13 C 80/2021

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Heleny Podveské a přísedících JUDr. Marie Bůškové a Ing. Jitky Adámkové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 1 612 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 1 551 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 46,98 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 268 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 283 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V části, v níž se žalobce po žalované domáhal zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 26,02 Kč, rozdílu mezi úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 268 Kč od [datum] do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 268 Kč od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 283 Kč od [datum] do [datum] a rozdílu mezi úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 283 Kč od [datum] do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 283 Kč od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 1 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhal zaplacení celkové částky 1 551 Kč s tím, že se co do výše 1 268 Kč jedná o zbývající část příspěvku na stravování, který byl žalované jakožto zaměstnankyni žalobce poskytnut ve formě stravenek a na který žalované zanikl nárok v důsledku pracovní neschopnosti (část příspěvku ve výši 422 Kč již žalovaná vrátila dne [datum]) a co do výše 283 Kč se jedná o poměrnou část schodku na svěřených hodnotách, který byl zjištěn v průběhu inventury uskutečněné na prodejně, kde žalovaná vykonávala práci a za který zodpovídá společně s dalšími zaměstnanci. S ohledem na prodlení žalované s úhradou dlužných částek požadoval žalobce také zaplacení úroku z prodlení, a to konkrétně kapitalizovaného úroku z prodlení z částky 1 690 Kč od [datum] do [datum] ve výši 73 Kč (žalobce v žalobě nejprve uváděl částku 61 Kč, nicméně podáním ze dne [datum] tuto částku opravil na 73 Kč, která odpovídá žalobcem použité úrokové sazbě 10 % ročně), úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 268 Kč od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 283 Kč od [datum] do zaplacení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání.

3. Z pracovní smlouvy a dohody o změně pracovní smlouvy soud zjistil, že žalovaná byla u žalobce od [datum] zaměstnána na pozici prodavačky, přičemž její pracovní poměr byl původně sjednán na dobu určitou do [datum] a následně prodloužen do [datum]. Z doložené tabulky plyne, že na stravenkovou kartu žalované byla dne [datum] připsána částka na měsíc květen 2020 ve výši 1 690 Kč. Dopisem ze dne [datum] mělo být žalované ze strany žalobce oznámeno, že dne [datum] proběhla na prodejně, kde pracovala, kontrolní inventura, při níž byl zjištěn schodek na svěřených hodnotách ve výši 14 168 Kč s tím, její podíl na tomto schodku činí 283 Kč a žalovaná měla být vyzvána k úhradě tohoto schodku do [datum]. Dále měla být žalovaná vyzvána k úhradě tohoto schodku rovněž předžalobní upomínkou ze dne [datum]. Upomínkou ze dne [datum], kterou dle přiložené dodejky převzala dne [datum], byla žalovaná vyzvána k úhradě částky 1 690 Kč. V této upomínce nebyl uveden důvod vzniku dluhu. Dále byla žalovaná k úhradě částky 1 690 Kč (ve lhůtě do [datum]) vyzvána dopisem ze dne [datum], v němž bylo uvedeno, že se jedná o příspěvek na stravování představovaný 26 kusy stravenek v hodnotě 65 Kč, a který žalovaná dle přiložené dodejky převzala dne [datum].

4. Na základě předložených listin má soud za prokázané, že žalobce v pozici zaměstnavatele poskytl žalované v pozici zaměstnankyně příspěvek na stravování za měsíc květen 2020 ve formě stravenek tak, jak s tím počítá § 236 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v němž se mimo jiné uvádí, že mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem může být dohodnuta výše finančního příspěvku na stravování. Jelikož však žalovaná byla v předmětném měsíci v pracovní neschopnosti, její nárok na poskytnutí příspěvku zanikl, neboť dle § 236 odst. 3 zákoníku práce vzniká zaměstnancům po dobu jejich dočasné pracovní neschopnosti nárok na cenově zvýhodněné stravování pouze tehdy, pokud to bylo dohodnuto v kolektivní smlouvě nebo to bylo stanoveno ve vnitřním předpise. Soud proto žalovanou zavázal k vrácení zbývající části příspěvku na stravování v částce 1 268 Kč představující bezdůvodné obohacení na straně žalované. Částečně je opodstatněn rovněž požadavek žalobce na zaplacení úroku z prodlení požadovaného v souladu s § 1970 zákona č. 99/1963 Sb., občanského zákoníku:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Nároky vzniklé z titulu bezdůvodného obohacení jsou splatné dnem následujícím po dni, kdy byl dlužník věřitelem vyzván k plnění (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 7. 4. 2010, sp. zn. 28 Cdo 4260/2009). Počátek prodlení žalované je třeba vázat až na upomínku ze dne [datum], v níž byl výslovně uveden důvod vzniku dluhu žalované vůči žalobci, neboť dle názoru soudu je uvedení důvodu vzniku dluhu podstatnou náležitostí takové upomínky. V této upomínce byla žalované pro úhradu stanovena lhůta do [datum], a dnem následujícím, tj. dnem [datum], tak vzniklo žalobci vůči žalované právo na zaplacení úroku z prodlení. Co do části kapitalizovaného úroku z prodlení za období od [datum] do [datum] odpovídajícího částce 17,59 Kč tak soud žalobu zamítnul. Co se týče výše požadovaných úroků z prodlení, tyto žalobce požadoval ve výši 10 % ročně, ačkoli zákonná výše úroku z prodlení činila k prvnímu dni prodlení, tj. ke dni [datum], pouze 8,25 % ročně. Soud proto mohl žalobci přiznat pouze část kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 46,98 Kč odpovídající úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 690 Kč od [datum] do [datum] a žalobu dále zamítnul i co do části kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 8,43 Kč. Konečně soud žalobu jako nedůvodnou zamítnul co do rozdílu mezi úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 268 Kč od [datum] do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 268 Kč od [datum] do zaplacení.

