13 C 362/2021

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. jméno Podveské a přísedících Mgr. Pavly Svobodové a Zdeňky Hatalové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 17 517 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 17 517 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 16 129 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 7 594,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení].

1. Žalobce se po žalované jakožto po své bývalé zaměstnankyni domáhal zaplacení 17 517 Kč s tím, že se co do výše 16 129 Kč jedná o podíl na schodku na svěřených hodnotách, který byl zjištěn při inventarizaci hotovosti uskutečněné dne [datum] na prodejně, kde žalovaná pracovala na pozici vedoucí prodejny a co do výše 1 388 Kč se jedná o podíl na schodku na svěřených hodnotách, který byl zjištěn při inventarizaci zboží uskutečněné dne [datum] v téže prodejně. S ohledem na prodlení žalované s úhradou požadoval žalobce po žalované také zaplacení zákonného úroku z prodlení z žalované částky za období od [datum] do zaplacení.

2. Podáním ze dne [datum] vzal žalobce následně žalobu zpět co do úroku z prodlení z částky 1 388 Kč, aniž by toto zpětvzetí odůvodnil a soud proto řízení v této části usnesením č. j. 13 C 362/2021-29 ze dne 14. 2. 2022 zastavil.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání.

4. Z doložené pracovní smlouvy a z doložené dohody o změně pracovní smlouvy soud zjistil, že žalovaná byla u žalobce zaměstnána nejdříve na pozici prodavačky, přičemž její pracovní poměr vznikl ke dni [datum] a následně s účinností od [datum] na pozici vedoucí prodejny. V souvislosti s tímto pracovním poměrem žalovaná převzala odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které převezme k vyúčtování ona sama nebo společně s pracovním kolektivem provozovny, jehož bude členem, a to na základě doložené dohody o odpovědnosti. Jak je zřejmé z doloženého prohlášení podepsaného žalovanou dne [datum], žalovaná uznala svůj závazek spočívající v povinnosti nahradit žalobci škodu představovanou schodkem na svěřených hodnotách v celkové výši 19 000 Kč zjištěným při kontrole stavu hotovosti na prodejně dne [datum], a to tím způsobem, že částka 2 871 Kč bude uhrazena ihned z konta zaměstnance a zbývající částka 16 129 Kč bude uhrazena na účet žalobce nejpozději do [datum]. Žalovaná se přitom doznala k tomu, že se na úkor žalobce úmyslně neoprávněně obohacovala a s cílem skrýt rozdíly mezi finanční hotovostí na prodejně a stavem zapsaným v pokladním deníku následně prováděla opravy v tomto pokladním deníku. Dne [datum] byla na prodejně provedena inventura, a to na podkladě doloženého příkazu k provedení inventury č.

183. Dle doloženého inventarizačního soupisu činila výše hotovosti v pokladně na prodejně 90 585 Kč. Existence rozdílu mezi hotovostí v pokladně a stavem zapsaným v pokladním deníku byla zaznamenána rovněž v doloženém inspekčním záznamu ze dne [datum]. Z doložené tabulky dále plyne, že v průběhu inventury zboží bylo při zohlednění normy přirozených úbytků na prodejně zjištěno manko ve výši 3 813 Kč. Způsob, jakým bylo zjištěné manko rozpočteno mezi žalovanou a další tři hmotně odpovědné zaměstnankyně je opět zaznamenán v příslušné tabulce. Z této tabulky je patrné, že žalobce při určení podílu na náhradě vzniklého schodku u jednotlivých zaměstnankyň vycházel z jejich hrubých příjmů za měsíce červenec 2020, srpen 2020 a září 2020 a podíl žalované na tomto schodku byl vyčíslen na 1 388 Kč. Ze strany ostatních zaměstnankyň posléze došlo k uznání závazku nahradit předmětnou škodu způsobenou schodkem na svěřených hodnotách, což dokládají doložená prohlášení podepsaná těmito zaměstnankyněmi. Žalovaná byla k podpisu tohoto prohlášení vyzvána dopisem podaným k poštovní přepravě dne [datum], který se však vrátil jako nedoručený. K úhradě celkové dlužné částky 17 517 Kč byla žalovaná vyzvána upomínkou ze dne [datum].

