13 C 145/2022

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Podveskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 4 738,97 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 738,97 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 738,97 Kč od 28. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně příjmení jméno příjmení.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 4 738,97 Kč s příslušenstvím z titulu dlužných plateb za poskytnuté služby třetích stran„ anonymizováno“ na základě účastnické smlouvy číslo.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Oba účastníci souhlasili s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání.

1. Z předložených listinných důkazů soud zjistil a vzal za prokázané, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací (účastnická smlouva ze dne 26. 11. 2020, číslo). Žalovaný neuhradil vyúčtování služeb třetích stran, které byly vyúčtovány částkami 4 131,99 Kč (vyúčtování číslo ze dne 13. 1. 2021, splatné dne 27. 1. 2021) a 606,98 Kč (vyúčtování číslo ze dne 13. 2. 2021, splatné dne 27. 2. 2021). Předžalobní upomínka byla žalovanému zaslána (předžalobní upomínka ze dne 21. 2. 2022, dodejka).

1. Podle § 2 písm. n zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích, ve znění účinném k 30. 6. 2021, se službou elektronických komunikací rozumí služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací 1. Podle § 3 odst. 3 písm. e) zákona č. 370/2017 Sb. o platebním styku, ve znění účinném k 13. 8. 2021, platební službou není platba prováděná poskytovatelem služby elektronických komunikací nebo operátorem podle zákona o elektronických komunikacích, jestliže částka platby odpovídá nejvýše 50 eurům, celková částka plateb, ke kterým dal příkaz jeden koncový uživatel, provedených za 1 měsíc odpovídá nejvýše 300 eurům a platba slouží k zaplacení za digitální obsah nebo hlasové služby, nebo platba je prováděna prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení za účelem zaplacení za vstupenky nebo jízdenky nebo za charitativním účelem.

1. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

1. Žalobkyně na základě účastnické smlouvy ze dne 26. 11. 2020 poskytovala žalovanému služby elektronických komunikací ve smyslu zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Žalobkyně dále žalovanému v souladu se smluvními podmínkami a v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku, zprostředkovala služby, které nejsou službami elektronických komunikací dle ustanovení § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, poskytované třetími subjekty, tzv. anonymizováno, které dle smluvních podmínek byla oprávněna účtovat výhradně žalobkyně. Žalovaný však neuhradil ceny poskytnutých služeb dle vyúčtování číslo ze dne 13. 1. 2021, splatného dne 27. 1. 2021 a vyúčtování č. vyúčtování číslo ze dne 13. 2. 2021, splatného dne 27. 2. 2021. Vzhledem k tomu, že se žalovaný s plněním svého závazku ocitl v prodlení, vzniklo žalobkyni podle § 1970 o. z. rovněž právo požadovat úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů. S ohledem na shora uvedené skutečnosti dospěl soud k závěru, že žalobkyně prokázala svůj nárok, její žaloba je důvodná a proto jí v plném rozsahu vyhověl.

1. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 738,97 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné. Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce.