13 C 123/2021

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Podveskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 2 364,88 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 364,88 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 219,17 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 364,88 Kč od 2. 3. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 662 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, Ph.D.

1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení 2 364,88 Kč s tím, že tato částka představuje nepovolený debetní zůstatek, který vznikl na účtu žalované vedeném u právního předchůdce žalobkyně - společnosti právnická osoba na základě uzavřené smlouvy o účtu a který žalovaná ani přes upomínání nevyrovnala. Pohledávka za žalovanou představovaná nepovoleným debetním zůstatkem byla následně postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Žalobkyně dále po žalované požaduje vedle dlužné jistiny s ohledem na prodlení žalované také zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 219,17 Kč a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny za období od 2. 3. 2019 do zaplacení.

2. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba byla dne 1. 8. 2017 uzavřena rámcová smlouva o finančních službách, v níž se právní předchůdce žalobkyně zavázal vést žalované účet číslo bankovní účet a účtovat jí za vedení tohoto účtu a další služby ceny dle ceníku s tím, že podmínky v této smlouvě výslovně neupravené se budou řídit Všeobecnými obchodními podmínkami právnická osoba Předmětný„ právnická osoba pro bankovní obchody“ svého právního předchůdce pak žalobkyně také doložila. Na základě tohoto ceníku byl právní předchůdce žalobkyně oprávněn žalované vedle jednotlivých poplatků účtovat i náklady spojené s prodlením, které měly být účtovány vždy k 10., 40. a 70. dni prodlení ve výši 300, 900 a 900 Kč. Dle přílohy k této smlouvě byla žalované k jejímu účtu vydána debetní karta s limitem pro výběr hotovosti ve výši 20 000 Kč za den, limitem pro platby u obchodníků ve výši 50 000 Kč za den a limitem pro platby na internetu ve výši 5 000 Kč za den. V souladu s článkem 9.3 Všeobecných obchodních podmínek byl právní předchůdce žalobkyně oprávněn bez souhlasu žalované čerpat peníze z jejího účtu mimo jiné při započtení nebo zúčtování svých splatných pohledávek za žalovanou. V článku 9.4 pak bylo deklarováno, že pokud žalovaná vybere ze svého účtu peníze nebo zaplatí kartou nebo pokud právní předchůdce žalobkyně odečte jím naúčtovanou cenu z účtu žalované, na němž nebude dostatek finančních prostředků, vznikne na tomto účtu nepovolený záporný zůstatek a právní předchůdce žalobkyně bude oprávněn účtovat žalované platby související s prodlením s úhradou tohoto záporného zůstatku dle ceníku včetně úroku z prodlení.

3. Z doloženého výpisu z účtu žalované za období od 1. 9. 2017 do 30. 9. 2017 bylo zjištěno, že na konci měsíce září 2017 činil zůstatek na tomto účtu - 494,88 Kč (vedle dalších provedených transakcí byly ze strany právního předchůdce žalobkyně z účtu odečteny poplatky za kartové operace ve výši 250 Kč a poplatky za dotazy na zůstatek ve výši 20 Kč), z doloženého výpisu z účtu žalované za období od 1. 10. 2017 do 31. 10. 2017 bylo zjištěno, že na konci měsíce října 2017 činil zůstatek na tomto účtu - 534,88 Kč (ze strany právního předchůdce žalobkyně byly z účtu odečteny poplatky za dotazy na zůstatek ve výši 40 Kč), z doloženého výpisu z účtu žalované za období od 1. 11. 2017 do 30. 11. 2017 bylo zjištěno, že na konci měsíce listopadu 2017 činil zůstatek na tomto účtu - 1 434,88 Kč (ze strany právního předchůdce žalobkyně byly z účtu odečteny náklady spojené s prodlením ve výši 900 Kč) a z doloženého výpisu z účtu žalované za období od 1. 12. 2017 do 31. 12. 2017 bylo zjištěno, že na konci měsíce prosince 2017 činil zůstatek na tomto účtu - 2 364,88 Kč (ze strany právního předchůdce žalobkyně byly z účtu odečteny další náklady spojené s prodlením ve výši 900 Kč a poplatek za papírový výpis ve výši 30 Kč). Z doloženého dokumentu označeného jako„ Podklady pre súdné konanie“ je zřejmé, že právní předchůdce žalobkyně dále účtoval žalované úrok z prodlení z nepovoleného debetního zůstatku v zákonné výši od 2. 2. 2018, tj. ode dne následujícího po dni převedení nepovoleného debetního zůstatku na evidenční účet.

