13 C 297/2021

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Podveskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 8 326,39 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 026,39 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 427,90 Kč od 4. 8. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 789,53 Kč od 4. 9. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 329,31 Kč od 5. 10. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 79,65 Kč od 4. 11. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 400 Kč od 9. 1. 2019 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 000 Kč od 23. 1. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V části, v níž se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky 300 Kč, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení celkové částky 8 326,39 Kč s tím, že se co do výše 3 116,39 Kč jedná o cenu za služby poskytnuté žalovanému třetími stranami, které nejsou službami elektronických komunikací dle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, (a rozhodování o nich tudíž náleží do pravomoci soudů) a které právní předchůdce žalobkyně společnost [anonymizováno] [právnická osoba] žalovanému zprostředkoval na základě smlouvy o poskytování služeb uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným (konkrétně pak šlo o službu„ [anonymizována tři slova]“ v celkové ceně 574,91 Kč včetně DPH, o službu„ [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno]“ v celkové ceně 263 Kč, o službu„ [anonymizována tři slova]“ v celkové ceně 690 Kč, o službu„ [anonymizováno]“ v celkové ceně 1 226,88 Kč, o službu„ [anonymizována tři slova]“ v celkové ceně 358,98 Kč a o zprostředkovatelský poplatek za [anonymizováno] v ceně 3 Kč, přičemž od výsledné ceny bylo odečteno tzv. haléřové vyrovnání ve výši 0,38 Kč), co do výše 3 910 Kč se jedná o neuhrazenou část ceny za elektronické zařízení, jež právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl, co do výše 1 000 Kč se jedná o podmíněnou slevu na výše uvedené zařízení, kterou je žalovaný povinen vrátit z důvodu, že nebyla dodržena sjednaná doba trvání účastnické smlouvy a zbývající částka 300 Kč představuje náklady spojené s vymáháním pohledávky za žalovaným účtované paušální částkou dle rozpisu žalobkyně. S ohledem na prodlení žalovaného požadovala žalobkyně též zaplacení zákonného úroku z prodlení ze všech požadovaných nároků vyjma nákladů na vymáhání, a to vždy ode dne následujícího po dni splatnosti příslušného vyúčtování.

1. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

1. Oběma účastníkům byla zaslána výzva, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby bylo o věci rozhodnuto bez nařízení jednání s tím, že pokud se v dané lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s tímto postupem souhlasí. Žalobkyně ani žalovaný se k výzvě nevyjádřili, a soud proto v souladu s § 115a o. s. ř. ve věci rozhodl bez nařízení jednání.

1. Z listin předložených žalobkyní soud zjistil, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [anonymizováno] [právnická osoba] a žalovaným byla dne [datum] uzavřena účastnická smlouva [číslo] na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytoval žalovanému základní a doplňkové služby elektronických komunikací a související služby, jejichž konkrétní obsah byl dán„ Nastavením služeb“. V rámci této smlouvy byla dále mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem bylo zařízení Samsung Galaxy J5 (2017) J530F-Černý, přičemž na nákup tohoto zařízení byla žalovanému poskytnuta podmíněná sleva ve výši 1 000 Kč a žalovaný se tak zavázal zaplatit za toto zařízení kupní cenu v částce 3 989 Kč. Část kupní ceny ve výši 79 Kč přitom žalovaný uhradil při převzetí zařízení a zbytek kupní ceny měl být splacen ve 23 měsíčních splátkách po 170 Kč. V případě neuhrazení příslušné splátky, v případě zahájení insolvenčního řízení vůči žalovanému či v případě ukončení účastnické smlouvy se pak měly stát splatnými všechny doposud neuhrazené splátky. Zároveň bylo ujednáno, že pokud nebude dodržena sjednaná doba trvání účastnické smlouvy v délce 24 měsíců z důvodu jejího předčasného ukončení ze strany právního předchůdce žalobkyně či ze strany žalovaného nebo bude ve vztahu k žalovanému zahájeno insolvenční řízení nebo žalovaný začne využívat výhod plynoucích ze smlouvy významného zákazníka či z rámcové smlouvy nebo změní tarif na tarif s nižším měsíčním paušálem než základní ceníková cena paušálu uvedeného níže, je žalovaný povinen vrátit poskytnutou slevu na zařízení. Dopisem ze dne 12. 11. 2018 byl žalovaný právním předchůdcem žalobkyně upozorněn na skutečnost, že dlouhodobě neplní své závazky z účastnické smlouvy a má neuhrazené závazky po splatnosti a rovněž byl upozorněn na to, že pokud tyto závazky ve stanovené lhůtě neuhradí, dojde k ukončení účastnické smlouvy po uplynutí 30 denní výpovědní doby ode dne doručení výpovědi. Fakturou [číslo] ze dne 20. 7. 2018 splatnou k 3. 8. 2018 vyúčtoval právní předchůdce žalobkyně žalovanému mimo jiné rovněž službu„ [anonymizována tři slova]“ v ceně 189,50 Kč (bez DPH), službu„ [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno]“ v ceně 260 Kč, službu„ [anonymizována tři slova]“ v ceně 410 Kč, službu„ [anonymizována tři slova]“ v ceně 296,68 Kč (bez DPH) a splátky za zařízení ve výši 170 Kč (od výsledné částky bylo pak odečteno tzv. haléřové vyrovnání ve výši 0,38 Kč. Fakturou [číslo] ze dne 20. 8. 2018 splatnou k 3. 9. 2018 vyúčtoval právní předchůdce žalobkyně žalovanému mimo jiné rovněž službu„ [anonymizována tři slova]“ v ceně 88,14 Kč (bez DPH), službu„ [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno]“ v ceně 3 Kč, službu„ [anonymizována tři slova]“ v ceně 280 Kč, službu„ [anonymizováno]“ v ceně 1 226,88 Kč, zprostředkovatelský poplatek za [anonymizováno] v ceně 2,48 Kč (bez DPH) a splátku za zařízení ve výši 170 Kč. Fakturou [číslo] ze dne 20. 9. 2018 splatnou k 4. 10. 2018 vyúčtoval právní předchůdce žalobkyně žalovanému mimo jiné rovněž službu„ [anonymizována tři slova]“ v ceně 131,66 Kč (bez DPH) a splátku za zařízení ve výši 170 Kč. Fakturou [číslo] ze dne 20. 10. 2018 splatnou k 3. 11. 2018 vyúčtoval právní předchůdce žalobkyně žalovanému mimo jiné rovněž službu„ [anonymizována tři slova]“ v ceně 65,83 Kč (bez DPH). Fakturou [číslo] ze dne 25. 12. 2018 splatnou k 8. 1. 2019 vyúčtoval právní předchůdce žalobkyně žalovanému veškeré doposud neuhrazené splátky za koncové zařízení. Konečně fakturou [číslo] ze dne 8. 1. 2019 splatnou k 22. 1. 2019 vyúčtoval právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytnutou podmíněnou slevu na zařízení ve výši 1 000 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byly výše uvedené pohledávky za žalovaným postoupeny na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 8. 12. 2020. Tímto dopisem byl žalovaný zároveň vyzván k úhradě dlužné částky, k níž byly připočteny ještě náklady na vymáhání ve výši 300 Kč.

