13 C 94/2025

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Podveskou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený 26. 2. 2003 bytem Adresa žalovaného o zaplacení 18 745 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 745 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 1 830 Kč od 27. 8. 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 2 820 Kč od 27. 11. 2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 13 195 Kč od 9. 10. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 373 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, .

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení celkové částky 18 745 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaná částka představuje co do 17 845 Kč příspěvek placený vlastníkem, popř. provozovatelem vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, k jehož zaplacení je žalovaný povinen, neboť v období od 8. 2. 2024 do 8. 4. 2024 a od 9. 4. 2024 do 11. 7. 2024 bylo jeho vozidlo registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, (dále také jen „dotčené vozidlo č. 1“), vedeno v registru vozidel a nebylo k němu sjednáno pojištění odpovědnosti, dále v období od 14. 11. 2023 do 3. 6. 2024 bylo jeho vozidlo registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, (dále také jen „dotčené vozidlo č. 2“), vedeno v registru vozidel a nebylo k němu sjednáno pojištění odpovědnosti. Společně s příspěvkem požadovala žalobkyně zaplacení poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč za každé z těchto vozidel za každé dlužné období, tedy celkem 900 Kč (3 x 300 Kč). Žalobkyně zároveň, s ohledem na prodlení žalovaného, požadovala rovněž zaplacení úroku z prodlení, a to vždy ode dne následujícího po dni splatnosti příspěvku.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání.

4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že dopisem ze dne 12. 6. 2024 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku za dotčené vozidlo č. 1 za období od 8. 2. 2024 do 8. 4. 2024 ve výši 1 830 Kč a nákladů na jeho uplatnění ve výši 300 Kč, a to do 60 dnů od doručení této výzvy. K uhrazení dlužného příspěvku, nákladů na jeho uplatnění a kapitalizovaných úroků z prodlení byl žalovaný vyzván několika upomínkami, a nakonec též předžalobní výzvou ze dne 18. 11. 2024, která byla dle podacího archu odeslána téhož dne. Dopisem ze dne 12. 9. 2024 pak žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku za dotčené vozidlo č. 1 za období od 9. 4. 2024 do 11. 7. 2024 ve výši 2 820 Kč, a to do 60 dnů od doručení této výzvy. Dle informace o zásilce byla žalovanému tato výzva doručena 17. 9. 2024. K uhrazení dlužného příspěvku, nákladů na jeho uplatnění a kapitalizovaných úroků z prodlení byl žalovaný vyzván několika upomínkami, a nakonec též předžalobní výzvou ze dne 6. 1. 2025, která byla dle podacího archu odeslána téhož dne. Údaje o obdobích a vozidlu, kterého se výzvy týkají, jsou v dopisech uvedeny shodně se žalobou, přičemž z výzev je patrné, že dotčené vozidlo č. 1 patří do kategorie s objemem válců do 1 000 cm3.

5. Dopisem ze dne 25. 7. 2024 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku za dotčené vozidlo č. 2 za období od 14. 11. 2023 do 3. 6. 2024 ve výši 13 195 Kč, a to do 60 dnů od doručení této výzvy. Dle informace o zásilce byla žalovanému tato výzva doručena 29. 7. 2024. K uhrazení dlužného příspěvku, nákladů na jeho uplatnění a kapitalizovaných úroků z prodlení byl žalovaný vyzván několika upomínkami, a nakonec též předžalobní výzvou ze dne 26. 11. 2024, která byla dle podacího archu odeslána 27. 11. 2024. Údaje o období a vozidlu, kterého se výzvy týkají, jsou v dopise uvedeny shodně se žalobou, přičemž z výzev je patrné, že dotčené vozidlo č. , hodnota, patří do kategorie s objemem válců 1 850 cm3 – 2 500 cm3.

6. Z předložených listinných důkazů soud vzal za prokázané, že žalovaný byl v době od 8. 2. 2024 do 11. 7. 2024 vlastníkem dotčeného vozidla č. 1 a v době od 14. 11. 2023 do 3. 6. 2024 byl vlastníkem dotčeného vozidla č. 2, přičemž k těmto vozidlům v rozporu se zákonem nebyla uzavřena smlouva o pojištění odpovědnosti způsobené provozem vozidla. Pro období od 8. 2. 2024 (u dotčeného vozidla č. 1) a od 14. 11. 2023 (u dotčeného vozidla č. 2) do 31. 3. 2024 vyplývala tato povinnost ze zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla účinného do 31. 3. 2024 (dále jen „zákon č. 168/1999 Sb.“), pro období od 1. 4. 2024 do 11. 7. 2024 (u dotčeného vozidla č. 1) a do 3. 6. 2024 pak ze zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „zákon č. 30/2024 Sb.“), kterým byl zákon č. 168/1999 Sb. zrušen.

