13 C 259/2023

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Podveskou ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený kolizním opatrovníkem Anonymizováno proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o zrušení věcného břemene

I. Návrh žalobce, aby bylo zrušeno věcné břemeno, které odpovídá bezplatnému užívání nemovitých věcí, jejich součástí a příslušenství, zapsané v katastru nemovitostí na listu vlastnictví LV č. hodnota u právnická osoba pro Anonymizováno kraj, katastrální pracoviště v adresa, pro obec a katastrální území adresa, zřízené smlouvou darovací a smlouvou o zřízení věcného břemene ze dne 2. 2. 2012 zavkladovanou do katastru nemovitostí u právnická osoba pro Anonymizováno kraj, katastrální pracoviště v adresa, pod č. j. Anonymizováno, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhal zrušení věcného břemene (označeného ve výroku I. tohoto rozsudku) váznoucího na nemovitostech v jeho vlastnictví. Žalobce je nezletilý a podání žaloby bylo schváleno opatrovnickým soudem, z obsahu žaloby je patrné, že byla formulována matkou žalobce, neboť v žalobě o sobě matka hovoří v první osobě. V žalobě bylo vylíčeno, že nemovitosti původně patřily pradědovi žalobce, který je smlouvou ze dne 2. 2. 2012 daroval matce žalobce a touto smlouvou bylo zároveň zřízeno věcné břemeno pro žalovanou. Následně matka žalobce nemovitosti převedla na otce žalobce, který je v roce 2014 daroval žalobci. Matka žalobce v žalobě dále popsala, že původní vlastník, tedy praděda žalobce, vedle sklepních prostor na výrobu a skladování vína nad sklepem vybudoval stavební objekt k posezení a krátkodobému ubytování hostů (návštěvníků sklepa). Tuto činnost dle svého tvrzení matka žalobce převzala a pokračovala v ní, přičemž až do smrti pradědy žalobce nebyly s užíváním nemovitostí žádné problémy, neboť žalovaná svá práva z věcného břemene neuplatňovala a o práci na vinohradě a ve sklepě se nestarala. Teprve postupem času žalovaná začala uplatňovat svá práva z věcného břemene a začala svého postavení zneužívat s tím, že neuznává postavení matky žalobce jako správce žalobcova majetku, vyvolává konflikty a nijak se na financování nemovitostí nepodílí. Začala dělat naschvály nejen ve vztahu k pěstování vinné révy (osazovaní a vykopávání porostů bez předchozího souhlasu, zamykání sklepa, přisvojování si celé úrody včetně vína), ale též dělá naschvály ubytovaným hostům (vyrušuje je, vypíná jim elektřinu, teplou vodu). Na základě popsaných úvah matka žalobce uzavřela, že postavení povinného a oprávněné z věcného břemene je neslučitelné a poškozuje postavení žalobce v tomto vztahu. S ohledem na možný střet zájmů žalobce a jeho zákonných zástupců byl žalobci pro zastupování v tomto řízení opatrovnickým soudem ustanoven kolizní opatrovník, který byl požádán o zjištění názoru nezletilého na spor. Ze zprávy opatrovníka vyplývá, že žalobce si je konfliktů mezi matkou a žalovanou vědom, se zrušením věcného břemene by souhlasil, nicméně neví, zda by jej chtěl zrušit, preferoval by řešení, které by pro obě strany bylo prospěšné a které by matce umožnilo nemovitosti pronajímat a žalované pokračovat v pěstování a výrobě vína.

2. Žalovaná s návrhem na zrušení věcného břemene nesouhlasila, zdůraznila však, že by měla zájem o smírné vyřešení věci s tím, že by byla ochotna přistoupit k omezení trvání věcného břemene např. do svých 75 let, případně by byla ochotna uzavřít dohodu, v níž by bylo vymezeno, které prostory může užívat, neboť zatímco ona má zájem především o vinohrad a výrobu vína, žalobci, potažmo jeho matce, jde výlučně o pronájem věci. Namítla, že žalovaná se žalobcem žádné konflikty nemá, poukázala též na obsah žalobcova vyjádření zprostředkovaného kolizním opatrovníkem.

3. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobce je vlastníkem dotčených nemovitých věcí. Tato skutečnost vyplývá též z výpisu z katastru nemovitostí, podle něhož je žalobce vlastníkem pozemků parcelní číslo hodnota (vinice), Anonymizováno (orná půda) a Anonymizováno (jehož součástí je stavba bez č. p. a č. e.), nacházejících se v katastrálním území adresa. Z výpisu je též patrné, že označené nemovitosti jsou zatíženy věcným břemenem ve prospěch žalované, přičemž listinou, kterou bylo věcné břemeno zřízeno je smlouva ze dne 2. 2. 2012 (a to společně s rozhodnutím Státního pozemkového úřadu ze dne 3. 11. 2020, které bylo vydáno v rámci pozemkových úprav proběhlých v roce 2020).

4. Co se týče osudu zatížených nemovitostí z předložených smluv je patrné, že původně patřily panu jméno FO (praděd žalobce, otec žalované), který je smlouvou ze dne 2. 2. 2012 daroval paní jméno FO (matce žalobce). Obratem, a sice dne 6. 3. 2012 matka žalobce darovala nemovitosti panu právnická osoba (otci žalobce), což vysvětlila tím, že v té době měla exekuci na plat. jméno FO pak nemovitosti smlouvou ze dne 11. 3. 2014 daroval žalobci, přičemž z předloženého výpisu z katastru nemovitostí ze dne 26. 5. 2014 je patrné, že též na majetek pana právnická osoba byla nařízena exekuce (což potvrdila i svědkyně paní jméno FO, která zároveň uvedla, že o nemovitosti neměla zájem a proto byly darovány žalobci).

5. Věcné břemeno ve prospěch žalované bylo zřízeno smlouvou ze dne 2. 2. 2012, přičemž rozsah oprávnění spočívá v bezplatném užívání všech převáděných nemovitostí s tím, že „Oprávněný z věcného břemene je oprávněn užívat všechny označené nemovitosti včetně všech jejich součástí a příslušenství společně s povinným, a to v souladu s dosavadním způsobem využití nemovitostí“. Ve vztahu k označení stavby nacházející se na pozemku parcelní číslo hodnota (tehdy šlo o pozemek parcelní číslo Anonymizováno) je ve smlouvě uvedena doplňující informace „sloužící jako lisovna“ a smlouva též zmiňuje vydané kolaudační rozhodnutí ze dne 25. 7. 2011, kterým bylo povoleno užívání stavby označené jako „vinný sklep s lisovnou“. Stavba je popsána jako dvoupodlažní s využitým podkrovím a sedlovou střechou s tím, že s podzemním klenutým sklepem je spojena šíjí. Účel užívání stavby je vymezen následovně: „Stavba bude sloužit pro zpracování a skladování produktů drobné vinařské výroby.“ 6. Co se týče využití nemovitostí z předložených listin (viz předešlý bod odůvodnění) je patrné, že pro poskytování ubytovacích služeb nebyly nikdy kolaudovány, to ostatně potvrdila i svědkyně paní jméno FO. Soud v zásadě nepochybuje, že nemovitosti k občasnému ubytování přesto sloužily, a to již za života původního vlastníka pana jméno FO, neboť to připustila i sama žalovaná. Z povahy nemovitostí (vinohrad a sklep s lisovnou) je však patrné, že hlavním hospodářským účelem nemovitostí je pěstování révy vinné, zpracování hroznů, výroba vína a jeho skladování. Podle výpovědi žalované je to zejména tato činnost, o kterou má zájem a které se věnuje (a ráda by k ní vedla i žalobce). Skutečnost, že se žalovaná vinohradnictví a výrobě vína věnuje doložila jednak zápisky obsahujícími údaje o pracích ve vinohradě, zejména podrobné údaje o provedených postřicích v letech 2013 až 2023, sešitem obsahujícím zákres a popis vysázených vinných keřů a ovocných stromů včetně odrůd (zachycující stav v letech 2015 až 2017) a dále třemi diplomy, které žalovaná získala na výstavách vín konaných v Mutěnicích v letech 2016 až 2018.

7. Ohledně vztahu mezi žalobcem a žalovanou nevyšlo najevo, že by byl nějak narušen. Z výpovědi žalované i z vyjádření žalobce je patrné, že jejich vztah je dobrý. Jiná je však situace mezi žalovanou a její dcerou (matkou žalobce) paní jméno FO. Sama žalovaná uvedla, že po dobu přibližně tří let po smrti pana jméno FO byly schopny se na užívání nemovitostí domluvit, následně však začalo docházet ke konfliktům, které dle žalované byly vyvolány snahou matky žalobce žalovanou z užívání nemovitosti vyloučit tak, aby nemovitosti mohly být celoročně pronajímány s tím, že do pronájmu by byl dán i vinohrad. Matka žalobce ve své výpovědi potvrdila, že žalované nabízela, že vinohrad pronajme profesionálnímu vinaři, z její výpovědi bylo také patrné, že za účelnější využití stávajícího sklepu s lisovnou považuje jejich přeměnu na ubytovací zařízení než jejich další využívání k výrobě vína.

