13 C 46/2021

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr Helenou Podveskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 1 056 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 056 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 55 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [titul]. [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení částky 1 056 Kč s příslušenstvím s tím, že s žalovanou uzavřela pojistnou smlouvu [číslo] s počátkem pojištění k [datum]. Žalovaná však sjednané pojistné řádně a včas neplatila, v důsledku čehož došlo k zániku pojištění ke dni 27. 12. 2019, a zůstala žalobkyni dlužna za období od 20. 9. 2019 do 27. 12. 2019 částku 456 Kč na pojistném a částku 600 Kč na poplatcích za upomínání. Žalobkyně zároveň s ohledem na prodlení žalované s úhradou požadovala také zaplacení úroku z prodlení, a to ode dne následujícího po dni zániku pojištění, tj. od 28. 12. 2019, do dne podání žaloby, tj. do 1. 7. 2020, který vyčíslila na 55 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání.

3. Z předložených listin soud zjistil, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla s názvem [anonymizováno 7 slov] [číslo] s počátkem pojištění ke dni [datum], a to konkrétně pro vozidlo [anonymizována dvě slova] [registrační značka]. V této smlouvě se žalovaná zavázala hradit roční pojistné ve výši 1 521 Kč. Dopisem ze dne 17. 7. 2019 pak bylo žalované oznámeno zvýšení pojistného pro další pojistné období na 1 703 Kč ročně v souladu s článkem 4 bodem 13. Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Tímto dopisem byla žalovaná rovněž upozorněna na skutečnost, že v případě nesouhlasu se zvýšením pojistného je oprávněna svůj nesouhlas písemně sdělit do 1 měsíce od doručení dopisu, přičemž v takovém případě dojde k ukončení pojistné smlouvy. Žalovaná však pojistné splatné k 20. 9. 2019 řádně neuhradila a byla proto dopisem ze dne 5. 11. 2019 upomenuta k úhradě dlužného pojistného ve výši 1 703 Kč a nákladů spojených s vymáháním pojistného v částce 300 Kč nejpozději do 26. 12. 2019 s tím, že pokud pojistné v této lhůtě neuhradí, dojde k zániku pojištění. Dopisem ze dne 9. 1. 2020 bylo žalované následně oznámeno ukončení pojistné smlouvy ke dni 26. 12. 2019 z důvodu neplacení pojistného. Zároveň byla žalovaná opětovně vyzvána k úhradě dlužného pojistného a nákladů na vymáhání s tím, že v opačném případě jí budou ze strany žalobkyně účtovány další náklady na vymáhání ve výši 300 Kč. Dle doložené inkasní bilance zůstala žalovaná žalobkyni za výše uvedené období dlužna 456 Kč na pojistném a 600 Kč na nákladech spojených s upomínáním. K úhradě celkové částky 1 056 Kč byla žalovaná vyzvána dopisem ze dne 5. 2. 2020. Dále byla žalovaná k úhradě dlužné částky vyzvána dopisem ze dne 11. 3. 2020 a konečně předžalobní upomínkou ze dne 14. 4. 2020.

4. Předloženými listinami má soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou došlo k uzavření pojistné smlouvy tak, jak ji upravuje § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.“ Datum vzniku pojištění bylo ujednáno přímo ve smlouvě na [datum] a k tomuto datu vzniklo žalobkyni vůči žalované rovněž právo na pojistné, neboť § 2783 odst. 1 občanského zákoníku stanoví, že„ není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy.“ Na základě této smlouvy pak vzniklo pojištění odpovědnosti k vozidlu uvedenému ve smlouvě podle § 3 odst. 1 věty první zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, která zní:„ Pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem.“ Ze strany žalobkyně posléze došlo ke zvýšení ročního pojistného, a to v souladu s pojistnými podmínkami a § 2786 odst. 1 občanského zákoníku, který stanoví, že„ upraví-li pojistitel výši pojistného, sdělí ji pojistníkovi nejpozději dva měsíce přede dnem splatnosti pojistného za pojistné období, ve kterém se má výše pojistného změnit“ a § 2786 odst. 2 občanského zákoníku, který stanoví, že„ nesouhlasí-li pojistník se změnou, může nesouhlas projevit do jednoho měsíce ode dne, kdy se o ní dozvěděl; v tom případě pojištění zanikne uplynutím pojistného období, na které bylo pojistné zaplaceno.“ 5. Jelikož žalovaná své povinnosti ze smlouvy nedostála, jelikož uhradila pouze první pojistné splatné ke dni 20. 9. 2018 a pojistné za další pojistné období již neuhradila, došlo k zániku pojištění ke dni 26. 12. 2019, a to v souladu s § 2804 občanského zákoníku, dle kterého„ upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty.“ Soud tedy žalobkyni přiznal vůči žalované právo na zaplacení dlužného pojistného, na které vznikl žalobkyni nárok až do 31. 12. 2019, neboť § 13 odst. 2 věty první zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla stanoví, že„ zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo.“ S ohledem na prodlení žalované vzniklo žalobkyni v souladu s § 1970 občanského zákoníku právo požadovat úroky z prodlení:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Úrok z prodlení přitom žalobkyně požadovala nikoli ode dne prodlení s dlužnými splátkami pojistného, ale až ode dne následujícího po zániku pojistné smlouvy a pouze do podání žaloby, tj. do 1. 7. 2020.

1. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl.

1. Ohledně nákladů řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, a soud jí proto přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a dále z nákladů souvisejících se zastupováním žalobkyně advokátem. Soud postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Zástupce žalobkyně učinil ve věci tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé – žaloba, výzva k plnění). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu 200 Kč a dále za ně právnímu zástupci žalobkyně podle § 14b advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč, opět za každý z těchto úkonů. Celkem tedy náklady žalobkyně (včetně daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 1 489 Kč.