7. Soud tak má za prokázané, že žalovaný v období od 8. 2. 2024, resp. od 14. 11. 2023 do 31. 3. 2024 porušil povinnost stanovenou v § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb.: „Nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené“. A v období od 1. 4. 2024 do 11. 7. 2024, resp. do 3. 6. 2024 porušil žalovaný povinnost stanovenou v § 6 odst. 1 písm. a), b) zákona č. 30/2024 Sb.: „Provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti po dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel, nebo dobu, po kterou je vozidlo schopné provozu, nejde-li o registrované vozidlo“. Žalovaný tuto povinnost nesplnil, jelikož v žalobě vymezených obdobích neměl k dotčeným vozidlům, jejichž je vlastníkem, v rozporu s citovanými ustanoveními sjednáno pojištění odpovědnosti. V důsledku porušení shora uvedené povinnosti žalovanému vznikla povinnost žalobkyni uhradit příspěvek za nepojištěné vozidlo, a to v období do 31. 3. 2024 na základě § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb.: „Vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.“ A dále v období od 1. 4. 2024 na základě § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb.: „Provozovatel tuzemského vozidla zaplatí Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.“ Způsob výpočtu tohoto příspěvku v období do 31. 3. 2024 určuje § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. stanovící, že „Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla.“ Ustanovení § 4 odst. 5 zákona č. 168/1999 Sb. pak ohledně výše denní sazby uvádí, že „Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.“ Předmětnou vyhláškou je vyhláška Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., přičemž dotčené vozidlo č. 1 spadá do kategorie uvedené v § 2 odst. 1 písm. e) a vztahuje se na něj sazba 30 Kč denně a dotčené vozidlo č. 2 spadá do kategorie uvedené v § 2 odst. 1 písm. h) a vztahuje se na něj sazba 65 Kč denně. Pro období od 1. 4. 2024 určuje způsob výpočtu příspěvku § 45 odst. 3 zákona č. 30/2024 Sb. stanovící, že „Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní podle odstavce 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla“. Ustanovení § 45 odst. 4 zákona č. 30/2024 Sb. pak uvádí, že „Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku podle odstavce 3 a výši paušálních nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 2 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou s přihlédnutím k nejvyšším tržním sazbám pojistného podle jednotlivých druhů vozidel a k nákladům mimosoudního uplatnění práva.“ Předmětnou vyhláškou je vyhláška Ministerstva financí č. 69/2024 Sb., přičemž dotčené vozidlo č. 1 spadá do kategorie uvedené v § 5 odst. 1 písm. e) a vztahuje se na něj sazba 30 Kč denně a dotčené vozidlo č. 2 spadá do kategorie uvedené v § 5 odst. 1 písm. h) a vztahuje se na něj sazba 65 Kč denně. Jelikož k dotčenému vozidlu č. 1 nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti po dobu 155 dnů (v případě prvního dlužného období 61 dnů, v případě druhého dlužného období 94 dnů), činí výše příspěvku, který je žalovaný povinen za toto vozidlo žalobkyni uhradit, celkem 4 650 Kč. A jelikož k dotčenému vozidlu č. 2 nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti po dobu 203 dnů, činí výše příspěvku, který je žalovaný povinen za toto vozidlo žalobkyni uhradit, celkem 13 195 Kč.

8. Kromě samotného příspěvku vzniklo žalobkyni vůči žalovanému rovněž právo požadovat náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvky za shora specifikovaná období, a to na základě § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb.: „Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.“ a dále na základě § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb.: „Provozovatel tuzemského vozidla zaplatí Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.“ Výše těchto nákladů je opět určena vyhláškou č. 205/1999 Sb., dle jejíhož § 2a „Výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč.“ a od 1. 4. 2024 pak vyhláškou č. 69/2024 Sb., dle jejíhož § 6 „Výše paušálních nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek činí 300 Kč.“ Celkem tak má žalobkyně nárok na částku 900 Kč.

9. Vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou dlužných částek je opodstatněn rovněž požadavek žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení, který je požadován v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, může požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Tento úrok pak žalobkyně požadovala u příspěvků týkajících se dotčeného vozidla č. 1 od 27. 8. 2024 a od 27. 11. 2024 v zákonné výši, a u příspěvku týkajícího se dotčeného vozidla č. 2 od 9. 10. 2024 v zákonné výši.

10. Soud proto žalobě vyhověl v plném rozsahu.

11. Žalobkyně byla ve věci úspěšná, soud jí proto přiznal podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení. Ty sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a dále z nákladů souvisejících se zastupováním žalobkyně advokátkou. Soud postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Advokátka učinila ve věci tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, žaloba). Sazba mimosmluvní odměny za úkony učiněné v roce 2024 (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění) dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu ve znění účinném do 31. 12. 2024 činí 300 Kč a za žalobu sepsanou a podanou v roce 2025 dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025 činí 400 Kč; a dále advokátce podle § 14b advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý z výše uvedených úkonů. Celkem náklady žalobkyně (včetně daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad advokátky) činí 2 373 Kč.