5. Dále má soud za prokázané, že na prodejně, kde žalovaná pracovala, byl zjištěn schodek na svěřených hodnotách, jehož poměrnou část je žalovaná povinna žalobci nahradit, tak jak to předpokládá § 252 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce:„ (1) Byla-li se zaměstnancem uzavřena dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování (dále jen„ dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty“), za které se považují hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu, s nimiž má zaměstnanec možnost osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny, je povinen nahradit zaměstnavateli schodek vzniklý na těchto hodnotách.“ Podíl na vzniklém schodku byl vyčíslen v souladu s § 260 odst. 1 zákoníku práce, dle kterého (1) Je-li k náhradě schodku společně zavázáno více zaměstnanců, určí se jednotlivým zaměstnancům podíl náhrady podle poměru jejich dosažených hrubých výdělků, přičemž výdělek jejich vedoucího a jeho zástupce se započítává ve dvojnásobné výši.“ Ve spojení s větou první § 260 odst. 2 zákoníku práce omezující celkovou částku, kterou je každý zaměstnanec povinen nahradit:„ (2) Podíl náhrady stanovený podle odstavce 1 nesmí u jednotlivých zaměstnanců, s výjimkou vedoucího a jeho zástupce, přesáhnout částku rovnající se jejich průměrnému měsíčnímu výdělku před vznikem škody.“ Za užití pravidel upravených v § 260 odst. 4 zákoníku práce:„ (4) Při určování podílu jednotlivých společně zavázaných zaměstnanců se vychází z jejich hrubých výdělků zúčtovaných za dobu od předchozí inventury do dne zjištění schodku. Přitom se započítává výdělek za celý kalendářní měsíc, v němž byla tato inventura provedena, a nepřihlíží se k výdělku za kalendářní měsíc, v němž byl zjištěn schodek. Jestliže byl však zaměstnanec zařazen na pracoviště během tohoto období, započítává se mu hrubý výdělek dosažený ode dne, kdy byl na pracoviště zařazen, do dne zjištění schodku. Do hrubého výdělku se nezapočítává náhrada mzdy nebo platu.“ Po provedeném vyčíslení činila výše podílu žalované na zjištěném schodku 283 Kč a soud ji k úhradě této částky zavázal. Splatnost náhrady schodku na svěřených hodnotách není zákonem výslovně stanovena a je tak třeba aplikovat obecnou úpravu § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, dle kterého může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen plnit bez zbytečného odkladu, tudíž je třeba splatnost pohledávky třeba opět vázat na výzvu k úhradě. Žalobkyně sice doložila dvě upomínky, jimiž měla být žalovaná údajně vyzvána k úhradě dlužné částky, avšak ničím neprokázala jejich odeslání, když nedoložila k těmto upomínkám dodejky či podací lístky. Počátek prodlení žalované je proto třeba vázat až na doručení žaloby, která byla žalované doručena dne [datum]. Žalovaná byla povinna plnit do [datum] a ode dne [datum] vzniklo žalobci právo požadovat úrok z prodlení, přičemž k tomuto dni činila zákonná výše úroku z prodlení 8,25 % ročně. Soud proto žalobu zamítnul, co do úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 283 Kč od [datum] do [datum] a co do rozdílu mezi úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 283 Kč od [datum] do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 283 Kč od [datum] do zaplacení.

6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobce byl ve věci převážně úspěšný a neúspěšný byl pouze v nepatrné části týkající se úroku z prodlení. Soud proto přiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Ve vztahu k nároku na úhradu poměrné části schodku na svěřených hodnotách žalobce sice neprokázal, že žalovaná byla k úhradě tohoto schodku skutečně vyzvána předžalobní upomínkou tak, jak to vyžaduje § 142a o.s.ř., avšak dle ustálené rozhodovací praxe platí, že absence takové výzvy nebude zásadně důvodem pro nepřiznání náhrady nákladů řízení v případech, kdy dlužník neuhradí svůj dluh ani po doručení žaloby (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 29 Cdo 4388/2013 ze dne 19. 2. 2015). Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a dále z nákladů řízení přiznaných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za jeden úkon dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (návrh ve věci samé – žaloba). Celkem tak náklady žalobce činí 1 300 Kč.