Okresní soud v Hodoníně · Rozsudek

13 C 54/2021

č. j. 13 C 54/2021-61

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-04-12 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSHO:2022:13.C.54.2021.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Hodoníně vyhověl žalobkyni ve věci o náhradu nepovoleného debetního zůstatku ve výši 2 649,70 Kč s úrokem z prodlení a kapitalizovaným úrokem. Soud uznal, že žalovaný se bezdůvodně obohatil na úkor banky, která mu umožnila přesah zůstatku, a že poplatky za prodlení byly účtovány v souladu s ceníkem a obchodními podmínkami. Pohledávka byla pravidelně postoupena a žalobkyně byla legitimována k jejímu vymáhání podle § 1879 občanského zákoníku. Soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 089 Kč podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 14b advokátního tarifu.

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Podveskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 2 649,70 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 649,70 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 185,31 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 649,70 Kč od 2. 3. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, anonymizováno.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 2 649,70 Kč s tím, že částka představuje nepovolený debetní zůstatek, který vznikl na účtu žalovaného vedeném u právního předchůdce žalobkyně - společnosti právnická osoba na základě uzavřené smlouvy o účtu a který žalovaný ani přes upomínání nevyrovnal. Pohledávka za žalovaným představovaná nepovoleným debetním zůstatkem byla následně postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalobkyně dále po žalovaném požaduje vedle dlužné jistiny s ohledem na prodlení žalovaného také zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 185,31 Kč a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny za období od 2. 3. 2019 do zaplacení.

1. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba byla dne datum uzavřena rámcová smlouva o finančních službách, v níž se právní předchůdce žalobkyně zavázal vést žalovanému účet číslo bankovní účet a účtovat mu za vedení tohoto účtu a další služby, včetně služby„ příjmení anonymizována dvě slova“, ceny dle ceníku s tím, že podmínky v této smlouvě výslovně neupravené se budou řídit Všeobecnými obchodními podmínkami právnická osoba Předmětný„ právnická osoba pro bankovní obchody“ svého právního předchůdce pak žalobkyně také doložila. Na základě tohoto ceníku byl právní předchůdce žalobkyně oprávněn žalovanému vedle jednotlivých poplatků účtovat i náklady spojené s prodlením, které měly být účtovány vždy k 10., 40. a 70. dni prodlení ve výši 300, 900 a 900 Kč. Dle přílohy k této smlouvě byla žalovanému k jeho účtu vydána debetní karta s limitem pro výběr hotovosti ve výši 20 000 Kč za den, limitem pro platby u obchodníků ve výši 50 000 Kč za den a limitem pro platby na internetu ve výši 5 000 Kč za den. V souladu s článkem 9.3 Všeobecných obchodních podmínek byl právní předchůdce žalobkyně oprávněn bez souhlasu žalovaného čerpat peníze z jeho účtu mimo jiné při započtení nebo zúčtování svých splatných pohledávek za žalovaným. V článku 9.4 pak bylo deklarováno, že pokud žalovaný vybere ze svého účtu peníze nebo zaplatí kartou nebo pokud právní předchůdce žalobkyně odečte jím naúčtovanou cenu z účtu žalovaného, na němž nebude dostatek finančních prostředků, vznikne na tomto účtu nepovolený záporný zůstatek a právní předchůdce žalobkyně bude oprávněn účtovat žalovanému platby související s prodlením s úhradou tohoto záporného zůstatku dle ceníku včetně úroku z prodlení.

1. Z doloženého výpisu z účtu žalovaného za období od 1. 1. 2018 do 31. 1. 2018 bylo zjištěno, že na konci měsíce ledna 2018 činil zůstatek na tomto účtu - 449,70 Kč (vedle dalších provedených transakcí byly ze strany právního předchůdce žalobkyně z účtu odečteny poplatky za kartové operace ve výši 250 Kč, poplatky za dotazy na zůstatek ve výši 60 Kč a poplatek za službu„ příjmení anonymizována dvě slova“ ve výši 100 Kč), z doloženého výpisu z účtu žalovaného za období od 1. 2. 2018 do 28. 2. 2018 bylo zjištěno, že na konci měsíce února 2018 činil zůstatek na tomto účtu - 549,70 Kč (ze strany právního předchůdce žalobkyně byl z účtu odečten poplatek za službu„ příjmení anonymizována dvě slova“ ve výši 100 Kč), z doloženého výpisu z účtu žalovaného za období od 1. 3. 2018 do 31. 3. 2018 bylo zjištěno, že na konci měsíce března 2018 činil zůstatek na tomto účtu - 1 549,70 Kč (ze strany právního předchůdce žalobkyně byly z účtu odečteny náklady spojené s prodlením ve výši 900 Kč a poplatek za službu„ příjmení anonymizována dvě slova“ ve výši 100 Kč), z doloženého výpisu z účtu žalovaného za období od 1. 4. 2018 do 30. 4. 2018 bylo zjištěno, že na konci měsíce dubna 2018 činil zůstatek na tomto účtu - 2 549,70 Kč (ze strany právního předchůdce žalobkyně byly z účtu odečteny další náklady spojené s prodlením ve výši 900 Kč a poplatek za službu„ příjmení anonymizována dvě slova“ ve výši 100 Kč) a z doloženého výpisu z účtu žalovaného za období od 1. 5. 2018 do 31. 5. 2018 bylo zjištěno, že na konci měsíce května 2018 činil zůstatek na tomto účtu - 2 649,70 Kč (ze strany právního předchůdce žalobkyně byl z účtu odečten poplatek za službu„ příjmení anonymizována dvě slova“ ve výši 100 Kč). Z doloženého dokumentu označeného jako„ Podklady pre súdné konanie“ je zřejmé, že právní předchůdce žalobkyně dále účtoval žalovanému úrok z prodlení z nepovoleného debetního zůstatku v zákonné výši od 2. 6. 2018, tj. ode dne následujícího po dni převedení nepovoleného debetního zůstatku na evidenční účet.