8. Žalovaná předložila soudu emailovou zprávu ze dne 1. 4. 2019 určenou matce žalobce, v níž vyčísluje své investice do nemovitostí, rekapituluje potřebné opravy a do budoucna vyslovuje požadavek na to, aby v nemovitostech měla svou místnost, do které by jiné osoby neměly vstup a ona by tam měla uloženy své věci. V rámci úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne 9. 4. 2022 žalovaná uvedla, že v roce 2019 se matka žalobce snažila sklep pronajímat a zakazovala jí tam spát, což vedlo k hádkám. Ze záznamu je též patrné, že žalovaná nelibě nesla, že matka žalobce v rámci rekonstrukce podle žalované „zničila“ původní styl sklepa, který se nesl ve vinařském a mysliveckém duchu. Většina konfliktů, které byly předloženými listinami zdokumentovány pochází z roku 2022. Podle předloženého ceníku matka žalobce nabízela (pro období od dubna do září) možnost si nemovitosti pronajmout, a to až pro deset osob (obdobná je i předložená nabídka z roku 2024). Přehled konfliktů, k nimž mezi jmenovanými v roce 2022 došlo je obsažen v usnesení přestupkové komise ze dne 31. 10. 2022. Chronologicky šlo o následující události nahlášené matkou žalobce. V únoru až březnu měla žalovaná záměrně nechávat otevřená okna, poškodit zeď a pálit dřevní hmotu ve vinici. Dále dne 31. 3. 2022 žalovaná vynosila věci pořízené matkou žalobce ze sklepa ven, což posledně jmenovaná považovala za schválnost, oproti tomu žalovaná v rámci podání vysvětlení uvedla, že vynosila nepotřebné věci. Dne 9. 5. 2022 učinila žalovaná prostřednictvím své advokátky výzvu směrem k matce žalobce, v níž konstatuje, že jí matka žalobce brání v užívání sklepa s lisovnou (do které byla nainstalována pračka a sušička a stávající bojler byl nahrazen novým větším) a fakticky tak znemožnila užívání lisovny k jejímu účelu a žádá, aby žalovaná do nemovitostí nevstupovala. Žalovaná ve výzvě navrhla uspořádat vztahy smírně, za tímto účelem předložila návrh smlouvy o užívání nemovitostí. Následovala výzva matky žalobce ze dne 18. 5. 2022, kterou po žalované žádala úhradu 38 290 Kč (elektřina a stočné). Dne 22. 7. 2022 měla žalovaná vynosit ve sklepě umístněný stavební materiál. Emailovou zprávou ze dne 25. 7. 2022 matka žalobce žalované oznamuje, že v srpnu se bude v nemovitostech konat soukromá oslava a bude obsazeno 10 lůžek, žádá proto žalovanou (kterou oslovuje jako „věcné břemeno“), aby nemovitosti uvedla do pořádku. Dne 27. 8. 2022 matka žalobce na policii oznámila, že někdo bez povolení vnikl do sklepa a přesouvá předměty (z technické místnosti, z níž má být v budoucnu koupelna s toaletou) a z lisovny (kuchyňskou linku, ledničku a bedny na lahve) do vestibulu a zednické nářadí a materiál za mříž před vstupní dveře. Žalovaná toto policii vysvětlila tak, že chtěla uklidit technickou místnost pro vlastní potřebu, neboť v následujících týdnech má v plánu presovat (hrozny). Emailovou zprávou ze dne 15. 9. 2022 matka žalobce žalované oznámila, že v následujících dvou víkendech budou nemovitosti obsazeny hosty (vždy po deseti lidech) a žádá žalovanou (kterou opět oslovuje jako „věcné břemeno“), aby nemovitosti dala do pořádku. Posledním skutkem, který byl v přestupkovém řízení řešen byla událost ze dne 17. 9. 2022, kdy měla žalovaná zamknout mříž do sklepa (čímž znemožnila vynesení lisu). Jak již bylo řečeno ve věci bylo dne 31. 10. 2022 vydáno rozhodnutí přestupkové komise, kterým byla celá věc odložena, neboť komise shledala, že oznámení neodůvodňují zahájení řízení o přestupku.

