13 C 69/2026

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Podveskou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, s. r. o., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalované: Jméno žalované, narozený Datum narození žalované bytem Adresa žalované o nahrazení projevu vůle žalovaného I. Nahrazuje se projev vůle žalovaného uzavřít se žalobkyní smlouvu o zřízení věcného břemene č.: Anonymizováno následujícího znění: Jméno žalované bytem: Adresa žalované RČ (dat. nar.): Anonymizováno vlastnický podíl: 1/1 (dále jen „Povinná“) na straně jedné a Jméno žalobkyně, s.r.o. se sídlem: adresa IČO: IČO DIČ: IBAN Anonymizováno zapsána: Společnost je zapsána v Obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Brně, oddíl C., vložka Anonymizováno zastoupená: jméno FO, datum bankovní spojení: právnická osoba. číslo účtu: č. účtu (dále jen „Oprávněná“) na straně druhé (Povinná a Oprávněná společně rovněž jako „Smluvní strany“) Uzavřely níže uvedeného dne, měsíce a roku tuto: Smlouvu o zřízení věcného břemene č.: Anonymizováno (dále jen „SMLOUVA“) k provedení (v souladu s) ustanovení § 25 odst. 4 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon v platném znění, a § 1257 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ČLÁNEK I. - ÚVODNÍ UJEDNÁNÍ 1.

1. Oprávněná je provozovatelem distribuční soustavy (dále jen „PDS“) na území vymezeném licencí. Distribuční soustava je provozována ve veřejném zájmu. PDS má povinnost zajišťovat spolehlivé provozování, obnovu a rozvoj distribuční soustavy na území vymezeném licencí, přičemž zřízení tohoto věcného břemene je ze strany Oprávněné jedním ze zákonem daných předpokladů pro plnění této povinnosti. 1.

2. Povinná prohlašuje, že je jediným a výlučným vlastníkem  pozemku parc.č. hodnota v katastrálním území adresa, obec adresa (dále jen „Pozemek“). právnická osoba pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště adresa eviduje předmětný Pozemek zapsaný v katastru nemovitostí na LV č. hodnota pro katastrální území adresa. 1.

3. Pozemek se nachází na území vymezeném licencí, v němž Oprávněná provozuje distribuční soustavu. Oprávněná má povinnost zřídit věcné břemeno umožňující zřídit a provozovat ve smyslu § 25 odst. 3 písm. e) energetického zákona na Pozemku zařízení distribuční soustavy. 1.

4. Distribuční soustava je liniovou stavbou ve smyslu § 509 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a nejedná se tak o součást pozemku. ČLÁNEK II. - PŘEDMĚT SMLOUVY 2.

1. Předmětem Smlouvy je zřízení a vymezení věcného břemene podle §25 odst. 4 energetického zákona, a to jako osobní služebnost ve prospěch PDS dle tohoto zákona (dále též jen „věcné břemeno“). Obsah věcného břemene je specifikován v článku III. této Smlouvy na Pozemku ve prospěch Oprávněné v rozsahu uvedeném ve Smlouvě a vyplývajícím z příslušných ustanovení energetického zákona. ČLÁNEK III. - SPECIFIKACE VĚCNÉHO BŘEMENE 3.

1. Smluvní strany se dohodly, že Povinná, jako vlastník Pozemku, zřizuje k Pozemku ve prospěch Oprávněné právo věcného břemene podle §25 odst. 4 energetického zákona, když jeho obsah a rozsah jeho výkonu je blíže uveden v příslušných ustanovení energetického zákona. 3.

2. Smluvní strany berou na vědomí, že se změnou vlastníka Pozemku přechází i práva a povinnosti vyplývající z věcného břemene na nabyvatele Pozemku. 3.

3. Oprávněná je vlastníkem a provozovatelem stavby „adresa,příp.kNN,jméno FO,K/980“. Smluvní strany se za účelem umístění distribuční soustavy - kabel NN, přípojková skříň NN (dále jen „distribuční soustava“) na Pozemku a za účelem jejího provozování dohodly na zřízení věcného břemene, jehož obsahem je právo Oprávněné zřídit a provozovat distribuční soustavu na Pozemku. Věcné břemeno zahrnuje též právo Oprávněné provádět na distribuční soustavě úpravy za účelem její obnovy, výměny, modernizace nebo zlepšení její výkonnosti, včetně jejího odstranění. 3.