5. Na základě předložených listinných důkazů má soud za prokázané, že se žalovaná v pozici zaměstnankyně úmyslně obohacovala na úkor žalobce, v důsledku čehož vznikl na prodejně, kde vykonávala práci, schodek na svěřených hodnotách ve výši 19 000 Kč, který byla žalovaná povinna žalobci nahradit, tak jak to předpokládá § 252 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce:„ (1) Byla-li se zaměstnancem uzavřena dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování (dále jen„ dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty“), za které se považují hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu, s nimiž má zaměstnanec možnost osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny, je povinen nahradit zaměstnavateli schodek vzniklý na těchto hodnotách.“ Tento schodek je pak žalovaná povinna nahradit v plné výši, což výslovně stanoví § 259 zákoníku práce:„ Zaměstnanec, který má povinnost nahradit škodu vzniklou schodkem na svěřených hodnotách nebo způsobenou ztrátou svěřených věcí, je povinen nahradit tuto škodu v plné výši.“ Žalovaná svůj dluh vůči žalobci uznala a mezi žalobcem a žalovanou došlo k uzavření dohody o způsobu náhrady škody, tak jak to umožňuje § 263 odst. 2 zákoníku práce:„ (2) Uzavřel-li zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodu o způsobu náhrady škody, je její součástí výše náhrady škody požadované zaměstnavatelem, jestliže svoji povinnost nahradit škodu zaměstnanec uznal. Dohoda podle věty první musí být uzavřena písemně.“ Žalovaná zbývající část vzniklé škody ve výši 16 129 Kč žalobci v dohodnuté lhůtě nenahradila a soud ji proto k úhradě této částky zavázal, a to včetně úroku z prodlení, který žalobkyně požadovala v zákonné výši až od [datum] (tedy nikoli již ode dne následujícího po posledním dni lhůty, v níž se zavázala škodu nahradit dle uzavřené dohody, ale až od data pozdějšího) a na který žalobci vznikl nárok dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ 6. Dále má soud za prokázané, že při inventarizaci zboží na prodejně, kde žalovaná pracovala, byl zjištěn schodek na svěřených hodnotách, který po odečtení přípustné normy ztrát činil 3 813 Kč. K náhradě tohoto schodku byla žalovaná povinna společně se třemi dalšími hmotně odpovědnými zaměstnankyněmi. Podíl na vzniklém schodku byl poté vyčíslen v souladu s pravidly obsaženými v § 260 zákoníku práce: (1) Je-li k náhradě schodku společně zavázáno více zaměstnanců, určí se jednotlivým zaměstnancům podíl náhrady podle poměru jejich dosažených hrubých výdělků, přičemž výdělek jejich vedoucího a jeho zástupce se započítává ve dvojnásobné výši. (2) Podíl náhrady stanovený podle odstavce 1 nesmí u jednotlivých zaměstnanců, s výjimkou vedoucího a jeho zástupce, přesáhnout částku rovnající se jejich průměrnému měsíčnímu výdělku před vznikem škody. Neuhradí-li se takto určenými podíly celý schodek, jsou povinni uhradit zbytek vedoucí a jeho zástupce podle poměru svých dosažených hrubých výdělků. (3) Zjistí-li se, že schodek nebo jeho část byla zaviněna některým ze společně zavázaných zaměstnanců, je povinen nahradit schodek tento zaměstnanec podle míry svého zavinění. Zbývající část schodku jsou povinni nahradit všichni společně zavázaní zaměstnanci podíly určenými podle odstavců 1 a 2. (4) Při určování podílu jednotlivých společně zavázaných zaměstnanců se vychází z jejich hrubých výdělků zúčtovaných za dobu od předchozí inventury do dne zjištění schodku. Přitom se započítává výdělek za celý kalendářní měsíc, v němž byla tato inventura provedena, a nepřihlíží se k výdělku za kalendářní měsíc, v němž byl zjištěn schodek. Jestliže byl však zaměstnanec zařazen na pracoviště během tohoto období, započítává se mu hrubý výdělek dosažený ode dne, kdy byl na pracoviště zařazen, do dne zjištění schodku. Do hrubého výdělku se nezapočítává náhrada mzdy nebo platu.“ Po provedeném vyčíslení činila výše podílu žalované na zjištěném schodku 1 388 Kč a soud ji k úhradě této částky zavázal.

7. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl.

8. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 o. s. ř. Žalobce byl v řízení z převážné části úspěšný, pouze v nepatrné části představované úroky z prodlení bylo řízení zastaveno z důvodu zpětvzetí ze strany žalobce, přičemž procesní zavinění na tomto částečném zastavení leží na straně žalobce. Soud tak přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a dále z nákladů souvisejících se zastupováním žalobce advokátem. Soud postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Advokát učinil ve věci dva úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé - žaloba), za které mu náleží odměna v plné výši a jeden úkon právní služby dle § 11 odst. 2 advokátního tarifu (jednoduchá výzva k plnění), za který mu náleží odměna ve výši jedné poloviny. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 7 bodu 5 advokátního tarifu 1 820 Kč a dále advokátu podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý z úkonů. Celkem tedy náklady žalobkyně (včetně daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 7 594,50 Kč.