13 C 59/2026

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Podveskou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 20 385 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 385 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 20 085 Kč od 13. 10. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 631 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, .

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení celkové částky 20 385 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaná částka představuje co do 20 085 Kč příspěvek placený provozovatelem vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, k jehož zaplacení je žalovaný povinen, neboť v období od 1. 6. 2023 do 4. 4. 2024 bylo jeho vozidlo registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, (dále také jen „dotčené vozidlo“), vedeno v registru vozidel a nebylo k němu sjednáno pojištění odpovědnosti. Společně s příspěvkem požadovala zaplacení poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek v celkové výši 300 Kč. Zároveň, s ohledem na prodlení žalovaného, požadovala rovněž zaplacení úroku z prodlení, a to ode dne následujícího po dni splatnosti příspěvku.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání.

4. Z předložených listin soud zjistil, že dopisy ze dne 28. 5. 2024 a ze dne 29. 7. 2024 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku ve výši 2 085 Kč, a to do 60 dnů od doručení výzvy. Obě výzvy byly dle podacího archu žalovanému odeslány. Údaje o období a vozidlu, kterého se výzva týká, jsou v dopise uvedeny shodně se žalobou, přičemž z výzvy je patrné, že dotčené vozidlo patří do kategorie s objemem válců mezi 1 850 – 2 500 cm3. K uhrazení dlužného příspěvku, nákladů na jeho uplatnění a kapitalizovaných úroků z prodlení byl žalovaný vyzván několika dalšími upomínkami, a nakonec předžalobní výzvou ze dne 7. 3. 2025, která byla dle podacího archu žalovanému odeslána téhož dne.

5. Předloženými listinami má soud za prokázané, že žalovaný byl v době od 1. 6. 2023 do 4. 4. 2024 vlastníkem a provozovatelem dotčeného vozidla, k němuž v rozporu se zákonem nebyla uzavřena smlouva o pojištění odpovědnosti způsobené provozem vozidla. Na období od 1. 6. 2023 do 31. 3. 2024 dopadá úprava obsažená v zákoně č. 168/1999 Sb. účinného do 31. 3. 2024, na období od 1. 4. 2024 do 4. 4. 2024 úprava obsažená v zákoně č. 30/2024 Sb., kterým byl zákon č. 168/1999 Sb. zrušen. Soud má za prokázané, že žalovaný v období od 1. 6. 2023 do 31. 3. 2024 porušil povinnost stanovenou v § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb.: „Nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené“. A dále v období od 1. 4. 2024 do 4. 4. 2024 porušil žalovaný povinnost stanovenou v § 6 odst. 1 písm. a), b) zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla: „Provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti po dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel, nebo dobu, po kterou je vozidlo schopné provozu, nejde-li o registrované vozidlo“. Žalovaný tuto povinnost nesplnil, jelikož v žalobě vymezeném období neměl k dotčenému vozidlu, jehož je vlastníkem a provozovatelem, v rozporu s citovanými ustanoveními sjednáno pojištění odpovědnosti. V důsledku porušení shora uvedené povinnosti žalovanému vznikla povinnost žalobkyni uhradit příspěvek za nepojištěné vozidlo, a to na základě § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb.: „(1) Vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.“ A dále na základě § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb.: „Provozovatel tuzemského vozidla zaplatí Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.“ Způsob výpočtu tohoto příspěvku v období do 31. 3. 2024 určuje § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. stanovící, že „(3) Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla.“ Ustanovení § 4 odst. 5 zákona č. 168/1999 Sb. pak ohledně výše denní sazby uvádí tolik, že „(5) Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.“ Předmětnou vyhláškou je vyhláška Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., přičemž dotčené vozidlo spadá do kategorie uvedené v § 2 odst. 1 písm. h) a vztahuje se na něj sazba 65 Kč denně. Pro období od 1. 4. 2024 určuje způsob výpočtu příspěvku § 45 odst. 3 zákona č. 30/2024 Sb. stanovící, že „výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní podle odstavce 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla“. Ustanovení § 45 odst. 4 zákona č. 30/2024 Sb. pak uvádí, že „Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku podle odstavce 3 a výši paušálních nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 2 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou s přihlédnutím k nejvyšším tržním sazbám pojistného podle jednotlivých druhů vozidel a k nákladům mimosoudního uplatnění práva.“ Předmětnou vyhláškou je vyhláška Ministerstva financí č. 69/2024 Sb., přičemž dotčené vozidlo spadá do kategorie uvedené v § 5 odst. 1 písm. h) a vztahuje se na něj sazba 65 Kč denně. Jelikož k vozidlu žalovaného nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti po dobu 309 dnů, činí výše příspěvku, který je žalovaný povinen žalobkyni uhradit, celkem 20 085 Kč.

6. Kromě práva na zaplacení samotného příspěvku vzniklo žalobkyni rovněž právo požadovat náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek za shora specifikované období, a to na základě § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb.: „Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.“ a na základě § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb.: „Provozovatel tuzemského vozidla zaplatí Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.“ Výše těchto nákladů je opět určena vyhláškou č. 205/1999 Sb., dle jejíhož § 2a „Výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč.“ a od 1. 4. 2024 pak vyhláškou č. 69/2024 Sb., dle jejíhož § 6 „Výše paušálních nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek činí 300 Kč.“7. Vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou je opodstatněn rovněž nárok na zaplacení úroku z prodlení, který je požadován v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, může požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Tento úrok žalobkyně požadovala od 13. 10. 2024 v zákonné výši.

8. Soud proto žalobě vyhověl v plném rozsahu.

9. Žalobkyně byla ve věci úspěšná a podle § 142 odst. 1 o. s. ř. má právo na náhradu nákladů řízení. Ty sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 816 Kč a z nákladů souvisejících se zastupováním žalobkyně advokátkou. Soud postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Advokátka učinila ve věci tři úkony (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, žaloba). Sazba mimosmluvní odměny dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu za jeden úkon činí 400 Kč a dále advokátce podle § 14b advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý z výše uvedených úkonů. Celkem náklady žalobkyně (včetně daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad advokátky) činí 2 631 Kč.