4. Rozsah věcného břemene vymezuje:  Geometrický plán č.: č. účtu zhotovený firmou právnická osoba, který ověřil(a) tituly před jménem jméno FO dne 22.11.2024 pod č.: Anonymizováno a za právnická osoba pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště adresa potvrdil(a) tituly před jménem jméno FO dne 02.12.2024 pod č.: Anonymizováno Citovaný geometrický plán je přílohou a nedílnou součástí této Smlouvy. 3.

5. Povinná z věcného břemene bere na vědomí, že distribuční soustava je chráněna ochrannými pásmy dle energetického zákona. Ochranné pásmo slouží k zajištění spolehlivého provozu distribuční soustavy a k ochraně života, zdraví a majetku osob. 3.

6. Povinná z věcného břemene je povinna strpět výkon práva Oprávněné vyplývající z této smlouvy a energetického zákona a zdržet se veškeré činnosti, co vede k ohrožení součásti distribuční soustavy a omezení výkonu tohoto práva Oprávněné. 3.

7. Věcné břemeno zřízené touto Smlouvou se sjednává jako časově neomezené a zaniká v případech stanovených zákonem. ČLÁNEK IV. - DALŠÍ PRÁVA 4.

1. Oprávněná z věcného břemene má ve vztahu k Pozemku dále oprávnění, která jí, jako PDS, vznikem věcného břemene dle této Smlouvy přísluší ze zákona, a to z ustanovení § 25 odst. 3 písm. f) a g) energetického zákona, především pak:  vstupovat a vjíždět na Pozemek v souvislosti s realizací práv vyplývajících jí z věcného břemene podle odst. 3.

3. článku III. této Smlouvy. 4.

2. Oprávněná je povinna při výkonu oprávnění popsaných shora postupovat coby PDS striktně ve smyslu § 25 odst. 8 energetického zákona, tj. co nejvíce šetřit práva Povinné a vstup na Pozemek ji bezprostředně oznámit. Po skončení prací je povinna uvést Pozemek do předchozího stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího předchozímu účelu nebo užívání Pozemku a bezprostředně oznámit tuto skutečnost Povinné. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinna na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě. ČLÁNEK V. - CENA A PLATEBNÍ PODMÍNKY 5.

1. Věcné břemeno podle této Smlouvy se zřizuje úplatně. 5.

2. Jednorázová náhrada za zřízení věcného břemene se sjednává ve výši 2 000,00 Kč (slovy: dvatisíce korun českých). 5.

3. Oprávněná se zavazuje ve lhůtě 60 dnů od doručení vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí dle Smlouvy, uhradit výše uvedenou úplatu, která odpovídá hodnotě zřizovaného práva. ČLÁNEK VI. - VKLAD VĚCNÉHO BŘEMENE DO VEŘEJNÉHO SEZNAMU 6.

1. Smluvní strany se dohodly, že návrh na zahájení řízení o zápisu práva věcného břemene zřizovanému touto Smlouvou k Pozemku do katastru nemovitostí bude podán příslušnému katastrálnímu úřadu Oprávněnou. Správní poplatek za návrh na zahájení řízení o povolení vkladu práva do katastru nemovitostí uhradí Oprávněná. 6.

2. Věcné břemeno podle této Smlouvy vzniká v souladu s ustanovením občanského zákoníku zápisem do veřejného seznamu (katastr nemovitostí). Právní účinky zápisu nastávají k okamžiku, kdy návrh na zápis došel příslušnému katastrálnímu úřadu. ČLÁNEK VII. - OSTATNÍ UJEDNÁNÍ 7.

1. Smluvní strany se zavazují, že pokud příslušný katastrální úřad vyzve účastníky k odstranění případných nedostatků návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu, případně listiny, na základě které má být právo zapsáno, vyvinou potřebnou součinnost k jejich odstranění ve stanovené lhůtě. 7.