4. Dopisem ze dne 1. 2. 2018 byla žalovaná upozorněna, že i přes předchozí upomínání se na jejím účtu nachází nepovolený debetní zůstatek, přičemž pohledávka z tohoto účtu byla převedena na evidenční účet pohledávek. Zároveň byla vyzvána k neprodlené úhradě nepovoleného záporného zůstatku a bylo jí sděleno, že právní předchůdce žalobkyně vypovídá uzavřenou smlouvu o účtu i další dohody o službách souvisejících s účtem s účinností k poslednímu dni druhého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém jí byla tato výzva doručena a že k ukončení nedojde pouze tehdy, pokud dluh včas vyrovná.

5. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 2. 2019 byla pohledávka za žalovanou představovaná nepovoleným debetním zůstatkem postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 25. 3. 2019. Jednalo se přitom o úplatný převod pohledávek, jak je zřejmé z doložené dohody o úplatě, a jak plyne z doloženého potvrzení o zaplacení kupní ceny, byla kupní cena v plné výši uhrazena dne 1. 3. 2019.

6. K úhradě dlužné částky byla žalovaná dále vyzvána upomínkou ze dne 9. 5. 2019.

7. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o účtu ve smyslu § 2662 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.“ V důsledku toho, že žalovaná neměla na tomto účtu dostatek finančních prostředků, avšak právní předchůdce žalobkyně i přesto v souladu s obchodními podmínkami provedl transakce z tohoto účtu a rovněž odečetl z tohoto účtu finanční prostředky určené k započtení svých splatných pohledávek za žalovanou, vznikl na účtu žalované nepovolený záporný zůstatek, který žalovaná nevyrovnala. Tento záporný zůstatek je pak tedy z převážné části představován poplatky a náklady spojenými s prodlením účtovanými v souladu s ceníkem právního předchůdce žalobkyně a ve zbývající části se žalovaná na úkor právního předchůdce žalobkyně, který jí umožnil provést úhrady, na které neměla ne svém běžném účtu dostatek finančních prostředků, bezdůvodně obohatila a toto bezdůvodné obohacení je žalovaná povinna vydat tak, jak jí to ukládá § 2991 odst. 1 občanského zákoníku:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Pokud jde o výše blíže specifikované poplatky účtované žalované ze strany právního předchůdce žalobkyně, ty byly vždy účtovány v souladu s Ceníkem tvořícím nedílnou součást smlouvy. Účtování obdobných poplatků za bankovní služby je pak u jednotlivých bankovních institucí zcela běžným jevem a jejich výše se v tomto případě nejeví jako nepřiměřená. Jako oprávněně účtované přitom shledal bankovní poplatky konečně také Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. III. 3725/13 ze dne 10. 4. 2014. Co se týče nákladů ve výši 900 Kč účtovaných žalované za prodlení s úhradou dlužných částek, ty jsou pak rovněž požadovány v souladu s doloženým Ceníkem, z něhož je zřejmé, že poplatek v této výši byl žalované účtován teprve poté, co byla v prodlení s úhradou již 40. den a posléze 70. den, nikoli třeba již za první den prodlení, tudíž se jeho výše soudu nejeví jako nepřiměřená.

8. Pohledávka za žalovanou vzniklá ze shora uvedeného titulu byla následně v souladu s ustanovením § 1879 občanského zákoníku, který stanoví, že„ věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi)“, postoupena na žalobkyni a ta je tak aktivně legitimována k jejímu vymáhání.

9. Vzhledem k prodlení žalované s úhradou poplatků a s vydáním bezdůvodného obohacení vzniklo žalobkyni vůči žalované právo požadovat úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Tento úrok z prodlení žalobkyně požadovala ode dne následujícího po dni převodu nepovoleného záporného zůstatku na evidenční účet v zákonné výši.

10. Soud tedy žalobě v celém rozsahu vyhověl.

11. Ohledně nákladů řízení rozhodl soud dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a soud jí přiznal právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a dále z nákladů souvisejících se zastupováním žalobkyně advokátem. Soud postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“). Zástupce žalobkyně učinil ve věci čtyři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé - žaloba, výzva k plnění, odvolání). Dle názoru soudu jde zcela jednoznačně o návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, o čem svědčí množství obdobných návrhů podávaných ze strany žalobkyně ke zdejšímu soudu (např. řízení vedená pod sp. zn. 4 C 124/2021, sp. zn. 13 C 54/2021 či sp. zn. 22 C 124/2021) a je tak třeba při určení výše náhrady nákladů řízení aplikovat § 14b advokátního tarifu. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí pro první tři úkony dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu 200 Kč a dále právnímu zástupci žalobkyně podle § 14b advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý z těchto úkonů. Za poslední úkon pak činí sazba mimosmluvní odměny dle § 7 bodu 3. advokátního tarifu 1 000 Kč a dále právnímu zástupci žalobkyně podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu náleží za tento úkon paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč Celkem tedy náklady žalobkyně (včetně daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 3 662 Kč. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné. Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na nařízení výkonu rozhodnutí, popřípadě návrhem na nařízení exekuce.