soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo k uzavření pojistné smlouvy tak, jak ji upravoval § 2 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě:„ Pojistná smlouva je smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné.“ Datum vzniku pojištění bylo ujednáno přímo ve smlouvě na [datum] a k tomuto datu vzniklo žalobkyni vůči žalovanému rovněž právo na pojistné, neboť § 12 odst. 1 zákona o pojistné smlouvě stanovil, že„ (1) Právo pojistitele na pojistné vzniká dnem uzavření pojistné smlouvy nebo dnem dohodnutým v pojistné smlouvě, nestanoví-li tento zákon jinak.“ Na základě této smlouvy vzniklo pojištění odpovědnosti k vozidlu uvedenému ve smlouvě podle § 3 odst. 1 věty první zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla:„ Pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem.“ Následně došlo ke změně výše pojistného tak, jak s tím počítal § 13 odst. 3 zákona o pojistné smlouvě:„ (3) Pojistná smlouva může stanovit podmínky, za kterých má pojistitel právo v souvislosti se změnami podmínek rozhodných pro stanovení výše pojistného, s výjimkou změny věku a zdravotního stavu u pojištění osob, upravit nově výši běžného pojistného na další pojistné období. Pojistitel je povinen nově stanovenou výši pojistného sdělit pojistníkovi nejpozději ve lhůtě 2 měsíců před splatností pojistného za pojistné období, ve kterém se má výše pojistného změnit. V jiných případech nelze bez dohody s pojistníkem výši pojistného měnit, nestanoví-li tento zákon jinak.“ 1. Jelikož žalovaný své povinnosti ze smlouvy nedostál, neboť neuhradil pojistné za období od 31. 12. 2020, došlo k zániku pojištění k 8. 4. 2021, a to v souladu s § 12 odst. 1 písm. e) zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, dle kterého pojištění odpovědnosti zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi, přičemž tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného.

1. Soud tedy žalobkyni přiznal vůči žalovanému právo na zaplacení dlužného pojistného. Žalobkyni přiznal též právo na zaplacení poplatků za upomínání, jež jsou požadovány v souladu se sazebníkem. S ohledem na prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni v souladu s § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (účinného do 31. 12. 2013) právo požadovat úroky z prodlení:„ (2) Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.“ Úrok z prodlení přitom žalobkyně požadovala nikoli od prvního dne prodlení se zaplacením dlužného pojistného, ale až ode dne následujícího po zániku pojištění.

1. Co se týče náhrady nákladů řízení, soud se neztotožnil s názorem žalobkyně, že by odměna advokáta měla být určena bez aplikace § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), neboť se nejedná o tzv. formulářovou žalobu, což zdůvodňuje skutečností, že žalobkyně nabízí nepřeberné množství pojistných produktů, které se řídí různými zákony a různými pojistnými podmínkami s různou časovou působností. V § 14b advokátního tarifu je jednoznačně uvedeno, v jakých případech je třeba toto ustanovení aplikovat. Jedná se o řízení, která byla zahájena návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v nichž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. V daném případě se jedná o typický příklad formulářové žaloby, přičemž tyto žaloby, v nichž je změněn pouze název pojistného produktu, datum uzavření a zániku smlouvy a dlužná částka, žalobkyně podává opakovaně (viz např. řízení vedená u zdejšího soudu pod sp. zn. 22 C 109/2021, sp. zn. 22 C 19/2021 či sp. zn. 5 C 131/2021). Skutečnost, že se jedná o různé pojistné produkty, nemůže vést k závěru, že se nejedná o tzv. formulářovou žalobu, neboť obdobnost spočívá v tom, že žalobkyně opakovaně podává žaloby proti různým osobám, nicméně se však stále jedná o vymáhání pohledávek z neuhrazeného pojistného. Aplikace zákonných ustanovení zde nevyžaduje žádné složité právní posouzení, a ačkoli se může právní kvalifikace v určitých případech lišit, nejedná se o žádnou zásadní odlišnost.

1. Ohledně nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci úspěšná, soud jí proto přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Ty sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a dále z nákladů souvisejících se zastupováním žalobkyně advokátem. Advokátka učinila ve věci tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé – žaloba, výzva k plnění). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu 200 Kč a dále za ně advokátce podle § 14b advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč Celkem tedy náklady žalobkyně (včetně daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad advokátky) činí 1 489 Kč.