2. V případě, že příslušný katastrální úřad v řízení o povolení vkladu řízení zastaví či zamítne, Smluvní strany se zavazují poté uzavřít ve lhůtě do 30 - ti kalendářních dní ode dne doručení rozhodnutí katastrálního úřadu o zastavení či zamítnutí vkladu oběma Smluvním stranám novou Smlouvu s totožným obsahem za stejných cenových podmínek, ve které budou odstraněny všechny nedostatky, které bránily povolení vkladu práva dle této smlouvy, bude-li to možné. ČLÁNEK VIII. – OCHRANA OSOBNÍCH ÚDAJŮ: 8.

1. V tomto článku jsou uvedeny základní informace o zpracování osobních údajů Povinné Oprávněnou. Podrobné informace jsou dostupné na www.egd.cz v sekci Ochrana osobních údajů. 8.

2. Oprávněná bude zpracovávat osobní údaje Povinné pro účely přípravy, uzavření a plnění této Smlouvy. 8.

3. Oprávněná bude zpracovávat osobní údaje Povinné ke splnění zákonné povinnosti Oprávněné vyplývající zejména ze zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon a zákona 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí. 8.

4. Oprávněná bude zpracovávat osobní údaje Povinné na základě oprávněného zájmu Oprávněné pro účely vnitřní evidence a kontroly, ochrany právních nároků a provozních potřeb. Proti takovému zpracování má Povinná právo podat námitku. 8.

5. Podpisem této Smlouvy Povinná potvrzuje, že se seznámila s informacemi uvedenými v tomto článku a dalšími informacemi o zpracování osobních údajů dostupnými na www.Anonymizováno.cz v sekci Ochrana osobních údajů, a to včetně práv, které Povinné náleží. ČLÁNEK IX. - ZÁVĚREČNÁ UJEDNÁNÍ 9.

1. Smlouva nabývá účinnosti okamžikem jejího uzavření. 9.

2. Smlouva a právní vztahy z ní vyplývající se řídí právním řádem České republiky. 9.

3. Na právní vztahy vyplývající nebo související s touto Smlouvou a v ní nebo v energetickém zákoně výslovně neupravené se přiměřeně uplatní ustanovení občanského zákoníku. 9.

4. Smlouva je sepsána v 3 stejnopisech, z nichž po jednom obdrží Povinná a Oprávněná a jeden stejnopis bude Oprávněnou použit pro účely příslušného řízení o zápisu věcného břemene do katastru nemovitostí. 9.

5. Smluvní strany prohlašují, že si Smlouvu před jejím podpisem přečetly, že byla uzavřena po vzájemné dohodě, podle jejich pravé a svobodné vůle, dobrovolně, určitě, vážně a srozumitelně, nikoliv v tísni, pod nátlakem ani za nápadně nevýhodných podmínek, což stvrzují svými podpisy. Smluvní strany prohlašují, že Smlouva představuje úplnou dohodu o veškerých jejích náležitostech a neexistují náležitosti, které by smluvní strany neujednaly. II. Rozsah věcného břemene zřízeného podle smlouvy uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku je vymezen geometrickým plánem č.: č. účtu zhotoveným společností právnická osoba, který ověřil tituly před jménem jméno FO dne 22. 11. 2024 pod č.: Anonymizováno a za právnická osoba pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště adresa potvrdila tituly před jménem jméno FO dne 2. 12. 2024 pod č.: Anonymizováno; tento geometrický plán je nedílnou součástí tohoto rozsudku. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozsudku, jímž by došlo k nahrazení projevu vůle žalovaného, konkrétně jeho souhlasu se smlouvou o zřízení věcného břemene k pozemku parc. č. hodnota zapsanému na listu vlastnictví č. hodnota pro obec a katastrální území adresa (dále jen „pozemek“) ve výlučném vlastnictví žalovaného ve prospěch žalobkyně jakožto provozovatele distribuční soustavy. K tomuto žalobkyně dále uvedla, že s žalovaným dne 20. 1. 2024 uzavřela smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení práva odpovídajícímu věcnému břemeni, v níž bylo dohodnuto, že smlouva o zřízení věcného břemene bude mezi účastníky uzavřena nejpozději do dvanácti měsíců od správního rozhodnutí – nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí nebo vydání kolaudačního souhlasu, případně od dokončení resp. převzetí dokončené stavby – zařízení distribuční soustavy s názvem „adresa, příp.kNN,jméno FO,Anonymizováno“ (dále jen „stavba“), přičemž stavba byla ukončena a předána dne 5. 6. 2024. Žalovaný byl následně opakovaně vyzýván k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene, avšak neúspěšně, a žalobkyni tak nezbývá než podat vůči žalovanému předmětnou žalobu.