1. Žalobkyně je aktivně legitimována k vymáhání pohledávky, neboť pohledávka za žalovaným na ni byla postoupena v souladu s § 1879 občanského zákoníku, který stanoví, že„ Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi)“.

1. Na základě shora uvedených listinných důkazů má soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací ve smyslu § 63 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, v souvislosti s níž právní předchůdce žalobkyně žalovanému rovněž zprostředkoval služby třetích stran, které nejsou službami elektronických komunikací ve smyslu § 2 písm. n) zákona o elektronických komunikacích. Za období od 20. 6. 2018 do 19. 10. 2018 pak právní předchůdce žalobkyně vyúčtoval žalovanému za tyto služby částku 3 116,39 Kč (včetně daně z přidané hodnoty), kterou však žalovaný neuhradil.

1. Dále má soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena také kupní smlouva upravená v § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.“ Předmětem této smlouvy bylo koncové zařízení, jehož kupní cena měla být hrazena ve splátkách. Jelikož žalovaný sjednané splátky řádně nehradil, právní předchůdce žalobkyně v souladu se smluvním ujednáním přistoupil k zesplatnění celé zbývající neuhrazené kupní ceny za zařízení a žalovanému tak vznikla povinnost uhradit vedle vyúčtovaných splátek ve výši 510 Kč tuto cenu v částce 3 400 Kč. Ze strany předchůdce žalobkyně pak došlo k ukončení smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací tak, jak to umožňuje § 1998 občanského zákoníku:„ Závazek lze vypovědět, ujednají-li si to strany nebo stanoví-li tak zákon.“ V důsledku ukončení této smlouvy právnímu předchůdci žalobkyně vůči žalovanému vzniklo právo na vrácení podmíněné slevy na zařízení ve výši 1 000 Kč. V této souvislosti ještě nutno doplnit, že předmětné ujednání o poskytnutí koncového zařízení za zvýhodněnou cenu je třeba posoudit jako mající charakter podmínky ve smyslu § 548 občanského zákoníku, na jejíž splnění je vázán vznik, změna nebo zánik práva.

1. S ohledem na prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni právo požadovat z přiznaných nároků úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Úrok z prodlení je pak požadován vždy od prvního dne prodlení v zákonné výši.

1. Co se týče částky 300 Kč, kterou žalobkyně požadovala jako náklady spojené s uplatněním pohledávky, tedy zřejmě jako příslušenství pohledávky ve smyslu § 513 občanského zákoníku, soud se domnívá, že s výjimkou situace, kdy si smluvní strany paušální výši takovýchto nákladů samy předem dohodnou, nelze přistoupit na to, aby tyto náklady byly účtovány paušální částkou, tak jak to učinila žalobkyně. Navíc nelze odhlédnout od skutečnosti, že obchodování s pohledávkami a jejich následné vymáhání zjevně tvoří předmět podnikání žalobkyně a soud se domnívá, že žalobkyní účtované položky (kontrola dat, import dat, správa dat, metodika vymáhání, školení operátorů) jsou náklady na provoz jejího podnikání a nelze je považovat za náklady ve smyslu citovaného § 513 občanského zákoníku. V této části proto soud nárok žalobkyně jako nedůvodný zamítnul.

1. Ohledně nákladů řízení rozhodl soud dle ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla ve věci neúspěšná pouze v nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a dále z nákladů souvisejících se zastupováním žalobkyně advokátem. Soud postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Zástupce žalobkyně učinil ve věci tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, výzva k plnění). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu 200 Kč a dále za ně právnímu zástupci žalobkyně podle § 14b téže advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč Celkem tedy náklady žalobkyně (včetně daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 1 489 Kč.