13 C 18/2022

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Podveskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 000 Kč od 26. 1. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně příjmení jméno příjmení příjmení.

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky 1 000 Kč s příslušenstvím s tím, že jde o přirážku k jízdnému, která měla být žalovanému právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba naúčtována poté, co dne 25. 1. 2019 použil hromadný dopravní prostředek provozovaný právním předchůdcem žalobkyně, bez toho, že by se mohl při přepravní kontrole prokázat platným jízdním dokladem. S ohledem na prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky požadovala žalobkyně po žalovaném také zaplacení úroku z prodlení, a to ode dne následujícího po dni, v němž se jízda uskutečnila.

1. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání.

1. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že se žalovaný dne 25. 1. 2019 přepravoval hromadným dopravním prostředkem provozovaným právním předchůdcem žalobkyně, přičemž jeho chování v průběhu přepravy bylo nevhodné a odporující smluvním přepravním podmínkám. Z tohoto důvodu (tedy nikoli z důvodu jízdy bez platného jízdního dokladu, jak chybně uváděla žalobkyně v textu žaloby) bylo žalovanému oproti podpisu vystaveno Potvrzení o nedodržení SPPO, v němž mu byla naúčtována přirážka k jízdnému. Tato přirážka pak byla žalovanému vyúčtována v souladu s doloženým tarifem pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel. V souladu s rámcovou smlouvou o smlouvách budoucích o úplatném postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovaným postoupena na právnická osoba anonymizována dvě slova a na základě smlouvy o postoupení souboru pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Předžalobní upomínkou ze dne 20. 3. 2020 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky.

1. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o přepravě ve smyslu § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.“ V souladu s § 3 odst. 4 písm. b) zákona č. 266/1996 Sb., o drahách, je osoba pověřená dopravcem oprávněna uložit cestujícímu zaplacení přirážky, pokud přes upozornění nedodržuje přepravní řád, pokyny a příkazy pověřené osoby, znečišťuje drážní vozidlo nebo pokud svým chováním ruší klidnou přepravu cestujících nebo ostatní cestující jinak obtěžuje. V důsledku jeho nevhodného chování pak žalovanému vznikla povinnost zaplatit přirážku k jízdnému, a to na základě § 37 odst. 5 písm. c) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, dle kterého je cestující povinen na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu. Tato přirážka byla ze strany právního předchůdce žalobkyně účtována ve výši stanovené tarifem a její výše byla určena v souladu s § 37 odst. 6 zákona o drahách, který stanoví, že výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1500 Kč.

1. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobkyni v souladu s ustanovením § 1879 občanského zákoníku:„ Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi)“. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k jejímu vymáhání.

1. Vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky je opodstatněn rovněž požadavek žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení, který je požadován v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, může požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Tento úrok pak žalobkyně požadovala od prvního dne prodlení v zákonné výši.

1. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.

1. Ohledně nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci úspěšná, soud jí proto přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a dále z nákladů souvisejících se zastupováním žalobkyně advokátem. Soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“). Zástupkyně žalobkyně učinila ve věci tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, výzva k plnění). Dle názoru soudu jde v tomto případě jednoznačně o návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, o čemž svědčí další návrhy žalobkyně podané ke zdejšímu soudu (např. řízení vedená pod sp. zn. 4 C 18/2022, sp. zn. 5 C 18/2022 či sp. zn. 13 C 16/2022). Při určení výše odměny advokátky je tak třeba aplikovat ustanovení § 14b advokátního tarifu. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí podle § 14b odst. 1 advokátního tarifu 200 Kč a dále právní zástupkyni žalobkyně podle § 14b advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý z úkonů. Celkem tedy náklady žalobkyně (včetně daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad advokátky) činí 1 489 Kč. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné. Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na nařízení výkonu rozhodnutí, popřípadě návrhem na nařízení exekuce.