2. Žalovaný uvedl, že se s návrhem žalobkyně na zřízení věcného břemene i s přiloženými podklady seznámil, avšak nesouhlasí s navrženou výší jednorázové náhrady za zřízení věcného břemene, výši náhrady považuje za nepřiměřeně nízkou s ohledem na rozsah a trvalost omezení vlastnického práva. Navrhoval proto výši náhrady v částce 5 000 Kč.

3. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání.

4. Z doložené smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene č. tel. číslo uzavřené mezi žalobkyní jako provozovatelem distribuční soustavy na území vymezeném licencí (a budoucí oprávněnou z věcného břemene) a žalovaným jako výlučným vlastníkem pozemku (a budoucí povinnou z věcného břemene) dne 20. 1. 2024 soud zjistil, že v této smlouvě se oba účastníci zavázali uzavřít nejpozději do dvanácti měsíců od správního rozhodnutí – tj. nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí nebo vydání kolaudačního souhlasu, případně od dokončení - resp. převzetí dokončené stavby žalobkyní smlouvu o zřízení věcného břemene k pozemku žalovaného, nejpozději však do pěti let od uzavření této smlouvy. Předmětná stavba přitom měla představovat síť technického vybavení, jež bude zřízena a provozována ve veřejném zájmu. Budoucí věcné břemeno mělo mít povahu osobní služebnosti energetického vedení a mělo být zřízeno za účelem umístění distribuční soustavy - kabelu NN a přípojkové skříně NN na pozemku žalovaného a za účelem jejího provozování, a to za jednorázovou náhradu ve výši 2 000 Kč. Předpokládaný průběh věcného břemene byl pak zakreslen v situačním snímku tvořícím nedílnou součást smlouvy, přičemž bylo ve smlouvě dále ujednáno, že přesný průběh a rozsah věcného břemene bude vymezen v geometrickém plánu, jenž se stane nedílnou součástí smlouvy o zřízení věcného břemene. Z informace o pozemku bylo ověřeno, že žalovaný je skutečně výlučným vlastníkem předmětného pozemku.

5. Z doloženého zápisu o předání a převzetí budovy nebo stavby bylo soudem zjištěno, že žalobkyně stavbu od zhotovitele převzala dne 5. 6. 2024.

6. Žalobkyně dále doložila návrh smlouvy o zřízení věcného břemene, jež má být na základě výše uvedené smlouvy o smlouvě budoucí uzavřena mezi účastníky, z něhož je zřejmé, že žalobkyní navrhované znění smlouvy plně odpovídá podmínkám dojednaným ve smlouvě o smlouvě budoucí, kdy její součástí je rovněž geometrický plán vymezující rozsah věcného břemene, přičemž přesné znění této smlouvy je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

7. V čestném prohlášení ze dne 17. 3. 2025 mandatář žalobkyně stvrdil, že zaslal žalovanému výše uvedený návrh smlouvy o zřízení věcného břemene včetně geometrického plánu k podpisu, žalovaný však ani přes urgence žádným způsobem nereagoval. K uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene byl žalovaný vyzván také předžalobní výzvou ze dne 23. 4. 2025, k níž žalobkyně doložila výpis z aplikace České pošty „Sledování zásilek“, z něhož je patrné, že zásilka byla žalovanému doručena 24. 4. 2025.