9. Dne 28. 11. 2022 jednotlivé události vyústily v podání žaloby, kterou se žalovaná (v procesním postavení žalobkyně) domáhala ochrany práv plynoucích z dotčeného věcného břemene. Řízení bylo vedeno u zdejšího soudu pod sp. zn. spisová značka, žalobce v něm vystupoval v procesním postavení žalovaného a rozsudkem č. j. spisová značka ze dne 5. 3. 2024 bylo žalobě vyhověno. Soud dospěl v řízení k závěru, že s ohledem na povahu nemovitostí (vinice s lisovnou) zahrnuje služebnost (věcné břemeno) vše, co je nutné k „výkonu vinice, výrobě vína“ a tím, že matka žalobce „v nich poskytovala ubytování cizím osobám, rekonstruovala je tak, že je nebylo v té době možné užívat vůbec a zrušila část sloužící k výrobě vína“ bránila žalované v užívání nemovitostí. Z odůvodnění rozsudku je patrné, že matka žalobce ve vztahu k rozsahu věcného břemene zaujala stanovisko, podle něhož žalovaná je k výkonu svých práv oprávněna pouze společně s povinným z věcného břemene (se žalobcem), a to doslova, tedy pouze v jeho přítomnosti, případně v přítomnosti jeho zákonného zástupce (takto se vyjádřila i ve své svědecké výpovědi). Následně po vyhlášení rozsudku v této věci měl podle předloženého záznamu otec žalobce pan právnická osoba dne 23. 4. 2023 žalovanou slovně napadnout.

10. Jelikož soud dospěl k závěru, že důvody pro zrušení věcného břemen nejsou dány, nebylo zapotřebí znaleckého posudku, kterým by bylo věcné břemeno oceněno za účelem zjištění výše náhrady za zrušené věcné břemeno.

11. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí o zrušení věcného břemene je rozhodnutím konstitutivním vycházel soud z ustanovení § 3028 odst. 1 a 2 občanského zákoníku a při právním hodnocení věci aplikoval úpravu obsaženou v § 1299 občanského zákoníku. Podle odst. 1 tohoto ustanovení služebnost zaniká trvalou změnou, pro kterou služebná věc již nemůže sloužit panujícímu pozemku nebo oprávněné osobě. Podle odst. 2 téhož ustanovení při trvalé změně vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku nebo oprávněné osoby se vlastník služebné věci může domáhat omezení nebo zrušení služebnosti za přiměřenou náhradu. Protože obdobně byla věc upravena i v § 151p odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (ve znění účinném do 31. 12. 2013), je možné judikaturu k tomuto ustanovení přiměřeně i nadále používat (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 497/2017 ze dne 26. 4. 2017).

12. Při rozhodování o omezení nebo zrušení věcného břemene v důsledku změny poměrů je třeba brát v úvahu všechny okolnosti věci. Především je třeba zjistit, zda došlo ke změně poměrů a v kladném případě posoudit, nakolik tato změna měla vliv na způsob výkonu práva odpovídajícího věcnému břemeni, jak se projevila na užívání nemovitosti věcným břemenem zatížené a vzít v úvahu újmu, která oprávněnému nastane v důsledku omezení nebo zrušení věcného břemene za náhradu a porovnat ji s případnou újmou, která vznikla vlastníkům zatíženého pozemku v důsledku změny poměrů. Právně významný je jen ten hrubý nepoměr, který vznikl v důsledku změny poměrů.

13. Změna poměrů, kterou vznikne hrubý nepoměr mezi služebností (věcným břemenem) a výhodou oprávněného, spočívá nejen v objektivních okolnostech, ale i v osobních poměrech účastníků a za určitých okolností může vzniknout i změnou v chování účastníků [srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 6. 2001, sp. zn. 22 Cdo 2695/99]. V rozsudku ze dne 2. 2. 20210, sp. zn. 22 Cdo 82/2008 Nejvyšší soud připustil možnost zrušení věcného břemene pro změnu poměrů i v případě mimořádně konfliktních vztahů mezi účastníky.

14. V projednávané věci je v prvé řadě nutné konstatovat, že ve vztahu mezi žalobcem jako povinným z věcného břemene a žalovanou jako oprávněnou z věcného břemene existence konfliktních vztahů nebyla tvrzena a ani nevyšla v řízení najevo. Naopak bylo zjištěno, že vztahy mezi nimi jsou dobré.

