13 C 257/2025

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Podveskou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , s.r.o., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 27 711 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 27 711 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 27 711 Kč od 4. 12. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 709 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 27 711 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny a vynaložených nákladů dle § 51 zákona č. 458/2000 Sb. energetického zákona (dále jen „e. z.“) po ukončení smluvního vztahu za období od 17. 12. 2021 do 10. 10. 2022 na adrese , adresa, . Škoda včetně oprávněných nákladů byla žalovanému vyúčtována daňovým dokladem č. , hodnota, splatným dne 3. 12. 2024. Pohledávka přešla ze společnosti , Jméno žalobkyně, , a. s., na žalobkyni v důsledku projektu rozdělení vyčleněním sloučením ze dne 22. 11. 2024 s právními účinky ke dni 31. 12. 2024.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání.

3. Z listin předložených žalobkyní, konkrétně ze zápisů o provedené kontrole ze dne 6. 9. 2022, ze dne 10. 10. 2022 a ze dne 22. 10. 2024 soud zjistil, že smluvní vztah mezi dodavatelem elektřiny a žalovaným byl ukončen dne 16. 12. 2021, elektroměr se však podařilo demontovat až dne 22. 10. 2024. Z těchto zápisů o provedených kontrolách a dále z podkladů pro výpočet výše vzniklé škody soud dále zjistil, že předchůdkyně žalobkyně společnost , Jméno žalobkyně, , a. s., IČO , IČO, , při kontrolní činnosti odběrného místa na adrese , adresa, (č. EAN , Anonymizováno, ) učinila závěr o neoprávněném odběru v období od 17. 12. 2021 do 10. 10. 2022, neboť žalovaný odebíral elektřinu i po ukončení smluvního vztahu. Náhrada za neoprávněný odběr elektřiny z distribuční soustavy na adrese , adresa, za období od 17. 12. 2021 do 10. 10. 2022 ve výši 27 711 Kč byla vyúčtována žalovanému fakturou č. , hodnota, ze dne 19. 11. 2024, splanou dne 3. 12. 2024. Předchůdkyně žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky výzvou ze dne 11. 12. 2024. Pohledávka byla následně v důsledku projektu rozdělení vyčleněním sloučením ze dne , datum, s právními účinky ke dni , datum, postoupena žalobkyni, jak je zřejmé z obchodního rejstříku. Žalobkyně vyzvala žalovaného z úhradě svého dluhu předžalobní výzvou ze dne 15. 1. 2025.

4. Podle § 51 odst. 1 písm. a) e. z., je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl. Podle § 51 odst. 3 e. z. platí, že při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

5. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

6. Na základě shora uvedených listin má soud za prokázané, že se žalovaný dopustil neoprávněného odběru elektřiny z elektrizační soustavy v období od 17. 12. 2021 do 10. 10. 2022 a způsobil tím žalobkyni škodu v celkové výši 27 711 Kč, kterou žalobkyně vyčíslila v souladu s vyhláškou č. 359/2020 Sb. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, včetně příslušenství pohledávky ve formě zákonného úroku z prodlení.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 709 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 109 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (výzva k plnění, návrh ve věci samé – žaloba).