13 C 245/2020

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Podveskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 4 233 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 233 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 233 Kč od 17. 4. 2015 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno jméno.

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky 4 233 Kč s příslušenstvím s tím, že právní předchůdce žalobkyně právnická osoba se žalovaným uzavřel dne datum smlouvu o úvěru, na základě které poskytl žalovanému na jeho účet finanční prostředky ve výši 3 400 Kč. Žalovaný se zavázal tyto finanční prostředky společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 833 Kč právnímu předchůdci žalobkyně splatit do 16. 4. 2015. Ke způsobu kontraktace žalobkyně uvedla, že žalovaný se nejdříve zaregistroval na webových stránkách právního předchůdce žalobkyně anonymizováno, kam zadal své osobní údaje. Po provedené registraci byl žalovanému zřízen uživatelský účet s jedinečným přístupovým jménem a heslem prostřednictvím něhož bylo žalovanému umožněno žádat o poskytnutí konkrétního úvěru ve webovém rozhraní právního předchůdce žalobkyně, kde žalovaný text smlouvy o úvěru následně odsouhlasil. Žalovaný však své povinnosti ze smlouvy nedostál, když právnímu předchůdci žalobkyně ničeho neuhradil. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Vedle dlužné jistiny ve výši 3 400 Kč a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 833 Kč požadovala žalobkyně s ohledem na prodlení žalovaného rovněž zaplacení úroku v prodlení, a to za období od 17. 4. 2015, tj. ode dne následujícího po splatnosti úvěru, do zaplacení v zákonné výši. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání.

3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně právnická osoba byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru, na základě níž se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému částku 3 400 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 833 Kč splatit do 16. 4. 2015. Tato smlouva pak byla v souladu s článkem 3. uzavřena za pomocí prostředků komunikace na dálku.

4. Dle doloženého výpisu z účtu právní předchůdce žalobkyně zaslal dne datum na účet žalovaného uvedený ve smlouvě částku 3 400 Kč.

5. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 18. 11. 2019. Zároveň byl žalovaný předžalobní upomínkou z téhož dne vyzván k úhradě dlužné částky.

6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 2 písm. e) zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (účinného do 30. 11. 2016), se tento zákon nevztahuje na úvěry s celkovou výší nižší než 5 000 Kč.

8. Podle § 561 odst. 1 občanského zákoníku, k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

9. Podle § 562 odst. 1 občanského zákoníku, písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

10. Podle § 2 písm. a) zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, se elektronickým podpisem rozumí údaje v elektronické podobě, které jsou připojené k datové zprávě nebo jsou s ní logicky spojené, a které slouží jako metoda k jednoznačnému ověření identity podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě.

11. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Podle § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

1. Na základě předložených listinných důkazů má soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne datum platně uzavřena smlouva o úvěru v písemné formě, na základě níž právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku ve výši 3 400 Kč, kterou se žalovaný zavázal právnímu předchůdci žalobkyně splatit společně s poplatkem za poskytnutí ve výši 833 Kč do 16. 4. 2015. Této své povinnosti však žalovaný nedostál, když právnímu předchůdci žalobkyně ničeho neuhradil. Soud dospěl k závěru, že ze strany žalovaného došlo ke kontraktaci smlouvy způsobem, který lze považovat za prostý elektronický podpis tvořený kliknutím žalovaného na příslušné pole v prostředí jeho uživatelského účtu v chráněném webovém rozhraní žalobkyně, kam měl po provedené registraci na základě přiděleného hesla přístup pouze žalovaný. Dle závěrů soudobé judikatury je pro uzavření spotřebitelské smlouvy prostý elektronický podpis postačující a nevyžaduje se kvalifikovaný elektronický podpis (srov. např. rozsudek Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 37 ICm 4495/2014 ze dne 28. 1. 2016 nebo rozsudek Krajského soudu v Brně 33 Icm 547/2016 ze dne 5. 6. 2017). Pro úplnost ještě třeba dodat, že v daném případě nebylo povinností právního předchůdce žalobkyně zkoumat úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 9 zákona č. 145/2010 Sb., neboť na základě shora citovaného zákonného ustanovení byly z působnosti tohoto zákona vyňaty mimo jiné úvěry s výší nižší než 5 000 Kč. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobkyni a ta je tak aktivně legitimována k jejímu vymáhání. Soud proto posoudil jako oprávněný požadavek žalobkyně na zaplacení jistiny ve výši 3 400 Kč a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 833 Kč, jehož výše se jeví s ohledem na skutečnost, že jde o krátkodobý úvěr, jako přiměřená. S ohledem na prodlení žalovaného je opodstatněn rovněž požadavek žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení, který požadovala od prvního dne prodlení v zákonné výši.

1. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení plně úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a z nákladů souvisejících se zastupováním žalobkyně advokátem. Soud postupoval dle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Zástupce žalobkyně učinil ve věci tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé - žaloba, jednoduchá výzva k plnění), za které mu náleží odměna v plné výši. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 14b odst. 1 vyhlášky 200 Kč a dále za ně právnímu zástupci žalobkyně podle § 14b odst. 5 téže vyhl. náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč, opět za každý z těchto úkonů. Celkem tedy náklady žalobkyně (včetně daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 1 489 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na nařízení výkonu rozhodnutí, popř. návrhem na nařízení exekuce.