15. Konfliktní vztahy mají mezi sebou matka žalobce a žalovaná, přičemž je patrné, že tyto konflikty vyvěrají právě z existence věcného břemene. Žalovaná má zájem nemovitosti užívat, a to zejména pro vinohradnické účely matka žalobce by naopak tuto činnost chtěla zcela opustit (vinohrad prodat či pronajmout) a nemovitosti využívat výhradně k ubytovacím účelům. Z existence vinohradu a účelu, pro který byla stavba kolaudována (sklep s lisovnou) je patrné, že v době zřízení věcného břemene bylo stěžejní funkcí stavby poskytnout zázemí právě pro výrobu a skladování vína, nikoli poskytování ubytovacích služeb (byť se tak i přes absenci kolaudačního rozhodnutí zřejmě i dříve v určitém omezeném rozsahu dělo).

16. Objektivně vzato, cíl matky žalobce, a sice přeměna existujícího sklepa s lisovnou na ubytovací zařízení, odráží poptávku po takovémto druhu ubytování, nicméně jeho dosažení naráží na oprávnění žalované, pro kterou by realizace potřebné rekonstrukce (která by výrobní a skladovací prostory přeměnila na prostory ubytovací, případně na zázemí nutné k tomu, aby ubytování mohlo být poskytováno v kvalitě adekvátní dnešní době) znamenala nemožnost realizovat své oprávnění z věcného břemene. I pokud by byla vinice zachována, žalovaná by neměla potřebné zázemí pro výrobu a skladování vína (případně též pro občasné přenocování). Jinými slovy žalovaná by byla v dosavadním užívání nemovitostí značně omezena, což bylo konstatováno i v rozsudku ve věci vedené zdejším soudem pod sp. zn. spisová značka, kterým byla žalobci uložena povinnost strpět užívání nemovitostí žalovanou. Stejně jako soud v označeném řízení, tak i v tomto řízení považuje soud za potřebné zdůraznit, že oprávnění žalované užívat nemovitosti společně se žalobcem nelze vykládat tak, že žalovaná je oprávněna nemovitosti užívat pouze v žalobcově přítomnosti. Smyslem použitého obratu je vyjádřit skutečnost, že žalovaná není oprávněna k výlučnému užívání nemovitostí, ale je povinna strpět, že nemovitosti budou užívány i vlastníkem věci (nyní žalobcem), přičemž rozsah jejich užívacích práv jej stejný (tedy jak žalobce, tak žalovaná mají právo užívat všechny nemovitosti). Žalovaná opakovaně vyjádřila ochotu uzavřít ohledně způsobu a rozsahu užívání nemovitostí dohodu, je též zřejmé, že žalobci nebrání, aby se pěstování a malovýrobě vína (tedy činnostem, které nyní provozuje v nemovitostech výlučně žalovaná) věnoval s ní (naopak by zájem žalobce o tyto činnosti uvítala).

17. Má-li tedy soud v závěru rekapitulovat zjištěný stav věci, vztahy mezi povinným z věcného břemene a oprávněnou z věcného břemene jsou dobré. O změnu poměrů usiluje nikoli samotný žalobce, ale jeho matka, která se faktickými kroky (kterými však zasahuje do práv žalované) snaží přeměnit nemovitosti na ubytovací zařízení a od malovýroby vína (kterou nyní provozuje žalovaná) zcela upustit, což mezi žalovanou a matkou žalobce vyvolává napětí. Popsaný stav ovšem dle názoru soudu nepředstavuje změnu poměrů, která by zakládala hrubý nepoměr mezi služebností (věcným břemenem) a výhodou oprávněné (žalované) a nejsou tedy splněny předpoklady pro to, aby věcné břemeno bylo zrušeno.

18. Právo na náhradu nákladů řízení by dle § 142 odst. 1 o. s. ř. měla žalovaná, která byla v řízení úspěšná, nicméně se tohoto práva výslovně vzdala. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.

19. V průběhu řízení vznikly též náklady státu, a to v souvislosti s vyplacením svědečného. Povinnost k náhradě těchto nákladů stíhá podle § 148 odst. 1 o. s. ř. neúspěšného účastníka, zde tedy žalobce. Nicméně s ohledem na skutečnost, že žalobce je nezletilý a nemá žádný vlastní příjem, má soud za to, že jsou u něj dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků a povinnost k náhradě nákladů státu mu tedy nelze uložit. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání, a to do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Hodoníně (Velkomoravská 4, Hodonín 695 46).