1. Dopisem ze dne 1. 6. 2018 byl žalovaný upozorněn, že i přes předchozí upomínání se na jeho účtu nachází nepovolený debetní zůstatek, přičemž pohledávka z tohoto účtu byla převedena na evidenční účet pohledávek. Zároveň byl vyzván k neprodlené úhradě nepovoleného záporného zůstatku a bylo mu sděleno, že právní předchůdce žalobkyně vypovídá uzavřenou smlouvu o účtu i další dohody o službách souvisejících s účtem s účinností k poslednímu dni druhého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém mu byla tato výzva doručena a že k ukončení nedojde pouze tehdy, pokud dluh včas vyrovná.

1. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovaným představovaná nepovoleným debetním zůstatkem postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 25. 3. 2019. Jednalo se přitom o úplatný převod pohledávek, jak je zřejmé z doložené dohody o úplatě, a jak plyne z doloženého potvrzení o zaplacení kupní ceny, byla kupní cena v plné výši uhrazena dne 1. 3. 2019.

1. K úhradě dlužné částky byl žalovaný dále vyzván upomínkou ze dne 9. 5. 2019.

1. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o účtu ve smyslu § 2662 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.“ V důsledku toho, že žalovaný neměl na tomto účtu dostatek finančních prostředků, avšak právní předchůdce žalobkyně i přesto v souladu s obchodními podmínkami provedl transakce z tohoto účtu a rovněž odečetl z tohoto účtu finanční prostředky určené k započtení svých splatných pohledávek za žalovaným, vznikl na účtu žalovaného nepovolený záporný zůstatek, který žalovaný nevyrovnal. Tento záporný zůstatek je pak tedy z převážné části představován poplatky a náklady spojenými s prodlením účtovanými v souladu s ceníkem právního předchůdce žalobkyně a ve zbývající části se žalovaný na úkor právního předchůdce žalobkyně, který mu umožnil provést úhrady, na které neměl na svém běžném účtu dostatek finančních prostředků, bezdůvodně obohatil a toto bezdůvodné obohacení je žalovaný povinen vydat tak, jak nu to ukládá § 2991 odst. 1 občanského zákoníku:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Pokud jde o výše blíže specifikované poplatky účtované žalovanému ze strany právního předchůdce žalobkyně, ty byly vždy účtovány v souladu s Ceníkem tvořícím nedílnou součást smlouvy. Účtování obdobných poplatků za bankovní služby je pak u jednotlivých bankovních institucí zcela běžným jevem a jejich výše se v tomto případě nejeví jako nepřiměřená. Jako oprávněně účtované přitom shledal bankovní poplatky konečně také Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. III. 3725/13 ze dne 10. 4. 2014. Co se týče nákladů ve výši 900 Kč účtovaných žalovanému za prodlení s úhradou dlužných částek, ty jsou pak rovněž požadovány v souladu s doloženým Ceníkem, z něhož je zřejmé, že poplatek v této výši byl žalovanému účtován teprve poté, co byl v prodlení s úhradou již 40. den a posléze 70. den, nikoli třeba již za první den prodlení, tudíž se jeho výše soudu nejeví jako nepřiměřená.

1. Pohledávka za žalovaným vzniklá ze shora uvedeného titulu byla následně v souladu s ustanovením § 1879 občanského zákoníku, který stanoví, že„ věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi)“, postoupena na žalobkyni a ta je tak aktivně legitimována k jejímu vymáhání.

1. Vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou poplatků a s vydáním bezdůvodného obohacení vzniklo žalobkyni vůči žalovanému právo požadovat úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Tento úrok z prodlení žalobkyně požadovala ode dne následujícího po dni převodu nepovoleného záporného zůstatku na evidenční účet v zákonné výši.

1. Soud tedy žalobě v celém rozsahu vyhověl.

1. Ohledně nákladů řízení rozhodl soud dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a soud jí přiznal právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a dále z nákladů souvisejících se zastupováním žalobkyně advokátem. Soud postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“). Zástupce žalobkyně učinil ve věci tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé - žaloba, výzva k plnění). Dle názoru soudu jde zcela jednoznačně o návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, o čem svědčí množství obdobných návrhů podávaných ze strany žalobkyně ke zdejšímu soudu (např. řízení vedená pod sp. zn. 4 C 124/2021, sp. zn. 13 C 54/2021 či sp. zn. 22 C 124/2021) a je tak třeba při určení výše náhrady nákladů řízení aplikovat § 14b advokátního tarifu. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu 200 Kč a dále právnímu zástupci žalobkyně podle § 14b advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý z těchto úkonů. Celkem tedy náklady žalobkyně (včetně DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 2 089 Kč. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné. Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na nařízení výkonu rozhodnutí, popřípadě návrhem na nařízení exekuce.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (1)