8. Předloženými listinami má soud za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o smlouvě budoucí ve smyslu § 1785 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Smlouvou o smlouvě budoucí se nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem“. V této smlouvě bylo mezi účastníky dohodnuto, že v budoucnu dojde k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene k pozemku ve vlastnictví žalovaného ve prospěch žalobkyně, a to za náhradu, přičemž se bude jednat o osobní služebnost energetického vedení. Tuto služebnost je pak třeba podřadit pod pozemkovou služebnost inženýrské sítě dle § 1267 odst. 1 občanského zákoníku: „Služebnost inženýrské sítě zakládá právo vlastním nákladem a vhodným i bezpečným způsobem zřídit na služebném pozemku nebo přes něj vést vodovodní, kanalizační, energetické nebo jiné vedení, provozovat je a udržovat. Vlastník pozemku se zdrží všeho, co vede k ohrožení inženýrské sítě, a je-li to s ním předem projednáno, umožní oprávněné osobě vstup na pozemek po nezbytnou dobu a v nutném rozsahu za účelem prohlídky nebo údržby inženýrské sítě.“ Předmětnou stavbu inženýrské sítě přitom žalobkyně realizovala za účelem výkonu svého práva obsaženého v § 25 odst. 3 písm. e) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), který žalobkyni umožňuje „v souladu se zvláštním právním předpisem zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech zařízení distribuční soustavy, přetínat tyto nemovitosti vodiči a umísťovat v nich vedení“. Energetický zákon žalobkyni dále v § 25 odst. 4 ukládá povinnost „zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 3 písm. e), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti za jednorázovou náhradu.“ Vzhledem k tomu, že žalovaný nedostál své povinnosti uzavřít se žalobkyní smlouvu o zřízení věcného břemene vyplývající mu z uzavřené smlouvy o smlouvě budoucí a neposkytl žalobkyni za tímto účelem potřebnou součinnost, nezbylo žalobkyni, než se domáhat nahrazení souhlasu žalovaného s touto smlouvou soudem prostřednictvím žaloby podané v souladu s § 1787 odst. 1 občanského zákoníku: „(1) Nesplní-li zavázaná strana povinnost uzavřít smlouvu, může oprávněná strana požadovat, aby obsah budoucí smlouvy určil soud nebo osoba určená ve smlouvě.“ Jelikož doložený návrh smlouvy byl v souladu s náležitostmi, jež měla tato smlouva obsahovat dle ujednání smlouvy o smlouvě budoucí, soud žalobě vyhověl a nahradil svým rozhodnutím souhlas žalovaného s uzavřením smlouvy. Námitka žalovaného, že nesouhlasí s výší jednorázové náhrady za zřízení věcného břemene a navrhuje náhradu ve výši 5 000 Kč není důvodná, neboť jednorázová náhrada ve výši 2 000 Kč byla jednoznačně specifikována již ve smlouvě o smlouvě budoucí, kterou žalovaný dříve podepsal. Jedná se přitom o podstatnou náležitost smlouvy o smlouvě budoucí a takto ujednaná cena je pro obě smluvní strany závazná. Okamžikem uzavření smlouvy o smlouvě budoucí vznikl mezi účastníky závazek uzavřít smlouvu o zřízení věcného břemene za přesně ujednaných podmínek včetně výše náhrady; žalovaný je touto smlouvou vázán a nyní již výši náhrady jednostranně měnit nelze, stejně tak soud v řízení o nahrazení projevu vůle nemůže podstatné náležitosti budoucí smlouvy měnit, doplňovat ani upřesňovat. Nyní vznesená námitka žalovaného, že sjednanou částku nepovažuje za dostatečnou, tedy nemůže obstát.

9. Právo na náhradu nákladů řízení má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. žalobkyně, která byla ve věci úspěšná.

10. Právo na náhradu nákladů řízení účastníka, jenž v řízení nebyl zastoupen advokátem, se řídí § 151 odst. 3 o. s. ř.: „Účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku.“ Zvláštním prováděcím předpisem je vyhláška číslo 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu (dále jen „vyhláška“). Podle § 2 odst. 3 vyhlášky činí výše paušální náhrady v této věci 300 Kč za každý úkon. Nicméně Nejvyšší soud v usnesení ze dne 18. 11. 2025, sp. zn. 28 Cdo 2638/2025 za použití analogie dovodil, že za účelem stanovení výše náhrady za úkony učiněné po 1. 1. 2025 je nutné aplikovat § 13 odst. 4 advokátního tarifu a účastníku přiznat náhradu ve výši 450 Kč. Žalobkyně ve věci učinila dva úkony (předžalobní výzva, žaloba) a náleží jí tedy 2 x 450 Kč. Spolu se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 000 Kč, činí náklady žalobkyně 2 900 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Hodoníně sídlem Velkomoravská 2269/4, 695 46 Hodonín. Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na nařízení výkonu rozhodnutí, popř. návrhem na nařízení exekuce.