13 C 11/2021

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Podveskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 2 150 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 150 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 150 Kč od 2. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení celkové částky 2 150 Kč s tím, že se co do 1 900 Kč se jedná o náklady na odtah vozidla na odtahové parkoviště, který žalobkyně provedla dne 24. 10. 2019 na pokyn strážníka Městské policie hlavního města Prahy a co do výše 250 Kč se jedná o cenu za služby odstavného parkoviště (parkovné). Pasivní legitimaci žalované ve věci odvozovala z toho, že žalovaná byla k výše uvedenému dni evidována jako provozovatel odtaženého vozidla. S ohledem na prodlení žalované s úhradou dlužné částky požadovala žalobkyně rovněž zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši, a to od 2. 12. 2019 do zaplacení.

2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě nerozporovala, že dne 24. 10. 2019 skutečně došlo k odtažení vozidla, které v té době vlastnila společně s manželem, na odstavné parkoviště žalobkyně. Namítala však, že ze strany jejího manžela došlo k úhradě požadované částky Městské policii, přičemž ona sama u celé záležitosti přítomna nebyla, vozidlo neřídila a tím pádem nezpůsobila žádný přestupek.

3. Na výše uvedenou námitku žalované žalobkyně reagovala vysvětlením, že správní řízení ve věci přestupku způsobeného manželem žalobkyně je vedeno samostatně a pokutu udělenou v tomto správním řízení je třeba odlišovat od nákladů za provedení odtahu a parkovného, jež jsou vymáhány samostatně v rámci občanskoprávního řízení.

4. Oběma účastníkům byla zaslána výzva, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby bylo o věci rozhodnuto bez nařízení jednání s tím, že pokud se v dané lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s tímto postupem souhlasí. Žalobkyně ani žalovaná se k výzvě nevyjádřily, a soud proto v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) ve věci rozhodl bez nařízení jednání.

5. Z doložené zřizovací listiny ze dne 21. 6. 2018 soud zjistil, že žalobkyně jakožto příspěvková organizace hlavního města Prahy byla zřízena mimo jiné rovněž za účelem provádění odtahů na příkaz strážníků Městské policie hlavního města Prahy a policistů Policie České republiky. Dle Nařízení Rady hlavního města Prahy o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti účinného od 1. 4. 2013 byla maximální cena za nucený odtah vozidla určena částkou 1 900 Kč a maximální cena za služby parkovišť určených ke střežení vozidel byla určena za první až třetí i jen započatý den částkou 250 Kč. Z doloženého protokolu o odtahu vozidla [číslo] pak plyne, že žalobkyně provedla dne 24. 10. 2019 na pokyn strážníka městské policie odtah vozidla [registrační značka], jehož provozovatelem byla dle doloženého výpisu z registru vozidel a dle doloženého osvědčení o registraci vozidla žalovaná, z ulice Václavské náměstí 47 na odtažné parkoviště, a to na základě § 27 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), což nerozporovala ani samotná žalovaná. Manžel žalované pak vozidlo ještě dne 24. 10. 2019 na odstavném parkovišti převzal. Součástí protokolu bylo rovněž vyúčtování nákladů za odtah vozidla ve výši 1 900 Kč a parkovné ve výši 250 Kč. Výslovně zde přitom bylo uvedeno, že manžel žalované částku v celkové výši 2 150 Kč při převzetí neuhradil. K úhradě dlužné částky byla žalovaná poprvé vyzvána dopisem ze dne 31. 10. 2019, v němž jí byla poskytnuta lhůta k úhradě do 30. 11. 2019. Dále byla žalovaná k úhradě dlužné částky vyzvána ještě dopisem ze dne 10. 3. 2020 a dopisem ze dne 11. 11. 2020.

6. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že ze strany žalobkyně došlo dne 24. 10. 2019 k odtahu vozidla [registrační značka] provozovaného žalovanou, přičemž žalované jakožto provozovatelce vozidla vznikla povinnost uhradit náklady na odtah vozidla a cenu za služby odstavného parkoviště, a to v souladu s § 27 odst. 5 zákona o silničním provozu, který stanoví, že„ o odstranění vozidla, které neoprávněně stojí na vyhrazeném parkovišti, rozhodne policista nebo strážník obecní policie; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele“, neboť předmětné vozidlo stálo na vyhrazeném parkovišti, na němž je stání dle § 27 odst. 1 písm. o) zákona o silničním provozu, zakázáno.

7. Co se týče námitky žalované, že její manžel„ zaplatil Městské policii požadovanou částku“, je zřejmé, že žalovaná zaměňuje nárok žalobkyně na úhradu nákladů na odtah vozidla a ceny za služby odstavného parkoviště, jichž je žalobkyně oprávněna se domáhat po žalované jakožto provozovatelce vozidla v občanském soudním řízení a pokutu, která byla jejímu manželovi pravděpodobně uložena ve správním řízení v souladu s § 125c odst. 5 písm. g) zákona o silničním provozu za přestupek ve smyslu § 125c odst. 1 písm. k) tohoto zákona. Skutečnost, že manžel žalobkyně uhradil pokutu za přestupek, nemá žádný vliv na povinnost žalované uhradit žalobkyni požadované náklady na odtah vozidla a cenu za služby odstavného parkoviště. Není rovněž podstatné ani to, že sama žalovaná neodstavila předmětné vozidlo na místě, na němž bylo stání dle shora citovaného zákonného ustanovení zakázáno, jelikož shora citované zákonné ustanovení jednoznačně ukládá povinnost hradit náklady na odstranění vozidla jeho provozovateli bez ohledu na to, že k porušení zákazu stání došlo ze strany jiné osoby.

1. Vzhledem k prodlení žalované s úhradou dlužné částky je opodstatněn rovněž požadavek žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení, který je požadován v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, může požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Tento úrok žalobkyně požadovala od prvního dne prodlení v zákonné výši.

1. Soud proto žalobu shledal žalobu důvodnou a v plném rozsahu jí vyhověl.

1. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 900 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. stanovených za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. Podle této vyhlášky žalobkyni, která nebyla zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložila výši hotových výdajů, náleží částka 100 Kč za výzvu k plnění a tatáž částka za podání žaloby (§ 2 odst. 1 zmíněné vyhlášky) a částka 300 Kč za vyjádření ze dne 25. 1. 2021 (§ 2 odst. 3 téže vyhlášky).